Kdepak Brusel, Vídeň, Paříž nebo Londýn: centry společenského, kulturního a politického
dění staré Evropy často bývala známá
lázeňská města. U nás to platilo zejména pro trojlístek lázní v dnešním
Karlovarském kraji, tedy
Karlovy Vary,
Mariánské Lázně a
Františkovy Lázně, které se společně s dalšími osmi lázeňskými městy v roce 2021 v rámci nominace
Slavné lázně Evropy dostaly na
Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. V informačních centrech by vám potvrdili, že vycházky po stopách slavných osobností spojené s prozkoumáváním četných pamětních desek a soch dodnes patří k oblíbeným lázeňským kratochvílím.
Goethe a poslední léto v Mariánských Lázních
Mezi celebritami se nejčastěji objevuje jméno německého básníka, filozofa a učence
Johanna Wolfganga Goetheho (1749–1832). Opakovaně pobýval jak v
Karlových Varech, které vedle Výmaru a Říma považoval za nejkrásnější město světa, tak v
Mariánských Lázních. Byl svědkem jejich rozmachu a nadchlo ho, jak v nehostinné krajině vznikají
elegantní a svěží lázně. Právě tady dvaasedmdesátiletý
Goethe vzplanul láskou k sedmnáctileté Ulrice von Levetzow. Na nabídku k sňatku prý tehdy dostal vyhýbavou odpověď a zklamaný odjel do Německa. Na
Mariánské Lázně sice nezanevřel, ale vzhledem k podlomenému zdraví své oblíbené město víckrát nenavštívil. Příběh připomíná
bronzový básníkův pomník i
sousoší Goethe a múza poblíž
Lesního pramene, kam rádi chodívali na procházky.
Přijíždí král!
Mnohem významnější než německý básník ovšem byl britský král
Edward VII. (1841–1910).
„Procestoval jsem celou Indii, Ceylon, všechna lázeňská města Evropy, ale nikde na světě mne nechytila u srdce poezie nádherné přírody tak, jako zde v Mariánských Lázních,“ prohlásil prý. Lázně mu nepochybně přišly vhod: kouřil dvacet cigaret a dvanáct doutníků denně, měl rád dobré jídlo a pití a s životosprávou si moc nelámal hlavu.
Díky němu si do
Mariánských Lázní našly cestu další významné osobnosti, namátkou francouzský ministerský předseda
Georges Clemenceau (1841–1929) anebo rakouský císař
František Josef I. (1830–1916). S oběma panovníky se můžete vyfotit u pomníku na hlavní třídě, který připomíná jejich setkání, anebo na
golfovém hřišti. Král je slavnostně otevřel při svém pobytu v roce 1905 a v současnosti je
nejstarším golfovým hřištěm v České republice. Pozoruhodnou vzpomínkou na oba panovníky jsou také
Císařská a Královská kabina v
Hotelu Nové Lázně; usazený mezi krajinkami na stěnách královské kabiny prý anglický král měl pocit, že sedí v přepychovém zahradním pavilonu, obklopený kouzelnou přírodou.
Car Petr I. Veliký v Karlových Varech
Královskou pověst
Karlových Varů jako by odstartoval sám jejich zakladatel, český král
Karel IV. Podle pověsti prý objevil
horké prameny při
lovu jelena a jejich blahodárné účinky okamžitě sám vyzkoušel, když si v jezírku hluboko v lesích omyl zraněnou nohu. Dnešní
Vřídlo už v lesích hledat nemusíte, je v centru lázeňské části města přímo na nábřeží
říčky Teplé.
K nejvýznamnějším lázeňským hostům se řadí ruský car
Petr I. Veliký (1672–1725). Ten tu byl pouze dvakrát, ale jeho kousky se nesmazatelně zapsaly do dějin lázeňského města. Jedna z pamětních desek například připomíná jeho pomoc zedníkům při stavbě domu
U páva, druhý příběh zase popisuje, jak se car vsadil, že na neosedlaném koni vyjede na skálu zvanou
Jelení skok. V cíli popadl dýku a do kříže, který tam stával, vyryl své iniciály. Od té doby se místu říká
Petrova výšina.
Slavní hosté v lázních Teplice
Car Petr I. Veliký přijel do Karlových Varů dvakrát, v roce 1711 a 1712. Při druhé cestě v listopadu 1712 navštívil také
lázně Teplice. Ubytoval se v
Knížecích lázních, které dnes jsou součástí
Lázeňského domu Beethoven (pojmenovaného na počest jiného vzácného hosta), ochutnal vodu z
Pravřídla a navštěvoval termální koupele v
Nových lázních. Zdržel se jen pět dní, ale i tak jej
Teplice nadchly. V jeho stopách se později vydali další panovníci, mimo jiné saský král
Bedřich August II., císař
Josef II. a jeho bratr
Leopold, švédský král
Gustav IV., císař
František I. s císařovnou
Marií Ludovikou, ruský car
Alexandr I., rakouský císař
František Josef I. či pruský král
Bedřich Vilém III.
