Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: která místa si oblíbili králové a císaři?

Věděli jste, že britský král Karel III. je přímým potomkem českých Přemyslovců? Jeho rodová linie vede až ke Karlovi IV. a jeho poslední manželce Elišce Pomořanské. Podrobná genealogie, kterou před časem sestavili čeští a britští historici, míří přes jejich syna Zikmunda Lucemburského k jeho jediné dceři Alžbětě. Její dcera Anna se provdala za Viléma III. Durynského. Spolu měli dceru Markétu, která se později stala zakladatelkou sasko-braniborsko-hannoverské dynastie. Z ní od 17. století pocházejí britští králové; jméno Windsorové si zvolili až za první světové války, kdy německy znějící jména nebyla právě v kurzu.
 

1. Praha a návštěva britské královny

Hledání královských stop v Praze je jednoduché. Je tu Pražský hrad, pradávné sídlo českých králů. Je tu katedrála sv. Víta, kde probíhaly korunovace. Městem prochází Královská cesta, po níž se ubíraly korunovační průvody, a pokud by vám to bylo málo, můžete se vypravit do Královské obory Stromovka anebo do Královské zahrady k letohrádku královny Anny.

Do Prahy samozřejmě míří i návštěvy nejvyšších představitelů cizích zemí. K těm nezapomenutelným patří třídenní návštěva britské královny Alžběty a prince Filipa v březnu 1996. Důvody, proč se britská panovnice rozhodla, že z pouhých dvou zahraničních návštěv v daném roce povede jedna právě do České republiky, byly tři: nový stát, Praha a Václav Havel. Britská panovnice se prošla po Karlově mostě a navštívila také Rudolfinum. Byla to zároveň její poslední návštěva, protože královna během své vlády poctila jakoukoli zahraniční zem svou návštěvou pouze jednou.
 

2. Středočeský kraj a cesty po hradech a zámcích českých králů

Cestování po středních Čechách ve stopách našich králů je hračka: jsou tu například královské hrady Karlštejn a Křivoklát. Císař a český král Rudolf II. si zase oblíbil pivo z Krušovic a roku 1583 zakoupil tamní pivovar pro Českou korunu – kdo by se divil, že se dnes hrdě nazývá Královský pivovar Krušovice? V Kutné Hoře nahlédnete do královské mincovny, v Poděbradech si vzpomeňte na krále Jiřího z Poděbrad, a na zámku v Brandýse nad Labem na Rudolfa II. a také na posledního rakouského císaře Karla I. Dobře také víme, že nebýt atentátu v Sarajevu 1914, mezi císařské rezidence mohl patřit i zámek Konopiště; vlastnil jej totiž František Ferdinand d'Este, tehdejší následník rakouského trůnu.
 

3. Jihočeský kraj a Přemyslovská stavební horečka

Vlivný a mocný šlechtický rod Rožmberků vybudoval své malé království v jižních Čechách. I když byli považováni za první velmože hned po českých panovnících, prim hrál vždy král. Například Přemysl Otakar II. – ten v roce 1251 založil coby středisko královské moci město České Budějovice, kde se po něm dodnes jmenuje hlavní náměstí a stojí tu i jeho socha. Tím ale královské aktivity na jihu teprve začaly: král také výrazně změnil a rozšířil projekt rozestavěného hradu Zvíkova a pokračoval v budování Písku. Nové město s hradem a kamenným mostem mělo chránit naleziště zlata, která ve středověku patřila k nejbohatším ve střední Evropě. Za posledních Přemyslovců také byl založen cisterciácký klášter Zlatá Koruna a táborský hrad Hradiště, z něhož dnes známe pouze část jediné věže zvané Kotnov.
 

4. Plzeňský kraj a hrady krále Karla IV.

Král a císař Karel IV. se proslavil jako zakladatel impozantních hradů. Karlštejnem, který měl sloužit jako místo pro uložení pokladů, sbírek svatých relikvií a korunovačních klenotů, jeho stavební aktivity rozhodně nekončily. Dvě pozoruhodná sídla objevíte v Plzeňském kraji. Na Šumavě u Kašperských Hor stojí hrad Kašperk, nejvýše položený královský hrad v Čechách, který král založil kvůli ochraně pohraničí, Zlaté stezky a zlatých dolů. Poblíž Plzně pak navštivte hrad Radyně. Víte, že se měl jmenovat jinak? Král mu dal jméno Karlskrone, ale lidé z okolí mu dál říkali podle kopce, na němž stál, a už mu to zůstalo.
 

