Seznamte se: Maxipes Fík, Čtyřlístek a další oblíbení hrdinové z dětství

25.5.2024 od 10-16 hodin, Zahrady Františkánského kláštera v Kadani.

Freudovo kanape, lavička se Švejkem, muzikanti, Marťan nebo tajemný komtur, to všechno jsou umělecká díla, která přitahují pozornost – a zároveň lákají k tomu, abyste si je přizpůsobili k obrazu svému. Můžete si přisednout, vyfotit se s některou sochou v objetí anebo si dokonce chvilku odpočinout.

Modurit zná téměř každý: plastická, polotuhá a snadno tvarovatelná modelovací hmota pro tvořivou práci dospělých i dětí, z níž se dá vyrobit téměř cokoliv. Málokdo ale ví, že jde o ryze český vynález, který vznikl na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

Igráček je plastová 7,5 cm vysoká hračka, která představuje různé profese – číšníka, hasiče, policistu, zdravotní sestru, ale i členy rodiny – mámu, tátu, babičku, kluka, slečnu a nově i fandu a darebáka. V současné době je na trhu k dostání 72 druhů postaviček. Prvním hotovým prototypem hračky Igráček byl zedník s příslušenstvím, který spatřil světlo světa v roce 1976. Název podniku, a tím pádem i oblíbené figurky, byl odvozen od ruského slova hra „igra“.

Ačkoli Rychlým šípům už je přes osmdesát let, stále nachází své čtenáře a obdivovatele. Jak dobře znáte komiks Jaroslava Foglara a pozadí příběhů Mirka Dušína, Jarky Metelky, Jindry Hojera, Červenáčka a Rychlonožky? Na Kudy z nudy vám představíme historii rychlých šípů, jejich autora a spousty dalších zajímavostí.

Česká televize vás na nové výstavě, otevřené od 19. května v prostorech bývalé restaurace Rohlík vedle Galerie ČT, provede vznikem a životním cyklem filmů a seriálů a představí na padesát televizních profesí. Celou výstavou vás provede hlas Maxipsa Fíka v podání Josefa Dvořáka.

Proč se Mezinárodní den hlavolamů slaví 13. července? Ten den se totiž narodil maďarský vynálezce, sochař a profesor architektury Ernő Rubik (*1944), tvůrce několika mechanických hlavolamů v čele s Rubikovou kostkou. Rubikova kostka byla vynalezena v roce 1974 a na přelomu 70. a 80. let 20. století se stala nejprodávanějším výrobkem naší planety.

Pražská čtvrť Stínadla vznikla v knihách Jaroslava Foglara. Postupem se ale z imaginárního místa stalo téměř místo skutečné. Jsou to křivolaké uličky, ponořené do šera a i ve dne působící tísnivým dojmem. Najdete je na Starém Městě, v jedné z nejstarších částí Prahy.

Švejka, Babičku, Hurvínka, Helenku i Péťu Bajzu, Antonína Bejvala, Edu Kemlinka, Čeňka Jirsáka a Pepka Zilvara znáte jen z knížek, filmových pláten a divadelních jevišť. Víte, že nikdy neexistovali, přesto mají své památníky. K sochám oblíbených literárních hrdinů vás zavede portál Kudy z nudy.

Ferda Mravenec a jeho kamarádi jsou oblíbení hrdinové dětských knížek a obrázkových seriálů Ondřeje Sekory (25. září 1899, Brno – 4. července 1967, Praha). Málokdo ví, že spisovatel, novinář, kreslíř, grafik, ilustrátor a karikaturista byl rovněž nadšený entomolog, zakladatel prvních českých ragbyových klubů, autor českého ragbyového názvosloví a také nadšený sportovec a trenér.

S časopisem Čtyřlístek a příběhy Myšpulína, Bobíka, Pindi a Fifinky vyrůstala generace dnešních rodičů i prarodičů a patrně na ně budou vzpomínat i děti současných dětí. Čtyřlístek totiž vychází od roku 1969 a je zapsaný v České knize rekordů jako nejdéle vycházející český komiks. Kromě přibližně 800 vydaných čísel má Čtyřlístek svůj web, poštovní známky, muzeum a dokonce i pohádkovou stezku Se Čtyřlístkem okolo Blaťáku.

Nekorunovaným králem jednoduchých stolních her pro děti je pexeso. Jde o ryze český vynález: hru, která procvičuje paměť a soustředění, vymyslel v roce 1965 redaktor nakladatelství Pressfoto Zdeněk Princ. Dodnes patří nejenom mezi nejoblíbenější stolní hry, ale mají ji rádi i sběratelé.

Bob a Bobek, Maxipes Fík, Mach a Šebestová, Méďové, Káťa a Škubánek, Maková panenka, Křemílek a Vochomůrka, Krysáci, Pat a Mat nebo Krkonošské pohádky: to je jen malý výběr pohádek, které znáte z televizních Večerníčků. Pořad se na televizních obrazovkách začal pravidelně objevovat v roce 1965 a znělka Večerníčku je nejdéle vysílanou znělkou v české televizní historii.

Ačkoli se loutkové divadlo v Česku hraje už stovky let, nejslavnější české loutky jsou vlastně mladé. Na scéně Loutkového divadla feriálních osad v Řemeslnické besedě v Plzni se Spejbl poprvé objevil v roce 1920, Hurvínek ho doplnil 2. května 1926.

Kreslený krteček patří k našim nejznámějším pohádkovým hrdinům. Večerníčky a knížky s krtkem provázejí generace českých dětí už desítky let. Autorem krátkých animovaných filmů, v nichž kreslená postavička společně se svými zvířecími kamarády prožívá nejrůznější příhody, je výtvarník Zdeněk Miler (1921–2011).

Nábřeží Maxipsa Fíka v Kadani dostálo svému jménu – najdete zde hned dvě sochy tohoto legendárního pohádkového psa. Na začátku nábřeží lze pozorovat panorama promenády skrz moderní sochu Fíka z plechu, děti zase ocení Fíkovu podobiznu v životní velikosti z kamene.

Zvláštností české divadelní zábavy je staletá tradice lidového kočovného loutkového divadla – sbírky krásných dřevěných marionet zdobí řadu českých muzeí a mnohé soubory stále hrají pro děti i dospělé. Scéna českých loutkářů vycházela po výtvarné stránce z barokních tradic – zejména marionety byly převážně dílem lidových řezbářů. Loutkář sám vodil všechny loutky a sám mluvil za všechny postavy.