ÚvodAktuality#světovéČesko a Lidový rok: zimní svátky a tradice od Tří králů přes Hromnice až po masopust
Životní styl

#světovéČesko a Lidový rok: zimní svátky a tradice od Tří králů přes Hromnice až po masopust

  • 6. ledna 2021
Jednou z českých lidových tradic oceněných značkou UNESCO jsou masopusty. Nejsme v tom sami, zimní slavnosti plné bujaré hudby, masek, tance a dobrého jídla zdaleka nejsou jen výsadou Čech, Moravy a Slezska. Masopustní obchůzky z východních Čech, zapsané na seznamu nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO, tak mají leccos společného například se slavným benátským karnevalem.

Barevné, tajemné, luxusní i lidové, a navíc podobně staré: masopustní obchůzky z východních Čech mají podobně dlouhou tradici jako slavný karneval v italských Benátkách

Hlinecko
Benátky
Ale pojďme si jednotlivé tradice probrat tak, jak jdou za sebou a vnést do nevázaného zimního veselí určitý pořádek. Prvním klíčovým datem je 6. leden a svátek Tří králů: ten den končí Vánoce a ve většině domácností se odstrojuje vánoční stromeček. V křesťanském světě se světí voda, jejíž pití chrání před nemocemi, žehnají se řeky a domy a probíhají dobročinné Tříkrálové sbírky. Zároveň však na Tři krále začíná několik týdnů masopustu. Ten si lidé užívají si až do Popeleční středy: tehdy začíná čtyřicetidenní půst, končící Velikonocemi.
 

Na Hromnice o hodinu více

Jak říká jedna z pranostik: Na Boží narození o bleší převalení, na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o tři kroky dále, na Hromnice o hodinu více. Za chladných dnů na přelomu ledna a února se opravdu může zdát, že zima nikdy neskončí. Vše se mění 2. února na Hromnice. Podle prastaré víry je to den, kdy zima ztrácí na síle a jaro je zase o kousek blíž. Kdo neuklidil vánoční stromeček na Tři krále, ten má nejvyšší čas právě na Hromnice. A protože Hromnicemi začíná jasnější roční období, ten den se světí svíčky zvané hromničky, které mají odvracet veškeré zlo. Naši předkové je zapalovali za bouří, aby stavení ochránily před bleskem a ohněm. Jaro sice ještě nepodupává za dveřmi, ale rozhodně si užijeme víc denního světla než při zimním slunovratu: od 21. prosince se den neprodloužil jen o hodinu uváděnou v pranostice, ale o hodinu a asi dvacet minut navíc.
 

Masopusty, karnevaly a maškarní průvody

Slova masopust a karneval mají víc společného, než se na první pohled či poslech zdá: masopust vychází ze spojení „opustit maso“ či „upustit od masa“, a totéž znamená i karneval. Dokonale to ilustruje italské slovo carnevale, tedy spojení slov carne (maso) a levare (odstranit, odložit).

V době masopustu je ale na odložení masa ještě brzy, naopak to bývá čas radovánek, zabijaček, hostin, svateb a namlouvaček, tancovaček a bálů. Název ale naznačuje loučení s masem, k němuž nezbytně dojde, až báječná doba hojnosti skončí.

Posledním dnům masopustu, než začne čtyřicetidenní půst před Velikonocemi, se podle krajů říkává ostatky, voračky, fašank či končiny. Ještě před koncem masopustu se podle tradice musí všichni pořádně najíst, aby dokázali postní období přečkat v plné síle. Městy a vesnicemi v Čechách i na Moravě dodnes chodí obřadní průvody masek; někde s hudbou, jinde bez ní, někde maškary navštěvují významné osobnosti obce, jinde jdou dům od domu. Kdysi maškarní průvody chodívaly vždy poslední den před začátkem půstu, tedy v úterý před Popeleční středou. Poslední dobou se ale slavnost přesouvá spíš na víkendy, kdy mají lidé volno a děti nemusí do školy.
 

Masopustní obchůzky s puncem UNESCO

Nejstarší zprávy o masopustních oslavách v Čechách a na Moravě pocházejí již ze 13. století, ale jejich tradice sahají ještě dál do minulosti až k předkřesťanským pohanským obřadům. V téměř nezměněné podobě se masopustní obchůzky dochovaly na Hlinecku ve východních Čechách, zejména v Hamrech, Studnici, Vortové a Blatně. Charakter a podoba masek jsou stejné jako před sto lety; právě díky své originalitě byly masopustní obchůzky zapsány do Seznamu nemateriálního kulturního dědictví UNESCO a v památkové rezervaci Betlém v Hlinsku dokonce mají speciální muzeum. Masopustní obchůzky v jejich nejryzejší podobě si tak vychutnáte třeba 30. ledna na Staročeském masopustu v Hamrech a ve skanzenu na Veselém Kopci, 6. února ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm a ve skanzenu v Zubrnicích, 13. února na tradičním masopustním průvodu v Milevsku anebo od 13. do 16. února na Krumlovském masopustu.
 

