Vánoce v Česku jsou obdobím tradic, radosti a setkávání s rodinou a přáteli. Každý den má svůj význam a přináší něco jedinečného – od očekávání během adventu, přes štěpánské koledování, mláďátka až po silvestrovské oslavy a tříkrálovou koledu. Vánoce zkrátka nejsou jedním dnem, ale celým obdobím plným pohody, magie a
českých zvyků.
Štědrý den: jsme o den napřed
Pokud v tom tápete, zdaleka nejste sami: rozdíl mezi
vánočním a předvánočním časem téměř neexistuje. Dřív to bylo jinak:
advent znamenal
ztišení a přípravy na svátky, samotné
Vánoce pak přinesly
hojnost jídla a pití, oslavy a zábavy na přelomu roku. V naprosté většině českých domácností se Vánoce slaví na
Štědrý den, tedy 24. prosince – se západem slunce teprve končí advent a vlastní Vánoce se slaví od
25. prosince do
první neděle po 6. lednu, tedy do svátku Tří králů. Protože staročeský den začínal večerem (s východem první hvězdy), počítal se Štědrý večer již k 25. prosinci. Hlavním dnem oslav narození Ježíše Krista je tedy
Boží hod vánoční (1. svátek vánoční 25. prosince).
Se
Štědrým dnem se pojí nejrůznější tradice, některé tak běžné, že je ani za tradice nepovažujeme, jiné zvláštní a neobvyklé. Nazdobený
vánoční stromeček, jesličky či vánoční cukroví známe skutečně všichni, ale zatímco vánoční dárky od Ježíška se u nás rozbalují už na Štědrý večer, jinde ve světě se
naděluje až v noci – a je úplně jedno, jestli dárky vozí či nosí Santa Claus, Père Noël, Gesú bambino, čarodějnice Befana, vánoční koza, svatý Mikuláš, Děda Koleda anebo Děda Mráz se Sněhurkou.
Čím si zpestřit Štědrý den?
Inspirujte se u
staročeských Vánoc: těšte se na svátky jako na společně strávené dny prodchnuté vzájemnou láskou, rodinnou sounáležitostí a přátelstvím. O legraci, společnou radost a vánoční pohodu se může postarat
některý z pradávných zvyků, třeba pouštění lodiček z ořechových skořápek nebo lití olova a debatování, co anebo koho vám ten divný výsledek připomíná. Nezadané slečny mohou
házet boty nebo pantofle: vrhají se přes rameno směrem ke dveřím a pokud špička míří ven, dají se prý čekat vdavky. Kdo má na zahradě
bezový keř, může poslat holky, aby si jím zatřásly: ze které strany se prý ozve
psí štěkot, odtamtud přijde ženich.
Následující dva dny – 25. prosince (
Boží hod vánoční) a 26. prosince (
svátek sv. Štěpána) – jsou také státními svátky.
Koledování se svatým Štěpánem
Zatímco Boží hod vánoční se slaví spíš v užším rodinném kruhu, o to družnější bývá svatý
Štěpán, druhý svátek vánoční. Pro naše předky to byl den spojený s
koledováním a obřadními obchůzkami, které měly přinést štěstí a zdar do přicházejících časů. Zvyk se leckde udržel až do 20. Století. Pro chudé to byla možnost přilepšit si, protože
obdarovat koledníky bylo věcí cti a každý jim dal alespoň pár jablíček. Večer pak patřil štěpánským tanečním
zábavám, prvním po adventu. Protože mužské chase ten den končívala služba a vyplácela se celoroční odměna, říkalo se, že „
na Štěpána není pána“. A protože byl svatý
Štěpán patronem koní, s druhým svátkem vánočním se pojí také řada zvyků spojených s krásnými a pro hospodářství tak důležitými zvířaty, jako je
žehnání koní či
svěcení ovsa.
