Úvod > Aktuality > #světovéČesko a bílé Vánoce, sněhové rekordy a sníh stokrát jinak
Zimní sporty

#světovéČesko a bílé Vánoce, sněhové rekordy a sníh stokrát jinak

Paní Zima si letos pospíšila a i Vánoce už klepou na dveře. Navíc to vypadá, že nás po několika na sníh skoupých letech čekají na horách závěje a pocukrovaná krajina v nížinách. A kdyby náhodou přišla obleva, na Kudy z nudy víme o zajímavých místech, kde o led a sníh není nouze. Chce to jen trochu hledat a mít i pověstnou kapku štěstí. Ale třeba se nakonec dočkáme i bílých Vánoc!

Pohádkové a neskutečné: kaple sv. Vavřince na Sněžce po vánici a ledová pevnost na festivalu sněhu a ledu v čínském Charbinu

Sněžka
Charbin

Naděje na bílé Vánoce

zima PrahaK dokonalým Vánocům patří sníh a námraza na okenních sklech, zkrátka jako na obrázcích od Josefa Lady. Ačkoli bílé Vánoce toužebně vyhlížíme každý rok, většinou čekáme marně. Letos to však vypadá víc než nadějně. V Praze by se to dalo počítat k novodobým zázrakům – naposledy byly bílé Vánoce v roce 2010! Pohádková písnička sice tvrdí, že statistiky jsou nudné, ale skutečně se v nich dají najít cenné údaje. Dozvíme se například, že jen asi dvacet procent českých Vánoc bývá zasněžených (a myslíme zasněžených skutečně od Smrčin až po Bukovec, tedy od nejzápadnějšího po nejvýchodnější bod a od nejsevernějšího po nejjižnější). Šance na bílé Vánoce je podle statistik v Praze za posledních 20 let kolem 10 %. Vyšší je potom samozřejmě v horských polohách nebo například v Liberci, tam je to až 40 %. Vyšší pravděpodobnost je logicky také na severu Čech a Moravy, a také na Vysočině, která je výše položená.

A proč bývají Vánoce většinou na blátě? Na vině je takzvaná předvánoční obleva, tedy teplé oceánské proudění z jihozápadu, pro střední Evropu typické obvykle od 23. prosince do 1. ledna. Rozhodně neplatí, že dřív bylo sněhu víc a že bílé Vánoce byly pravidlem. Pranostika "Na Adama a Evu čekejte oblevu" vznikla už v 17. století a potvrzuje, že i pro naše předky býval vánoční sníh vzácností. Podle statistiky ČHMÚ byl nejteplejší Štědrý den byl s průměrnou teplotou vzduchu 6,4 °C v roce 1980. Nejchladněji pak bylo v letech 1961 a 1962, kdy průměrná teplota klesla na −14,9 a −12,5 °C.
 

Ladovská zima, děti a sáně...

Kdo si naopak užíval krásné zimy se spoustami sněhu byl Josef Lada. Narodil se v prosinci 1887 a jak potvrzují historická data z pražského Klementina, kde pravidelná meteorologická měření probíhají od poloviny 18. století, od roku 1887 do roku 1905 prožívaly české země zimy s dostatkem sněhu i mrazivých dnů. Osm zim za sebou dokonce ležel sníh déle než šedesát dnů; právě takové zimy prožíval malý Josef Lada a vzpomínkou na ně jsou i jeho pozdější obrázky, provázející české Vánoce. Kdo ví, třeba se sněhové nadílky v nížinách dočkáme letos také i my. Měla by nám jí přinést studená fronta ze Skandinávie. Nutno také říci, že v současnosti je celá Evropa prochlazenější než v dřívějších letech.
 

Sníh, led a Sibiř

vlčí jámyPřipadá vám šance na bílé Vánoce malá? Vydejte se za sněhem někam do hor anebo do míst, která sníh slibují alespoň svým názvem. Třeba do Ledové jámy na jihozápadním úbočí Blatenského vrchu nad Horní Blatnou. Až dvacet metrů hluboká puklina je velmi úzká, což omezuje proudění vzduchu. Na jejím dně tak vzniklo zvláštní mikroklima, díky němuž se tu hromadí sníh a led. Často neroztával ani během léta, a tak například v roce 1813 posloužil led od Horní Blatné při léčbě vojáků raněných v bitvě u Lipska. Do pukliny se dá pohodlně nahlédnout, úzké a strmé kamenné schodiště na dno jámy vybudoval Krušnohorský spolek z Horní Blatné už na začátku 20. století.

