Anebo Ježíšek není malé dítě, ale dobrácký dědoušek s červenou čepicí a obřími vousy, kterému ale u nás ve střední Evropě za žádnou cenu nechceme říkat Santa? Náš
Ježíšek, kterého si každý představuje jinak, to má zkrátka složité. Aby se vysvětlilo, že miminko neumí chodit a nic neusnese, v rodinách ho porůznu doplňují hejny andílků, srnek nebo vánočním autobusem. Ať už si vymyslíte pro své děti cokoliv, skvělé je, že báječná tradice překrásných evropských Vánoc s ozdobenými stromečky, vánočními melodiemi a dobrým jídlem si našla cestu do celého světa, včetně míst, kde byste to opravdu nečekali, od tropických zemí přes muslimské domácnosti až po Čínu.
Mikulášové a jejich pomocníci
Oč jednoduší to mají v Polsku, kde vánoční dárky roznáší
Svatý Mikuláš / Święty Mikołaj s několika pomocníky: někde je to malá hvězdička
Gwiazdka, jinde dědeček
Gwiazdor, na východě země pak
Děda Mráz. I když mívá různá jména, stejný svatý Mikuláš nosí dárky i v Srbsku, Německu nebo v Nizozemí.
Právě v Holandsku také má svůj původ
Santa Claus: ze zdejšího Sint Nicolaas / svatý Mikuláš se zkrácením stal
SinterKlaas. Když holandští osadníci odjeli do Ameriky, své vánoční tradice si do nových domovů vzali s sebou – a ze SinterKlaase se stal právě
Santa Claus.
Ruského
Dědu Mráze alias Mrazíka na jeho cestách doprovází půvabná
Sněhurka, která se ale liší od klasické pohádkové Sněhurky se sedmi trpaslíky. Ženskou pomocnici má i italský Ježíšek,
Babbo Natale: laskavá čarodějnice
Befana však děti obdarovává až dlouho po Vánocích, 6. ledna.
Ježíšek a jeho kolegové
Ježíšek se na Štědrý den dost nalítá: kromě Česka a Slovenska naděluje také v Itálii, Rakousku, Maďarsku, ve Švýcarsku, Lichtenštejnsku a ve Slovinsku, v části Chorvatska, Polska a Německa. Tam mu říkají
Christkindl a má hodně blízko k tomu, jak zobrazují Ježíška v
Božím Daru na
Ježíškově cestě: blonďaté pohledné dítě v bílém rouchu s hvězdou na čele a svatozáří kolem hlavy. V jiných oblastech Německa úřaduje
Weihnachtsmann, který prý má rudé vousy a v pytli odnáší zlobivé děti.
Anglické, francouzské a portugalské rodiny navštěvuje na Štědrý den
Otec Vánoc (Father Christmas & Père Noël & Pai Natal): vousatý muž v dlouhém kabátě, v čepici s bílým lemem, na zádech s košem dárků a s vánočním stromkem.
Severské Vánoce
Ve skandinávských zemích se hlavní dárkonoš neobejde bez hejna skřítků a sobů. Švédské děti čekají na
Jultomtena (ze slov Jul = Vánoce a Tomten = elf, skřítek), v Dánsku nosí dárky
Julemand a ve Finsku
Joulupukki. Chodí většinou červeně oblečení, nosí červenou čepici a plnovous, jezdí v saních tažených soby, přivážejí obří pytle dárků a s roznášením dárků jim pomáhají vánoční skřítci.
Výjimkou je norský ježíšek
Julenissen, který sám patří do kategorie skřítků, a ještě docela jinak se slaví Vánoce na Islandu. Dárky tu postupně nosí třináct vánočních skřítků, a to od 12. prosince. Dětem každý den nadělí nějakou drobnost a vše vrcholí hlavní nadílkou na Štědrý den, s níž přichází Santa Claus.
Santovi sobi a americká armáda
Nejznámější sobí spřežení vozí Santu Clause. Sobů je devět, umějí létat a vůbec poprvé se objevili v jedné básni roku 1823. Jmenují se
Dasher, Dancer, Prancer, Vixen, Comet, Cupid, Donner a Blitzen, devátý
Rudolf se k nim připojil až v roce 1939. Rýmovaný příběh o sobovi se zářícím červeným nosem tehdy napsal Robert L. May pro síť obchodních řetězců Montgomery Ward. Nešťastného Rudolfa ostatní sobi kvůli podivnému nosu odmítali, zato Santa Claus ho nadšeně přizval do svého spřežení, aby ostatní soby bezpečně provedl mlhou a sněhovou bouří: díky Rudolfovi tehdy děti dostaly své dárky včas.
Sobí devítka je známá včetně technických parametrů: létá rychlostí světla a za hodinu zdolá 1,08 miliard kilometrů. Je to nutné, jen v USA musí Santa během jedné noci navštívit 90 milionů domácností, to znamená 832 každou vteřinu.
A drobný vánoční žertík? Obchod Sears v roce 1955 otiskl inzerát s telefonním číslem hračkářství, kam děti mohly volat svá vánoční přání. Do inzerátu se vloudila chyba a děti se místo do obchodu dovolaly veliteli protivzdušné obrany USA. Omylem tak vznikla krásná vánoční tradice, kdy
armáda každý rok sleduje aktuální polohu Santa Clause.
