Úvod > Aktuality > #světovéČesko a bílé Vánoce, sněhové rekordy a sníh stokrát jinak
Zimní sporty

#světovéČesko a bílé Vánoce, sněhové rekordy a sníh stokrát jinak

Paní Zima si letos pospíšila a i Vánoce už klepou na dveře. Navíc to vypadá, že nás po několika na sníh skoupých letech čekají na horách závěje a pocukrovaná krajina v nížinách. A kdyby náhodou přišla obleva, na Kudy z nudy víme o zajímavých místech, kde o led a sníh není nouze. Chce to jen trochu hledat a mít i pověstnou kapku štěstí. Ale třeba se nakonec dočkáme i bílých Vánoc!

Pohádkové a neskutečné: kaple sv. Vavřince na Sněžce po vánici a ledová pevnost na festivalu sněhu a ledu v čínském Charbinu

Sněžka
Charbin

Naděje na bílé Vánoce

zima PrahaK dokonalým Vánocům patří sníh a námraza na okenních sklech, zkrátka jako na obrázcích od Josefa Lady. Ačkoli bílé Vánoce toužebně vyhlížíme každý rok, většinou čekáme marně. Letos to však vypadá víc než nadějně. V Praze by se to dalo počítat k novodobým zázrakům – naposledy byly bílé Vánoce v roce 2010! Pohádková písnička sice tvrdí, že statistiky jsou nudné, ale skutečně se v nich dají najít cenné údaje. Dozvíme se například, že jen asi dvacet procent českých Vánoc bývá zasněžených (a myslíme zasněžených skutečně od Smrčin až po Bukovec, tedy od nejzápadnějšího po nejvýchodnější bod a od nejsevernějšího po nejjižnější). Šance na bílé Vánoce je podle statistik v Praze za posledních 20 let kolem 10 %. Vyšší je potom samozřejmě v horských polohách nebo například v Liberci, tam je to až 40 %. Vyšší pravděpodobnost je logicky také na severu Čech a Moravy, a také na Vysočině, která je výše položená.

A proč bývají Vánoce většinou na blátě? Na vině je takzvaná předvánoční obleva, tedy teplé oceánské proudění z jihozápadu, pro střední Evropu typické obvykle od 23. prosince do 1. ledna. Rozhodně neplatí, že dřív bylo sněhu víc a že bílé Vánoce byly pravidlem. Pranostika "Na Adama a Evu čekejte oblevu" vznikla už v 17. století a potvrzuje, že i pro naše předky býval vánoční sníh vzácností. Podle statistiky ČHMÚ byl nejteplejší Štědrý den byl s průměrnou teplotou vzduchu 6,4 °C v roce 1980. Nejchladněji pak bylo v letech 1961 a 1962, kdy průměrná teplota klesla na −14,9 a −12,5 °C.
 

Ladovská zima, děti a sáně...

Kdo si naopak užíval krásné zimy se spoustami sněhu byl Josef Lada. Narodil se v prosinci 1887 a jak potvrzují historická data z pražského Klementina, kde pravidelná meteorologická měření probíhají od poloviny 18. století, od roku 1887 do roku 1905 prožívaly české země zimy s dostatkem sněhu i mrazivých dnů. Osm zim za sebou dokonce ležel sníh déle než šedesát dnů; právě takové zimy prožíval malý Josef Lada a vzpomínkou na ně jsou i jeho pozdější obrázky, provázející české Vánoce. Kdo ví, třeba se sněhové nadílky v nížinách dočkáme letos také i my. Měla by nám jí přinést studená fronta ze Skandinávie. Nutno také říci, že v současnosti je celá Evropa prochlazenější než v dřívějších letech.
 