soutěska SibiřPodobný zážitek nabízí soutěska Sibiř v Teplických skalách: jakmile tu napadne sníh, zůstává obvykle ležet a běžně se drží až do léta. I když okolní teploty dosahují třeba ke třicítce, v Sibiři málokdy vystoupají nad pět až deset stupňů Celsia. Na rozdíl od Vlčích jam je soutěska přístupná, dokonce tudy vede značená stezka. Důvody pro vznik zvláštního mikroklimatu jsou ale stejné: poloha, masa skal, minimální proudění vzduchu a také místa, kam se sluneční paprsky nikdy nedostanou, takže se kámen ani země neprohřejí. Nejkrásnější a nejfotogeničtější jsou skály při oblevě, kdy se v okolí chladných kamenů kondenzuje vlhkost, tvoří se jinovatka a ledové útvary. Zima vane i ze jmen okolních skalních útvarů: je tu například Polární trůn, Zimní věž, Lední medvěd, Krakonošova lednice, Tuleň či Ruka se zmrzlinou.
 

Ledové hotely, sněhové sochy a další studené rekordy

  • lysá horaSpoléhat se nedá ani na svatého Martina: meteorologové spočítali, že za posledních deset let se mu podařilo 11. listopadu „přijet na bílém koni“ pětkrát, ale svatomartinský sníh obvykle dlouho nevydrží.
  • Málo platné, čím vzácnější sněhová nadílka je, tím víc po ní lidé touží. Někdy je ale sněhu příliš: třeba v březnu 1911 ho na Lysé hoře naměřili 491 centimetrů, což byla vůbec nejvyšší sněhová pokrývka u nás.
  • sněžkaŽádným překvapením není naše nejvyšší hora Sněžka a její rekord: nejvyšší průměr dnů se sněhovou pokrývkou za rok dosahuje hodnoty 186. Nedaleko na jižním svahu Studniční hory se navíc drží sněhové pole, kde sníh zůstává ležet vůbec nejdéle v Krkonoších. Podle zvláštního tvaru se mu říká Mapa republiky: připomíná totiž prvorepublikovou mapu Československa i s Podkarpatskou Rusí.
  • A jak bývá zasněženo ve světě? V rekordech se předhání hlavně několik míst v Americe a uvádí taková čísla, že je nelze brát vážně. Například v Paradise Mt. Rainier ve státě Washington na severozápadě USA prý od roku 1971 do roku 1972 mělo napadnout celkem 31,1 metrů sněhu.
  • kemiNejvětší sněhuláky staví nadšenci v Maine: ten z roku 1999 se jmenoval Angus, měřil zhruba 35 metrů a na jeho výstavbu bylo potřeba asi šest tun sněhu. Ještě o dva metry vyšší prý paní sněhuláková, postavená ve stejném státě v roce 2008.
  • Proslulou skandinávskou atrakcí je sněhový hrad ve finském městě Kemi. Jeho zdi zdobí sněhové reliéfy zvířat, pohádek a vánočních motivů, hosté tu najdou kapli (hrad je totiž oblíbeným místem svateb), restauraci, bar i sněhový hotel. Vůbec poprvé hrad vyrostl v roce 1996 a každý rok vypadá trochu jinak; nejvyšší věže bývají přes 20 metrů vysoké, mívá až tři poschodí a zdi měří až jeden kilometr.
  • Město Jilemnici každou zimu střeží obří sněhová socha Krakonoše. Stává na hlavním náměstí a každý rok je trochu jiná: obvykle měří od šesti do osmi metrů, ale když je méně sněhu, bývá menší anebo dokonce žádná. Sněhovou sochu vládce hor můžete obdivovat také ve Špindlerově Mlýně.
  • Pastvou pro oči bývají festivaly sněhu a ledu; konají se například v japonském Sapporu nebo v čínském Charbinu. Sochy a obří stavby ze sněhu a ledu, inspirované pohádkami i nejznámějšími světovými památkami, můžete vidět i u nás, například na festivalu sněhových a ledových soch na Pustevnách.
Ledopád Labského dolu v Krkonošském národním parku

Ledopád Labského dolu v Krkonošském národním parku

Pokud patříte k milovníkům horolezení, nenechte si ujít zimní variantu tohoto sportu, a to lezení po ledopádech, kterou lze v Krkonoších provozovat zcela legálně na pravém břehu Labe u konce upravované běžecké cesty Buď fit.

