Úvod > Aktuality > Advent – čas příchodu Krista i dávných pohanských zvyků

Advent – čas příchodu Krista i dávných pohanských zvyků

Vydáno 30. listopadu 2019 Zážitky
Doba adventní je pro křesťany časem očekávání narození Krista. Samotné slovo advent pochází z latinského "adventus", což znamená příchod. V dobách předkřesťanských naši předci v tomto čase oslavovali zimní slunovrat, návrat životadárného světla. Postupem času došlo k prostoupení prastarých obyčejů s křesťanskými a po celý prosinec se v lidových Vánocích objevovaly různé tajemné postavy. Pojďte si s námi připomenout živé či dnes již zaniklé tradice vztahující se k tomuto tajuplnému období.

Věštby pomocí olova, plotu i třešně

AdventAdvent byla vlastně přípravnou dobou na vánoční svátky a už od 11. století se toto období ustálilo na poslední čtyři týdny před Štědrým dnem. Advent byl časem půstu, při kterém se měli lidé namísto požívání nadměrného jídla a pití, věnovat zbožnému rozjímaní. Zakázány byly veškeré zábavy, tanec a zpěv, nařízená byla dokonce i sexuální zdrženlivost. Ale přesto se o adventu konaly oblíbené lidové zvyky, které se těmito zákazy příliš neřídily. Mezi lidmi se věřilo, že za dlouhých zimních nocí se přírodní síly dostávají do divokého zápasu s démonickými bytostmi a Slunce jako by bylo v tyto dny poraženo.
 
barborkaPrvní adventní kratochvílí bylo věštění na svátek sv. Ondřeje, tedy 30. listopadu. Lilo se olovo a svobodné dívky o půlnoci chodily třást plotem. Přitom pozorovaly, zda někdo nejde. Z které strany uslyšely kroky, z té měl přijít ženich. Na sv. Barboru čtvrtého prosince bylo třeba uříznout s prvním slunečním paprskem větvičku třešně staré nejméně deset let a odnést ji do domu, kde žila neprovdaná dívka. Pokud větvička o Štědrém dnu rozkvetla, znamenalo to, že si dívka v nadcházejícím roce najde ženicha.
 
tykev svítícíJeště před druhou světovou válkou chodívaly v některých krajích v předvečer svátku světice tzv. Barborky – bosé mladé dívky s rozpuštěnými vlasy oděné do bílých šatů. Strašívaly děti velkou prázdnou tykví s vyřezaným obličejem, který osvětlovala uvnitř upevněná svíčka. Přenášely ji dům od domu na dlouhé tyči a před vstupem do sednice ji přistrčily k oknu a metlou šlehaly o sklo. V domě pak "vymetaly" zlé síly. Hodným dětem přinášely cukroví a ovoce, zlobivé vyplácely metlou.
 

Štědrý Mikuláš a poťouchlý Ambrož

MikulášTradice sv. Mikuláše zůstala zachována i do dnešních časů. Mikuláš se narodil mezi lety 280 – 286 v jižním Turecku. Po rodičích zdědil značný majetek, ten však rozdal chudým. Roku 300 se stal biskupem v Myře. O sv. Mikuláši existuje celá řada legend a příběhů. Za svého života se pravidelně ujímal sirotků, vdov a lidí pronásledovaných. Povědomí o jeho štědrosti vychází z legendy o obdarování tří dcer zadluženého otce, kterým hrozilo, že se z nich stanou prostitutky. Když se o tom sv. Mikuláš dozvěděl, vhazoval otevřeným oknem po tři noci do ložnice dívek měšce peněz a tak je zachránil.
 