5. Karlovarský kraj a britský král Edward VII.

Nikdo neudělal Západočeským lázním větší reklamu než britský král Edward VII. Jak prohlásil, „…procestoval jsem celou Indii, Ceylon, všechna lázeňská města Evropy, ale nikde na světě mne nechytila u srdce poezie nádherné přírody tak, jako zde v Mariánských Lázních.“ V roce 1905 byl u slavnostního otevření golfového hřiště a díky němu si cestu do Mariánských Lázní našel i rakouský císař František Josef I. S oběma panovníky se můžete vyfotit u pomníku na hlavní třídě, který připomíná jejich setkání, stylovým lázeňským cílem je i Císařská a Královská kabina v Ensana Health Spa Hotelu Nové Lázně. Když se pohodlně usadíte a rozhlédnete kolem sebe, možná budete mít stejný pocit jako král: že sedíte v luxusním pavilonu, obklopeni romantickou přírodou.
 

6. Ústecký kraj a Královská galerie hostů v Teplicích

Baví vás příběhy o slavných osobnostech? Pak by vaší pozornosti neměly uniknout lázně: v některých si králové, císaři, carové a členové jejich rozvětvených rodin doslova podávali kliky. Do lázní Teplice jich přicestovalo tolik, že když v Lázeňské uličce v centru města vystavili Královskou galerii hostů, ne všichni se na ni vešli. Přehled těch nejvýše postavených ale najdete na třímetrovém panelu: vedle sebe tu jsou vyobrazeny desítky princů, princezen, králů a královen, kteří navštívili Teplice od poloviny 16. století do začátku 20. století. Časem by se do Lázeňské uličky mohla přesunout socha královny Judity Durynské, považované za zakladatelku teplických lázní, a objeví se tu i busta Augusta Silného: ten do lázní pravidelně jezdil a vždy s sebou přivezl spoustu významných hostů.

Stopy po další královské návštěvě najdete na zámku Jezeří, který v roce 1991 navštívil tehdejší britský následník trůnu princ Charles. Místo, odkud se rozhlížel po okolí, prý dostalo název Charlesova terasa.
 

7. Liberecký kraj a luxusní letní sídlo Ferdinanda Dobrotivého

Když se v roce 1848 rakouský císař Ferdinand Dobrotivý vzdal trůnu ve prospěch svého synovce Františka Josefa I., společně s manželkou Marií Annou Karolínou Savojskou se přestěhoval na Pražský hrad a do dvou luxusně vybavených habsburských letních sídel, což byly zámky Ploskovice (pro upřesnění dodejme, že ten leží v Ústeckém kraji) a Zákupy v Libereckém kraji. Na úpravách interiérů se podílela samotná císařovna, raritou pak je osobní výtah s luxusní kabinou a mechanismem, který dodala firma Ringhoffer.
 

8. Královéhradecký kraj a věnná města královen

Je čas poznat české kněžny, královny a císařovny. Zdrojem jejich příjmů byla královská města, z nichž část tvořila takzvaná věnná města královen. Manželky vladařů je hojně navštěvovaly a jako vdovy je často využívaly jako sídelní města. Hradec Králové (který ostatně panovnice připomíná i v názvu města) se stal na čas domovem pro Elišku Rejčku a Alžbětu Pomořanskou. Kromě Hradce patřila do svazku královských věnných měst další města v Královéhradeckém kraji, a to Dvůr Králové nad Labem, Jaroměř, Nový Bydžov a Trutnov. Pátrejte při jejich návštěvách po stopách českých panovnic!
 

9. Pardubický kraj a koně pro císaře a krále

Přehlídka královských měst pokračuje v Pardubickém kraji, kde královnám a císařovnám patřila města Chrudim, Vysoké Mýto a Polička, stranou pak ležel ještě středočeský Mělník.

S návštěvami českých panovníků je spojený i Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem, společně s okolní krajinou památka UNESCO. V dubnu 1579 nechal císař Rudolf II. povýšit původní koňskou oboru na císařský dvorní hřebčín, a nechal si tu postavit zámek. Od počátku 17. století se pak hřebčín zaměřil na chov starokladrubských koní, unikátního českého plemene, vyšlechtěného speciálně pro ceremoniální účely panovnických dvorů.
 