Od Mláďátek k Tříkrálové sbírce
I když o vánočních tradicích možná nevíte všechno, rozhodně je znáte lépe než
svátek, na který se téměř zapomnělo. Vztahuje se k
28. prosinci a připomíná takzvaná
Mláďátka či Neviňátka: děti, které nechal král Herodes vyvraždit v Betlémě. Když se od mudrců – tří králů dozvěděl o narození budoucího vládce a obrovské moci, kterou získá, odhadl, že by mohl být právě mezi malými dětmi. Údajně tehdy nechal zabít všechny chlapce do dvou let věku.
Svátek Mláďátek je provázený řadou zvyků a pověr, většinou vázaných k dětem. Ten den by se třeba nemělo prát prádlo, protože se symbolicky
máchá v nevinné krvi zabitých dětí. Právě tak by se neměly ven věšet vyprané plenky: to aby Herodes nepoznal, že v domě bydlí malé děti a nepřišel si pro ně.
A pak? Oficiálně patří do času Vánoc i oslavy
Silvestra a l
oučení se starým rokem, slavnost
Zjevení Páně či svátek Tří králů. V křesťanské tradici Vánoce končí svátkem Zjevení Páně, známým jako
Tři králové, který připadá na 6. ledna. Křesťanský svátek každý rok
6. ledna připomíná
oslavu Ježíšova křtu a návštěvu tří mudrců v Betlémě. Pro nás ten den končí Vánoce a znamená to, že je čas uklidit vánoční výzdobu, odstrojit stromeček a přispět do celonárodní
Tříkrálové sbírky. Ta navazuje na tradici koledování na Tři krále a její výtěžek pomáhá nemocným, handicapovaným, seniorům, matkám s dětmi v tísni a dalším sociálně potřebným skupinám lidí.
Každý den má své tradice a význam, které dohromady tvoří neopakovatelnou atmosféru českých Vánoc.
Objevte nejkrásnější české vánoční tradice, adventní zvyky, typické svátky, koledování i zajímavá místa, která během Vánoc navštívit.
Vánoce v Česku začínají adventem, vrcholí na Štědrý den a končí až po svátku Tří králů, tedy po první neděli po 6. lednu.
K českým Vánocům patří betlémy, vánoční stromeček, lití olova, házení střevícem, krájení jablíček, šupiny z kapra, zlaté prasátko, jmelí či pouštění lodiček z ořechových skořápek.
Štědrý den je hlavním dnem oslav v českých domácnostech. Připadá na 24. prosince a je spojen se štědrovečerní večeří, rozbalováním dárků, tradicemi a rodinnou pohodou.
V každou adventní neděli se zapaluje svíčka na adventním věnci – první je železná, druhá bronzová, třetí stříbrná a čtvrtá zlatá. Každá neděle má svou symboliku, například mír, lásku či radost.
Mezi hlavní svátky patří Štědrý den (24. 12.), Boží hod vánoční (25. 12.), svátek sv. Štěpána (26. 12.), Mláďátka (28. 12.), Silvestr (31. 12.) a svátek Tří králů (6. 1.).
Lze navštívit výstavy betlémů, vánoční trhy, prohlédnout si vánočně nazdobené město, zúčastnit se koledování, vánočních procházek, kulturních akcí i tradičních obřadů.
Jmelí je tradičním symbolem štěstí a má ochranou moc. O Vánocích se zavěšuje do domácností pro štěstí a zahánění zlých duchů.
Adventní věnec symbolizuje očekávání narození Krista. Tradičně má čtyři svíčky, z nichž každá je zapalována na jednotlivé adventní neděle – barvy jsou fialová, růžová a dvě bílé nebo červené.
Slovo advent pochází z latinského 'adventus' (příchod) a označuje začátek nové liturgického roku i období očekávání narození Krista.
Tříkrálová sbírka navazuje na tradici koledování na Tři krále. Výtěžek sbírky pomáhá nemocným, seniorům, matkám s dětmi v tísni a dalším potřebným.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.