Královna má k oslavám ale mnohem víc důvodů než jen své dubnové narozeniny: v čele Spojeného království stojí od smrti svého otce
Jiřího VI., tedy
od 6. února 1952. Díky její dlouhověkosti už Británie oslavila stříbrné, zlaté, diamantové i safírové výročí, letos ji tedy čeká platinové jubileum:
oslavy 70 let na trůnu. Ty se chystají na první červnový víkend, sérii akcí pak odstartuje
slavnostní vojenská přehlídka Trooping the Colour. Po celé Británii i v zámořských oblastech se rozhoří více než jeden a půl tisíce signálních ohňů, Britové dostanou volno v práci, chystá se i slavnostní mše v londýnské katedrále svatého Pavla, koncert světových hudebních hvězd, dostihy v Epsomu, jubilejní hostina a také slavnostní průvod tisíců kostýmovaných postav a alegorických vozů Londýnem.
Platinové jubileum dosud žádný britský panovník neslavil, a pokud Alžběta II. vydrží ve funkci až do léta 2024, zlomí tím rekord
Ludvíka XIV., francouzského
Krále Slunce. Ten zatím se 72 roky a 110 dny drží titul
nejdéle vládnoucího panovníka na světě.
1. Alžběta II. v České republice
První oficiální návštěva britského panovníka v českých zemích se odehrála v březnu 1996.
Alžběta II. a její manžel princ Philip přijeli na třídenní státní návštěvu České republiky na pozvání tehdejšího prezidenta
Václava Havla. V
Praze si prohlédli
Karlův most, Staroměstskou radnici a
Pražský hrad, během návštěvy zavítali i do
Brna. Královna se tehdy rovněž setkala s vdovami po českých letcích, kteří za druhé světové války sloužili v britském Královském letectvu / Royal Air Force.
2. Thunovský palác aneb britské velvyslanectví
Podívat se do
Thunovského paláce v Thunovské ulici na
Malé Straně, v němž již od roku 1919 sídlí
velvyslanectví Spojeného království, není samozřejmost. Pro zájemce se reprezentační sály barokního paláce a místnosti, kde přebývala královna Alžběta II., princ Charles nebo Margaret Thatcherová, poprvé otevřely v roce 2014, a
Dny otevřených dveří se opakují jen výjimečně. Pokud chcete vidět velvyslanectví jinak než z ulice, sledujte náš
kalendář akcí.
Velvyslanectví České republiky v Londýně sídlí společně se slovenským velvyslanectvím na křižovatce ulic Kensington Palace Gardens a Bayswater Road v budově v
brutalistním stylu. Stavba z roku 1965 architektů
Jana Bočana, Jana Šrámka a
Karla Štěpánského z ateliéru
Beta Prague Project Institute získala cenu od Královského institutu britských architektů za nejlepší budovu ve Spojeném království vytvořenou zahraničními architekty.
3. Čechy a Shakespearova Zimní pohádka
I když znáte Británii jen málo a zběžně, víte o ní rozhodně víc než Britové, kteří by se spolehli na informace z děl
Williama Shakespeara. Ve hře
Zimní pohádka totiž slavný dramatik popisuje
Čechy jako zemi na mořském pobřeží, což rozveselovalo už jeho současníky. Příznivci Shakespearova díla hledají vysvětlení v časech krále
Přemysla Otakara II., kdy území ovládané českým králem skutečně dosahovalo až k Jaderskému moři, jiní vše svádí na tiskovou chybu anebo záměr. Nesmyslný zeměpisný údaj prý Shakespeare použil nachvál, aby zdůraznil nereálnost a fantastičnost celého příběhu.
