Evropa v Česku: proč máme rádi Slovensko?

Na světě neexistuje země, která by nám byla bližší než Slovensko. Češi mají ke Slovensku nejpozitivnější vztah ze všech zemí světa, a totéž platí naopak. Náš nejbližší soused a bratrský národ s námi stovky let sdílel společnou historii v rámci habsburské monarchie, a v letech 1918 až 1992 dokonce společnou zemi. Rozdělením Československa se toho moc nezměnilo, vztahy obou zemí i jejich obyvatel zůstávají na nadstandardní úrovni.
 

Nová tradice: první zahraniční návštěva českých a slovenských prezidentů

Jednou z novodobých tradic se například stala první zahraniční návštěva slovenských a českých prezidentů: stejně jako pro slovenského prezidenta vede první zahraniční cesta ve funkci hlavy státu do Česka, naši prezidenti jezdí na Slovensko. Zrovna tak slovenští prezidenti rádi jezdí na dovolenou do Česka, ti čeští zase na Slovensko. Už Tomáš Garrigue Masaryk rád jezdíval na prezidentskou dovolenou do slovenských Topoľčianek a na další místa.
 

Vizitka: Slovensko v číslech a střed Evropy

Slovenská republika má rozlohu asi 49 tisíc kilometrů čtverečních a 5,5 milionu obyvatel. Hlavním městem je Bratislava, úředním jazykem slovenština a v roce 2004 Slovensko rozšířilo společně s Českou republikou, Estonskem, Kyprem, Litvou, Lotyšskem, Maďarskem, Maltou, Polskem a Slovinskem rodinu zemí Evropské unie.

A zeměpisné rekordy? Porovnejte je s nejvyššími a nejnižšími místy v Česku: nejvyšším bodem je Gerlachovský štít ve Vysokých Tatrách, nejnižší bod leží v nadmořské „nížce“ 94 metrů u obce Klin nad Bodrogom v regionu Zemplín, nejdelší řeka je se 403 kilometry Váh a největší řeka Dunaj. Slovensku připadá z jeho 2 850 kilometrů dlouhého toku úsek měřící 172 kilometrů.

Střed Slovenska najdete v národní přírodní rezervaci Ľubietovský Vepor v oblasti kolem vrcholu Hrb (1255 m), raritou pak je střed Evropy u kostela sv. Jana Křtitele v Kremnických Baniach.
 

Kdo je Největší Slovák?

Podobně jako v Česku i na Slovensku rozvířilo obrovské debaty soutěžní hlasování o Největším Slovákovi. Zatímco v Česku diskvalifikovali neexistujícího Járu Cimrmana,  Slováci museli z TOP 10 vyřadit válečného zločince Jozefa Tisa. Vypadla také zpěvačka Marika Gombitová, která se rozhodla přenechat své místo v anketě jiné osobnosti. Díky společným česko-slovenským dějinám budete určitě znát většinu lidí z první desítky.

Umístili se v ní Jozef Gabčík, jeden ze strůjců atentátu na Reinharda Heydricha, zakladatel Československého státu Milan Rastislav Štefánik, umělec a politik L’udovít Štúr, politik Alexander Dubček, zbojník Juraj Jánošík, věrozvěstové Cyril a Metoděj, kněz Anton Srholec a cyklista Peter Sagan. Mezi kontroverzní osobnosti patří normalizační politik Gustáv Husák a zakladatel Hlinkovy l‘udové strany Andrej Hlinka.
 

Výlety na Slovensko aneb na skok přes hranice

O něco delší než slovenský úsek Dunaje je hranice Slovenska s Českou republikou: od Trojmezí u Hrčavy k soutoku řek Moravy a Dyje v nejjižnějším cípu jihomoravské obory Soutok meří 252 kilometrů. V seriálu Na skok přes hranice jste se s Kudy z nudy podívali na Slovensko už několikrát, třeba na Velkou Javořinu, kde se odehrávají tradiční letní Slavnosti bratrství Čechů a Slováků, anebo z Mikulčic po lávce přes řeku Moravu ke kostelu sv. Markéty Antiochijské a do městečka Skalica, kde se zrodila tradice sladkých trdelníků.

Na Slovensko jsme se také několikrát podívali se seriálem #světovéČesko: představili jsme vám například „vyšívanou“ vesnici Čičmany, temný příběh Čachtické paní anebo bukové lesy Vihorlatu, zapsané na seznamu Světového dědictví UNESCO jako Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy. Svezli jsme se také Čiernohronskou železnicí, úzkokolejnou lesní dráhou v Horehroní, do Vydrovské doliny a Lesnického skanzenu Vydrovo.
 

Slovenské UNESCO aneb tipy, kam se podívat na Slovensku

O propojení Česka a Slovenska vypovídá i několik tradic, zapsaných na Seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Společný zápis pro obě země se týká loutkářství, sokolnictví a modrotisku. Živé dědictví UNESCO ze Slovenské republiky dále reprezentuje hudební nástroj fujara a jeho hudba, Terchovská muzika, Gajdošská kultura, Horehronský vícehlasý zpěv, drátenictví a tradice spojené s chovem koní plemene Lipican.

Lákají vás další slovenské památky UNESCO? Určitě vás nezklame Banská Štiavnica a technické památky v jejím okolí, město Levoča a Spišský hrad, rezervace lidové architektury Vlkolínec, historické jádro města Bardejov, hranice Římské říše – Dunajský Limes, římské vojenské tábory Gerulata v Rusovcích a v Iži, anebo dřevěné chrámy. Jednotlivé kostely a kostelíky najdete v Hervartově, Tvrdošíně, Kežmarku, Leštinách, Hronseku, Bodružalu, Ladomirové a Ruské Bystré.

Pestrá je i nabídka míst světového přírodního dědictví UNESCO, kam se řadí jeskyně Slovenského krasu a Aggteleckého krasu Domica, Gombasecká jeskyně, Jasovská jeskyně, Ochtinská aragonitová jeskyně, Dobšinská ledová jeskyně a Krásnohorská jeskyně. O bukových lesích v Karpatech jsme se už zmínili, ochrana UNESCO se vztahuje na prales Havešová, Vihorlat, Rožok, Udavu a Stužicu v Bukovských vrchách.