Nejdelší osvětlený okruh pro běžkaře v Orlickém Záhoří

Nejdelší osvětlený okruh pro běžkaře v Orlickém Záhoří

V Orlickém Záhoří na Rychnovsku naleznete 4,5 kilometru dlouhý běžkařský okruh, který je nejdelší osvětlenou tratí pro běžecké lyžování v zemi. Parkování i vstup na něj je pro běžkaře zcela zdarma.

Lysá hora – nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd

Lysá hora – nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd

Lysá hora, přezdívána královna Moravskoslezských Beskyd, je, s 1323 m n.m., jejich nejvyšší horou. Leží na rozhraní obcí Krásná, Malenovice, Ostravice a Staré Hamry. Z hory se naskýtáneopakovatelný rozhled na Beskydy, Jeseníky až po Západní a Vysoké Tatry.

Hora Sněžka – nejvyšší hora v České republice

Hora Sněžka – nejvyšší hora v České republice

Na Hraničním hřebenu Krkonoš se nachází nejvyšší hora České republiky Sněžka, měřící 1 603 m n. m. Její skalnatý vrchol má rozlohu asi 120 000 m². Vedou k ní různé trasy – turistické, cyklistické i běžecké. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 0,2 °C.

Krkonoše – nejvyšší české hory

Krkonoše – nejvyšší české hory

Z dvaceti nejvyšších vrcholů České republiky leží patnáct v Krkonoších. Nejvyšší hora Sněžka (1603 m) své okolí převyšuje o dvě stě metrů a poskytuje dokonalý kruhový rozhled. V Krkonoších najdete nejrůznější světově unikátní rostliny a také zajímavé zástupce zvířecí říše.

Sněžka – nejvyšší hora Česka i Slezska

Sněžka – nejvyšší hora Česka i Slezska

Sněžka (1603 m n. m.) je nejvyšší hora v Krkonoších a v České republice. Vyhledávaný výletní cíl a rozhledový bod ve východní části Krkonoš na česko-polské hranici. Díky své výšce poskytuje neomezený panoramatický výhled do daleké krajiny.

Česká poštovna na vrcholu Sněžky

Česká poštovna na vrcholu Sněžky

Na nejvyšší české hoře, Sněžce, leží Česká poštovna Anežka, navržená architekty Martinem Rajnišem a Patrikem Hoffmanem. Poštovna má přiděleno i svoje PSČ 542 91. Konstrukce České poštovny je v podstatě dřevěná skládačka z 20 tisíc dílů.

Krkonošský národní park – kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonošský národní park – kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a patří také k nejstudenějším místům u nás. 17. května roku 1963 tu byl díky výjimečným přírodním hodnotám, rozmanité krajině a bohaté historii založen nejstarší český národní park.

Naučná stezka Prameny Labe – poznejte zajímavosti Krkonoš

Naučná stezka Prameny Labe – poznejte zajímavosti Krkonoš

Naučná stezka Prameny Labe měří 18 km a na svých zastaveních seznamuje s přírodními zajímavostmi této části Krkonoš. Při procházce uvidíte spourtu přírodních zajímavostí, mezi něž patří například Pančavský vodopád, který je nejvyšší v České republice.

Stezka horských nosičů na vrchol Sněžky

Stezka horských nosičů na vrchol Sněžky

Vyzkoušejte si výstup na Sněžku netradičním a při tom unikátním způsobem po cestě, kudy chodili horští nosiči. V hospůdce Horských nosičů ve Velké Úpě vám k tomu půjčí i dřevěné krosny s nákladem.

Orlické hory na běžkách – běžecké tratě v okolí Říček

Orlické hory na běžkách – běžecké tratě v okolí Říček

Technika Ski centra Říčky pravidelně v průběhu zimní sezóny upravuje běžecké tratě v okolí v délce až 42 km. Běžecké stopy jsou vhodné jak pro klasický styl, tak i pro bruslení (skate).

Skiareál Medvědín ve Špindlerově Mlýně

Skiareál Medvědín ve Špindlerově Mlýně

Na Medvědíně si můžete zalyžovat jak na nenáročné modré sjezdovce, tak i na dvou červených, z nichž jedna patří se svými 60m mezi nejširší sjezdovky v Česku. Medvědínský areál ale nabízí sjezdařský zážitek i pro zkušené a náročné lyžaře na sjezdovce černé.