Popeleční středa a předvelikonoční půst

Na konci masopustu, tedy na Popeleční či Škaredou středu, se naposled směly jíst mastné rohlíky s kávou nebo mlékem. Oběd už býval postní: připravovala se třeba pučálka, tedy ve vodě máčený, vařený a posléze upražený hrách, čočka s vajíčkem, vařená krupice nebo pečené brambory. V kostele si ten den lidé připomněli pomíjivost pozemského života a začaly týdny předvelikonočního odříkání, spojené se šesti postními nedělemi.

Popeleční středa je na rozdíl od Vánoc a Tří králů pohyblivý svátek. Někdy může připadnout na začátek února a v dalším roce třeba až na březen. Odvíjí se totiž od dalších pohyblivých svátků, Velikonoc. Pro ně je zásadní 21. březen coby první jarní den, začínají totiž první pátek po prvním jarním úplňku. Když se od pondělí týdne, kdy začínají Velikonoce, odečte čtyřicet dní, vyjde nám právě datum Popeleční středy.

Protože tahle matematicko–astronomická úloha kdekomu zamotá hlavu, nejjednodušší je nepočítat nic a věřit kalendáři. Masopustní neděle letos vychází na 14. února, masopustní úterý bude 16. února a Popeleční středa ve středu 17. února. První jarní úplněk nastane v neděli 28. března, a Velikonoce tak oslavíme už na začátku dubna.
 

Třikrát o maskách, maškarách a karnevalech

  • Za maškary se dřív převlékali jen muži a podobně jako v antickém divadle hráli i ženské role. V některých oblastech se masky dělily na škaredé a pěkné. Škaredé, mezi které patřil například slaměný, ras či žid, měly začerněné tváře, symbolizovaly plodivou sílu a většinou se za ně převlékali ženatí muži. Pěkné masky, například turci a strakatý s ženuškou, mívaly červené líčení. Představovaly čistotu, nevinnost a radost, a převlékali se za ně svobodní mládenci.
  • Nejslavnějším karnevalem v Evropě je ten v italských Benátkách: letos začíná v sobotu 30. ledna a potrvá až do úterý 16. února. Jeho počátky sahají do 11. století a tajemnou a magickou atmosféru mu dávají hlavně masky. Jejich původ je třeba hledat v tradičním italském divadle, takzvané Comedii dell´Arte. Karneval začíná příletem anděla k Dóžecímu paláci, na konci se vyhlašuje nejlepší maska a na Náměstí Svatého Marka se koná velký ples.
  • Na našich i italských karnevalech se mlsají smažené sladkosti. Naše boží milosti nejvíc připomínají tenké a křupavé smažené plátky, v Benátkách zvané crostoli, jinde pak chiacchiere, cenci, frappe či sfrappole. Ochutnat můžete i nadýchané kuličky zvané castagnole anebo koblížky: italské zeppole, kroužky s dírkou, ovšem připomínají spíše americké donuty.
Betlém Hlinsko – památková rezervace na Vysočině Kultura

Betlém Hlinsko – památková rezervace na Vysočině

Památková rezervace Betlém v Hlinsku je jednou z expozic Muzea v přírodě Vysočina, jediného muzea v přírodě v Pardubickém kraji. Jde o soubor roubených a zděných domků, které si tu v první polovině 18. století postavili drobní městští řemeslníci.

Výroba papírových masek v Zákupech – poslední v Evropě, která tradičním způsobem masky vyrábí

Výroba papírových masek v Zákupech – poslední v Evropě, která tradičním způsobem masky vyrábí

Unikátní výroba masopustních papírových masek ze Zákup na Českolipsku je od 11. ledna 2018 na Národním seznamu nemateriálního kulturního dědictví. Zákupská společnost PVO je poslední v Evropě, která tradičním způsobem masky vyrábí.

Masopustní obchůzky na Hlinecku – nehmotné kulturní dědictví UNESCO

Masopustní obchůzky na Hlinecku – nehmotné kulturní dědictví UNESCO

Masopustní obchůzky a masky z Hlinecka byly na Seznam UNESCO zapsány v roce 2010. Na Hlinecku jsou doloženy popisy masopustních obchůzek a masek z konce 19. století, v některých vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě (Hamry, Studnice, Vortová) do dnešních dnů.

Muzeum milevských maškar Kultura

Muzeum milevských maškar

Muzeum milevských maškar je českým unikátem, neboť je jediným muzeem v ČR, které se věnuje dějinám zdejší národopisné tradice – maškarních průvodů. V Milevsku se tyto průvody ve větším formátu datují už od roku 1862 a v současnosti jsou milevské maškary největším masopustním průvodem.

Eduard Held muzeum v Zákupech – muzeum karnevalových masek Kultura

Eduard Held muzeum v Zákupech – muzeum karnevalových masek

Expozice je jediná svého druhu v České republice a ukazuje historii výroby masopustního a karnevalového zboží v tomto městě od roku 1884. Celou touto expozicí se prolíná život zakladatele firmy na výrobu karnevalového zboží v Zákupech Eduarda Helda.

