7 věcí, které nevíte o… tom, co nás spojuje s Velkou Británií a Skotskem

1. Alžběta II. v České republice

První oficiální návštěva britského panovníka v České republice se odehrála v březnu 1996. Britská královna Alžběta II. a její manžel princ Philip přijeli na třídenní státní návštěvu na pozvání tehdejšího prezidenta Václava Havla. V Praze si prohlédli Karlův most, Staroměstskou radnici a Pražský hrad, během návštěvy zavítali i do Brna. Královna se tehdy rovněž setkala s českých letcích, kteří za druhé světové války sloužili v britském Královském letectvu / Royal Air Force. 

Alžběta II. (1926–2022) vládla přesně 70 let a 214 dní. V čele Spojeného království stála od 6. února 1952 a díky její dlouhověkosti Británie oslavila stříbrné, zlaté, diamantové a safírové jubileum. Jako doposud jediný britský panovník slavila i platinové jubileum, tedy 70 let na trůnu. Kdyby vydržela ve funkci až do léta 2024, zlomila by tím rekord Ludvíka XIV., francouzského Krále Slunce. Ten zatím se 72 roky a 110 dny drží titul nejdéle vládnoucího panovníka na světě. Po její smrti v září 2022 nastoupil na britský trůn její syn, král Karel III.
 

2. Thunovský palác aneb britské velvyslanectví

Podívat se do Thunovského paláce v Thunovské ulici na Malé Straně, v němž již od roku 1919 sídlí velvyslanectví Spojeného království, není samozřejmost. Pro zájemce se reprezentační sály barokního paláce a místnosti, kde přebývala královna Alžběta II., princ Charles nebo Margaret Thatcherová, poprvé otevřely v roce 2014, a Dny otevřených dveří se opakují jen výjimečně. Pokud chcete vidět velvyslanectví jinak než z ulice, sledujte náš kalendář akcí.

Velvyslanectví České republiky v Londýně sídlí společně se slovenským velvyslanectvím na křižovatce ulic Kensington Palace Gardens a Bayswater Road v budově v brutalistním stylu. Stavba z roku 1965 architektů Jana Bočana, Jana Šrámka a Karla Štěpánského z ateliéru Beta Prague Project Institute získala cenu od Královského institutu britských architektů za nejlepší budovu ve Spojeném království vytvořenou zahraničními architekty.
 

3. Čechy a Shakespearova Zimní pohádka

I když znáte Británii jen málo a zběžně, víte o ní rozhodně víc než Britové, kteří by se spolehli na informace z děl Williama Shakespeara. Ve hře Zimní pohádka totiž slavný dramatik popisuje Čechy jako zemi na mořském pobřeží, což rozveselovalo už jeho současníky. Příznivci Shakespearova díla hledají vysvětlení v časech krále Přemysla Otakara II., kdy území ovládané českým králem skutečně dosahovalo až k Jaderskému moři, jiní vše svádí na tiskovou chybu anebo záměr. Nesmyslný zeměpisný údaj prý Shakespeare použil naschvál, aby zdůraznil nereálnost a fantastičnost celého příběhu.
 

4. Hrad Windsor, tři šlechtici a tři zámky

Hrad Windsor v hrabství Berkshire nebyl jen oblíbeným sídlem královny Alžběty, ale jde rovněž o nejstarší a po Pražském hradě druhý největší obývaný hrad na světě. Společně s Buckinghamským palácem v Londýně a palácem Holyrood v Edinburghu patří Windsor mezi tři oficiální královské rezidence. Alžběta tu se svou rodinou trávila většinu volných víkendů.



Bývala tu také během Velikonoc a v červnu, kdy probíhají dostihy Royal Ascot. Traduje se, že právě Windsor byl předobrazem pro novogotický zámek Hluboká se spoustou zdobných detailů, arkýřů, věží a věžiček se zubatým cimbuřím. Skutečnost je ale ještě zajímavější: když kníže Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu s manželkou Eleonorou a také s hrabětem Františkem Arnoštem Harrachem a knížetem Lichtensteinem cestovali po britských ostrovech, nepřivezli si inspiraci pro jeden, ale hned tři zámky v českých zemích. Už v roce 1839 totiž hrabě Harrach zahájil stavbu Hrádku u Nechanic, romantického sídla ve stylu windsorské gotiky, o něco později pak kníže Liechtenstein přistoupil k historizujícím úpravám zámku Lednice.
 

5. Letohrádek z Kew u zámku Veltrusy

Rozsáhlý krajinářský park kolem zámku Veltrusy s dančí oborou zdobí řada půvabných pavilonů a můstků. K nejhezčím patří Velký templ aneb Chrám obránců vlasti a přátel zahrad a venkova. V roce 1794 jej postavil architekt Matěj Hummel, který pro neobvyklou stavbu s kruhovým půdorysem našel inspiraci v Kew Garden v Anglii. Vnitřní síň je zakončena kopulí, interiér zdobí bohatá štuková výzdoba v bílé barvě na modrém podkladě.
 

