Česko ve filmu: nejhezčí vánoční pohádky

Milovníkům pohádkových příběhů dělá radost především Česká televize: premiérovou pohádku vysílá každý Štědrý večer už od roku 1993. Někdy je to trhák, jindy propadák, ale vždycky si můžete spravit chuť u pohádky, kterou zatím žádná jiná nepřekonala. Ano, všichni víme, o které je řeč. Portál Kudy z nudy vás zve na velkou pohádkovou vánoční jízdu!

A jak jsme jednadvacet filmů vybírali? Podle různých žebříčků a anket minulých let, ale také podle hodnocení diváků. Chtěli jsme také, aby v seznamu byly staré i nové kousky a zastoupení v něm měli všichni známější pohádkoví režiséři. A aby se nám pohádky nehádaly, seřadili jsme je podle roku vzniku.
 

1. Pyšná princezna (1952)

„Rozvíjej se poupátko, nejkrásnější z květů, od rána až do noci, budeš vonět světu...“ zpívá se v nejstarší pohádce z našeho přehledu. Pyšná princezna režiséra Bořivoje Zemana je sice lecčíms poplatná době vzniku a neobešla se bez socialistické ideologie, přesto patří mezi klenoty vánočních pohádek. Natáčelo se na Hluboké, v Telči, na Panské skále či na Dolském mlýně, princezna s princem se po skončení natáčení skutečně vzali (a pak zase rozvedli, ale to jiná pohádka) a princezna Krasomila, kterou si zahrála Alena Vránová, se dokonce stala nejoblíbenější pohádkovou princeznou v anketě filmového festivalu v Karlových Varech v roce 1997. Když běžela Pyšná princezna v kinech, vidělo ji přes osm milionů diváků, zato v televizi se poprvé vysílala až po třinácti letech. A hláška? No přece „Odvolávám, co jsem odvolal, slibuji, co jsem slíbil!“ ČSFD 82 %
 

2. Hrátky s čertem (1956)

Předlohou pro film byla pohádková divadelní hra Jana Drdy, kterou napsal za nacistické okupace v roce 1942. Po válce se Hrátky s čertem objevily jako rozhlasová hra, stejní herci z tehdejšího souboru Národního divadla v Praze si zahráli i ve filmu. Pohádkové kostýmy i kulisy navrhl výtvarník Josef Lada. Vladimír Ráž a Alena Vránová, známí z pohádky Pyšná princezna, už byli v době natáčení manželé –  i když v Hrátkách s čertem k sobě tak docela nepatřili. Vránová hrála princeznu Dyšperandu, Ráž démonického čerta dr. Solferna. ČSFD 78 %
 

3. Dařbuján a Pandrhola (1959)

O pár let později natočil režisér Martin Frič podle dalšího námětu Jana Drdy pohádkovou filmovou komedii s Jiřím Sovákem, Rudolfem Hrušínským a životní rolí Smrťáka pro Václava Lohniského. Do češtiny film vnesl název záhadné nemoci „moribundus“, ve filmu se používaly stejné kulisy jako ve filmu Hrátky s čertem. ČSFD 82 %
 

4. Princezna se zlatou hvězdou na čele (1959)

Krásná princezna Lada, jejíž čelo zdobí zlatá hvězda (Marie Kyselková), poněkud slabý pan král (František Smolík), hodná chůva (Jarmila Kurandová), spravedlivý a zpívající princ Radovan (Josef Zíma) a hlavně padouch jak se patří, Martin Růžek v roli krále Kazisvěta: to je veršovaná pohádka režiséra Martina Friče. Velká část se natáčela v ateliérech, přesto se ve filmu alespoň krátce mihne zámek Průhonice a hrad Kokořín. Pan král měl štěstí, že při natáčení nepřišel o oko: korunkou mu ho málem vypíchla princezna Lada. ČSFD 76 %
 