Sníh, led a Sibiř

vlčí jámyPřipadá vám šance na bílé Vánoce malá? Vydejte se za sněhem někam do hor anebo do míst, která sníh slibují alespoň svým názvem. Třeba do Ledové jámy na jihozápadním úbočí Blatenského vrchu nad Horní Blatnou. Až dvacet metrů hluboká puklina je velmi úzká, což omezuje proudění vzduchu. Na jejím dně tak vzniklo zvláštní mikroklima, díky němuž se tu hromadí sníh a led. Často neroztával ani během léta, a tak například v roce 1813 posloužil led od Horní Blatné při léčbě vojáků raněných v bitvě u Lipska. Do pukliny se dá pohodlně nahlédnout, úzké a strmé kamenné schodiště na dno jámy vybudoval Krušnohorský spolek z Horní Blatné už na začátku 20. století.

soutěska SibiřPodobný zážitek nabízí soutěska Sibiř v Teplických skalách: jakmile tu napadne sníh, zůstává obvykle ležet a běžně se drží až do léta. I když okolní teploty dosahují třeba ke třicítce, v Sibiři málokdy vystoupají nad pět až deset stupňů Celsia. Na rozdíl od Vlčích jam je soutěska přístupná, dokonce tudy vede značená stezka. Důvody pro vznik zvláštního mikroklimatu jsou ale stejné: poloha, masa skal, minimální proudění vzduchu a také místa, kam se sluneční paprsky nikdy nedostanou, takže se kámen ani země neprohřejí. Nejkrásnější a nejfotogeničtější jsou skály při oblevě, kdy se v okolí chladných kamenů kondenzuje vlhkost, tvoří se jinovatka a ledové útvary. Zima vane i ze jmen okolních skalních útvarů: je tu například Polární trůn, Zimní věž, Lední medvěd, Krakonošova lednice, Tuleň či Ruka se zmrzlinou.
 

Ledové hotely, sněhové sochy a další studené rekordy

  • lysá horaSpoléhat se nedá ani na svatého Martina: meteorologové spočítali, že za posledních deset let se mu podařilo 11. listopadu „přijet na bílém koni“ pětkrát, ale svatomartinský sníh obvykle dlouho nevydrží.
  • Málo platné, čím vzácnější sněhová nadílka je, tím víc po ní lidé touží. Někdy je ale sněhu příliš: třeba v březnu 1911 ho na Lysé hoře naměřili 491 centimetrů, což byla vůbec nejvyšší sněhová pokrývka u nás.
  • sněžkaŽádným překvapením není naše nejvyšší hora Sněžka a její rekord: nejvyšší průměr dnů se sněhovou pokrývkou za rok dosahuje hodnoty 186. Nedaleko na jižním svahu Studniční hory se navíc drží sněhové pole, kde sníh zůstává ležet vůbec nejdéle v Krkonoších. Podle zvláštního tvaru se mu říká Mapa republiky: připomíná totiž prvorepublikovou mapu Československa i s Podkarpatskou Rusí.
  • A jak bývá zasněženo ve světě? V rekordech se předhání hlavně několik míst v Americe a uvádí taková čísla, že je nelze brát vážně. Například v Paradise Mt. Rainier ve státě Washington na severozápadě USA prý od roku 1971 do roku 1972 mělo napadnout celkem 31,1 metrů sněhu.
  • kemiNejvětší sněhuláky staví nadšenci v Maine: ten z roku 1999 se jmenoval Angus, měřil zhruba 35 metrů a na jeho výstavbu bylo potřeba asi šest tun sněhu. Ještě o dva metry vyšší prý paní sněhuláková, postavená ve stejném státě v roce 2008.
  • Proslulou skandinávskou atrakcí je sněhový hrad ve finském městě Kemi. Jeho zdi zdobí sněhové reliéfy zvířat, pohádek a vánočních motivů, hosté tu najdou kapli (hrad je totiž oblíbeným místem svateb), restauraci, bar i sněhový hotel. Vůbec poprvé hrad vyrostl v roce 1996 a každý rok vypadá trochu jinak; nejvyšší věže bývají přes 20 metrů vysoké, mívá až tři poschodí a zdi měří až jeden kilometr.
  • Město Jilemnici každou zimu střeží obří sněhová socha Krakonoše. Stává na hlavním náměstí a každý rok je trochu jiná: obvykle měří od šesti do osmi metrů, ale když je méně sněhu, bývá menší anebo dokonce žádná. Sněhovou sochu vládce hor můžete obdivovat také ve Špindlerově Mlýně.
  • Pastvou pro oči bývají festivaly sněhu a ledu; konají se například v japonském Sapporu nebo v čínském Charbinu. Sochy a obří stavby ze sněhu a ledu, inspirované pohádkami i nejznámějšími světovými památkami, můžete vidět i u nás, například na festivalu sněhových a ledových soch na Pustevnách.
Cesty za uměním: Josef Lada, ladovská zima a obrázky zimy a pohádek našeho dětství

