Úvod > Aktuality > Tradice: znáte slavné osobnosti, které si oblíbily české lázně?
Tradice: znáte slavné osobnosti, které si oblíbily české lázně?
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Lázně a wellness

Tradice: znáte slavné osobnosti, které si oblíbily české lázně?

  • Vydáno7. dubna 2022
Rádi cestujete ve stopách slavných? Pak by vaší pozornosti neměla uniknout lázeňská města. Během minulých staletí si tu panovníci, spisovatelé, hudební skladatelé a další velikáni doslova podávali kliky. Při ranní zdravotní procházce jste tak snadno mohli potkat třeba Františka Josefa I. a pyšnit se tím, že s císařem dýcháte stejný vzduch.
Kdepak Brusel, Vídeň, Paříž nebo Londýn: centry společenského, kulturního a politického dění staré Evropy často bývala známá lázeňská města. U nás to platilo zejména pro trojlístek lázní v dnešním Karlovarském kraji, tedy Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně, které se společně s dalšími osmi lázeňskými městy v roce 2021 v rámci nominace Slavné lázně Evropy dostaly na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. V informačních centrech by vám potvrdili, že vycházky po stopách slavných osobností spojené s prozkoumáváním četných pamětních desek a soch dodnes patří k oblíbeným lázeňským kratochvílím.
 

Goethe a poslední léto v Mariánských Lázních

Mezi celebritami se nejčastěji objevuje jméno německého básníka, filozofa a učence Johanna Wolfganga Goetheho (1749–1832). Opakovaně pobýval jak v Karlových Varech, které vedle Výmaru a Říma považoval za nejkrásnější město světa, tak v Mariánských Lázních. Byl svědkem jejich rozmachu a nadchlo ho, jak v nehostinné krajině vznikají elegantní a svěží lázně. Právě tady dvaasedmdesátiletý Goethe vzplanul láskou k sedmnáctileté Ulrice von Levetzow. Na nabídku k sňatku prý tehdy dostal vyhýbavou odpověď a zklamaný odjel do Německa. Na Mariánské Lázně sice nezanevřel, ale vzhledem k podlomenému zdraví své oblíbené město víckrát nenavštívil. Příběh připomíná bronzový básníkův pomník i sousoší Goethe a múza poblíž Lesního pramene, kam rádi chodívali na procházky.
 

Přijíždí král!

Mnohem významnější než německý básník ovšem byl britský král Edward VII. (1841–1910). „Procestoval jsem celou Indii, Ceylon, všechna lázeňská města Evropy, ale nikde na světě mne nechytila u srdce poezie nádherné přírody tak, jako zde v Mariánských Lázních,“ prohlásil prý. Lázně mu nepochybně přišly vhod: kouřil dvacet cigaret a dvanáct doutníků denně, měl rád dobré jídlo a pití a s životosprávou si moc nelámal hlavu.

Díky němu si do Mariánských Lázní našly cestu další významné osobnosti, namátkou francouzský ministerský předseda Georges Clemenceau (1841–1929) anebo rakouský císař František Josef I. (1830–1916). S oběma panovníky se můžete vyfotit u pomníku na hlavní třídě, který připomíná jejich setkání, anebo na golfovém hřišti. Král je slavnostně otevřel při svém pobytu v roce 1905 a v současnosti je nejstarším golfovým hřištěm v České republice. Pozoruhodnou vzpomínkou na oba panovníky jsou také Císařská a Královská kabina v Hotelu Nové Lázně; usazený mezi krajinkami na stěnách královské kabiny prý anglický král měl pocit, že sedí v přepychovém zahradním pavilonu, obklopený kouzelnou přírodou.
 

Car Petr I. Veliký v Karlových Varech

Královskou pověst Karlových Varů jako by odstartoval sám jejich zakladatel, český král Karel IV. Podle pověsti prý objevil horké prameny při lovu jelena a jejich blahodárné účinky okamžitě sám vyzkoušel, když si v jezírku hluboko v lesích omyl zraněnou nohu. Dnešní Vřídlo už v lesích hledat nemusíte, je v centru lázeňské části města přímo na nábřeží říčky Teplé.

