!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > #světovéČesko a advent vonící po pečených kaštanech
#světovéČesko a advent vonící po pečených kaštanech
"> "> "> "> "> "> "> ">
Životní styl

#světovéČesko a advent vonící po pečených kaštanech

Pečené kaštany byly oblíbenou pochoutkou podzimních a zimních dnů už za Rakouska-Uherska. Patřily ke staropražskému koloritu: zvlášť na Starém Městě prý v zimě stávaly kaštanářky na každém rohu a vůně pražených kaštanů byla pro kolemjdoucí tou nejlepší reklamou.

Všechny vůně a chutě adventu a Vánoc: pečené kaštany a britský vánoční pudink

pečené kaštany
vánoční pudink
Neexistuje lepší a voňavější nostalgický obrázek adventní a zimní romantiky než kornout čerstvě upečených horkých kaštanů. Navíc mají další skvělé využití: krásně totiž zahřejí zkřehlé ruce. Odkud se tahle dobrota u nás vlastně vzala, když domovem kaštanovníku je hlavně Středomoří, pobřeží severní Afriky a Blízký východ?
 

Jezuitská kaštanka v Chomutově

Kaštanovníky sice jsou obří stromy, které dosahují výšky kolem dvaceti až třiceti metrů, ale jinak jsou nenápadné: jedině tak si lze vysvětlit fakt, že tu společně s námi žijí už dlouhá staletí, ale moc o nich nevíme. Pravda, u nás jich neroste zdaleka tolik jako třeba na Slovensku, kde je hojně vysazovali Turci při svým nájezdech do střední Evropy, ale tu a tam na ně narazíte i u nás. Kde?

Hýčkaná podobně jako zvířecí obyvatelé v okolních výbězích je kaštanka v chomutovském Zooparku. S pěstováním jedlých kaštanů začali ve městě jezuité a dnešní sad pochází z druhé poloviny 17. století, najdete tu ale i stromy vysazené v druhé polovině 16. století. Nejseverněji položený plodící sad kaštanovníku jedlého v celé Evropě má rozlohu necelé dva hektary a už v roce 1679 o něm psal Bohuslav Balbín. Kaštany se tu nesmí sbírat, ostatně kaštanka je ohrazená, ale nemusíte mít obavy, že by plody přišly nazmar: část Zoopark využívá jako výběhy pro velké býložravce.
 

Kaštanové dobroty z Nasavrk

Druhou tak velkou kaštanku jako je ta chomutovská u nás nenajdete, ale poloviční ano: sad jedlých kaštanů s rozlohou 1,08 hektaru v Nasavrkách u Chrudimi založil v roce 1776 Jan Adam Auersperg v části zámecké zahrady. Roste tu zhruba sto stromů. Nejmohutnější z nich zvaný Knížák / Kněžák spolu s devatenácti dalšími pochází ještě z původní výsadby, sazenice tehdy kníže nechal přivézt z Itálie.

Také Nasavrky si své Kaštanky považují: od 90. let 20. století má město rozkvetlý strom kaštanovníku ve znaku a každoročně v polovině října tu dokonce pořádají Kaštanobraní. Pokud chcete ochutnat kaštany „stokrát jinak“, třeba v podobě zákusků, palačinek a pečiva z kaštanové mouky, kaštanových krémů, nádivek a pyré, zmrzliny, likérů a jiných sladkostí, hlídejte si termín v kalendářích.
 

Kaštany v zámeckých parcích

Odborníci tvrdí, že kaštanovník se u nás vyskytuje celkem na 336 místech. Některé jsou dokonale utajené, o některých se ví. Kaštanovník jedlý tak objevíte například na skalním hradě Vranov – Pantheon, v zámeckém parku u zámku Loučeň, v zámeckých zahradáchČastolovicích, Potštejně, Slatiňanech či v Chlumci nad Cidlinou, u medvědího příkopu na zámku v Náchodě a porůznu také v královéhradeckých parcích.

A dobrá zpráva pro milovníky pečených kaštanů? Počet kaštanovníků roste, objevují se v nových výsadbách ve městských parcích i v lesích. Protože pečené kaštany jsou skutečně skvělá pochoutka, navíc plná vitamínů a minerálů, strom zažívá renesanci i v soukromých zahradách.
 

Zmizelé kaštany od Pravčické brány

Leckdy je záhadou, jak se kaštanovníky v zámeckých parcích či lesích ocitly. Věřte nebo ne, ještě docela nedávno rostly i u Pravčické brány. V národním parku České Švýcarsko ovšem ví na rozdíl od zámků naprosto přesně, odkud se u nich cizokrajné stromy vzaly: pražené jedlé kaštany se totiž v minulosti prodávaly i ve vyhlášeném výletním areálu. Některé z plodů se k opražení nehodily nebo se prodejcům zakutálely. Časem z nich vyrostly stromy, jenže protože do Českého Švýcarska nepatří, byly nekompromisně vykáceny.
 