Cesty za uměním: Josef Lada, ladovská zima a obrázky zimy a pohádek našeho dětství

Stejně jako perníčky, voňavé chvojí, světýlka, andělé, čerti a Mikuláš patří k adventu také obrázky Josefa Lady. Najdete na nich všechno, co mají mít pravé české Vánoce: padající sníh, rozsvícené lucerny, děti na saních a místa, která si malíř zamiloval. Pojďte se projít ladovskou zimou s portálem Kudy z nudy!

Česká poštovna na vrcholu Sněžky

Česká poštovna na vrcholu Sněžky

Na nejvyšší české hoře, Sněžce, leží Česká poštovna Anežka, navržená architekty Martinem Rajnišem a Patrikem Hoffmanem. Poštovna má přiděleno i svoje PSČ 542 91. Konstrukce České poštovny je v podstatě dřevěná skládačka z 20 tisíc dílů.

Krkonošský národní park – kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonošský národní park – kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a patří také k nejstudenějším místům u nás. 17. května roku 1963 tu byl díky výjimečným přírodním hodnotám, rozmanité krajině a bohaté historii založen nejstarší český národní park.

Naučná stezka Prameny Labe – poznejte zajímavosti Krkonoš

Naučná stezka Prameny Labe – poznejte zajímavosti Krkonoš

Naučná stezka Prameny Labe měří 18 km a na svých zastaveních seznamuje s přírodními zajímavostmi této části Krkonoš. Při procházce uvidíte spourtu přírodních zajímavostí, mezi něž patří například Pančavský vodopád, který je nejvyšší v České republice.

Sněžka – nejvyšší hora Česka i Slezska

Sněžka – nejvyšší hora Česka i Slezska

Sněžka (1603 m n. m.) je nejvyšší hora v Krkonoších a v České republice. Vyhledávaný výletní cíl a rozhledový bod ve východní části Krkonoš na česko-polské hranici. Díky své výšce poskytuje neomezený panoramatický výhled do daleké krajiny.

Skiareál Medvědín ve Špindlerově Mlýně

Skiareál Medvědín ve Špindlerově Mlýně

Na Medvědíně si můžete zalyžovat jak na nenáročné modré sjezdovce, tak i na dvou červených, z nichž jedna patří se svými 60m mezi nejširší sjezdovky v Česku. Medvědínský areál ale nabízí sjezdařský zážitek i pro zkušené a náročné lyžaře na sjezdovce černé.

Nejdelší osvětlený okruh pro běžkaře v Orlickém Záhoří

Nejdelší osvětlený okruh pro běžkaře v Orlickém Záhoří

V Orlickém Záhoří na Rychnovsku naleznete 4,5 kilometru dlouhý běžkařský okruh, který je nejdelší osvětlenou tratí pro běžecké lyžování v zemi. Parkování i vstup na něj je pro běžkaře zcela zdarma.

Orlické hory na běžkách – běžecké tratě v okolí Říček

Orlické hory na běžkách – běžecké tratě v okolí Říček

Technika Ski centra Říčky pravidelně v průběhu zimní sezóny upravuje běžecké tratě v okolí v délce až 42 km. Běžecké stopy jsou vhodné jak pro klasický styl, tak i pro bruslení (skate).

Ledopád Labského dolu v Krkonošském národním parku

Ledopád Labského dolu v Krkonošském národním parku

Pokud patříte k milovníkům horolezení, nenechte si ujít zimní variantu tohoto sportu, a to lezení po ledopádech, kterou lze v Krkonoších provozovat zcela legálně na pravém břehu Labe u konce upravované běžecké cesty Buď fit.

Nejznámější trasy pro milovníky běžeckého lyžování

Nejznámější trasy pro milovníky běžeckého lyžování

Zasněžená krajina, bílá stopa, dechberoucí výhledy a svěží vzduch… sbalte běžky a vydejte se na české a moravské hory do bílé stopy! V horských oblastech se můžete těšit na perfektní podmínky a strojově upravované stopy, takže stačí namazat a vyrážíme do bílé stopy. Aktuální sjízdnost a upravenost jednotlivých tratí můžete jednoduše sledovat online na internetu.

