!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > Deset maličkostí, které dělají Vánoce kouzelnými
Deset maličkostí, které dělají Vánoce kouzelnými
"> "> Zdroj foto: Rautis "> "> Zdroj foto: vanocnilucernicky.cz "> Zdrj foto: Ozdoba.cz "> "> "> "> Zdroj foto: Rautis
Životní styl

Deset maličkostí, které dělají Vánoce kouzelnými

  • Vydáno2. prosince 2021
Máte nazdobený stromeček, připravený salát, hotové cukroví, ale stále něco chybí? Může to být jedna z vánočních drobností, která právě u vás vykouzlí tu pravou vánoční atmosféru. Zpátky do dětství se vrátíte s vánočními lucerničkami nebo andělským zvoněním, někde je tím posledním bílým místem tradiční rodinná ozdoba, jinému stačí zapálit františek. Inspirací vám mohou být naše tipy, které zároveň vysvětlí, odkud se všechny tyto tradiční drobnůstky vzaly a jaký je jejich příběh.

Tradiční vánoční lucerničky

vánoční lucerničkyDva bratři Dalibor a Martin Peklákovi jednoho dne objevili na staré půdě lucerničky na vánoční stromek, které se vyráběly v 70. letech. Po jejich kouzlu se jim zastesklo, opravili je a následně začali s obnovou jejich výroby.
 
Původní lucerničky vyrábělo od roku 1968 výrobní družstvo Napako v Praze. I přes velkou poptávku družstvo příliš vytížené jinou výrobou, projekt lucerniček po roce 1970 zastavilo. Jejich výrobu znovu rozjel roku 1973 Kovopodnik MP Topoľčany. Pod názvem Světlušky se vyvážely do Švédska, Německa i Ruska. Poslední lucerničky vyrobil závod roku 1994, kdy byl privatizován. Nový majitel raznice s nástroji prodal dál, další majitel za ně nezaplatil a pak se raznice i výrobní program nenávratně ztratily.
 
lucerničkyOd roku 2012 pátrali bratři po původních výrobních dílech a licenci. V roce 2014 už vznikly první nákresy pro výrobu raznic a elektroinstalace. Další rok bratři pořídili první ruční lis a zkoušeli počáteční ražbu. Nakonec vypátrali v Topoľčanech i bývalého vedoucího výroby lucerniček, který předal svým následovníkům důležité know-how. Na trh byly lucerničky, které splňují všechny normy EU, uvedeny v lednu 2018. Lucerničky byly přezkoušené v mezinárodní zkušebně TÜV SÜD s pobočkou v České republice TÜV SÜD Czech s.r.o. Objednat si je můžete přes internet na webu vanocnilucernicky.cz.
 

Andělské zvonění

andělské zvoněníTaké si z dětství pamatujete na jemné cinkání zvonícího stromku? Pak jste měli doma nebo třeba u babičky či tety tzv. Andělské zvonění – malý kovový stromeček nad nímž se točila teplem zapálených svící vrtulka, která uváděla do chodu skleněné korálky jemně zvonící na malé činely. Úplně první plechové zvonící stromky se začaly vyrábět někdy kolem přelomu 19. a 20. století v porýnském Solingenu. Navazovaly na tradici podobných stromků s vrtulí poháněnou svíčkami, které byly vyráběny ze dřeva. A ty zase na tradici úplně prvních „vánočních stromů“, jaké se sestavovaly už ve středověku. Tehdy se svíčkami osazovaly pyramidy sbité z prkýnek a zdobené svázanými větvičkami. Patent na výrobu zvonícího stromku získala v roce 1905 firma Adrian & Stock ze Solingenu. V Československu se Andělské zvonění pod nekonfliktním názvem Zvonící stromek vyrábělo od 50. let ve frýdlantské pobočce podniku Elitex Liberec. Výroba pokračovala až do konce 80. let.
 