5. Byl jednou jeden král (1959)

Filmová hláška: „Já jsem tajtrlík? Ty seš tajtrlík!“, klasika podle pohádky Sůl nad zlato Boženy Němcové a k tomu dva špičkoví komici, Jan Werich (král) a Vlasta Burian (rádce Atakdále) ve své první a poslední barevné roli: to je další pohádka, která nás pravidelně baví o Vánocích. Ze vzpomínek se zdá, že natáčení si užívali zejména Miroslav Horníček (krásný princ), Miloš Kopecký (chytrý princ) a Lubomír Lipský (chrabrý princ). Při natáčení jedné scény režisérovi Bořivojovi Zemanovi řekli, že princové určitě nezapíjeli jídlo vodou nebo čajem a chtěli víno. Po páté lahvi režisér nařídil přinést čaj. Když se pak novináři pana Horníčka ptali, jak je možné, že hraje krásného prince, herec opáčil: „...když může Miloš Kopecký hrát chytrého prince...?“ Kamenný most, ze kterého se ve filmu sype sůl (ve skutečnosti prý šlo o bílý písek) najdete u Staré Hlíny na Třeboňsku, na stejném místě, kde se o pár desítek let později natáčela pohádka Z pekla štěstí. ČSFD 87 %
 

6. Šíleně smutná princezna (1968)

„…Znám jednu starou zahradu, kde hedvábná je tráva, má vrátka na pět západů a mně se o ní zdává. Tam žije krásná princezna, má opálenou pleť…“ Znáte? Aby ne, slavná filmová pohádka Šíleně smutná princezna. Právě tohle zpívá princ Václav Neckář, když na lodičce veze princeznu Helenu Vondráčkovou zámeckým parkem v Blatné. Hudební pohádka plná nádherných písniček Jana Hammera mladšího je dalším z klenotů režiséra Bořivoje Zemana, nezapomenutelné jsou i dialogy královských rádců Darka Vostřela a Josefa Kemra. A navíc si všimněte: je to jedna z mála pohádek bez kouzel a nadpřirozena. „Páni! A do týhle rodiny já se mám přiženit. Tatíček nemůže vidět krev, a tak pořádá popravy.“ Kujme pikle! ČSFD 83 %
 

7. Tři oříšky pro Popelku (1973)

Vánoční klasiku z dílny režiséra Václava Vorlíčka s hudbou Karla Svobody a krásnou Libuškou Šafránkovou si oblíbili diváci nejenom u nás, ale dokonce i ve Skandinávii. V Norsku mají Popelku tak rádi, že si ji přetočili po svém; remake se jmenuje Tři přání pro Popelku. Klíčové scény Vorlíčkova kultovního filmu se natáčely na německém zámku Moritzburg, zatímco v macešin statek filmaři proměnili kousek hradu Švihov. Okolím po místech natáčení vede pohádková stezka, podíváte se třeba k rybníku, kde skončily macecha s Dorinkou. Mimochodem u scénky v sadu, když Vincek (Vladimír Menšík) ořezává větve, se mihne jedna z proslulých filmových chyb: v zasněžené krajině v dálce je vidět sloup elektrického vedení. A nejlepší hláška? „Pojď dolů! Pojď ty nahoru!“ ČSFD 86 %
 

8. Ať žijí duchové (1977)

Pro spoustu kluků byla Leontýnka první velká filmová láska a říkají, že na světě neexistuje lepší pohádka než tahle, plná smíchu, radosti, dětské bezstarostnosti a pohodové atmosféry. A také skvělých triků s trpaslíky! Co na tom, že Jiří Sovák alias rytíř Brtník z Brtníku ve skutečnosti děti nesnášel a že místo Alpy Francovky při natáčení pil čistou vodku. Hájovna Baba, kde je „hajný lesa pán“, se nachází jihozápadně od Prahy v Malém Chlumci, samoobsluha byla v Mníšku pod Brdy, natáčelo se také na náměstí Jiřího z Poděbrad v Novém Kníně a samozřejmě na hradě Krakovec. Pohádku plnou skvělých triků natočil Oldřich Lipský, scénář napsali Zdeněk Svěrák a Jiří Melíšek, hudbu složil Jaroslav Uhlíř. ČSFD 81 %
 

9. Čarodějův učeň (1977)

Něco mezi hororem a pohádkou: to je animovaný film režiséra Karla Zemana. Zpracoval ji na žádost západoněmecké televize podle lužickosrbské legendy z přelomu 17. a 18. století, a to technikou ploškové animace. Zeman papírové „plošky“ doplnil skutečnými záběry mlýnského kola, ohně či vody. S filmem i jeho autorem se seznámíte v Muzeu Karla Zemana v Praze. ČSFD 86 %
 

