!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů výrazně omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > #světovéČesko a příběh vánočních betlémů: ten největší najdete v Kuksu
#světovéČesko a příběh vánočních betlémů: ten největší najdete v Kuksu
"> "> "> "> "> "> "> ">

#světovéČesko a příběh vánočních betlémů: ten největší najdete v Kuksu

Vydáno 22. listopadu 2020
Betlémy patří k Vánocům stejně jako stromeček, třpytivé ozdoby, cukroví nebo dárky. Najdete je v domácnostech, kostelech i na návsích a náměstích u vánočních stromů, leckde se také staly tradicí živé betlémy. Příběh narození Ježíše Krista se odehrává jako liturgická vánoční hra, prodchnutá všeobjímající láskou, porozuměním a vírou.

Vánoční betlém a Betlém skutečný: zasněžený les s chaloupkami a pole pastýřů s prastarými olivovníky

tradiční český betlém
pole pastýřů
Betlémy jsou během adventu skutečně všude, od maličkých, co se vejdou do ořechové skořápky, až po obří betlémské scény s postavami v nadlidské velikosti ze dřeva či slámy. Odkud se ale tahle tradice vlastně vzala a kde se odehrálo první představení živého betléma?
 

Františkův živý betlém

Naším prvním cílem je Itálie a jeden z nejoblíbenějších svatých, František z Assisi (1182–1226). Zakladatel žebravého řádu františkánů, který prosazoval chudobu, lásku k bližním a přísně asketický život, patron Itálie, ekologie a také vlčat coby nejmladších skautů se narodil i zemřel v italském Assisi, které je díky němu světoznámým poutním místem i oblíbeným výletním cílem. V době, kdy žil v poustevně na hoře Lacerone, dostal nápad, jak oslavit narození Ježíše Krista originálně a tak, aby se do něj mohli zapojit všichni: bratři františkáni, děti i dospělí obyvatelé Greccia, kteří chodili poslouchat jeho kázaní, zvířata i okolní příroda, která mu připomínala daleký Betlém. O vánočních svátcích roku 1223 se tak odehrálo první představení živého betléma: svatý František vybudoval symbolický chlév s jesličkami, do kterých položil na slámu sošku milostného Jezulátka, k němu postavil živého vola a osla a společně se svými řeholními bratry františkány a lidmi z Greccia oslavili noční mší svatou narození Spasitele.

Vánoční pobožnost se záhy začala šířit do světa a rekonstrukce dva tisíce let starého příběhu, která zároveň ilustruje vznik tradice živých betlémů, se v Grecciu konává dodnes. Svatého Františka a jeho odkaz připomíná také františkánský klášter ze 13. století a muzeum betlémů.
 

Putování za betlémskou hvězdou

Od živého betléma byl jen krůček k prvnímu betlému s figurkami. Jestli ten skutečně první vytvořil roku 1291 sochař Arnolfo di Cambio pro chrám Santa Maria Maggiore v Římě sice s jistotou nevíme, ale betlémské scény se postupně stále častěji a častěji objevovaly na různých liturgických předmětech, v rukopisných klášterních knihách i v interiérech chrámů. O rozšíření jesliček do světa se kromě františkánů zasloužili také jezuité: právě v kostele sv. Klimenta na Starém Městě v tehdy nově založeném areálu Klementina si o Vánocích 1562 mohli lidé prohlédnout první betlém nejenom v Praze, ale snad prý i v celé střední Evropě.

To už zlehka klepalo na dveře baroko, kdy betlémy začaly postupně stavět i další církevní řády. Vyráběly se často v životních velikostech, někdy vyřezávané ze dřeva, někdy namalované na deskách.
 

„…církve nedůstojná a přímo dětinská“ scéna

Nejsložitější doba ale jesličky teprve čekala, a nebylo to 20. století: rána přišla v roce 1751, kdy vystavování betlémů i předvádění vánočních her zakázala svým dekretem Marie Terezie. Její syn, císař Josef II., tento zákaz o jedenatřicet let později zopakoval a rozšířil ho kromě klášterů a kostelů i na soukromé domy.