10. Vysočina a královské zážitky v Jemnici

Navštivte Vysočinu a bývalé královské město Jemnici – třeba v červnu, kdy se koná jedna z nejstarších historických slavností ve střední Evropě, Barchan. Své kořeny má již v době panování Lucemburků, a tak jsou jeho součástí kromě trhu lidových řemesel průvody městem – prochází v nich měšťané, trubači a bubenice, i historické postavy včetně krále Jana Lucemburského a jeho ženy Elišky Přemyslovny.
 

11. Jihomoravský kraj a návštěva královny Alžběty

Když v březnu 1996 navštívila britská královna Alžběta Českou republiku, byli jí nabídnuty výlety do klasických míst – Český Krumlov, Litomyšl, Kutná Hora. Britská strana si ale přála navštívit Brno – a návštěva měla fantastický úspěch. Panovnice se zdržela pouhé čtyři hodiny, ale v doprovodu prezidenta Václava Havla stihla navštívit Novou radnici, kde se setkala s letci RAF, náměstí Svobody a Ústavní soud, nechyběl ani slavnostní banket v Besedním domě. Jako aperitiv se podávala Becherovka, předkrm byl chřestový krém s drůbežím masem, hlavní chod židlochovická bažantí prsa. Víno Rulandské šedé ze Znovínu Znojmo královně prý tak zachutnalo, že si nechala dolít skleničku, zato moravských tvarohových koláčků s posypkou se ani nedotkla. Důvod? Ani jeden z tlumočníků jí prý nedokázal přeložit, co to je.
 

12. Zlínský kraj a Karel III. v Hostětíně

Do Zlínského kraje můžete přijet na slavnou Jízdu králů, královské stopy ale objevíte také v Hostětíně. Do vesnice, která žije ekologií, zavítal při jedné ze svých návštěv Česka britský následník trůnu princ Charles, nyní král Karel III. Prošel se vesnicí a zahradou, seznámil se s Ekologickým centrem Veronica a projekty šetrnými k životnímu prostředí a prohlédl si přehlídku tradičních výrobků z Bílých Karpat. Kromě toho také ochutnal slivovici, na návsi zasadil jabloň, zastavil se ve výtopně na biomasu, zajímal se o provoz kořenové čističky odpadních vod, zatleskal krojované muzice dorostu slováckého folkloru, pozdravil se s děvčaty a kluky u cimbálu a pochválil jejich barevné kroje. Na rozdíl od královny si možná jeho tlumočníci věděli rady, a tak ochutnal i tradiční koláčky a v koši si jako dar odnesl hostětínské biovýrobky a jablečný mošt.
 

13. Olomoucký kraj a Marie Terezie

Uherská a česká královna Marie Terezie si oblíbila Olomouc. Město navštívila opakovaně, cesta v roce 1748 se dokonce jmenovala Cesta pro radost neboli Lustraiss. Vydejte se na výlet po jejích stopách, kdy kontrolovala výstavbu bastionové pevnosti, podívala se k hrobu mučedníka Jana Sarkandera (ten se nacházel u dnes již neexistujícího kostela Panny Marie na Předhradí), a byla i u vysvěcení Sloupu Nejsvětější Trojice na Horním náměstí, památky UNESCO. Olomoučtí měšťané svou panovnici milovali. Říkali jí láskyplně Mütterchen, matička, pojmenovali po ní jednu z bran a ulici, její iniciály ozdobily městský znak, a její tvář dřív dokonce shlížela na město z proslulého radničního orloje.
 

14. Moravskoslezský kraj a královská zábava ve Slezských Rudolticích

Výstřední zábava, nad kterou by žasnul i sám král Slunce ve Versailles: to nabízel barokní zámek Slezské Rudoltice přezdívaný Slezské Versailles v době, kdy tu byl pánem hrabě Albert Hodic. Zval sem vzácné hosty a chystal jim neobvyklé a bizarní zážitky. V zahradách tančily nymfy a vodní víly, miniaturní městečko, zřejmě inspirované Gulliverovými cestami, po jezerech a kanálech pluly gondoly, po smrti manželky dokonce hrabě uprostřed jednoho z jezírek v parku dokonce zřídil harém. Okázalé slavnosti ale hraběte nakonec přivedly k bankrotu, a tak o svůj zámek přišel a dožil v ústraní pod ochranou pruského krále Fridricha II. (ten se mimochodem nechal slyšet, že si ve Slezských Rudolticích užil větší zábavu než u dvora ruské carevny Kateřiny II. Veliké). Do Slezských Rudoltic se hrabě vrátil až po smrti, je pochován společně s manželkou Sofií v kostele sv. Kateřiny.