10. Jak se budí princezny (1977)

Další pohádkou po legendárních Třech oříšcích pro Popelku byl pro režiséra Václava Vorlíčka film Jak se budí princezny. V upravené verzi na motivy Šípkové Růženky s hudbou Karla Svobody se objevila spousta známých herců v čele s Vladimírem Menšíkem. Natáčelo se na hradech Roštejn, Pernštejn, Orlík u Humpolce, na Křivoklátě a na zámku Konopiště. A objevila se tu i stopa po Popelce: v pohádce si zahrál stejný plášť jako ten, který o pár let dřív nosila Libuše Šafránková. ČSFD 77 %
 

11. Princ a Večernice (1978)

Hned po adaptaci moderní Šípkové Růženky natočil Václav Vorlíček další pohádku, tentokrát na motivy příběhu Boženy Němcové O Měsíčníku, Slunečníku a Větrníku. V roli krále se opět objevil Vladimír Menšík, jemuž sekunduje v roli šaška František Filipovský, ale všechny včetně Libuše Šafránkové zastínil démonický Mrakomor aneb Radoslav Brzobohatý. Jeho sídlem byla zřícenina hradu Krakovec u Rakovníka, závěrečný souboj prince s jedním z nejpadouchovatějších padouchů českých pohádek se ovšem natáčel na Troskách v Českém ráji. Filmaři se zastavili také na zámcích Ploskovice a Hrádek u Nechanic, ve skalním městě v Adršpachu, na Kopicově statku a v tenkrát zdevastované „měsíční“ krajině v okolí Mostu. ČSFD 76 %
 

12. Tři veteráni (1983)

Příběh dělostřelce Pankráce, dragouna Bimbáce a kuchaře Serváce podle předlohy Jana Wericha opentlil hláškami Zdeněk Svěrák, režie se ujal Oldřich Lipský a k tomu všemu flašinet hrál hudbu Jaroslava Uhlíře „…není nutno, není nutno, aby bylo přímo veselo..." Výsledkem byla poetická pohádka, která dnes patří do zlatého fondu české kinematografie. Ve filmu si zahrála obec Dobrovíz, klika od flašinetu letěla do rybníka Labeška v Průhonickém zámeckém parku, hory se natáčely ve slovenských Roháčích a princeznin nos (ve skutečnosti „pouze“ dva a půl metru dlouhý, o delší verzi se postaral Jan Švankmajer) putoval německým Quedlinburgem, Průhonicemi a přes Střelecký ostrov až na Karlův most v Praze. Představitelé tří veteránů se znovu v jednom filmu potkali o dva roky později při natáčení Slavností sněženek, celá plejáda herců ze Tří veteránů se také objevila ve filmu Vesničko má středisková. ČSFD 84 %
 

13. S čerty nejsou žerty (1984)

Báječná pohádková komedie o jednom pekelném omylu, dvou kamarádech a třech potrestaných hříšnících podle pohádky Boženy Němcové Čertův švagr, provázená hudbou Jaroslava Uhlíře, se vysílala na Štědrý den v roce 1986. Natáčelo se v roubeném mlýně ve Střehomi nebo v Pekelných dolech, několikrát přitom hořelo a režisér Hynek Bočan později vzpomínal: „Čerti pro mě byli naprosto nová zkušenost, nový žánr. A Lucifer Heřmánek mi moc pomohl. Byl první natáčecí den, řekl jsem – kamera – a on začal řádit. Doslova! Koukal jsem jako blázen. Šel jsem za ním a říkám mu: ‚Karle, co to děláš? Ty jsi zešílel!‘ A on: ‚Co je? To je čert! Co čert? To je Lucifer. To takhle prostě musím.‘ Nechal jsem ho tedy hrát a tu postavu udělal dokonale. Hned se toho chytl Nárožný a s gustem se vyřádil na svém přiopilém kaprálovi.“ Vzpomínáte na jeho hlášku „Máchale, zase ti to spadlo! Asi vítr!“ – anebo „Je to rebel! Při zatýkání tři vojáky těžce zranil, dva zhmoždil a jednoho zesměšnil.“ ČSFD 89 %
 