Zákazem „církve nedůstojné a přímo dětinské“ scény svaté noci a narození Ježíška možná císařská veličenstva uspokojila své bohulibé úmysly, ale jejich vinou přišly o práci spousty řemeslníků. Pokud nechtěli zemřít hlady, museli si poradit jinak, a tak právě zákaz stavění velkých kostelních a klášterních betlémů z přelomu 18. a 19. století znamenal rozkvět českého betlémářství. Jesličky se začaly ve velkém stavět po domácnostech – možná i trochu jako nám dobře známý protest proti vrchnosti a malý dobový disent. A kdo neuměl vyřezávat, ten si zkrátka vybral jiný materiál – třeba papír, vosk, plátno, pálenou hlínu nebo těsto.

Zvláštností českého betlémářství také skříňkové betlémy. Koledníci s nimi putovali od domu k domu a lidem hrávali vánoční hry.
 

České lidové betlémy

Tehdy se také zrodila tradice našich poetických a pohádkových betlémů. Hlavní betlémskou scénu doprovází obvyklí pastýři a lidé přinášející dary, ale mezi nimi se většinou hemží nejrůznější řemeslníci a postavičky, vykonávající rozmanité činnosti. Obvykle nechybějí ani muzikanti, běžná zvířata českého venkova a samozřejmě malebná krajina v pozadí, která většinou nijak exoticky nevypadá.

Jesličky zkrátka žijí společně s námi a je nám spolu dobře: v leckterých betlémech můžete vidět přehlídku zajímavých staveb z širokého okolí, v mnoha poznáte známé figurky z místního nebo veřejného života. A i když třeba okolo jesliček vede železniční trať (domácnost železničního modeláře) anebo pastýře doplňují figurky a ovce z Lega (rodiny s dětmi), nad tím vším se vznáší anděl s nápisem Gloria in excelsis Deo / Sláva na výsostech Bohu a někde vzadu právě letí kometa. Všechny betlémy ale svátkům dodávají zvláštní a neopakovatelné kouzlo – a navíc svatému Františkovi by drobné vady na dokonalosti určitě nevadily.
 

Betlémy pod širým nebem

Na tradici založenou sv. Františkem z Assisi navazují i velké betlémy pod širým nebem, například slavný venkovní betlém malíře Josefa JíryKryštofově Údolí. V Neratovicích vystavují velký „košíkářský“ betlém z vrbového proutí, do Kozojed na Plzeňsku se lidé jezdí dívat na kamenný betlém, jehož součástí bývají ovečky, vypůjčené z místní farmy, v Jinočanech mají obří betlém ze dřeva, v Čenkově na Příbramsku zase ohromný betlém ze sena. Několik betlémů v životní velikosti také každý rok zdobí náměstí a další prostranství v jihočeském Písku.
 

Pojďte s námi do Betléma!

Co do velikosti ale těžko některý betlém překoná Betlém u Kuksu: přírodní galerie barokních soch a reliéfů od Matyáše Bernarda Brauna a jeho žáků. V roce 1717 koupil František Antonín hrabě Špork za 2 900 zlatých od Dvora Králové les plný pískovcových skal, který sousedil s jeho panstvím v Kuksu, aby tu pro své hosty vytvořil místo pro procházky a meditaci. Roku 1720 byla dokončena výstavba dvou pousteven, sv. Antonína a sv. Pavla, a ve skalách začala průběžně pracovat Braunova sochařská dílna. Působila tu až do roku 1732.

Za stovky let se na unikátním sochařském díle bohužel podepsala příroda, počasí, vandalismus i ideologická netolerance biblické tématiky. Paradoxně k nejhoršímu poškození pískovcového betléma došlo už dávno, a to kolem roku 1780 při lámaní kamene pro stavbu blízké císařské pevnosti Josefov a v letech 1778–1779 a 1866 při prusko-rakouských válkách. A proč se místu říká Betlém? Největší plastika totiž představuje narození Krista, klanění pastýřů a příchod tří králů. Při toulání kolem poničených soch a pousteven si zkuste představit, jak to tu vypadalo kdysi, když sochy zářily jasnými barvami (ano, všechny byly polychromovány) a kromě nich tu byly kaple, lavičky či alej sedmi studánek s fontánami z růžového mramoru.
 