Andělské zvoněníStejně jako řada jiných věcí i andělské zvonění znovu přichází do módy, aktuálně je nabízí například vyhlášená výrobna ozdob ze skleněných perlí z Poniklé, firma Rautis. V prosinci minulého roku byla navíc zapsána na seznam nehmotného dědictví UNESCO, jako tradiční nositel tohoto specifického druhu sklářského řemesla. Andělské zvonění z Rautisu, vycházející z roku 1890, je ručně vyrobeno s využitím původních nástrojů. Dělá se z mosazi se dřevěnou základnou z amerického ořechu. Stromek zdobí barevné duté perličky. Novodobá výroba navazuje na tradici z 50. let od roku 2011.
 

Hvězda moravských bratří

hvězda brnoMožná jste ji viděli na saských vánočních trzích a možná jí máte doma – řeč je o ochranovské neboli moravské hvězdě, která vznikla roku 1821 v Horní Lužici, místě, kde působili Moravští bratři. Lidé z Čech a Moravy evangelického vyznání hledali útočiště před persekucemi za své náboženské vyznání. Většina z nich byla členy Jednoty bratrské či tzv. Moravské církve. A protože protestantismus má už odedávna v Sasku tradici, tak těmto krajanům poskytl půdu a zázemí saský šlechtic Mikuláš Ludvík hrabě ze Zinzendorfu a z Pottendorfu. Mezi lety 1722 až 1732 tak byla mezi Žitavou a Budyšínem, východně od Šluknovského výběžku, založena obec Ochranov, německy Herrnhut.

hvězda brnoPůvodně hvězda sloužila jako pomůcka pro školní výuku (studenti si ji sami vyráběli) – zvláštní tvar hvězdy je tzv. rombokubooktaedr, který má 26 stěn, z nichž 18 tvoří čtverce a 8 rovnostranné trojúhelníky. Herhůtské hvězdy poté krášlili prostory internátu a návštěvníci si je tak oblíbili, že se hvězdy brzy rozšířily do celého Saska i do zahraničí.
 
Třímetrová vánoční hvězda stojí letos na nádvoří Staré radnice v Brně, pod slavnostně nasvícenou věží. Osvětlená a ozvučená ozdoba slouží jako místo pro vánoční fotku od 23. listopadu do 23. prosince 2021.
 

Tradiční ozdoby

ozdoba na stromečekVšichni, kteří o Vánocích zdobí stromeček nebo chvojku přemýšlí, jakou ozdobou ještě zkrášlit větve. Určitě máte oblíbené ozdoby po svých předcích anebo jste si zakoupili moderní ozdobičky třeba na vánočních trzích. Ale odkud ty klasické ozdoby vlastně pocházejí?
 
Již jsme zmínili tradiční ruční výrobu vánočních ozdob ze skleněných perlí v Rautisu. Právě odtud pocházejí perličkové hvězdičky, vločky, lodě, lokomotivy, letadla, zvonky, labutě v košíku nebo postavičky z perel. České Vánoce symbolizují i skelněné ozdoby výrobního družstva Slezská tvorbaOpavě. Od roku 1951 zde dělají třpytivé a malované koule, olivy, rakety, zvonky a špice i volně foukané tvary, srdce a figurky. K dalším typickým ozdobám patří výrobky družstva IRISA ze Vsetína. Vyrábí se zde skelněné špičky na stromeček, malované baňky, srdíčka a zvonky.

ozdoba.czOd roku 1931 funguje výroba tradičních skleněných vánočních ozdob firmy DUV družstvo ve Dvoře Králové, které vyrábí neuvěřitelně rozmanitý sortiment – od tradičních koulí přes včely, ryby, medvědy a další zvířata po anděly, zvonky a špice. Jestliže vám stromeček zdobí barevné labutě anebo ptáčci s pírky, pravděpodobně budou z družstva DUV. V tom samém městě existuje i druhá firma zabývající se výrobou vánočních ozdob. Jmenuje se příznačně Ozdoba a již více než 100 let vyrábí ústy foukané a ručně malované skleněné ozdoby. Sortiment vyráběných ozdob je velice široký, velký výběr mají například ve figurkách, kde nechybí ani zelenina (oblíbená je například okurka), rukavičky nebo mandelinka bramborová. Raritou jsou cibulákové vzory a originální jsou také ozdoby à la vejce Faberge.
 

Perníková chaloupka

perníková chaloupkaOblíbenou domácí „vánoční dekorací“ je voňavá perníková chaloupka, nejlépe vlastnoručně upečená a nazdobená, která provoní místnost a zalahodí oku (popřípadě chuťovým buňkám). Málokdo ale ví, kde se tradice pečení vánoční chaloupky vlastně vzala.
 
