Neexistuje lepší a voňavější nostalgický obrázek adventní a zimní romantiky než
kornout čerstvě upečených horkých kaštanů. Navíc mají další skvělé využití: krásně totiž zahřejí zkřehlé ruce. Odkud se tahle dobrota u nás vlastně vzala, když domovem kaštanovníku je hlavně Středomoří, pobřeží severní Afriky a Blízký východ?
Jezuitská kaštanka v Chomutově
Kaštanovníky sice jsou obří stromy, které dosahují výšky kolem dvaceti až třiceti metrů, ale jinak jsou nenápadné: jedině tak si lze vysvětlit fakt, že tu společně s námi žijí už dlouhá staletí, ale moc o nich nevíme. Pravda, u nás jich neroste zdaleka tolik jako třeba na Slovensku, kde je hojně vysazovali Turci při svým nájezdech do střední Evropy, ale tu a tam na ně narazíte i u nás. Kde?
Hýčkaná podobně jako zvířecí obyvatelé v okolních výbězích je
kaštanka v chomutovském Zooparku. S pěstováním jedlých kaštanů začali ve městě jezuité a dnešní sad pochází z druhé poloviny 17. století, najdete tu ale i stromy vysazené v druhé polovině 16. století.
Nejseverněji položený plodící sad kaštanovníku jedlého v celé Evropě má rozlohu necelé dva hektary a už v roce 1679 o něm psal Bohuslav Balbín. Kaštany se tu nesmí sbírat, ostatně kaštanka je ohrazená, ale nemusíte mít obavy, že by plody přišly nazmar: část Zoopark využívá jako výběhy pro velké býložravce.
Kaštanové dobroty z Nasavrk
Druhou tak velkou kaštanku jako je ta chomutovská u nás nenajdete, ale poloviční ano:
sad jedlých kaštanů s rozlohou 1,08 hektaru v
Nasavrkách u
Chrudimi založil v roce 1776 Jan Adam Auersperg v části zámecké zahrady. Roste tu zhruba sto stromů. Nejmohutnější z nich zvaný Knížák / Kněžák spolu s devatenácti dalšími pochází ještě z původní výsadby, sazenice tehdy kníže nechal přivézt z Itálie.
Také
Nasavrky si své Kaštanky považují: od 90. let 20. století má město rozkvetlý strom kaštanovníku ve znaku a každoročně v polovině října tu dokonce pořádají Kaštanobraní. Pokud chcete ochutnat kaštany „stokrát jinak“, třeba v podobě zákusků, palačinek a pečiva z kaštanové mouky, kaštanových krémů, nádivek a pyré, zmrzliny, likérů a jiných sladkostí, hlídejte si termín v kalendářích.
Kaštany v zámeckých parcích
Odborníci tvrdí, že kaštanovník se u nás vyskytuje celkem na 336 místech. Některé jsou dokonale utajené, o některých se ví. Kaštanovník jedlý tak objevíte například na
skalním hradě Vranov – Pantheon, v
zámeckém parku u zámku Loučeň, v
zámeckých zahradách v
Častolovicích, Potštejně, Slatiňanech či v
Chlumci nad Cidlinou, u medvědího příkopu na
zámku v Náchodě a porůznu také v
královéhradeckých parcích.
A dobrá zpráva pro milovníky pečených kaštanů? Počet kaštanovníků roste, objevují se v nových výsadbách ve městských parcích i v lesích. Protože pečené kaštany jsou skutečně skvělá pochoutka, navíc plná vitamínů a minerálů, strom zažívá renesanci i v soukromých zahradách.
Zmizelé kaštany od Pravčické brány
Leckdy je záhadou, jak se kaštanovníky v zámeckých parcích či lesích ocitly. Věřte nebo ne, ještě docela nedávno rostly i u
Pravčické brány. V
národním parku České Švýcarsko ovšem ví na rozdíl od zámků naprosto přesně, odkud se u nich cizokrajné stromy vzaly: pražené jedlé kaštany se totiž v minulosti prodávaly i ve vyhlášeném výletním areálu. Některé z plodů se k opražení nehodily nebo se prodejcům zakutálely. Časem z nich vyrostly stromy, jenže protože do Českého Švýcarska nepatří, byly nekompromisně vykáceny.
Víte, že?
Kaštanovníky rostou na Sicílii nebo na úbočích Alp ve Švýcarsku a Francii, obecně ale platí, že čím severněji Evropou postupujete, tím méně jich potkáte. Ještě v polovině 19. století byly v oblasti jižních Alp základní potravinou, která obyvatelům horských vesnic umožňovala přežít dlouhou zimu.- Syrové jedlé kaštany jsou trpké, takže tepelná úprava je nezbytná. Připravit si je můžete na pánvi i v mikrovlnce, nejjednodušší je ale pečení v troubě. Každý kaštan je nejprve potřeba naříznout do kříže asi do hloubky tří milimetrů. Pak se rozloží na suchý plech nařezanou stranou nahoru a pečou asi 15 minut při teplotě 200 °C. Hotové jsou, když se otevřou a trochu zhnědnou. Loupat se musí ještě horké, protože vystydlé se loupou podstatně hůř. Ke konci pečení je ale hlídejte, protože s připálenými, do černa upečenými kaštany se dá udělat jediné: vyhodit.
- Podobně jako pečené kaštany k našemu adventu patří k britským svátkům vánoční pudink. S naším pudinkem ale nemá nic společného: jde o dezert ze sušeného ovoce, oříšků, rozinek, loje, cukru, strouhanky, rumu, sherry, vajec a dalších přísad, vařený v typické formě ve vodní lázni. Správný vánoční pudink by měl obsahovat třináct ingrediencí, což symbolicky odkazuje na Ježíše a jeho dvanáct učedníků.
- Obvykle se pudink připravuje už koncem listopadu, po vychladnutí se zabalí a uloží na suchém chladném místě. Při dobrém uskladnění prý vydrží rok i déle, před podáváním se opět ohřeje a flambovaný se servíruje na stůl.
- S přípravou pudinku se pojí celá řada tradic. Například že rodinný recept se dědí z generace na generaci a že se jeho přípravy účastní celá rodina, kdy každý člen domácnosti má směs aspoň jednou zamíchat.
- Během přípravy se také do směsi přidává drobná mince. Ten, kdo ji na Vánoce najde ve svém kousku pudinku, bude mít podle tradice celý následující rok štěstí.