Betlémské zvláštnosti a kuriozity

  • V Itálii, pravlasti betlémů, bývá betlém významným symbolem Vánoc. Staví se obvykle už 8. prosince, jen novorozený Ježíšek se v jesličkách objeví až po půlnoci 24. prosince.
  • U nás se většinou betlémy v domácnostech staví na konci adventu, 6. ledna se zase k zástupu směřujícímu do Betléma přidávají figurky tří králů / mudrců vedených hvězdou k Betlému a na Hromnice 2. února se betlémy uklízí.
  • Naše betlémářství stále žije: svědčí o tom množství nádherných betlémů, které jsou k vidění ve všech koutech naší země. Díky panovnickému zákazu se například zrodila betlemářská tradice v Třešti, městečku na Vysočině mezi Jihlavou a Telčí. Zdejší soukeničtí mistři se chopili nůžek a začali vyrábět papírové betlémy, postupně pak přešli k vyřezávání ze dřeva. Při pohledu na krajinky třešťských betlémů je jasné, že jejich tvůrci nacházeli inspiraci v malebném okolí plném lesů, skal a strží.
  • V holešovickém kostele sv. Antonína PaduánskéhoPraze vypadá betlém jako scéna ze Smetanovy Prodané nevěsty, a to včetně chodských krojů, stavení a Domažlic v pozadí. Unikátní Český betlém tu má domov od roku 1923, ale protože postupně přibývaly figurky dalších slovanských národů v národních krojích, betlému se dnes říká Slovanský: ústřední myšlenkou je totiž vedle scény narození Ježíška slovanské sjednocení.
  • V kostele Panny Marie Andělské aneb u kapucínů na Loretánském náměstí v Praze bývá vystavený barokní betlém z poloviny 18. století: postavy v životních velikostech na sobě mají skutečné šaty, vyztužené roztokem z klihu. Tváře jsou ze dřeva, těla ze slámy a dalších materiálů připevněných na dřevěných kostrách. Dvě ovečky dokonce mají pravé rouno a bečí, pokud jim hodíte peníz. Zajímavost? Jeho hodnota není důležitá, jde spíš o váhu mince než cenu.
  • K nejstarším v Čechách patří betlém ze 17. století v kostele sv. Víta v Kostelci nad Labem. Jde o pozoruhodné řezbářské dílo, kde jednotlivé figury mají účesy z pravých lidských vlasů, dřevěné klouby a dokonce i vyměnitelné hlavy. Klanění pastýřů se v lednu promění na klanění tří králů tak, že se figury převlečou a hlava jednoho pastýře se vymění za černou tvář krále Baltazara.
  • A jaký je skutečný Betlém, místo narození Spasitele? Od zasněžených krajinek v českých betlémech se hodně liší. Je tu pole pastýřů, kde v noci odpočívali u svých stád; právě tady se jim zjevil anděl, aby jim zvěstoval velikou novinu. Místo narození Ježíška označené čtrnácticípou hvězdou najdete v bazilice Narození Páně; její kuriozitou je malý vstupní otvor v zazděném vchodu. Pozoruhodná je také Mléčná jeskyně, kde svatá rodina údajně nějakou dobu žila. Kapka mléka, která ukápla při kojení Ježíška, prý proměnila zem v bílý kámen.
30 tipů, kam za betlémy

30 tipů, kam za betlémy

Zvyk stavět betlémy patří k nejrozšířenějšímu vánočnímu zvyku. Tuto tradici založil v roce 1223 svatý František z Assisi v italské Umbrii. Se svými přáteli přivedli do jeskyně, kterou přeměnili na kapli, živého osla i vola a zinscenovali betlém, v němž pak kněz sloužil první vánoční půlnoční mši. Současné adventní a vánoční výstavy betlémů ukazují, že betlémářská tradice je u nás dosud živá. Přijďte se i vy potěšit krásou betlémské scény, která pohladí na duši.

Chrám svatého Bartoloměje - objevte poklad v srdci Kolína

Chrám svatého Bartoloměje - objevte poklad v srdci Kolína

Dominantou města Kolína je chrám sv. Bartoloměje. Stavbu vysokého katedrálního chóru prováděl v letech 1360-1378 významný stavitel té doby Petr Parléř. Obohatil tak Kolín o jedno z neoriginálnějších děl gotické architektury lucemburského období. Ze zvonice se vám naskytne krásný výhled na město.