Výslužka pro skřítky, soby a oslíka
Ve skandinávských domácnostech někdy staví pro vánoční skřítky na okno misku ovesné kaše. V oblastech, kde Jultomtenovi, Julemandovi a Joulupukkimu pomáhají elfové, si děti mohou jednoduše ověřit, jestli v domě skutečně žijí: protože elfové prý bydlí na půdě, stačí v předvečer nadílky položit na schody talíř s mlékem nebo rýžovým pudinkem. Potvrzením existence tajemných bytostí je to, že ráno bývají misky prázdné.
V USA dávají děti pod stromeček nebo na krbovou římsu pro soby talířek sušenek a misku mléka pro soby, v Polsku, kde Ježíšek putuje na oslíkovi, zase nechávají u stromečku trochu sena, aby unavený oslík neměl hlad. Rodiče pak musí bleskově a v nestřeženém okamžiku ukousnout kus sušenky, vybryndat mléko a odstranit seno, aby se radostná dětská očekávání naplnila.
Kde bydlí Ježíšek, Santa a ostatní?
Hned z několika domovů si může vybírat norský Julenissen: v zemi je několik „zaručených“ míst, kde bydlí, a rodiny s dětmi se jezdí podívat například do jeho domu v Drøbaku. Ruský Děda Mráz přijíždí z Čukotky, italský Babbo Natale z Finska a celou řadu domovů má Santa Claus. Několik vánočně laděných městeček se dá navštívit přímo v USA, červený dům s obří poštovní schránkou je dokonce největší atrakcí města Nuuku v Grónsku, mimochodem nejmenšího hlavního města světa.
Náš
Boží Dar,
nejvýše položené město ve střední Evropě, sice žádný Ježíškův domeček nenabízí, ale známá je
vánoční Ježíškova pošta a
Ježíškova cesta, dva okruhy pro velké i malé turisty. Kdo si koupí deníček a zaznamená do něj všechny úkoly, dostane Ježíškovo razítko a ještě malou odměnu. Kromě zajímavých úkolů tu najdete přístřešky proti špatnému počasí, atrakce a dřevěné sochy. Pokračovat můžete směrem na
božídarské rašeliniště; cesta není nijak dlouhá, navíc vede pohodlně po rovině a často po povalových chodnících. Zkrátka skvělý tip na procházku za Ježíškem.
Nejslavnější vánoční vesnička stojí za polárním kruhem ve finském Rovaniemi. Překrásná bývá hlavně v zimě, když okolní krajinu zasype sníh, ale mimo hlavní zimní a letní sezónu tu zase nebývá tak nabito. Kromě prohlídky se tu můžete dokonce projet se sobím spřežením, ale počítejte s tím, že to není levná zábava.
Pár vánočních překvapení
- Řecké děti dostávají dárky na Nový rok a nosí je Santa Basil.
- Ve Španělsku a dalších španělsky mluvících zemích je Mexiko, Portoriko, Argentina, Brazílie a Filipíny, sice děti na Vánoce dostanou pár drobností, ale hlavní nadílku přináší až 6. ledna Tři králové.
- V Rusku se vánoční svátky slaví podle juliánského kalendáře o třináct dní později než u nás, a Děda Mráz na saních tak přijíždí až 7. ledna.
- Na Havaj anebo do Austrálie připlouvá Santa na surfu, ovšem mívá na sobě tradiční červený plášť.
- Zřejmě nejzajímavějšího dárkonoše mají v Polynésii: má totiž podobu velkého kraba.
V střední Evropě nosí vánoční dárky Ježíšek.
Konkrétní způsob není specifikován, ale tradice může zahrnovat chůzi komínem nebo oknem.
V některých rodinách Ježíška doplňují hejna andílků, srnci nebo vánoční autobus, aby se vysvětlila jeho schopnost unést dárky a dostat se do domů.
Sobí devítka je známá z amerických vánočních tradic, kde byla poprvé zmíněna v básni z roku 1823 a rozšířila se v díky obchodním řetězcům.
V Americe omylem vznikla tradice, kdy armáda sleduje aktuální polohu Santa Clause každý rok, kvůli chybě v telefonním čísle v inzerátu obchodu Sears z roku 1955.
Ve Skandinávii mají skřítci úlohu pomáhat hlavním dárkonošům, jako je Jultomten ve Švédsku, Julemand v Dánsku a Joulupukki ve Finsku, při roznášení dárků.
Děti mohou zjistit existenci skřítků tím, že položí na schody mléko nebo rýžový pudink, a pokud jsou nádoby ráno prázdné, znamená to, že skřítci v domě žijí.
Santa Claus má několik domovů po celém světě, včetně městečka v Grónsku a v Rovaniemi ve Finsku, zatímco ruský Děda Mráz přijíždí z Čukotky.
V Božím Daru je známá Ježíškova pošta a Ježíškova cesta, které jsou okruhy s úkoly pro turisty, kde si mohou získat Ježíškovo razítko a malou odměnu.
V Rovaniemi mohou návštěvníci prohlédnout vánoční vesničku a dokonce se projet se sobím spřežením, což je zajímavá, avšak ne levná zábava.