6. Skotské hry na zámku Sychrov

Už jsme někdy zažili Skotské hry, které podobně jako tartan, kilt, skotské dudy a whisky patří ke kulturnímu dědictví Skotska? Možnost máte přímo u nás doma, protože jedny z největších skotských her v Evropě se od roku 2001 každý rok v srpnu konají na zámku Sychrov. Vedle typického folkloru se skotskými dudy, bubny a kilty si užijete skotské tance, originální sportovní disciplíny i skotské speciality včetně národní pochoutky všech Skotů, jíž je haggis. Připravuje se ze skopového jazyka, srdce, loje i plic, a výsledek chutná jako něco mezi naší zabijačkovou tlačenkou a jitrnicí.
 

7. Anglická hořká aneb Becherovka

Likér jménem English Bitter, Anglická hořká, obsahuje vodu z Karlových Varů, líh, přírodní cukr a několik desítek druhů bylin a koření, pocházejících z dalekých kontinentů i z okolí. Starý název se ale už nepoužívá, dnes se výsledek nazývá Becherovka.

U jejího zrodu stál obchodník Josef Vitus Becher (1769–1840), který se v krámku U Tří skřivanů mimo jiné věnoval výrobě alkoholu. Recept na nový likér mu prý před odjezdem v roce 1805 daroval anglický lékař Christian Frobrig, který na cestách doprovázel knížete von Plettenberg. Josef Becher recept dva roky testoval a v květnu 1807 začal ve svém krámku prodávat první lahvičky; výsledku dal název Anglická hořká a označil jej za žaludeční kapky. Není divu, že ve městě, kam většina lázeňských hostů přijížděla s neduhy zažívacího traktu, se Becherův vynález ujal mnohem úspěšněji než fádní vývary z bylin a koření nebo žaludeční diety.
 

Další britské stopy a inspirace na Kudy z nudy

Britské téma u nás žije dál – tady je výběr článků a tipů, které na Kudy z nudy rozvíjejí anglickou a skotskou atmosféru po česku.

Dobrá královna Anna Víte, že český původ měla jedna z anglických královen? Jmenovala se Anna Lucemburská (1366–1394), byla dcerou českého krále a římskoněmeckého císaře Karla IV. a jeho čtvrté manželky Alžběty Pomořanské, a v patnácti letech se provdala za anglického krále Richarda II. Jejich manželství trvalo dvanáct let a česká princezna si prý ostrovní národ získala svojí dobrotou natolik, že se jí začalo říkat „dobrá královna Anna“. Když v osmadvaceti letech zemřela na mor, Richard nechal ze žalu zbourat královský zámek Sheen, kde Anna skonala.


 

Romantika jako u Bridgertonových

Propadli jste kouzlu plesů, šlechtických sídel a velkých gest, jak je známe ze seriálu Bridgertonovi nebo z románů Jane Austenové? Nemusíte zůstávat jen u populárních britských filmů a seriálů. Řada českých zámků nabízí romantické ubytování, kde se na pár dní stanete hosty na panství – s parkem, svíčkami, dlouhými večeřemi i ranní mlhou nad jezírkem. Stačí si vybrat svůj vlastní zámecký příběh.
 

Hwyl: inspirace pro odpočinek

V různých zemích má odpočinek různá jména, princip je ale podobný. Dánské hygge připomíná radost z útulnosti, blízkosti a sdílených chvil, švédské lagom hledá rovnováhu a finské sisu dodává vnitřní sílu a odolnost. Británie nezůstává pozadu: velšské hwyl pak značí hluboký prožitek radosti z přítomného okamžiku.
 

Po stopách seriálu Outlander: Skotsko i Praha jako filmová kulisa

Seriál Cizinka (Outlander) proměnil Skotsko v jedno z vysněných míst milovníků historických romancí a televizních příběhů. Drsná krajina Vysočiny, kamenné hrady i mlhou zahalené pláně přilákaly tisíce fanoušků na místa natáčení. Málokdo ale ví, že část scén vznikala také v Praze. Vydejte se s Kudy z nudy po stopách oblíbených filmů a seriálů – od skotských pevností až po zákoutí české metropole, která si zahrála roli staré Evropy.
 

Bouřlivé výšiny: Yorkshire jako filmová i literární legenda

V roce 2026 ovládl plátna kin film Bouřlivé výšiny. Jeho skutečnou hvězdou se stalo temné vřesoviště v Yorkshiru. Drsná krajina, která inspirovala román Emily Brontë, u nás vydávaný s názvem Na Větrné hůrce, se znovu proměnila v cestovatelský hit. Ve filmu se tak můžete vydat do světa literární klasiky – od údolí Swaledale až po Haworth, kde autorka prožila většinu svého života.