ČertiSvátek sv. Mikuláše se od středověku spojoval s vírou v bohatství. Proto obchodníci uzavírali toho dne rádi složité obchody. Ve městech i na vsích bylo od 15. století zvykem, v předvečer svátku sv. Mikuláše 5. prosince, pořádat průvody, podobné těm masopustním. Mezi maškarami, které sv. Mikuláše doprovázely v průvodu a chodily od domu k domu, nechyběli dragouni, kominíci, ras, Turci, smrtka, andělé a čerti. Do dnešních dnů zbyly z průvodu už jen tři postavy Mikuláš, anděl a čert, kteří přicházejí do domácností a štědře obdarovávají děti. Pokud se chystáte na Mikuláše i vy a chtěli byste zároveň zažít něco netradičního, vezměte své děti 5. prosince 2019 za čerty do Čertovky, na ostravskou radniční věž za Mikulášem nebo na tradiční slet Mikulášů, čertů a andělů v Havlíčkově Brodě. Líbit se jim určitě bude i večerní prohlídka některé zoo s Mikulášem, čertem a andělem.
 
svatý ambrožSedmého prosince, na svátek sv. Ambrože, se dodržoval zajímavý zvyk. Tam, kde byl kostel zasvěcený tomuto světci, čekala v podvečer na děti zvláštní zábava – jeden muž se přestrojil za Ambrože do dlouhé bílé košile a černé špičaté čepice se závojem přes obličej. V jedné ruce nesl uzlík se sladkostmi a v druhé koště polepené papírem. Za soumraku se děti sešly u kostela, kde na ně Ambrož již čekal. Děti na něj začaly hrdinsky pokřikovat, za což je Ambrož začal honit okolo kostela. Sem tam utrousil na zem několik cukrovinek. Kdo jej však zvedl, dostal ránu koštětem.
 

Lucie noci upije – a dětem rozpáře bříška

vánoce na dědiněPoslední významnou postavou adventního období byla sv. Lucie. Světice se narodila roku 284 v rodině zámožných křesťanů v sicilských Syrakusách. Po otcově smrti jí matka sjednala sňatek s bohatým pohanským mladíkem, ale dívka jej odmítla a svoje věno rozdala chudým. Její nápadník ji však udal jako křesťanku a Lucie byla odsouzena k prostituci ve veřejném domě. Stráže, které ji do nevěstince měly odvést se však nedokázali s Lucií pohnout z místa. Nakonec jí podřízli hrdlo mečem.
 
Kouřim LuckyTřináctého prosince, na den sv. Lucie býval v době platnosti staršího juliánského kalendáře zimní slunovrat – nejdůležitější okamžik v celém roce. Z této doby pochází také známé pořekadlo "Lucie – noci upije, ale dne nepřidá". V den jejího svátku platil přísný zákaz předení a draní peří. Obchůzkové Lucky, ženy v bílých pláštích a se svíčkami v rukou, kontrolovaly domácnosti, zda snad nějaká žena nepřede. Obličej mívaly zakrytý maskou ze dřeva a papíru, která se podobala čapímu zobáku. Tím také nepříjemně klapaly. Zabouchaly na dveře, vešly do světnice a pronášely: "jdu, jdu, noci upiju". V Čechách Lucie nosívala veliký nůž a strašila děti, že jim rozpáře břicho, pokud se o adventu nepostí.
 
Vánoce ve skanzenuSpolečně s Luckami občas chodil také Žber - veliká bytost, celá pokrytá koudelí. Před Žberem mívaly děti veliký strach. Žber vozíval na vozíku taženém dvěma koňmi několik měchů koudele. Kde měli nehodné, zpupné děti, tam zastavil, vešel do jizby a spratkovi prý rozřezal břicho, vnitřnosti vybral a místo nich vložil koudel. Za týden se vrátil a mrtvé dítě odvezl do svého obydlí...
 
Se strašidelnými živými Luckami se potkáte tváří v tvář například na valašské dědině v Rožnově pod Radhoštěm nebo na výstavě v Polabském národopisném muzeu v Přerově nad Labem, kde vánočně vyzdobené interiéry oživují figurální scény ze života našich předků. Obzvláště děsiplné scény se budou odehrávat v kouřimském skanzenu, kde budou také obcházet tajemné Lucky a navíc i strašidelná Perchta!
Vlastivědné vycházky Prahou - prosinec 2019

Vlastivědné vycházky Prahou - prosinec 2019

Pražská informační služba připravila na prosinec 2019 velký výběr vlastivědných vycházek po pražských památkách a zajímavých místech.