Kostel Panny Marie Andělské - první kapucínská stavba v Čechách

Kostel Panny Marie Andělské - první kapucínská stavba v Čechách

V dolní části Loretánského náměstí na Hradčanech stojí prostá jednolodní sakrální budova, kostel Panny Marie Andělské, nedílná součást areálu kapucínského kláštera. Je to nejstarší stavební celek řádu kapucínů v Čechách.

Utzův mechanický betlém v Olešnici v Orlických horách

Utzův mechanický betlém v Olešnici v Orlických horách

V Olešnici v Orlických horách najdete v budově obecního úřadu Utzův mechanický Betlém. Můžete si ho zde prohlédnout a seznámit se s jeho historií. Betlém je unikátní tím, že kromě posuvného pohybu postavy hýbají hlavou, rukama i nohama a v některých případech se i vzájemně přibližují či vzdalují.

Krýzovy jesličky – mechanický betlém v Jindřichově Hradci

Krýzovy jesličky – mechanický betlém v Jindřichově Hradci

Největší lidový mechanický betlém na světě, který je zapsán v Guinnessově knize rekordů, patří k nejnavštěvovanějším expozicím Muzea Jindřichohradecka.

Muzejní galerie betlémů ve Švábenicích

Muzejní galerie betlémů ve Švábenicích

Výstava totiž čítá tisíc exponátů různých betlémů a ukazuje celou sbírku Libora Pištělky, která je největší soukromou kolekcí betlémů v České republice i na světě.

Svatohorské poutní muzeum

Svatohorské poutní muzeum

Svatohorské muzeum se nachází pod celým severním ambitem. V muzeu uvidíte moderní expozici ze sbírek Svaté Hory včetně nálezů z nedávné rekonstrukce.

Muzeum Vysočiny v Telči

Muzeum Vysočiny v Telči

Muzeum Vysočiny Jihlava sídlí ve třech budovách Masarykovy univerzity na Masarykově náměstí. Se svými pobočkami v Telči, Třešti a hradem Roštejnem je největším muzeem v kraji. Telčskou pobočku naleznete na Státním zámku v Telči. Expozice dokumentuje vývoj města v průběhu staletí.

Stálá expozice betlémů v Třešti

Stálá expozice betlémů v Třešti

V dnešní době si vánoční čas nedokážeme představit bez rozzářeného stromečku. Daleko před tím, než se začaly zdobit stromečky, se stavěly v rodinách betlémy. V Třešti má stavění betlémů tradici více než 200 let.

Fialův pohyblivý betlém v Chomutově

Fialův pohyblivý betlém v Chomutově

Fialův betlém naleznete v chomutovském muzeu, které jej řadí mezi unikátní sbírkové předměty. Cenné je na Fialově betlému především to, jakým způsobem prezentuje stará řemesla a staré zvyky. Vždy dbal na to, aby staré přístroje byly vyrobeny přesně podle skutečnosti, aby nechyběla jediná součástka.

Velhartický betlém - unikátní dílo z rukou českého mistra Tittla

Velhartický betlém - unikátní dílo z rukou českého mistra Tittla

Betlém vysoký 1,2 m se rozprostírá na ploše 4 x 2,5 m. Je zasazen do 14. století, období, kdy byl postaven Velhartický hrad. V betlému najdete 25 velkých figur, ostatních menších je přes čtyřicet.

Muzeum papírových betlémů v Zábrdí u Husince

Muzeum papírových betlémů v Zábrdí u Husince

V současné době největší vystavovanou sbírku papírových betlémů v České republice najdeme v Zábrdí u Husince asi 8 km od Prachatic. Vystaveno je zde více než 800 betlémů českých a zahraničních autorů, vzorky např. z Pákistánu, Řecka, Německa nebo Itálie.

