!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů výrazně omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > #světovéČesko a bílé Vánoce, sněhové rekordy a sníh stokrát jinak
#světovéČesko a bílé Vánoce, sněhové rekordy a sníh stokrát jinak
"> "> "> "> "> "> ">
Zimní sporty

#světovéČesko a bílé Vánoce, sněhové rekordy a sníh stokrát jinak

Vydáno 14. prosince 2020
Přichází zima a Vánoce klepou na dveře. Závěje sněhu a pocukrovanou krajinu si hlavně v nížinách můžeme jen představovat, ale nevadí: na Kudy z nudy víme o zajímavých místech, kde o led a sníh není nouze. Chce to jen trochu hledat a mít i pověstnou kapku štěstí. A nakonec se možná dočkáme i bílých Vánoc!

Pohádkové a neskutečné: kaple sv. Vavřince na Sněžce po vánici a ledová pevnost na festivalu sněhu a ledu v čínském Charbinu

Sněžka
Charbin
K dokonalým Vánocům zkrátka patří sníh a námraza na okenních sklech, zkrátka jako na obrázcích od Josefa Lady. Ačkoli bílé Vánoce toužebně vyhlížíme každý rok, většinou čekáme marně. Také letos se už meteorologové nechali slyšet, že ve velkých městech je šance na vánoční sníh mizivá a že to vypadá na opakování Vánoc na blátě. A přesto: občas se poštěstí a napadne.
 

Naděje na bílé Vánoce

Na pomoc si vezměme statistiky – ano, pohádková písnička sice tvrdí, že jsou nudné, ale skutečně se v nich dají najít cenné údaje. Dozvíme se například, že jen asi dvacet procent českých Vánoc bývá zasněžených (a myslíme zasněžených skutečně od Smrčin až po Bukovec, tedy od nejzápadnějšího po nejvýchodnější bod a od nejsevernějšího po nejjižnější). Podle Českého hydrometeorologického ústavu má na bílé Vánoce z našich velkých měst nejlépe našlápnuto Liberec, kde se procenta blíží až k padesátce. V Brně, Plzni a Olomouci se šance pohybují mezi dvaceti až třiceti procenty, v Praze, Zlíně a Ostravě to je deset až dvacet procent. Ještě méně se mohou na sníh těšit v Českých Budějovicích a Hradci Králové, tam se pravděpodobnost pohybuje dokonce pod deseti procenty.

Na vině prý je takzvaná předvánoční obleva, tedy teplé oceánské proudění z jihozápadu, pro střední Evropu typické obvykle od 23. prosince do 1. ledna. Rozhodně neplatí, že dřív bylo sněhu víc a že bílé Vánoce byly pravidlem. Pranostika Na Adama a Evu čekejte oblevu vznikla už v 17. století a potvrzuje, že i pro naše předky býval vánoční sníh vzácností.
 

Ladovská zima

Kdo si naopak užíval krásné zimy se spoustami sněhu byl Josef Lada. Narodil se v prosinci 1887 a jak potvrzují historická data z pražského Klementina, kde pravidelná meteorologická měření probíhají od poloviny 18. století, od roku 1887 do roku 1905 prožívaly české země zimy s dostatkem sněhu i mrazivých dnů. Osm zim za sebou dokonce ležel sníh déle než šedesát dnů; právě takové zimy prožíval malý Josef Lada a vzpomínkou na ně jsou i jeho pozdější obrázky, provázející české Vánoce.
 

Sníh a led z Ledové jámy

Připadá vám dvacetiprocentní šance na bílé Vánoce malá? Buďte rádi alespoň za dvacet procent, podle klimatologů bude hůř. Bílé Vánoce v Evropě budou stále vzácnější a naplní se tak slova slavné písně Irvinga Berlina White Christmas „Já sním o Vánocích bílých“. Pravděpodobnost zasněžených svátečních dnů zkrátka od Ladovských zim před sto lety výrazně klesla a během další stovky let se rozhodně nezlepší.

Za sněhem se tak musíte vydat někam do hor anebo do míst, která sníh slibují alespoň svým názvem. Třeba do Ledové jámy na jihozápadním úbočí Blatenského vrchu nad Horní Blatnou. Až dvacet metrů hluboká puklina je velmi úzká, což omezuje proudění vzduchu. Na jejím dně tak vzniklo zvláštní mikroklima, díky němuž se tu hromadí sníh a led. Často neroztával ani během léta, a tak například v roce 1813 posloužil led od Horní Blatné při léčbě vojáků raněných v bitvě u Lipska. V posledních letech i tady ale bývá sníh vzácností, a to vinou sucha. Do pukliny se dá pohodlně nahlédnout, úzké a strmé kamenné schodiště na dno jámy vybudoval Krušnohorský spolek z Horní Blatné už na začátku 20. století.
 