Užijte si zimu na českých horách! Skvělé tipy, kam na sjezdovky

Užijte si zimu na českých horách! Skvělé tipy, kam na sjezdovky

Také se rozhodujete, kam letos vyrazíte v Česku na sjezdovky? Rozhodování vám možná ulehčíme přehledem novinek, které lyžařské areály na letošní zimní sezónu přichystaly. Na řadě míst přibyly nové lanovky a vleky či došlo k rozšíření sjezdových tratí nebo vylepšení služeb. Portál Kudy z nudy vám také poradí, jaké zajímavé akce se ve ski areálech v nejbližší době chystají.

Učarovala vám tajemná a nespoutaná krajina Českého Švýcarska? Vypravte se na výlet i v zimě!

Učarovala vám tajemná a nespoutaná krajina Českého Švýcarska? Vypravte se na výlet i v zimě!

Do Českého Švýcarska můžete vyrazit i v zimním období! Jeden z nejznámějších morfologických útvarů českých skalních měst, který se nachází 3 km od Hřenska, se stal symbolem Národního parku České Švýcarsko. Svými rozměry (výška klenby 16 m a šířka téměř 27 m, šíře oblouku 7–8 m) je Pravčická brána největší pískovcovou skalní bránou v Evropě. Zavítal sem i nejslavnější světový pohádkář, spisovatel Hans Christian Andersen. Ani on neodolal její kráse a zakomponoval tuto přírodní zajímavost do svých zápisků z cest. Až do března má Pravčická brána otevřeno v sobotu a neděli vždy od 10:00 do 16:00 hodin.

Lysá hora – nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd

Lysá hora – nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd

Lysá hora, přezdívána královna Moravskoslezských Beskyd, je, s 1324 m n.m., jejich nejvyšší horou. Leží na rozhraní obcí Krásná, Malenovice, Ostravice a Staré Hamry. Z hory se naskýtáneopakovatelný rozhled na Beskydy, Jeseníky až po Západní a Vysoké Tatry.

Nejvyšší hora v Česku  – hora Sněžka

Nejvyšší hora v Česku – hora Sněžka

Na Hraničním hřebenu Krkonoš se nachází nejvyšší hora České republiky Sněžka, měřící 1 603 m n. m. Její skalnatý vrchol má rozlohu asi 120 000 m². Vedou k ní různé trasy – turistické, cyklistické i běžecké. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 0,2 °C.

Nejvyšší české hory – Krkonoše

Nejvyšší české hory – Krkonoše

Z dvaceti nejvyšších vrcholů České republiky leží patnáct v Krkonoších. Nejvyšší hora Sněžka (1603 m) své okolí převyšuje o dvě stě metrů a poskytuje dokonalý kruhový rozhled. V Krkonoších najdete nejrůznější světově unikátní rostliny a také zajímavé zástupce zvířecí říše.

Stezka horských nosičů na vrchol Sněžky

Stezka horských nosičů na vrchol Sněžky

Vyzkoušejte si výstup na Sněžku netradičním a při tom unikátním způsobem po cestě, kudy chodili horští nosiči. V hospůdce Horských nosičů ve Velké Úpě vám k tomu půjčí i dřevěné krosny s nákladem.

Další aktuality

Když milujete Krkonoše: vodopády, lanovky a výlety na kolech i pěšky, za sucha i v dešti

Jeden z nejnavštěvovanějších národních parků Evropy má co nabídnout po celý rok. Jaro je ideální na pěší turistiku, léto a podzim pak pro pěší i cyklisty: prozkoumejte horské květnaté louky a kousky dochované tundry na hřebenech, anebo se vydejte na výlet lanovkou. Dětem se budou líbit hravé naučné stezky. Podívejte, jaké tipy pro vás přichystal portál Kudy z nudy.
Královéhradecký kraj | Příroda