Další aktuality

V Krkonošském národním parku se dočasně uzavírají některé cesty

Správa Krkonošského národního parku již třetím rokem v návaznosti na vyhlášení osmi klidových území a s tím souvisejícím vyhrazením cest a tras v těchto územích dočasně uzavírá v termínu od 15. března do 31. května 2023 některé cesty nebo jejich úseky z důvodu ochrany proti rušení citlivých druhů živočichů. V terénu jsou uvedené úseky zřetelně označeny cedulí s doprovodným textem „Zákaz vstupu z důvodu ochrany přírody od 15. 3. do 31. 5."
Královéhradecký kraj | Příroda

Dětská hřiště v lesích a parcích: volně dostupná i placená

Možná jste už zjistili, že k nejlepší zábavě vašim dětem a vnoučatům stačí docela obyčejné hřiště v parku nebo v lese. Právě na ně jsme se tentokrát na portálu Kudy z nudy zaměřili a možná vám dokážeme nabídnout i pár míst, která třeba ještě neznáte.
Královéhradecký kraj | Zážitky

V Malé Úpě budou v sobotu dovádět Krakonošovi lyžníci

Krakonošovi lyžníci v sobotu 18. března ovládnou Malou Úpu, kde se budou konat závody na historických lyžích a saních, závod ve skoku ladném a soutěž o nejlepší historický kostým – nejkrásnějšího lyžníka nebo lyžnici. Na setkání nadšenců z celých Krkonoš a okolí prostě nemůžete chybět.
Královéhradecký kraj | Zimní sporty

Letní sezona v Krkonoších: 10 tipů pro jízdu na kole i koloběžce

Letní sezóna v Krkonoších nemusí být jen o výšlapech na nejvyšší body tohoto pohoří. Pobyt na horách si lze osvěžit jízdou na kole nebo koloběžce. Pravda, do vrcholových partií Krkonoš se na kole nedostanete, ale proč se neprojet mimo hlavní turistické stezky? Milovníky downhillu určitě potěší tipy na nejlepší bikeparky Krkonoš.
Královéhradecký kraj | Letní sporty

30 let agentury CzechTourism: turistické milníky Královéhradeckého kraje

Jaké proměny zažil Královéhradecký kraj během posledních třiceti let? Znovu anebo vůbec poprvé jsme se mohli podívat například do tvrze Dobrošov, do lvího safari ve Dvoře Králové, na Stezku korunami stromů v Krkonoších či rozhlednu na Velké Deštné. Poutní kostel v Neratově zakryla legendární skleněná střecha, v Krňovicích se otevřel skanzen a ve Všestarech pravěký archeopark. Pojďte se s portálem Kudy z nudy a agenturou CzechTourism projít Královéhradeckým krajem rok za rokem!
Královéhradecký kraj | Zážitky

Světový unikát v královédvorském Safari parku: narodilo se třetí mládě nosorožce za rok!

Po cílené odmlce nastal v Safari Parku Dvůr Králové nevídaný boom v chovu nosorožců dvourohých východních. Za jediný rok se tu narodilo třetí mládě. To nemá ve světě obdoby a dvorská mláďata znamenají padesát procent všech mláďat narozených v zoologických zahradách v daném období. Návštěvníci budou mít po pěti letech poprvé šanci pozorovat mládě tohoto kriticky ohroženého druhu.
Královéhradecký kraj | Příroda

Návrat vyhubené šelmy: Vlk je v Krkonoších už zase doma

Krkonoše už jsou opět domovem vlka obecného. Ve své době byl po medvědovi druhou největší šelmou, která zde žila. Byl vyhuben v první polovině 19. století, ale od roku 2018 se sem začal vracet. Nejprve se jednalo o výjimečná pozorování. Jejich počet ale během posledních let značně stoupl a dnes již lze s jistotou říci, že vlk se v Krkonoších opět usadil. Na české straně hor se vlci vyskytují od Harrachova až po Žacléř, jednu ze smeček dlouhodobě sledují polští zoologové v polské části Krkonošského národního parku.
Královéhradecký kraj | Příroda

V zámeckém parku v Kostelci nad Orlicí začínají kvést tisíce bledulí a sněženek

Jaro je konečně tady! Ohlašují jej mimo jiné bledule jarní, které v tyto dny vykvétají v zámeckém parku v Kostelci nad Orlicí. Drobní poslové jara se v zahradě vyskytují zhruba na jednom hektaru její rozlohy. Pokud pro ně bude počasí příznivé a příliš rychle se neoteplí, vydrží bledule v zahradě ještě asi měsíc. Kdo by si chtěl prohlédnout nakvetlé bledule, bude mít šanci zhruba za dva týdny, kdy budou nejvíc při síle.
Královéhradecký kraj | Příroda