Možná vás překvapí, že o zvyk dnes rozšířený ve střední Evropě, Německu, Francii, Holandsku, Anglii, USA a Kanadě se postarala populární pohádka O Jeníčkovi a Mařence, která je velmi stará a její kořeny sahají podle historiků až do 14. století, kdy panoval veliký hladomor a děti se o sebe musely postarat samy (tzv. Veliký hlad v letech 1315–1317, který postihl celou Evropu).
 
Tradice pečení a zdobení perníkových chaloupek vznikla v 16. století v Německu. Profesionální perníkáři stavěli složité a bohatě zdobené perníkové domy, někdy zkrášlené dokonce i plátky zlata. Perník se pekl ve velkém právě o vánočních svátcích, a tak i chaloupky zakořenily právě v tomto čase.
 

Zlaté prasátko

prase Dvůr KrálovéAni zlaté prasátko by nemělo o Vánocích ve vašem domě či bytě chybět. Oblíbená jsou prasátka jako dekorace na stromeček anebo ozdoba vánočního stolu v podobě figurky z čokolády. Někde se dokonce peče linecké cukroví či perníčky ve tvaru prasátka, které symbolizuje štěstí a hojnost. Již zmíněná firma Ozdoba ze Dvora Králové přišla vloni s hitem, který nezapadl ani letos – zlatou skleněnou ozdobičkou, která má přes rypáček roušku. Doufejme, že příští rok již budou zlatá prasátka opět tradičním symbolem hojnosti, slunce a zimního slunovratu, a obejdou se bez roušky.
 
A odkud se prase o Vánocích vlastně vzalo? Původ hledejme až u Keltů, jejichž posvátným zvířetem byl kanec. V době zimního slunovratu panoval zvyk, že kdo zvíře ten den zahlédl, toho čekalo štěstí, zdraví a bohatství.
 

František, domácí kadidlo

františekKrásnou vánoční atmosféru navodí vůně františka. Historie pálení tohoto „domácího kadidla“ sahá hluboko do prastarých dob, kdy staří Keltové i Slované s jeho pomocí vykuřovali a očišťovali příbytky na přelomu starého a nového roku.
 
V křesťanské nauce je kadidlo neboli olibanum jedním z darů, které přinesli tři králové právě narozenému Ježíškovi. Ovšem i ve středověku duchové o Vánocích útočili ze všech sil a bylo potřeba se jim bránit. Čas tzv. vykuřovacích nocí nastával buď v období od svaté Lucie po Boží hod (13. až 25. prosince) anebo v čase od Štědrého večera až do Tří králů (24. prosince až 6. ledna). Tou dobou podle dávných legend táhli německým, ale i českým krajem pohanští bohové s vojskem duchů, jimž mohl člověk čelit jediným způsobem – kouřem. Dým stoupající k nebi byl totiž nástrojem, jímž lidé odedávna „komunikovali“ se světem bohů a také démonů.
 
Tradice novodobých pálení vonných františků je asi 300 let stará a pochází z česko-německého pohraničí, především z Krušnohoří.
 

Purpura nejen na plotně

purpuraTiše a ochotně purpura na plotně voní“, zpívá Jiří Suchý v populární vánoční písni. Ale, co vlastně purpura je? Jedná se o směs voňavých bylin a koření, která se teplem rozvoní. Patří do ní např. levandule, máta, muškátový oříšek, meduňka, mateřídouška, tymián, majoránka, šalvěj, rozmarýn, kmín, anýz, fenykl, oregano, květy růží, heřmánku, suché květy různých rostlin, např. růží, měsíčku či chrpy, jehličí, listy maliníku, jahodníku, ostružiníku či borůvčí. Většinou nechybí ani skořice a hřebíček, vhodná je i trocha jehličí.
 