Muzeum Jindřichohradecka - Krýzovy jesličky, Ema Destinnová a další expozice

Muzeum Jindřichohradecka - Krýzovy jesličky, Ema Destinnová a další expozice

Muzeum představuje více než 100 tisíc sbírkových předmětů mimořádné historické, umělecké a dokumentační hodnoty. K nejnavštěvovanějším expozicím zcela jistě patří Krýzovy jesličky. Tento největší lidový mechanický betlém na světě je zapsán v Guinnessově knize rekordů.

Třebechovické muzeum betlémů

Třebechovické muzeum betlémů

Třebechovické muzeum betlémů má ve svých sbírkách více než 400 betlémů zhotovených z nejrůznějších materiálů a pocházejících ze všech oblastí České republiky, velmi starých, ale i ze současnosti. Návštěvník tak může posoudit, do jakých zajímavých forem se ve své historii betlémářství rozvinulo.

Pražské Jezulátko - za soškou do kostela Panny Marie Vítězné

Pražské Jezulátko - za soškou do kostela Panny Marie Vítězné

Světoznámá soška Pražského Ježíška v kostele, zasvěceném Panně Marii Vítězné a svatému Antonínovi Paduánskému, je každoročně cílem statisíců věřících z Čech i z celého světa. Kostel je zároveň kulturní a uměleckou památkou světového významu.

Pohyblivý sušický betlém - až do odvolání se nepouští

Pohyblivý sušický betlém - až do odvolání se nepouští

Jeden z největších mechanických betlémů v České republice s dominantním znázorněním starobylého města Sušice. Dílo zachycuje život, tradiční řemesla v půvabné šumavské krajině, významné šumavské památky a lidovou architekturu. Jeho hlavními autory jsou Karel Tittl a Pavel Svoboda.

Muzeum Velké Karlovice – expozice života na Valašsku

Muzeum Velké Karlovice – expozice života na Valašsku

Stálá expozice Karlovského muzea je věnována historii obce, salašnictví, lidové řemeslné výrobě. Jádrem národopisné sbírky je doma vyráběné zemědělské a salašsnické nářadí, postupy zpracování vlny, lnu a výroby ovčího sýru.

Muzeum a Pojizerská galerie Semily

Muzeum a Pojizerská galerie Semily

V rodném domě Ivana Olbrachta v Semilech, který leží v centru městečka Semily v bezprostřední blízkosti Riegrova náměstí, najdete Muzeum a Pojizerskou galerii. Dům patří k nejstarším ve městě (r. 1760).

Muzeum hraček Stuchlíkovi

Muzeum hraček Stuchlíkovi

S čím si děti hrály, v čem se miminka vozila, v čem babičky vařily, to vše a mnohem víc vás čeká v Muzeum hraček v Novém Bydžově.

Unikátní dřevěný loštický betlém

Unikátní dřevěný loštický betlém

V Lošticích, které jsou známe hlavně tvarůžky, najdete také Ateliér řezbáře Jaroslava Beneše, mezi jeho nejznámější díla patří pohyblivý betlém.

Muzeum Šumavy Kašperské Hory

Muzeum Šumavy Kašperské Hory

Navštívíte-li Kašperské Hory, Muzeum Šumavy si určitě nesmíte nechat ujít. Je to takové malé národní muzeum zdejšího kraje. K vidění je zde šumavské sklo, vycpaná zvířata anebo umrlčí prkna.

Muzeum betlémů Karlštejn

Muzeum betlémů Karlštejn

V muzeu si můžete prohlédnout kolekci starých českých betlémů vyřezávaných ze dřeva, ale je možné vidět i betlémy z raritních materiálů jako např. cukr nebo chleba.

Boučkův statek s galerií Josefa Jíry v Malé Skále

Boučkův statek s galerií Josefa Jíry v Malé Skále

V Boučkově statku v Malé Skále si můžete prohlédnout galerii výtvarných děl, která představuje sbírku obrazů a plastik více než 120 českých výtvarníků 20. století. Samostatnou část tvoří stálá přehlídka tvorby zdejšího rodáka, akademického malíře Josefa Jíry.

Běliště - Národopisná expozice Městského muzea

Běliště - Národopisná expozice Městského muzea

V největší železnobrodské roubené stavbě z roku 1807 zvané Běliště je umístěna národopisná expozice Městského muzea. Každá z devíti světnic je zaměřena na určitou oblast historie Železného Brodu a nejbližšího okolí.