Naším prvním cílem je
Itálie a jeden z nejoblíbenějších svatých,
František z Assisi (1182–1226). Zakladatel žebravého řádu františkánů, který prosazoval chudobu, lásku k bližním a přísně asketický život, patron Itálie, ekologie a také vlčat coby nejmladších skautů se narodil i zemřel v italském Assisi, které je díky němu světoznámým poutním místem i oblíbeným výletním cílem.
V době, kdy žil v poustevně na hoře Lacerone, dostal nápad, jak oslavit narození Ježíše Krista originálně a tak, aby se do něj mohli zapojit všichni:
bratři františkáni, děti i dospělí obyvatelé Greccia, kteří chodili poslouchat jeho kázaní, zvířata i okolní příroda, která mu připomínala daleký Betlém. O vánočních svátcích roku 1223 se tak odehrálo první představení živého betléma: svatý František vybudoval symbolický chlév s jesličkami, do kterých položil na slámu sošku milostného Jezulátka, k němu postavil živého vola a osla a společně se svými řeholními bratry františkány a lidmi z Greccia oslavili noční mší svatou narození Spasitele.
Vánoční pobožnost se záhy začala šířit do světa a rekonstrukce dva tisíce let starého příběhu, která zároveň ilustruje vznik tradice živých betlémů, se v Grecciu konává dodnes. Svatého Františka a jeho odkaz připomíná také
františkánský klášter ze 13. století a
muzeum betlémů.
Putování za betlémskou hvězdou
Od živého betléma byl jen krůček k prvnímu betlému s figurkami. Jestli ten skutečně první vytvořil
roku 1291 sochař Arnolfo di Cambio pro
chrám Santa Maria Maggiore v Římě sice s jistotou nevíme, ale betlémské scény se postupně stále častěji a častěji objevovaly na různých liturgických předmětech, v rukopisných klášterních knihách i v interiérech chrámů. O rozšíření jesliček do světa se kromě františkánů zasloužili také jezuité: právě v
kostele sv. Klimenta na
Starém Městě v tehdy nově založeném
areálu Klementina si o
Vánocích 1562 mohli lidé prohlédnout
první betlém nejenom v Praze, ale snad prý i v celé střední Evropě.
To už zlehka klepalo na dveře baroko, kdy betlémy začaly postupně stavět i další církevní řády. Vyráběly se často v životních velikostech, někdy vyřezávané ze dřeva, někdy namalované na deskách.
„…církve nedůstojná a přímo dětinská“ scéna
Nejsložitější doba ale jesličky teprve čekala, a nebylo to 20. století: rána přišla
v roce 1751, kdy vystavování betlémů i předvádění vánočních her zakázala svým dekretem Marie Terezie. Její syn, císař Josef II., tento zákaz o jedenatřicet let později zopakoval a rozšířil ho kromě klášterů a kostelů i na soukromé domy.
Zákazem
„církve nedůstojné a přímo dětinské“ scény svaté noci a narození Ježíška možná císařská veličenstva uspokojila své bohulibé úmysly, ale jejich vinou přišly o práci spousty řemeslníků. Pokud nechtěli zemřít hlady, museli si poradit jinak, a tak právě zákaz stavění velkých kostelních a klášterních betlémů z přelomu 18. a 19. století znamenal
rozkvět českého betlémářství. Jesličky se začaly ve velkém stavět po domácnostech – možná i trochu jako nám dobře známý protest proti vrchnosti a malý dobový disent. A kdo neuměl vyřezávat, ten si zkrátka vybral jiný materiál – třeba papír, vosk, plátno, pálenou hlínu nebo těsto.
Zvláštností českého betlémářství také
skříňkové betlémy. Koledníci s nimi putovali od domu k domu a lidem hrávali vánoční hry.
České lidové betlémy
T
ehdy se také zrodila tradice našich poetických a pohádkových betlémů. Hlavní betlémskou scénu doprovází obvyklí pastýři a lidé přinášející dary, ale mezi nimi se většinou hemží nejrůznější řemeslníci a postavičky, vykonávající rozmanité činnosti. Obvykle nechybějí ani muzikanti, běžná zvířata českého venkova a samozřejmě malebná krajina v pozadí, která většinou nijak exoticky nevypadá.
Jesličky zkrátka žijí společně s námi a je nám spolu dobře: v leckterých betlémech můžete vidět
přehlídku zajímavých staveb z širokého okolí, v mnoha poznáte známé figurky z místního nebo veřejného života. A i když třeba okolo jesliček vede železniční trať (domácnost železničního modeláře) anebo pastýře doplňují figurky a ovce z Lega (rodiny s dětmi), nad tím vším se vznáší anděl s nápisem Gloria in excelsis Deo / Sláva na výsostech Bohu a někde vzadu právě letí kometa. Všechny betlémy ale svátkům dodávají zvláštní a neopakovatelné kouzlo – a navíc svatému Františkovi by drobné vady na dokonalosti určitě nevadily.