Ve Dvoře Králové se poběží Safari běh na záchranu psů hyenových

V sobotu 13. dubna bude v Safari Parku Dvůr Králové odstartován další ročník Safariběhu. Jako jediný závod v České republice nabídne tratě vedoucí Africkým nebo Lvím safari. Tentokrát bude běh zaměřen na záchranu psů hyenových v Africe.
Královéhradecký kraj | Příroda

Krása jarních Krkonoš: burácející vodopády a dravé řeky

Věděli jste, že v Krkonoších je bezkonkurenčně nejvíc vodopádů ze všech českých pohoří? Nebo že tu najdete ten nejvyšší i nejvodnatější? Objevte krásu jarních Krkonoš – naplánujte si báječný výlet k právě hučícím vodopádům, které mají právě teď, díky tání sněhových zásob, tu největší sílu! Zaposlouchejte se do zvuků padajících vod, burácejících potoků a šumících řek. Berte však v úvahu, že v podhůří sice nastalo jaro, ale na hřebenech stále vládne pevnou rukou zima. Kvalitní obuv a teplé oblečení se tak bude určitě hodit.
Královéhradecký kraj | Příroda

Farmářské trhy opět lákají na zámek Doudleby

Jaro je letos s předstihem již tu a seriál letošních zámeckých trhů začíná! V neděli 14. 4. 2024 se můžete na zámku Doudleby nad Orlicí těšit na letošní první Farmářské zámecké trhy, v dubnu tradičně na jarní téma. Šikovné farmáře a pěstitele doplní řemeslné stánky, v nabídce budou mimo jiné i jarní sadby a květiny, občerstvení je zajištěno a sortiment pro celou rodinu bude tradičně k dispozici. A samozřejmě bude také otevřen i samotný zámek!
Královéhradecký kraj | Památky

Dřevěné mosty: oceněné i zapomenuté, vedoucí do pekla i do zahrad

Betonové mosty se drolí a padají, dřevěné přežívají často i celá staletí. Navíc dřevo se dá snadno vyměnit: když některý most či lávku poničí povodeň, vichřice anebo zub času, celkem snadno se dá nahradit. Kde najdete ty nejkrásnější či nejstarší dřevěné mosty u nás?
Královéhradecký kraj | Památky

Do Krkonošského národního parku se vracejí bobři

Milovníci přírody mají důvod k radosti – podle očitých pozorování se do Krknošský národní park opět stává, po velmi dlouhé době, domovem bobra evropského. Horské, rychle tekoucí bystřiny však nejsou pro tohoto hlodavce, s šupinami pokrytým ocasem, vhodným biotopem. Odborníci proto očekávají, že se krkonošská populace na české straně hor usídlí spíše na lučních potocích v podhůří.
Královéhradecký kraj | Příroda

Do Adršpašských skal se od dubna vydejte vždy s on-line rezervací

Adršpašské skály čeká čtvrtá sezóna s rezervačním systémem. Jestliže se do skalního města chystáte, je nejlepším řešením nákup vstupenky a místa k zaparkování online. Rezervační systém, který ve skalách platí, zaručuje v národní přírodní rezervaci omezený počet zájemců, který nezatěžuje přírodu. Vstupenky se sice dají koupit i na místě, ale riskujete dlouhé stání ve frontě i beznadějně plná parkoviště. S online vstupenkami máte zkrátka jistotu, že své výletní plány nebudete muset na poslední chvíli měnit.
Královéhradecký kraj | Příroda

50 tipů, kam na výlet v okolí Hradce Králové

Hradec Králové patří k našim nejkrásnějším a nejoblíbenějším metropolím. Krásné historické město, které pulzuje moderním životem. Naláká každého, kdo miluje architekturu, kulturu i historii. Potkává se zde gotika s renesancí, barokem, i moderní architekturou. Stavěli zde Kotěra, Gočár, Giovanni Santini či Carlo Lurago. Univerzitní město je kulturním centrem Východních Čech. Po celý rok zde probíhají hudební, divadelní či filmové festivaly i literární akce. Hradec Králové je vyhledávaným centrem českých i zahraničních turistů. Je dobrým výchozím bodem do Krkonoš, Orlických hor, i Českého ráje. V blízkém okolí se v malebných městečkách nacházejí významné zámky Opočno, Nové Město nad Metují či Rychnov nad Kněžnou.
Královéhradecký kraj | Zážitky