14. Sedmero krkavců (1993)

Novodobou tradici vlastních štědrovečerních pohádek zahájila Česká televize v roce 1993 přinejmenším neobvykle: pohádkou Sedmero krkavců režiséra Ludvíka Ráži, temným a drsným příběhem s téměř hororovými scénami. Příliš často se v televizi neopakuje, ale za podívání rozhodně stojí: bratři-krkavci se usadili na zřícenině hradu Boskovice, natáčelo se také v Lednicko-valtickém areálu, v prostorách Janova hradu, hradu Pernštejn a ve skanzenu na Veselém Kopci. ČSFD 56 %
 

15. Nesmrtelná teta (1993)

Stará pohádka Karla Jaromíra Erbena o Rozumu a Štěstí, zfilmovaná režisérem Zdeňkem Zelenkou podle vlastního scénáře, tehdy s cenou 45 milionů korun patřila k nejdražším českým filmům. Než se Nesmrtelná teta dostala na vánoční obrazovky, už ji v kinech vidělo bezmála šest set tisíc diváků. Roli Závisti psal Zelenka přímo pro Jiřinu Bohdalovou, natáčelo se na zámcích Sychrov a ve Vranově nad Dyjí, Kopicově statku v Českém ráji, ve skanzenu Kouřim a na zámku Horšovský Týn. A hláška? „Pěkně jsem dnes s králem pro mládenečka šibeničku smluvila...“ ČSFD 62 %
 

16. Princezna ze mlejna (1994)

V roce 1994 se diváci na Štědrý večer podívali s režisérem Zdeňkem Troškou do jižních Čech, kde vodník s čertem, knížepán a mladý vandrovník s dopomocí mravenců a lišky rozehráli souboj o ruku mlynářovy dcery Elišky. Pokud budete hledat malebný mlýn, máte smůlu: byl postaven jen kvůli natáčení. Místní ale dokonale mátl: jeden pán se u něj zastavil a podivoval se, že sem jezdí už čtyřicet let na houby a nikdy si ho nevšiml. Hláška: „Mohl bys mi učesat záda? Já bych totiž chtěl, aby mi to zítra slušelo. Jdu totiž požádat Élišku o ruku.“ ČSFD 64 %
 

17. Lotrando a Zubejda (1997)

Moderní pohádka coby volná adaptace Čapkových pohádek Loupežnické a Doktorské, natočená podle scénáře Zdeňka Svěráka režisérem Karlem Smyczkem, pobavila diváky na Štědrý den v roce 1998. V příběhu plném životních mouder a laskavého humoru se objevuje hrad Valečov, skanzen Veselý Kopec, hrad Zvíkov a několik bulharských městeček. Pokud se chcete vydat za skutečným loupežníkem Lotrandem, o němž psal Karel Čapek, musíte zamířit do Jestřebích hor: dodnes tam má svou jeskyni. Hláška: „A je to tuplovanej doktor. On je totiž Dr Nec a Dr Voštěp!“ ČSFD 78 %
 

18. Anděl Páně (2005)

Další zasněženou pohádku natočil režisér Jiří Strach. Příběhem provází diváky sehraná dvojka, tedy popletený anděl Petronel (Ivan Trojan) a čert Uriáš (Jiří Dvořák). Anděl Páně se točil na Šumavě, hlavně na hradě Kašperk a na Mouřenci, tedy v kostele sv. Mořice, scénky z tržiště pocházejí z Křivoklátu, interiéry filmaři našli na hradě Českém Šternberku. Možná jste postřehli, že pohádkové nebe je plné svatých, které hrají herci se stejným křestním jménem. Svatého Josefa tak hraje Josef Abrhám, Veronika Žilková sv. Veroniku, Aňa Geislerová sv. Annu, Martin Huba sv. Martina, Petr Čtvrtníček sv. Petra, Matěj Hádek sv. Matěje a Lucie Bílá sv. Lucii. Podobně účinkují ve filmu Gabriela Osvaldová jako archanděl Gabriel a Michal Horáček jako archanděl Michael. Výjimkou jsou jen Jiří Bartoška a Klára Issová jako Pán Bůh a Panna Marie. Připomeňme jejich dialog: „Panebože, co to tady děláte?“ – „Trochu zbytečná otázka, když jsi vševědoucí, ne? A neber svoje jméno nadarmo!“ ČSFD 76 %
 