Víte, že?

  • Kaštanovníky rostou na Sicílii nebo na úbočích Alp ve Švýcarsku a Francii, obecně ale platí, že čím severněji Evropou postupujete, tím méně jich potkáte. Ještě v polovině 19. století byly v oblasti jižních Alp základní potravinou, která obyvatelům horských vesnic umožňovala přežít dlouhou zimu.
  • Syrové jedlé kaštany jsou trpké, takže tepelná úprava je nezbytná. Připravit si je můžete na pánvi i v mikrovlnce, nejjednodušší je ale pečení v troubě. Každý kaštan je nejprve potřeba naříznout do kříže asi do hloubky tří milimetrů. Pak se rozloží na suchý plech nařezanou stranou nahoru a pečou asi 15 minut při teplotě 200 °C. Hotové jsou, když se otevřou a trochu zhnědnou. Loupat se musí ještě horké, protože vystydlé se loupou podstatně hůř. Ke konci pečení je ale hlídejte, protože s připálenými, do černa upečenými kaštany se dá udělat jediné: vyhodit.
  • Podobně jako pečené kaštany k našemu adventu patří k britským svátkům vánoční pudink. S naším pudinkem ale nemá nic společného: jde o dezert ze sušeného ovoce, oříšků, rozinek, loje, cukru, strouhanky, rumu, sherry, vajec a dalších přísad, vařený v typické formě ve vodní lázni. Správný vánoční pudink by měl obsahovat třináct ingrediencí, což symbolicky odkazuje na Ježíše a jeho dvanáct učedníků.
  • Obvykle se pudink připravuje už koncem listopadu, po vychladnutí se zabalí a uloží na suchém chladném místě. Při dobrém uskladnění prý vydrží rok i déle, před podáváním se opět ohřeje a flambovaný se servíruje na stůl.
  • S přípravou pudinku se pojí celá řada tradic. Například že rodinný recept se dědí z generace na generaci a že se jeho přípravy účastní celá rodina, kdy každý člen domácnosti má směs aspoň jednou zamíchat.
  • Během přípravy se také do směsi přidává drobná mince. Ten, kdo ji na Vánoce najde ve svém kousku pudinku, bude mít podle tradice celý následující rok štěstí.
Stezka okolo potoka Čepel

Stezka okolo potoka Čepel

V okolí roudnického potoka Čepel najdete relaxační zónu s příjemnou stezkou pro pěší a cyklisty. Vede podél rybníka až k zástavbě v Podluskách.

Alej Kaštanka v Hradci Králové

Alej Kaštanka v Hradci Králové

Dvouřadá alej kaštanů na Pražském Předměstí v Hradci Králové vyhrála šestý ročník soutěže Alej roku 2016. V současné době se bohužel plánuje její pokácení.

Heřmanův Měštec – zámek a rozlehlý lesopark

Heřmanův Měštec – zámek a rozlehlý lesopark

Mezi nejvýznamější architektonické památky Heřmanova Městce určitě patří pozdně barokní zámek z r. 1784, který doplňuje velmi hodnotný anglický park. Město Heřmanův Městec se rozkládá 10 km západně od Chrudimi na severním úpatí Železných hor.

Naučná stezka Lipky v Telči

Naučná stezka Lipky v Telči

Naučná stezka v Lipkách je vstupní branou do jedné z nejcennějších částí přírody v okolí Telče. Jedná se o starou lipovou alej založenou na počest nového majitele zdejšího panství, která spojuje podzámeckou zahradu s bývalou bažantnicí, někdejší panskou myslivnou a navazující oborou.

Naučná stezka po varnsdorfských stromech

Naučná stezka po varnsdorfských stromech

Častými zastávkami výletníků jsou kromě klasických historických památek i památky přírodní. Mezi nimi vynikají památné stromy, ale i stromy, které svou krásou i mohutností upoutávají pozornost kolemjdoucích. Město Varnsdorf nabízí hned několik takovýchto stromů a novou naučnou stezku.

Kaštanka – sad jedlých kaštanů v Nasavrkách

Kaštanka – sad jedlých kaštanů v Nasavrkách

Přírodní památka Kaštanka je sadem kaštanovníků setých s plody jedlými kaštany o rozloze téměř 2 ha. Založil ji kníže Auersperg v roce 1774 a jedná se o nejvýše položenou alej jedlých kaštanů v Evropě. Překvapivé je, že Kaštanka dosud plodí.

Zámecký park Sychrov – unikátní sbírka dřevin

Zámecký park Sychrov – unikátní sbírka dřevin

U romantického novogotického zámku Sychrov se rozprostírá rozlehlý anglický park, který po roce 1820 založil první z rodu Rohanů, kníže Charles Alain de Rohan, pro kterého bylo sbírat rostliny vášní. V letech 1840 až 1850 zde vysázel nejvíce dřevin, podle dokladů 398 jehličnanů a 1495 listnáčů.