Expozice masopustních masek a obchůzek z Hlinecka Kultura

Expozice masopustních masek a obchůzek z Hlinecka

Stálou Expozici masopustních masek a obchůzek z Hlinecka, které jsou od roku 2010 součástí světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO, si můžete prohlédnout v památkové rezervaci Betlém v Hlinsku, v domku číslo 362.

Další aktuality

Tipy pro všechny kteří chtějí být fit! Využijte venkovní posilovny a fit parky

Hledáte místa, kde si protáhnout tělo na čerstvém vzduchu? Vyzkoušejte venkovní posilovny v parcích, na hřištích nebo v lese. Oblíbená jsou také workoutová hřiště, která ke cvičení využívají váhu vlastního těla. Zacvičte si na rotopedu, vyzkoušejte posilovací stroje a užívejte si radost z pohybu.
19. květen 2025 10:00
Životní styl

Neobjevené skvosty pro sezonu 2025

Hledání neobjevených skvostů je vzrušující dobrodružství, které nás vede k objevování nových míst, zážitků a příležitostí. CzechTourism a portál Kudy z nudy každý rok zveřejňuje tipy z každého ze 14 krajů tipy na jedinečná, ale návštěvníky ne příliš navštěvovaná místa nebo atraktivity, které si zaslouží větší pozornost cestovatelů nejen v nadcházející turistické sezóně. Nabídka turistických cílů pro rok 2025 přináší mnoho skrytých pokladů, které čekají na své objevení. Najděte si cestu k neznámým památkám, ne všechna zajímavá místa potřebují být nová, aby byla překvapivá!
18. květen 2025 11:58
Životní styl

Neobjevené skvosty: tipy na nezapomenutelné zážitky ze všech regionů ČR

Kam letos na tuzemskou dovolenou či prodloužený víkend? Zkuste neobjevené skvosty ze všech koutů Česka! Velký přehled tipů na výlety a zajímavá místa ze všech krajů přináší portál Kudy z nudy. Poznejte dosud opomíjené krásy naší země!
18. květen 2025 10:29
Životní styl

Deset tipů, kde si s dětmi užijete volný den na venkovských farmách

Hledáte místo, kde si užijete alespoň jediný den na venkovské farmě, uvidíte kozy, ovce, slepice, kočky a další domácí zvířata, a ještě přitom třeba ochutnáte něco dobrého? Na portálu Kudy z nudy objevíte řadu farem, které právě takové zážitky nabízejí. Nejvděčnějšími návštěvníky bývají samozřejmě rodiny s malými dětmi.
13. květen 2025 10:00
Životní styl

10 tipů na skvělý víkend pro ženy

V tipech na víkendy a pobyty naleznete skutečně zajímavé nabídky – od historických pobytů na hradě či zámku, přes pobyty v exoticky laděném prostředí, až po víkendy v lázních. Vychutnejte si wellness víkendy pro ženy plné smyslových požitků a užijte si romantiku a pohodu v Česku!
11. květen 2025 8:12
Životní styl

Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: nejhezčí vesnice a samoty

Krásná venkovská krajina, zajímavé příběhy a historie spojená se známými osobnostmi: to všechno provází nejhezčí české, moravské a slezské vesničky a samoty. Pojďte je prozkoumat s Kudy z nudy a podívat se do míst, kam sice nejezdí davy turistů, ale přesto mají co nabídnout.
8. květen 2025 11:05
Životní styl

50 tipů, kam vzít maminku na oslavu Svátku matek

Den matek je ideální příležitostí, jak říct mamince, jak moc pro vás znamená. Letos připadá na neděli 11. května 2025. Den matek se slaví tradičně po celém svět druhou květnovou neděli. V Česku ho slavíme už od roku 1923 díky Alici Masarykové, která svátek přinesla z Ameriky. Přemýšlíte, jak mamince udělat radost? Nezůstávejte jen u kytice – na portálu Kudy z nudy najdete spoustu tipů na výlety a zážitky, které jí vykouzlí úsměv na tváři.
8. květen 2025 10:55
Životní styl

50 míst, kde vás v Česku okouzlí kvetoucí levandule

Kam můžete každoročně vyrazit na výlet za krásou levandulových farem v České republice? A kdy nastává ideální čas levandule? Levandule kvete řadu týdnů. Obdobím květu je červen až srpen. Podle její výrazné a nezaměnitelné vůně ji poznáte i se zavřenýma očima… Máme pro vás přehled míst, kde vás okouzlí svou krásou i vůni. Najdete mezi nimi farmy i tržiště s levandulovými výrobky, zámecké a bylinkové zahrady, kurzy s výukou aranžování, výtvarné dílny i tipy pro domácí kosmetiku a léčivé přípravky. Máme pro vás tipy, kde najdete levandulové krámky, levandulové kavárny i bistra. Za kouzlem a vůní levandulí nemusíte až do francouzské Provence. Objevujte s námi levandulové farmy a levandulová pole v Česku!
8. květen 2025 10:32
Životní styl