19. Sedmero krkavců (2015)

Opět „krkavčí“ příběh Boženy Němcové, ale docela jiný pohled než Ludvík Ráža zvolila o dvacet let později režisérka Alice Nellis, hlavní roli si zahrála Martha Issová. Fantasy pohádka s nádhernými kostýmy, vtipnými dialogy a úžasnou přírodou se natáčela na Zvíkově, na Slovensku v Muzeu oravské dědiny v Zuberci a v Moravském krasu. ČSFD 75 %
 

20. Anděl Páně 2 (2016)

Stejná hlavní dvojice jako ve filmu Anděl Páně, jiný příběh, ale podobně krásné scény: ve dvojce se o ně postaraly Český Krumlov a Ledeč nad Sázavou. Už se těšíte na trojku? Ivan Trojan alias Petronel prý řekl, že když do kina přijde milion diváků, kývne na natáčení filmu Anděl Páně 3. V Česku viděly film v kinech přibližně tři miliony diváků, na štědrovečerních obrazovkách se pohádka objevila v roce 2017. Tak kdy se dočkáme? ČSFD 77 %
 

21. O vánoční hvězdě (2020)

Podle filmařů by štědrovečerní pohádka měla být laskavá, měla by zajiskřit humorem a dobro musí zvítězit nad zlem. A také, jak říkal Václav Vorlíček, by měla být natočená v zimě, na sněhu. Potvrdily to Tři oříšky pro Popelku, Anděl Páně i štědrovečerní pohádka roku 2020 režiséra Karla Janáka. Příběh O vánoční hvězdě nabídl nádherné kostýmy, zajímavé téma hvězd, které se dobíjejí láskou, bílé trpaslíky a hlavně dobrou hereckou sestavu: Tereza Ramba a Aňa Geislerová, bratři Hádkové, Vojtěch Kotek, Ondřej Sokol a princeznu v podání Leonie Brill z Německa. Natáčelo se na Slovensku v Muzeu oravské dědiny v Zuberci a na zámcích Karlova Koruna, Kačina a na zámku Žleby. ČSFD 64 %
 

22. Tajemství staré bambitky 2 (2022)

Štědrovečerní pohádka roku 2022 navázala na pohádku Tajemství staré bambitky z roku 2011. Opět se v ní objevili hrdinové z prvního dílu, tedy Tomáš Klus jako král Jakub, Kamila Janovičová jako královna Anna, Ondřej Vetchý jako její tatínek, bývalý loupežník Karaba, a Miroslav Vladyka a Jiří Lábus jako zlotřilí rádcové Ferenc a Lorenc. Natáčelo se na zámku v Jindřichově Hradci a zámku Mníšek pod Brdy nebo ve skanzenech v Kouřimi a Přerově nad Labem. ČSFD 54 %
 

23. Krakonošovo tajemství (2022)

Pohádku režiséra Petera Bebjaka vysílala Česká televize poprvé na Boží hod v roce 2022. Hlavní postavu Krakonoše hraje David Švehlík, v dalších rolích se objevili například Jakub Prachař, Ondřej Sokol a Leona Skleničková. Bájný vládce Krkonoš v pohádce vystupuje docela jinak než ve starších Krkonošských pohádkách z Večerníčku, i když herec Jakub Prachař je vnukem Ilji Prachaře, který v Krkonošských pohádkách hrál Trautenberka. A jaká místa v pohádce poznáte? Natáčelo se třeba ve skanzenu Veselý Kopec, na zámcích Hrádek u Nechanic a Doudleby nad Orlicí anebo na hradech Kost a Sovinec. Krakonošovu chalupu pro exteriérové záběry filmaři postavili na Bílé skále u Příchovic, interiéry vznikly v kulisách brněnského studia České televize. ČSFD 65 %
 

24. Klíč svatého Petra (2023)

Pohádka České televize pro Vánoce 2023 se jmenuje Klíč svatého Petra a natočil ji režisér Karel Janák. Zahráli si v ní Lukáš Příkazký, Berenika Kohoutová, Petr Nárožný, Sabina Remundová nebo David Novotný, a děj se točí kolem ukradeného klíče od nebeské brány, vodníka zamilovaného do princezny a protřelé dvojice kancléřů. Pohádka se natáčela na zámku Sychrov, na hradě Zvíkov, ve Slavonicích a v ateliérech na Kavčích horách v Praze.