Tradice vánočních vůní pochází od Keltů, kteří rádi pálili na ohni voňavé jehličí. Purpuru je třeba pálit na rozpálené plotně, aby se vonná směs pražila nasucho. Dnes je však již málo domácností s klasickými kamny, proto si zájemci o pálení purpury musí vystačit buď s klasickou železnou plotýnkou u plynového sporáku, starou pánvičkou nebo hrncem s tenkým dnem. Lze ji prý „pražit“ i na sklokeramické desce s použitím alobalu, na topení nebo v aromalampě (místo vody s olejem).
 

Vánoční hvězda a český lovec orchidejí

vánoční hvězdaNeodmyslitelnou rostlinou, která je spojována s Vánocemi, je Euphorbia pulcherrima neboli vánoční hvězda. Díky červeně zbarveným vrcholkům listenů a spodním zeleným listům představuje dokonalou barevnou kombinaci. Navíc je milým dárkem i typickou dekorací.
 
Doma může vánoční hvězda dělat radost už od listopadu, o Vánocích i po nich. Nádherná exotická rostlina je v českých domácnostech často k vidění i na stole během večeře o Štědrém dnu. K nám do střední Evropy se dostala až ze střední Ameriky, přesněji z Mexika. Roku 1804 přivezl rostlinku do Evropy přírodovědec Alexander von Humboldt. Zde ji ředitel berlínské botanické zahrady pojmenoval botanickým názvem, a to „Euphorbia pulcherrima“ – nejkrásnější z rodu euphorbias, česky pryšec nádherný. Podle aztécké legendy kapičky krve jedné bohyně, která zemřela na zlomené srdce, skropily vrcholové listy poinsettie a daly jí typickou rudou barvu.
 
vánoční hvězdaK masovému rozšíření vánoční hvězdy došlo díky Benediktu Roezlovi (rodákovi z Horoměřic u Prahy), českému zahradníkovi přezdívanému lovec orchidejí, který na svých cestách nesbíral jen orchideje, ale všechny druhy rostlin, které byly dekorativní a mohly se v Evropě líbit. Na své cestě do Ameriky roku 1855 znovu objevil pryšec nádherný, který byl jeho tipem na rostliny pro evropský trh. Své cesty si financoval sám a vydělával na ně sběrem a prodejem rostlin do zahradnictví. Rostlinku poslal do zahradnictví Louise van Houtteho v Gentu. K jejímu úspěchu na evropském trhu přispěly další generace, které se věnovaly šlechtění druhu, tak aby byl vhodný pro pěstování ve vytápěných bytech, a také šlechtění různých barevných variant s listeny bílými, žlutými, růžovými, modrými či světle červenými se světlými okraji.
 
Benedikt Roezl (1824 – 1855) se narodil v Horoměřicích u Prahy, v rodině zahradníka. Pokračoval v otcově řemesla, roku 1836 se odešel učit do zámeckých zahrad F. A. Thuna v Děčíně. Právě zde se naučil starat se a pěstovat mnoho druhů exotických rostlin. Tomuto oboru se pak věnoval po celý život, nejraději měl orchideje. Stal se nejen skvělým zahradníkem, ale také nejznámějším sběratelem rostlin své doby. Řada z nich byla pojmenována jím samým anebo jeho jménem. Zemřel roku 1855 v Praze na Smíchově.


Betlémské světlo

Betlémské světloMezi novodobé vánočními zvyky patří šíření Betlémského světla. Plamének se každoročně před Vánoci zapaluje v betlémské jeskyni, kde se podle tradice narodil Kristus.
 
Poprvé plamínek z Betléma přicestoval roku 1986 letadlem do Lince, kde se stal součástí vánoční sbírky rakouského rozhlasu a televize na pomoc postiženým dětem. K nám se Světlo přátelství, jak byl betlémský plamen také nazván, dostalo po pádu čtyřicetileté komunistické vlády, a v rukou skautů poprvé putovalo v prosinci 1989 až pod sochu sv. Václava v Praze (plamínek tenkrát přebírali exiloví skauti na hranicích s Rakouskem).
Přineste si domů Betlémské světlo! Skauti a skautky jej opět rozvezou po celé republice

Přineste si domů Betlémské světlo! Skauti a skautky jej opět rozvezou po celé republice

Brněnští skauti ze střediska Řehoře Mendla letos již po patnácté zajišťují organizaci rozvozu Betlémského světla. V letošním roce vede cesta skautů v sobotu 11. prosince na hraniční přechod Drasenhofen – Mikulov, distribuce do domácností ale bude probíhat až nastávající sobotu, 18. 12. 2021, kdy bude Betlémské světlo rozvezeno skautskými kurýry "světlonoši" vlaky po republice. Stačí si donést či dovézt vlastní svíčku nebo svítilnu a můžete i vy potěšit své blízké malým plamínkem z Betléma a udělat jim radost z toho, že nejsou sami, a že na ně někdo myslí.