Vánoční trhy na Statku Bernard

Vánoční trhy na Statku Bernard

Chcete zažít poklidnou idylu staročeských Vánoc? Máte už dost blikajících neonů, divokých čertů a importovaných vánočních rekvizit? Přijďte nasát staré časy našich babiček, kdy žily krásné vánoční tradice a lidé si dárky vlastnoručně vyráběli. Trhy se konají v neděli 1. prosince a 15. prosince.

Vánoční jarmark ve Valašském muzeu v přírodě

Vánoční jarmark ve Valašském muzeu v přírodě

Sváteční atmosféru valašských vánočních zvyků prožijí návštěvníci v sobotu a v neděli 14. a 15. prosince 2019.

Adventní prohlídky centra Plzně

Adventní prohlídky centra Plzně

Vychutnejte si kouzelnou atmosféru adventně vyzdobené Plzně a nechte se provést historií Vánoc a vánočních zvyků a tradic.

Lidové Vánoce v Polabí 2019

Lidové Vánoce v Polabí 2019

V areálu skanzenu ožívají chalupy scénkami ze života našich předků. V interiérech všech staveb se předvádějí starobylé adventní a vánoční zvyky. Uvidíte zde starodávné přástky a dračky, barborky a lucky, věštění na Štědrý den, nechybí také předvánoční trhy.

Svatomikulášská obchůzka ve skanzenu Kouřimi

Svatomikulášská obchůzka ve skanzenu Kouřimi

Přijďte do krásného prostředí skanzenu zažít zvyky související se svátkem sv. Mikuláše a obdobím adventu.

Advent a Vánoce v Muzeu lidových staveb v Kouřimi

Advent a Vánoce v Muzeu lidových staveb v Kouřimi

V dávných tradicích tkví opravdové kouzlo vánoc! Připomeňte si tradice adventu, přijďte se do našeho skanzenu přenést do dob dávno minulých a seznámit se s tím, jaké obyčeje se na českém venkově udržovaly od začátku prosince do svátku Tří králů. Otevřeno máme v prosinci od pátku do neděle.

Adventní programy na zámku Veltrusy

Adventní programy na zámku Veltrusy

Program je určen dětem z mateřské a základní školy, srovnáme význam a smysl vánočních svátků tehdy a dnes, přiblížíme si postavu Ježíše a duchovní a rodinný rozměr Vánoc.

Skanzen Rožnov pod Radhoštěm - Valašské muzeum v přírodě

Skanzen Rožnov pod Radhoštěm - Valašské muzeum v přírodě

Když se v Česku řekne skanzen, mnozí si představí právě ten v Rožnově pod Radhoštěm. Největší a nejstarší skanzen ve střední Evropě byl založen v roce 1925 a v jeho třech expozicích, Dřevěném městečku, Valašské dědině a Mlýnské dolině, je rozmístěno téměř 100 památkových objektů.

Skanzen lidové architektury v Přerově nad Labem

Skanzen lidové architektury v Přerově nad Labem

V současné době je v muzeu celkem 33 objektů, z toho 7 chalup, 7 špýcharů a 2 stodoly. V zařízených interiérech a v dlouhodobých i sezónních národopisných výstavách je předváděn život venkovského lidu ve středním Polabí od konce 18. do poloviny 20. století.

Vánoce na dědině 2019 v rožnovském skanzenu

Vánoce na dědině 2019 v rožnovském skanzenu

Procházka Valašskou dědinou vás nejen naladí na dobu přicházejících Vánoc, ale také se seznámíte s obvyklými zimními pracemi a přípravami v průběhu adventu. Především však poznáte samotné zvyky, tradice a kouzlo Vánoc v dobách minulých.

Advent na Moravském náměstí v Brně

Advent na Moravském náměstí v Brně

Letošní oslavy Vánoc v Brně budou opravdu velkolepé. 33 metrů vysoké vyhlídkové kolo, z jehož vrcholu uvidí naši návštěvníci nad střechy starého Brna, dohlédnou na náměstí Svobody, Špilberk, Petrov a další dominanty města.