Sibiř, mrazová soutěska ve skalním městě

Podobný zážitek nabízí soutěska Sibiř v Teplických skalách: jakmile tu napadne sníh, zůstává obvykle ležet a běžně se drží až do léta. I když okolní teploty dosahují třeba ke třicítce, v Sibiři málokdy vystoupají nad pět až deset stupňů Celsia. Na rozdíl od Vlčích jam je soutěska přístupná, dokonce tudy vede značená stezka. Důvody pro vznik zvláštního mikroklimatu jsou ale stejné: poloha, masa skal, minimální proudění vzduchu a také místa, kam se sluneční paprsky nikdy nedostanou, takže se kámen ani země neprohřejí.

Nejkrásnější a nejfotogeničtější jsou skály při oblevě, kdy se v okolí chladných kamenů kondenzuje vlhkost, tvoří se jinovatka a ledové útvary. Zima vane i ze jmen okolních skalních útvarů: je tu například Polární trůn, Zimní věž, Lední medvěd, Krakonošova lednice, Tuleň či Ruka se zmrzlinou.
 

Ledové hotely, sněhové sochy a další studené rekordy

  • Spoléhat se nedá ani na svatého Martina: meteorologové spočítali, že za posledních deset let se mu podařilo 11. listopadu „přijet na bílém koni“ pětkrát, ale svatomartinský sníh obvykle dlouho nevydrží.
  • Málo platné, čím vzácnější sněhová nadílka je, tím víc po ní lidé touží. Někdy je ale sněhu příliš: třeba v březnu 1911 ho na Lysé hoře naměřili 491 centimetrů, což byla vůbec nejvyšší sněhová pokrývka u nás.
  • Žádným překvapením není naše nejvyšší hora Sněžka a její rekord: nejvyšší průměr dnů se sněhovou pokrývkou za rok dosahuje hodnoty 186. Nedaleko na jižním svahu Studniční hory se navíc drží sněhové pole, kde sníh zůstává ležet vůbec nejdéle v Krkonoších. Podle zvláštního tvaru se mu říká Mapa republiky: připomíná totiž prvorepublikovou mapu Československa i s Podkarpatskou Rusí.
  • A jak bývá zasněženo ve světě? V rekordech se předhání hlavně několik míst v Americe a uvádí taková čísla, že je nelze brát vážně. Například v Paradise Mt. Rainier ve státě Washington na severozápadě USA prý od roku 1971 do roku 1972 mělo napadnout celkem 31,1 metrů sněhu.
  • Největší sněhuláky staví nadšenci v Maine: ten z roku 1999 se jmenoval Angus, měřil zhruba 35 metrů a na jeho výstavbu bylo potřeba asi šest tun sněhu. Ještě o dva metry vyšší prý paní sněhuláková, postavená ve stejném státě v roce 2008.
  • Proslulou skandinávskou atrakcí je sněhový hrad ve finském městě Kemi. Jeho zdi zdobí sněhové reliéfy zvířat, pohádek a vánočních motivů, hosté tu najdou kapli (hrad je totiž oblíbeným místem svateb), restauraci, bar i sněhový hotel. Vůbec poprvé hrad vyrostl v roce 1996 a každý rok vypadá trochu jinak; nejvyšší věže bývají přes 20 metrů vysoké, mívá až tři poschodí a zdi měří až jeden kilometr.
  • Město Jilemnici každou zimu střeží obří sněhová socha Krakonoše. Stává na hlavním náměstí a každý rok je trochu jiná: obvykle měří od šesti do osmi metrů, ale když je méně sněhu, bývá menší anebo dokonce žádná. Sněhovou sochu vládce hor můžete obdivovat také ve Špindlerově Mlýně.
  • Pastvou pro oči bývají festivaly sněhu a ledu; konají se například v japonském Sapporu nebo v čínském Charbinu. Sochy a obří stavby ze sněhu a ledu, inspirované pohádkami i nejznámějšími světovými památkami, můžete vidět i u nás, například na festivalu sněhových a ledových soch na Pustevnách.
Krkonošský národní park - kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonošský národní park - kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a patří také k nejstudenějším místům u nás. 17. května roku 1963 tu byl díky výjimečným přírodním hodnotám, rozmanité krajině a bohaté historii založen nejstarší český národní park.

Skiareál Medvědín ve Špindlerově Mlýně

Skiareál Medvědín ve Špindlerově Mlýně

Na Medvědíně si můžete zalyžovat jak na nenáročné modré sjezdovce, tak i na dvou červených, z nichž jedna patří se svými 60m mezi nejširší sjezdovky v Česku. Medvědínský areál ale nabízí sjezdařský zážitek i pro zkušené a náročné lyžaře na sjezdovce černé.

