Karlštejn – hrad ochraňující korunovační klenoty

Hrad Karlštejn založený v roce 1348 zaujímá mezi českými hrady zcela výjimečné postavení. Byl vybudován českým králem a římským císařem Karlem IV. jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů. V roce 1355 již Karel IV. pobýval na hradě, dohlížel na jeho dostavbu a na výzdobu interiérů, především hradních kaplí.

Na počátku husitských válek byly z bezpečnostních důvodů na Karlštejn převezeny české korunovační klenoty, které zde s krátkými přestávkami zůstaly uloženy téměř 200 let. Stavebně byl hrad po roce 1480 upraven pozdně goticky, v poslední čtvrtině 16. století (na přání Rudolfa II.) potom renesančně (stavbou byl pověřen dvorní architekt Ulrico Aostallis). V prvních letech třicetileté války přestal být hrad bezpečný a 22. června 1619 byly odtud odvezeny korunovační klenoty a zemské písemnosti. V roce 1625 zrušil Ferdinand II. úřad karlštejnských purkrabích a panství karlštejnské s hradem věnoval své manželce Eleonoře jako trvalé věno královen. Postupně notně chátrající hrad navštívil roku 1812 císař František I., který zajistil jeho nezbytné opravy. Dnešní podobu hradu vtiskla puristická přestavba v 19. století vedená Josefem Mockerem.

Roku 1918 se ujal správy hradu Správní výbor hradu Karlštejn. Od roku 1950 hrad spravovala Národní kulturní komise a v roce 1955 přešla správa na organizace státní památkové péče. Teprve od padesátých let byly prováděny větší stavební úpravy vyvolané především zvyšující se návštěvností hradu.
 

Hrad Karlštejn – prohlídkové okruhy

• První prohlídkový okruh (Císařská rezidence Karla IV.) zahrnuje prostory Císařského paláce a prohlédnete si i Pokladnici a Klenotnici v Mariánské věži.
• Druhý okruh (Karlštejnské hradní kaple) vás pak zavede do Velké věže s proslulou Kaplí sv. Kříže s deskovými obrazy z dílny mistra Theodorika.
• Dostupná je i prohlídka Velké věže bez kaple sv. Kříže.
• okruh Celým hradem (mimořádný okruh) vás běhe 180 minut zavede do všech zákoutí Karlštejna.
• Opravdoví znalci historie a nezapomenutelných zážitků ocení mimořádné prohlídky Kaple večerního Karlštejna, Karlštejn jako uzavřená pevnost či Na kafe s kastelánem.
• Volně přístupné prostory Karlštejna objevíte v rámci samostatné prohlídky s mobilním audioprůvodcem ve vašem telefonu. V aplikaci TourStories (stahujte přes AppStore nebo Google Play Store), vám hrad Karlštejn nabízí procházku volně přístupnou částí areálu hradu, tedy od vstupní brány po Studniční věž.

Novinky 2023 – nově otevřeno po rekonstrukci

Dne 21. 4. 2023 byla dokončena rekonstrukce Karlštejna, která trvala od roku 2020. Obnoveny byly suterénní a sklepní prostory Císařského paláce a dále skalní sklep. Ve východní části hradního purkrabství bylo zřízeno moderní návštěvnické centrum. Obnovy se dočkala i užitková zahrada na jižním parkánu. Součástí projektu bylo i pořízení časosběrného dokumentu, který zachytil průběh rehabilitace hradu a vytvoření virtuální podoby hradu před rekonstrukcí Josefem Mokrem. Oba dokumenty můžete zhlédnout v nově zpřístupněném gotickém sklepě.
 

• Východní část purkrabství – nové návštěvnické centrum s prodejem vstupenek, suvenýrů a občerstvením
• Suterén purkrabství (sklep budovy purkrabství) – expozice o vzniku hradu a jeho minulých obnovách; výstava o historii vinařství na Karlštejně
• Suterén Císařského paláce – multifunkční sál se zázemím a stálá expozice tesařských prvků
• Pod nádvořím v nově objevených prostorách – expozice věnovaná kamenickým prvkům
• Užitková zahrada na parkánu – nově zrekonstruováno

 

Karlštejnské zajímavosti

Zcela ojedinělá původní nástěnná výzdoba ze 14. stol., soubor 129 deskových obrazů Mistra Theodorika v Kapli sv. Kříže (největší na světě), největší portrétní galerie českých panovníků v ČR, vystavená replika Svatováclavské koruny českých králů, unikátní hradní studna. Sám Karel IV. pobýval na Karlštejně již v roce 1355, dohlížel zde na jeho dostavbu a na výzdobu interiérů, především hradních kaplí.

Kromě architektury sem dnes návštěvníci jezdí obdivovat také repliku svatováclavské koruny. Na počátku husitských válek byly z bezpečnostních důvodů na Karlštejn převezeny české korunovační klenoty, které zde s krátkými přestávkami zůstaly uloženy téměř 200 let. V době husitských válek byl hrad v rukou příznivců Zikmunda Lucemburského a tvořil opěrný bod katolíků. Husité se snažili hrad dobýt dobovým "bombardováním" – velkými kameny, tuny fekálií, soudky s ohněm, zkažené maso a další odpad. Posádka hradu chránila hlavně střechy hradních staveb a dřevěná patra před zničením ohněm tak, že na ně pokládali proutí a namočené kůže, které šlo ze střechy shodit a oheň tak zlikvidovat. Husité se neštítili ani otrávit vodu v potoce, ze kterého hrad čerpal vodu. Ani to jim však nepomohlo a hrad dobyt nebyl.

Karlštejn také posloužil jako předloha divadelní hry Jaroslava Vrchlického Noc na Karlštejně, na jejíž náměty byl v roce 1973 natočen stejnojmenný hudební film. Od roku 1918 je Karlštejn ve vlastnictví Česka a je zpřístupněn veřejnosti.
 

Studna, která není studnou

Málokdo ví, že středověcí obyvatelé hradu měli potíže s pitnou vodou. Zdejší věž hradní studny, nejníže postavená stavba, je vlastně precizní kamufláží. Na stavbu císař Karel IV. povolal kutnohorské havíře. Ti hloubili sedm let 80 m hlubokou studnu, leč marně, na vodu nenarazili. Bylo proto rozhodnuto, že se kolmo na osu studny prorazí štola do podhradí k potoku. A z Mořinského potoka se pak "studna", lépe řečeno cisterna, plnila pitnou vodou. Šlo ale doslova o státní tajemství, o kterém věděl jen panovník a purkrabí hradu. Nepřátelům by totiž stačilo otrávit potok a tím i veškeré osazenstvo hradu. Podle legendy odměnil Karel IV. havíře přímo královsky a poslal je domů. O tajemství se ale nikdo nesměl dozvědět a proto byli na králův rozkaz havíři cestou přepadeni a dojednoho usmrceni... Dnes se cisterna již nevyužívá a štola se stala domovem pro početnou kolonii netopýrů.
 

Ženy na Karlštejn směly, kromě Velké věže

Ženy měly na hrad nejen volný vstup, ale také volný pohyb uvnitř. Jediným místem, kam neměly dovoleno vstupovat, bylo jedno patro Velké věže, které obývali obránci cenného královského pokladu. Strážci nesměli být ženami "rušeni". V zakládací listině karlštejnské kapituly doslova stojí, že: „jest zakázáno se ženami ve Velké věži léhati a spávati!“