4. Hrad Windsor, tři šlechtici a tři zámky
Hrad Windsor v hrabství Berkshire není jen oblíbené sídlo britské královny, ale také nejstarší a po
Pražském hradě druhý největší obývaný hrad na světě. Společně s Buckinghamským palácem v Londýně a palácem Holyrood v Edinburghu
Windsor patří mezi tři oficiální královské rezidence. Královna tu se svou rodinou tráví většinu volných víkendů. Bývá tu také během Velikonoc a v červnu, kdy probíhají dostihy Royal Ascot. Traduje se, že právě Windsor byl předobrazem pro novogotický
zámek Hluboká se spoustou zdobných detailů, arkýřů, věží a věžiček se zubatým cimbuřím. Skutečnost je ale ještě zajímavější: když
kníže Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu s manželkou Eleonorou a také s
hrabětem Františkem Arnoštem Harrachem a
knížetem Lichtensteinem cestovali po britských ostrovech, nepřivezli si inspiraci pro jeden, ale hned tři zámky v českých zemích. Už v roce 1839 totiž hrabě Harrach zahájil stavbu
Hrádku u Nechanic, romantického sídla ve stylu windsorské gotiky, o něco později pak kníže Liechtenstein přistoupil k historizujícím úpravám
zámku Lednice.
5. Letohrádek z Kew u zámku Veltrusy
Rozsáhlý
krajinářský park kolem
zámku Veltrusy s
dančí oborou zdobí řada půvabných pavilonů a můstků. K nejhezčím patří
Velký templ aneb
Chrám obránců vlasti a přátel zahrad a venkova. V roce 1794 jej postavil architekt
Matěj Hummel, který pro neobvyklou stavbu s kruhovým půdorysem našel inspiraci v
Kew Garden v Anglii. Vnitřní síň je zakončena kopulí, interiér zdobí bohatá štuková výzdoba v bílé barvě na modrém podkladě.
6. Skotské hry na zámku Sychrov
Už jsme někdy zažili
Skotské hry, které podobně jako tartan, kilt, skotské dudy a whisky patří ke
kulturnímu dědictví Skotska? Možnost máte přímo u nás doma, protože jedny z největších skotských her v Evropě se od roku 2001 každý rok v srpnu konají na
zámku Sychrov. Vedle typického folkloru se skotskými dudy, bubny a kilty si užijete skotské tance, originální sportovní disciplíny i skotské speciality včetně národní pochoutky všech Skotů, jíž je haggis. Připravuje se ze skopového jazyka, srdce, loje i plic, a výsledek chutná jako něco mezi naší zabijačkovou tlačenkou a jitrnicí.
7. Anglická hořká aneb Becherovka
Likér jménem
English Bitter, Anglická hořká, obsahuje vodu z
Karlových Varů, líh, přírodní cukr a několik desítek druhů bylin a koření, pocházejících z dalekých kontinentů i z okolí. Starý název se ale už nepoužívá, dnes se výsledek nazývá
Becherovka. U jejího zrodu stál obchodník
Josef Vitus Becher (1769–1840), který se v krámku U Tří skřivanů mimo jiné věnoval výrobě alkoholu. Recept na nový likér mu prý před odjezdem v roce 1805 daroval anglický
lékař Christian Frobrig, který na cestách doprovázel
knížete von Plettenberg. Josef Becher recept dva roky testoval a v květnu 1807 začal ve svém krámku prodávat první lahvičky; výsledku dal název
Anglická hořká a označil jej za žaludeční kapky. Není divu, že ve městě, kam většina lázeňských hostů přijížděla s neduhy zažívacího traktu, se Becherův vynález ujal mnohem úspěšněji než fádní vývary z bylin a koření nebo žaludeční diety.
Víte, že…?
- Tradici dvou oslav vymyslel už král Jiří II. v roce 1748. Narodil se totiž v listopadu, měsíci, který venkovním slavnostem nepřeje. Král se kvůli počasí rozhodl veřejné oslavy posunout na příznivější měsíc a zároveň je spojit s vojenskou přehlídkou, pro kterou se vžil název Trooping the Colour.
- V plném proudu už je soutěž o nejlepší recept na pudink, aby se vítězná pochoutka mohla servírovat během hlavních oslav. Jejich kvalitu a chuť hodnotí odborná porota včetně britské spisovatelky a specialistky na gastronomii Mary Berryové nebo novozélandské šéfkuchařky Moniky Galettiové.
- Na počest platinového jubilea nechala iniciativa The Queen’s Green Canopy (QGC) vysadit více než 60 000 stromů; s jejich výsadbou se samozřejmě nečekalo na červen, práce se rozběhly už na jaře.