Stezka horských nosičů na vrchol Sněžky

Stezka horských nosičů na vrchol Sněžky

Vyzkoušejte si výstup na Sněžku netradičním a při tom unikátním způsobem po cestě, kudy chodili horští nosiči. V hospůdce Horských nosičů ve Velké Úpě vám k tomu půjčí i dřevěné krosny s nákladem.

Krkonoše - nejvyšší české hory

Krkonoše - nejvyšší české hory

Z dvaceti nejvyšších vrcholů České republiky leží patnáct v Krkonoších. Nejvyšší hora Sněžka (1603 m) své okolí převyšuje o dvě stě metrů a poskytuje dokonalý kruhový rozhled. V Krkonoších najdete nejrůznější světově unikátní rostliny a také zajímavé zástupce zvířecí říše.

Hora Sněžka - nejvyšší hora v České republice

Hora Sněžka - nejvyšší hora v České republice

Na Hraničním hřebenu Krkonoš se nachází nejvyšší hora České republiky Sněžka, měřící 1 603 m n. m. Její skalnatý vrchol má rozlohu asi 120 000 m². Vedou k ní různé trasy - turistické, cyklistické i běžecké. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 0,2 °C.

Lysá hora - nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd

Lysá hora - nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd

Lysá hora, přezdívána královna Moravskoslezských Beskyd, je, s 1323 m n.m., jejich nejvyšší horou. Leží na rozhraní obcí Krásná, Malenovice, Ostravice a Staré Hamry. Z hory se naskýtáneopakovatelný rozhled na Beskydy, Jeseníky až po Západní a Vysoké Tatry.

Nejdelší osvětlený okruh pro běžkaře v Orlickém Záhoří

Nejdelší osvětlený okruh pro běžkaře v Orlickém Záhoří

V Orlickém Záhoří na Rychnovsku naleznete 4,5 kilometru dlouhý běžkařský okruh, který je nejdelší osvětlenou tratí pro běžecké lyžování v zemi. Parkování i vstup na něj je pro běžkaře zcela zdarma.

Naučná stezka Prameny Labe - poznejte zajímavosti Krkonoš

Naučná stezka Prameny Labe - poznejte zajímavosti Krkonoš

Naučná stezka Prameny Labe měří 18 km a na svých zastaveních seznamuje s přírodními zajímavostmi této části Krkonoš. Při procházce uvidíte spourtu přírodních zajímavostí, mezi něž patří například Pančavský vodopád, který je nejvyšší v České republice.

Ledopád Labského dolu v Krkonošském národním parku

Ledopád Labského dolu v Krkonošském národním parku

Pokud patříte k milovníkům horolezení, nenechte si ujít zimní variantu tohoto sportu, a to lezení po ledopádech, kterou lze v Krkonoších provozovat zcela legálně na pravém břehu Labe u konce upravované běžecké cesty Buď fit.

Sněžka – nejvyšší hora Česka i Slezska

Sněžka – nejvyšší hora Česka i Slezska

Sněžka (1603 m n. m.) je nejvyšší hora v Krkonoších a v České republice. Vyhledávaný výletní cíl a rozhledový bod ve východní části Krkonoš na česko-polské hranici. Díky své výšce poskytuje neomezený panoramatický výhled do daleké krajiny.

Orlické hory na běžkách - běžecké tratě v okolí Říček

Orlické hory na běžkách - běžecké tratě v okolí Říček

Technika Ski centra Říčky pravidelně v průběhu zimní sezóny upravuje běžecké tratě v okolí v délce až 42 km. Běžecké stopy jsou vhodné jak pro klasický styl, tak i pro bruslení (skate).

Česká poštovna na vrcholu Sněžky

Česká poštovna na vrcholu Sněžky

Na nejvyšší české hoře, Sněžce, leží Česká poštovna Anežka, navržená architekty Martinem Rajnišem a Patrikem Hoffmanem. Poštovna má přiděleno i svoje PSČ 542 91. Konstrukce České poštovny je v podstatě dřevěná skládačka z 20 tisíc dílů.

Další aktuality

19.4.
2021
Trutnov Trails se již otevřely jezdcům na horských kolech

Trutnov Trails se již otevřely jezdcům na horských kolech

Krkonoše a Podkrkonoší | Letní sporty
16.4.
2021
Stezka korunami stromů v Krkonoších je opět otevřena

Stezka korunami stromů v Krkonoších je opět otevřena

Krkonoše a Podkrkonoší | Příroda
1.4.
2021
Rekonstrukce Krkonošského muzea ve Vrchlabí pokračuje

Rekonstrukce Krkonošského muzea ve Vrchlabí pokračuje

Krkonoše a Podkrkonoší | Kultura
31.3.
2021
Krkonošské žáby zahájily jarní migraci

Krkonošské žáby zahájily jarní migraci

Krkonoše a Podkrkonoší | Příroda