Betlémy pod širým nebem
Na tradici založenou sv. Františkem z Assisi navazují i velké betlémy pod širým nebem, například slavný
venkovní betlém malíře Josefa Jíry v
Kryštofově Údolí. V
Neratovicích vystavují velký
„košíkářský“ betlém z vrbového proutí, do
Kozojed na
Plzeňsku se lidé jezdí dívat na
kamenný betlém, jehož součástí bývají ovečky, vypůjčené z místní farmy, v
Jinočanech mají obří betlém ze dřeva, v
Čenkově na Příbramsku zase
ohromný betlém ze sena.
Několik betlémů v životní velikosti také každý rok zdobí náměstí a další prostranství v
jihočeském Písku.
Pojďte s námi do Betléma!
Co do velikosti ale těžko některý betlém překoná
Betlém u Kuksu: přírodní galerie barokních soch a reliéfů od
Matyáše Bernarda Brauna a jeho žáků. V roce 1717 koupil
František Antonín hrabě Špork za 2 900 zlatých od
Dvora Králové les plný pískovcových skal, který sousedil s jeho
panstvím v Kuksu, aby tu pro své hosty vytvořil místo pro procházky a meditaci. Roku 1720 byla dokončena výstavba
dvou pousteven, sv. Antonína a sv. Pavla, a ve skalách začala průběžně pracovat
Braunova sochařská dílna. Působila tu až do roku 1732.
Za stovky let se na unikátním sochařském díle bohužel podepsala příroda, počasí, vandalismus i ideologická netolerance biblické tématiky. Paradoxně k nejhoršímu poškození pískovcového betléma došlo už dávno, a to kolem roku 1780 při lámaní kamene pro stavbu blízké
císařské pevnosti Josefov a v letech 1778–1779 a 1866 při prusko-rakouských válkách. A proč se místu říká Betlém? Největší plastika totiž představuje narození Krista, klanění pastýřů a příchod tří králů. Při toulání kolem poničených soch a pousteven si zkuste představit, jak to tu vypadalo kdysi, když sochy zářily jasnými barvami (ano, všechny byly polychromovány) a kromě nich tu byly kaple, lavičky či alej sedmi studánek s fontánami z růžového mramoru.
Betlémské zvláštnosti a kuriozity
V Itálii, pravlasti betlémů, bývá betlém významným symbolem Vánoc. Staví se obvykle už 8. prosince, jen novorozený Ježíšek se v jesličkách objeví až po půlnoci 24. prosince.- U nás se většinou betlémy v domácnostech staví na konci adventu, 6. ledna se zase k zástupu směřujícímu do Betléma přidávají figurky tří králů / mudrců vedených hvězdou k Betlému a na Hromnice 2. února se betlémy uklízí.
- Naše betlémářství stále žije: svědčí o tom množství nádherných betlémů, které jsou k vidění ve všech koutech naší země. Díky panovnickému zákazu se například zrodila betlemářská tradice v Třešti, městečku na Vysočině mezi Jihlavou a Telčí. Zdejší soukeničtí mistři se chopili nůžek a začali vyrábět papírové betlémy, postupně pak přešli k vyřezávání ze dřeva. Při pohledu na krajinky třešťských betlémů je jasné, že jejich tvůrci nacházeli inspiraci v malebném okolí plném lesů, skal a strží.
- V holešovickém kostele sv. Antonína Paduánského v Praze vypadá betlém jako scéna ze Smetanovy Prodané nevěsty, a to včetně chodských krojů, stavení a Domažlic v pozadí. Unikátní Český betlém tu má domov od roku 1923, ale protože postupně přibývaly figurky dalších slovanských národů v národních krojích, betlému se dnes říká Slovanský: ústřední myšlenkou je totiž vedle scény narození Ježíška slovanské sjednocení.
- V kostele Panny Marie Andělské aneb u kapucínů na Loretánském náměstí v Praze bývá vystavený barokní betlém z poloviny 18. století: postavy v životních velikostech na sobě mají skutečné šaty, vyztužené roztokem z klihu. Tváře jsou ze dřeva, těla ze slámy a dalších materiálů připevněných na dřevěných kostrách. Dvě ovečky dokonce mají pravé rouno a bečí, pokud jim hodíte peníz. Zajímavost? Jeho hodnota není důležitá, jde spíš o váhu mince než cenu.
- K nejstarším v Čechách patří betlém ze 17. století v kostele sv. Víta v Kostelci nad Labem. Jde o pozoruhodné řezbářské dílo, kde jednotlivé figury mají účesy z pravých lidských vlasů, dřevěné klouby a dokonce i vyměnitelné hlavy. Klanění pastýřů se v lednu promění na klanění tří králů tak, že se figury převlečou a hlava jednoho pastýře se vymění za černou tvář krále Baltazara.
- A jaký je skutečný Betlém, místo narození Spasitele? Od zasněžených krajinek v českých betlémech se hodně liší. Je tu pole pastýřů, kde v noci odpočívali u svých stád; právě tady se jim zjevil anděl, aby jim zvěstoval velikou novinu. Místo narození Ježíška označené čtrnácticípou hvězdou najdete v bazilice Narození Páně; její kuriozitou je malý vstupní otvor v zazděném vchodu. Pozoruhodná je také Mléčná jeskyně, kde svatá rodina údajně nějakou dobu žila. Kapka mléka, která ukápla při kojení Ježíška, prý proměnila zem v bílý kámen.