Bez ní by to zkrátka nebylo ono: tradici, kdy každý Štědrý večer vysílá vlastní či koprodukční premiérovou pohádku, zahájila Česká televize v roce 1993. Na některé kusy se už dávno zapomnělo, na jiné byste se znovu podívali jen za trest. Spousta pohádek se ale povedla, a tak se podařilo nastřádat docela obstojně velký filmový poklad. I když mezi těmi, které se líbí téměř všem, zatím žádná v oblíbenosti nepřekonala tu... inu, však dobře víte kterou!
Tři oříšky pro Popelku
V některých domácnostech se zavírají oči, když se na obrazovce má objevit scéna s postřelenou liškou, anebo se naopak špicují uši, když má přijít jedna z nejoblíbenějších hlášek „Až naprší a uschne, pitomci!“ – protože ruku na srdce, v roce 1973, kdy se
Tři oříšky pro Popelku natáčely, se tohle slovo rozhodně v pohádkách běžně nepoužívalo. A na konci, když Libuška Šafránková upaluje za obzor ve svatebních šatech a Karel Gott zpívá Kdepak ty ptáčku hnízdo máš, ukápne nejedna slza dojetí – zkrátka moc pěkně to tehdy pan Vorlíček natočil.
Popelku a její natáčení u nás připomíná stálý
prohlídkový okruh Za tajemstvím Popelčina střevíčku v
Bílé baště na Švihově; vodní hrad se ve filmu proměnil v macešin statek. Okolím
Švihova včetně sadu, kam Popelka chodila za Rozárkou, a
rybníku v Mezihoří, ve kterém skončila macecha s Dorinkou po divoké noční jízdě na saních, vede
pohádková stezka.
Drei Haselnüsse für Aschenbrödel
Popelku nemilujeme jen my, ale i Němci: ti ale
Tři oříšky pro Popelku / Drei Haselnüsse für Aschenbrödel považují tak trochu za „svou“ pohádku, protože ji Barrandov natočil v koprodukci s východoněmeckým studiem DEFA. Každý rok od Vánoc do Nového roku Popelku vysílá řada německých televizních stanic a
zámek Moritzburg poblíž Drážďan zase láká na vánoční pohádkovou výstavu o Popelce. Co na tom, že se tu natáčelo jen pod širým nebem: slavnostní sál obložený černými koženými tapetami zdobenými zlatem prý Vorlíčkovi připomínal hrobku, a tak přednost tak dostalo studio. Na Moritzburgu Popelka s princem jen pobíhali po schodech a terasách.
Mimochodem, rybník kolem Moritzburgu před natáčením naštěstí na poslední chvíli zamrzl, ale sníh chyběl. Ve scénkách natáčených v Německu se proto musel používat umělý sníh, vyrobený z rozemletých rybích kostí, ale hladina zámeckého rybníka je ve filmu zasněžená jen zdánlivě: ve skutečnosti ji o den dřív poškrábali bruslaři.
Tre nötter til Askepot
Mezi vánoční evergreeny patří
Tři oříšky pro Popelku i na severu Evropy: pohádku vidí na Štědrý den v zemi s pěti miliony obyvatel každý pátý Nor, takže má podobnou sledovanost jako u nás. V severském žebříčku popularity se teprve za „naši“ Popelku řadí kreslené disneyovky, a když v roce 2005 vyšla
pohádka Tre nötter til Askepot na DVD, hned první týden se prodalo více než 21 tisíc kusů.
Když se televize po dvaceti letech pokusila svou vánoční nabídku trochu oprášit a film z programu vyřadila, ozvaly se spousty rozhořčených diváků: pro mnohé Nory totiž prý Vánoce začínají sledováním této pohádkové klasiky. Melodie z filmu zní v mobilních telefonech, hrají se na svatbách a Norové jsou členy mnoha fanouškovských stránek Popelky na sociálních sítích.
Moritzburg, Švihov a další vánoční hvězdy
Přitom stačilo málo, aby se Tři oříšky pro Popelku natáčely v létě: studio DEFA ale mělo na prosinec a leden volné kapacity a Vorlíček nechtěl čekat. Rozhodl se proto pohádku zasadit do jiného ročního období. Před očima prý měl známý obraz Lovci na sněhu / Zima vlámského malíře Pietera Bruegela. Zimě se musel přizpůsobit scénář i vtípky – a právě sníh a hudba Karla Svobody se zvonečky dodaly filmu vánoční atmosféru.- Neexistuje nic otravnějšího než mít v rodině nadšeného turistu či znalce cestovního ruchu, který u prvních záběrů pohádky, kde se letmo mihne jakýkoliv zámek, okamžitě hlásí: Hluboká! Blatná! Pernštejn! anebo Bouzov! V tomhle byly Tři oříšky pro Popelku osvěžující: saský Moritzburg v té době tolik diváků neznalo.
Možná znáte krásnější zámek, ale Moritzburgu už jeho filmovou roli z nejoblíbenější vánoční pohádky nikdo neodpáře. Nejkrásnější vodní zámek v Sasku nese jméno po vévodovi Mořici Saském, který zde v roce 1542 nechal vybudovat lovecké sídlo. Dnešní podobu opulentního barokního dortu v okrové a bílé barvě, který se zrcadlí v hladině rozlehlého rybníka, mu v první polovině 18. století dal kurfiřt August Silný. Stavělo se podle projektu Matthäuse Daniela Pöppelmanna, autora drážďanského Zwingeru.- České vánoční pohádkové hody nemají v Evropě obdoby; v jiných zemích letí hlavně komedie a rodinné filmy. Mezi nestárnoucí vánoční hity se řadí Láska nebeská, rodinný film Sám doma, Prázdniny (ten si prý nejlépe užijete zahrabaní pod dekou s teplým kakaem), Deník Bridget Jonesové, Karlík a továrna na čokoládu, animovaná Vánoční koleda aneb adaptace příběhu Charlese Dickense anebo filmy o Harry Potterovi.