Zahradník Benedikt Roezl – nejznámější lovec orchidejí a sběratel rostlin své doby

Zahradník Benedikt Roezl – nejznámější lovec orchidejí a sběratel rostlin své doby

Český botanik, cestovatel, sběratel rostlin a excelentní zahradník exotických květin – tím vším byl Benedikt Roezl (13. srpna 1824 Horoměřice u Prahy – 14. října 1885 Praha-Smíchov), rodák z Horoměřic u Prahy, který patřil k nejznámějším sběratelům orchidejí a exotických rostlin 19. století. Osobně objevil více než 800 druhů kvetoucích rostlin a stromů. Na koni nebo pěšky procestoval celou Ameriku a díky němu se původem mexická vánoční hvězda dostala do Evropy. Roku 1880 založil Roezl první český zahradnický spolek a časopis Flora v Praze.

Ruční výroba skleněných vánočních ozdob ve Vsetíně – exkurze do světa křehkosti

Ruční výroba skleněných vánočních ozdob ve Vsetíně – exkurze do světa křehkosti

Objevte tajemství tradiční ruční výroby skleněných vánočních ozdob na Valašsku. Jak vznikají, kolik se jich za den vyrobí, nebo kolika rukama projdou, než se dostanou na váš stromeček? To vše a více se dozvíte při exkurzi ve výrobním družstvu Irisa ve Vsetíně.

Slezská tvorba Opava – exkurze do výrobny tradičních skleněných vánočních ozdob

Slezská tvorba Opava – exkurze do výrobny tradičních skleněných vánočních ozdob

Mezi největší a nejstarší výrobce skleněných ozdob patří od roku 1951 výrobní družstvo Slezská tvorba Opava. To se podobně jako ve Dvoře Králové orientuje na ručně foukané a malované ozdoby jako koule, rakety, špice či srdíčka.

Rautis – Vánoce po celý rok ve výrobně vánočních ozdob ze skleněných perlí

Rautis – Vánoce po celý rok ve výrobně vánočních ozdob ze skleněných perlí

Zajímá vás, jak se vyrábí perličkové vánoční ozdoby? Navštivte tradiční ruční výrobu vánočních ozdob ze skleněných perlí. Vyzkoušet můžete i vlastní šikovnost v kreativní dílně Rautis. Výroba krkonošských ozdob ze skleněných perel je na seznamu UNESCO.

Vánoční ozdoby ve Dvoře Králové nad Labem

Vánoční ozdoby ve Dvoře Králové nad Labem

Zajímá vás, jak vznikají skleněné vánoční ozdoby? Celý ruční proces od foukání suroviny, stříbření, barvení, dekorování až po balení můžete shlédnout na exkurzi ve firmě Vánoční ozdoby, DUV-družstvo Dvůr Králové nad Labem.

Tradiční vánoční lucerničky na stromeček – návrat starých ozdob

Tradiční vánoční lucerničky na stromeček – návrat starých ozdob

Dva bratři Dalibor a Martin Peklákovi jednoho dne objevili na staré půdě lucerničky na vánoční stromek, které se vyráběly v 70. letech. Po jejich kouzlu se jim zastesklo, opravili je a následně začali s obnovou jejich výroby.

Ruční výroba vánočních ozdob – Ozdoba ve Dvoře Králové nad Labem

Ruční výroba vánočních ozdob – Ozdoba ve Dvoře Králové nad Labem

Rodinná firma Ozdoba více než 100 let vyrábí ústy foukané a ručně malované skleněné ozdoby. Ozdoba sídlící na Slovanech zve všechny zájemce na exkurzi do výroby i do podnikové prodejny, kde lze zakoupit vánoční a velikonoční ozdoby či ozdobných vajec ve stylu Faberge.