Slavná
Česká mše vánoční „Hej, mistře“ Jakuba Jana Ryby (1765–1815) se stala doslova symbolem českých Vánoc. Poprvé zazněla v
kostele Povýšení sv. Kříže v
Rožmitálu pod Třemšínem, kde byl Ryba váženým a oblíbeným učitelem a varhaníkem. Rožmitálští na svého kantora a skladatele nedají dopustit: říkají, že slyšet a především prožít „Rybovku“ v Rožmitále je skutečný zážitek a že se stačí zaposlouchat do úvodních tónů
starorožmitálských varhan a jako by viděli samotného Rybu a další sice neznámé, ale milé tváře předků, kteří před dvěma sty lety s pokorným srdcem a zbožnou myslí velebili svými hlasy narození Krista.
Do Rožmitálu za Rybou na Rybovku
Vánoční půlnoční mše v
Rožmitálu pod Třemšínem mívají opravdu kouzelnou atmosféru: autentický totiž není jen farní
kostel Povýšení sv. Kříže, v němž byl Ryba regenschorim, ale i
původní varhany z roku 1750, na něž hrával.
Pamětní deska na stěně kostela, kterou sem v roce 1990 umístila Společnost J. J. Ryby, připomíná, že tóny a slova, jimiž skladba dosáhla nesmrtelnosti, jako šťastná hvězda ozářily mateřský jazyk a hudebnost lidu, utěšily v krušných dobách a posílily víru v boha i naději v budoucnost národa.
Jak se jedné prosté skladbě – a dodejme že Rybově první a poslední ryze české mši a současně jen zlomku z více než tisíce jeho skladeb církevních i světských, menuetů, tanců, árií, pastorel, mší a dalších děl – podařilo stát skutečným symbolem českých Vánoc? Možná to bylo kvůli veršům plným prosté a nenucené zbožnosti, radostné a svěží atmosféře, a také díky srozumitelné linii klasické vánoční hry, zasazené do českého prostředí. Když sledujeme pastýře, kteří se chystají do Betléma oslavit Ježíškovo narození, před očima máme plastický obraz krajiny, kterou důvěrně známe. Kdepak daleký Betlém, tenhle příběh se přece odehrává u nás, třeba v okolí
Rožmitálu, na zasněžených lukách lemovaných hustými
brdskými lesy:
„…Hvězdy jsou dnes krásnější, obloha je jasnější, / měsíc krásně plápolá, světlý je sad obora, / denice již vychází, z hájů volá zvěř, / cvrlikáním přelibým ptáčků zvučí keř, / rozléhá se les… Slyším za horou tam zvuk, moldánkový jemný hluk…“
Tichá noc je doma v Rakousku
Jednou z nejkrásnějších vánočních písní planety je ukolébavka pro novorozeného Ježíška
Stille Nacht, heilige Nacht / Tichá noc, svatá noc.
Poprvé zazněla o půlnoci na Štědrý den roku 1816 v kostelíku sv. Mikuláše v rakouském Oberndorfu u Salzburku. Vznik skladby, kterou zná skutečně celý svět, provází příběh o myších, které v kostele prokousaly varhanní měchy. Mladý kaplan Joseph Franz Mohr spolu s místním učitelem a varhaníkem Franzem Xaverem Gruberem proto napsali melodii pro dva hlasy a kytaru, protože jiný nástroj k dispozici zkrátka neměli. Píseň se líbila každému, kdo ji zaslechl, zakrátko zlidověla a rozletěla se do světa. Byla přeložena do 300 jazyků, právě ona na Vánoce 1914 za první světové války zazněla nad flanderskými zákopy a v roce 2011 se dokonce dočkala zápisu na seznam UNESCO. Malebný Oberndorf sice je oblíbeným turistickým cílem, ale
kostelík sv. Mikuláše se nedochoval. Slávu zdejší koledy proto připomíná
kaple Tiché noci, která stojí na jeho místě, hned vedle pak vzniklo muzeum.
Šestnáct vánočních koled a hitů
Až někdy pojedete přes Rožmitál, zastavte se u kostela Povýšení sv. Kříže a zajděte se podívat k hrobu skladatele, který dal tón českým vánočním svátkům: stačí vejít na blízký hřbitov a odbočit podél zdi doprava. Rybův hrob najdete mezi dvěma vzrostlými jasany.- V Čechách a na Moravě se Tichá noc objevila někdy v druhé polovině 19. století, ale podle průzkumů prý o Vánocích dáváme přednost prastarým českým koledám. Ty nejstarší vznikly už v předhusitské době, například Narodil se Kristus Pán. Z období baroka pochází koleda Půjdem spolu do Betléma, Já bych rád k Betlému anebo Pásli ovce valaši. V 17. století obohatil české Vánoce Adam Václav Michna z Otradovic písní Chtíc aby spal, která podobně jako později Tichá noc rychle zlidověla. Naopak k nejmladším patří koleda Nesem vám noviny, často mylně považovaná za lidovou. V roce 1847 ji napsal autor náboženských písní Tomáš Bečák.
- V polovině 19. století se zrodil další z vánočních hitů: Jingle Bells / Rolničky, Rolničky: písnička, kterou prý „jen tak“ složil americký učitel James Lord Pierpont z Medfordu pro bostonskou nedělní školu pro Díkuvzdání. Mimochodem, Medford byl tehdy proslavený závody na saních.
- Vazbu na české země má anglická koleda Good King Wenceslas / Dobrý král Václav; vychází z jarní koledy Tempus adest floridum ze 13. století a autorem textu je John Mason Neale, který přeložil báseň Václava Aloise Svobody. Koleda vypráví o svatém Václavovi, kterak pomáhá chudým.
- K nejstarším mezinárodně známým vánočním koledám patří Adeste Fideles; autora neznáme a musíme se spokojit s informací, že vznikla někdy v 17.–18. století. V Česku ji proslavila pohádka Anděl Páně a určitě si na ni vzpomenete: Ó, vzhlížejme vzhůru k andělskému kůru, / co troubí co zpívá své Gloria. / Pán kázal jíti za hvězdou, co svítí. / Tak spějme přes ty pláně tam ku nebeské bráně, / kde bdí nad synkem Páně Maria.
- Bylo by nefér zapomenout na další oblíbené vánoční hity. Z těch domácích je zejména mezi dětmi a kočkomily (…nereptáme, aspoň máme něco pro kočku…) oblíbená píseň Vánoce, Vánoce přicházejí (Jaromír Vomáčka & Zdeněk Borovec) nebo Už se zase těšíme na Ježíška (Lubomír Lipský & Jiří Malát). Zapomenout nesmíme ani na Purpuru, ochotně vonící na plotně (Jiří Suchý & Jiří Šlitr).
- Ze zahraničních děl se na předních příčkách v hlasování o nejoblíbenější vánoční písně objevuje britský popový hit Last Christmas od Wham, Happy Xmas od Johna Lennona a White Christmas natočená Bingem Crosbym. Anebo Let It Snow (Sammy Cahn & Jule Styne), nesmrtelný vánoční hit, kde o Vánocích nepadne ani slovo.