Ten ostatně patřil k nejčastějším návštěvníkům, do
teplických lázní se vracel od roku 1812 až do své smrti roku 1840 téměř každý rok. Členem jeho doprovodu mimo jiné byl přírodovědec a jeden ze zakladatelů moderní geografie
Alexander von Humboldt (1769–1859). Okolí lázní prozkoumával se stejným zápalem jako Goethe okolí Karlových Varů a když v roce navštívil
Milešovku, výhled z ní prohlásil za třetí nejkrásnější na světě.
Císařské dostaveníčko ve Františkových Lázních
Zakladatel lázní, rakouský císař
František I. a jeho dcera
Marie Luisa, císař
František Josef I., spisovatelka
Božena Němcová,
Johann Wolfgang Goethe,
Johann Strauss mladší,
Franz Kafka anebo
Ludwig van Beethoven: to je jen malý výběr zvučných jmen, která můžete najít v seznamech hostů
Františkových Lázní. Jedna z návštěv měla hezký milostný podtext: v roce 1909 sem na léčebný pobyt přijela sedmnáctiletá
Zita von Bourbon se svou sestřenicí
Marií Annunciatou. Právě její matka zinscenovala setkání s posledním rakouským císařem
Karlem I. Ten přijel do lázní z
Brandýsa nad Labem, kde pobýval se svým dragounským regimentem. Budoucí manželé se tehdy setkali v
lázeňském domě Imperial. Příští rok se Karel do lázní za „tetičkou“ vrátil a další rok už byla svatba.
Slavní v Poděbradech
„Když jsem letos ochuravěl v Jugoslávii, půjčil mi tamní český lékař knížku, v níž se popisují různé choroby nadaných lidí. Zajímavé bylo, že nemocní spisovatelé většinou hubovali na lázně, že jim nijak pomohly. Kdyby jen panstvo jezdívalo do Poděbrad, je určitě nářků míň!“ To napsal o
lázních Poděbrady Jiří Mahen (1882–1939). Lázeňské město v
Polabí každý rok navštíví desetitisíce hostů, mezi nimiž samozřejmě nechyběly a nechybí významné osobnosti. Na léčení sem přijeli prezidenti
T. G. Masaryk,
Edvard Beneš i
Václav Havel,
František Křižík, Miloš Forman, Ema Destinnová, Alfons Mucha, Karel Hašler či
Vlasta Burian. Herec, režisér, kabaretiér a vášnivý sportovec dokonce na poděbradské plovárně natáčel film
Hrdinný kapitán Korkorán.
Hosté karlovarského Mezinárodního filmového festivalu
Ve stopách někdejších slavných návštěvníků přijíždí do lázní i řada současných – herci, zpěváci, architekti, spisovatelé, vědci, duchovní, lékaři, umělci a další. Tradicí je zvát na každý ročník
Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary významné osobnosti filmového plátna. Do
Karlových Varů tak zavítali například
Ethan Hawke, Liv Ullmann, Michael Caine, Johnny Depp, Julianne Moore, Robert Pattinson, Robert De Niro, Ben Kingsley, John Travolta, Helen Mirren, Robert Redford, Sharon Stone, Danny De Vito, Judi Dench, Harvey Keitel, Susan Sarandon, Richard Gere, Uma Thurman, Gregory Peck, Keira Knightley, Antonio Banderas či
Renée Zellweger.
Víte, že…?
- Hostem v Mariánských Lázních byl roku 1836 hudební skladatel Fryderyk Chopin (1810–1849). Památkou na něj je Chopinův festival, pořádaný v lázních pravidelně každý rok v srpnu.
- Villa Lil v Mariánských Lázních, romantická stavba ovlivněná německými hrázděnými domy, byla dočasným domovem prezidenta Edvarda Beneše i císaře Františka Josefa I.
- Naopak ve Ville Turba, dnešním sídle městské knihovny, bydlel v roce 1913 i s rodinou při svém pobytu lékař a psycholog Sigmund Freud (1856–1939). Do Mariánských Lázní ho přivedly střevní potíže a zánět žaludku.
- Celkem sedmkrát do Mariánských Lázní přijel básník Jaroslav Seifert, při pobytech načerpal inspiraci k Elegiím z Mariánských Lázní, sbírce Odlévání zvonů a básni Křížový pramen.
- Na Mariánské Lázně vzpomínal také ruský spisovatel Ivan Alexandrovič Gončarov. Byl tu osmkrát a při pobytu v roce 1857 se mu bezmála po deseti letech podařilo dokončit román Oblomov. Za úspěchem patrně nestála jen léčivá voda, pohyb a dieta, ale i abstinence.