K nejvýznamnějším lázeňským hostům se řadí ruský car Petr I. Veliký (1672–1725). Ten tu byl pouze dvakrát, ale jeho kousky se nesmazatelně zapsaly do dějin lázeňského města. Jedna z pamětních desek například připomíná jeho pomoc zedníkům při stavbě domu U páva, druhý příběh zase popisuje, jak se car vsadil, že na neosedlaném koni vyjede na skálu zvanou Jelení skok. V cíli popadl dýku a do kříže, který tam stával, vyryl své iniciály. Od té doby se místu říká Petrova výšina.
 

Slavní hosté v lázních Teplice

Car Petr I. Veliký přijel do Karlových Varů dvakrát, v roce 1711 a 1712. Při druhé cestě v listopadu 1712 navštívil také lázně Teplice. Ubytoval se v Knížecích lázních, které dnes jsou součástí Lázeňského domu Beethoven (pojmenovaného na počest jiného vzácného hosta), ochutnal vodu z Pravřídla a navštěvoval termální koupele v Nových lázních. Zdržel se jen pět dní, ale i tak jej Teplice nadchly. V jeho stopách se později vydali další panovníci, mimo jiné saský král Bedřich August II., císař Josef II. a jeho bratr Leopold, švédský král Gustav IV., císař František I. s císařovnou Marií Ludovikou, ruský car Alexandr I., rakouský císař František Josef I. či pruský král Bedřich Vilém III.

Ten ostatně patřil k nejčastějším návštěvníkům, do teplických lázní se vracel od roku 1812 až do své smrti roku 1840 téměř každý rok. Členem jeho doprovodu mimo jiné byl přírodovědec a jeden ze zakladatelů moderní geografie Alexander von Humboldt (1769–1859). Okolí lázní prozkoumával se stejným zápalem jako Goethe okolí Karlových Varů a když v roce navštívil Milešovku, výhled z ní prohlásil za třetí nejkrásnější na světě.
 

Císařské dostaveníčko ve Františkových Lázních

Zakladatel lázní, rakouský císař František I. a jeho dcera Marie Luisa, císař František Josef I., spisovatelka Božena Němcová, Johann Wolfgang Goethe, Johann Strauss mladší, Franz Kafka anebo Ludwig van Beethoven: to je jen malý výběr zvučných jmen, která můžete najít v seznamech hostů Františkových Lázní. Jedna z návštěv měla hezký milostný podtext: v roce 1909 sem na léčebný pobyt přijela sedmnáctiletá Zita von Bourbon se svou sestřenicí Marií Annunciatou. Právě její matka zinscenovala setkání s posledním rakouským císařem Karlem I. Ten přijel do lázní z Brandýsa nad Labem, kde pobýval se svým dragounským regimentem. Budoucí manželé se tehdy setkali v lázeňském domě Imperial. Příští rok se Karel do lázní za „tetičkou“ vrátil a další rok už byla svatba.
 

Slavní v Poděbradech

„Když jsem letos ochuravěl v Jugoslávii, půjčil mi tamní český lékař knížku, v níž se popisují různé choroby nadaných lidí. Zajímavé bylo, že nemocní spisovatelé většinou hubovali na lázně, že jim nijak pomohly. Kdyby jen panstvo jezdívalo do Poděbrad, je určitě nářků míň!“ To napsal o lázních Poděbrady Jiří Mahen (1882–1939). Lázeňské město v Polabí každý rok navštíví desetitisíce hostů, mezi nimiž samozřejmě nechyběly a nechybí významné osobnosti. Na léčení sem přijeli prezidenti T. G. Masaryk, Edvard Beneš i Václav Havel, František Křižík, Miloš Forman, Ema Destinnová, Alfons Mucha, Karel Hašler či Vlasta Burian. Herec, režisér, kabaretiér a vášnivý sportovec dokonce na poděbradské plovárně natáčel film Hrdinný kapitán Korkorán.
 

Hosté karlovarského Mezinárodního filmového festivalu

Ve stopách někdejších slavných návštěvníků přijíždí do lázní i řada současných – herci, zpěváci, architekti, spisovatelé, vědci, duchovní, lékaři, umělci a další. Tradicí je zvát na každý ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary významné osobnosti filmového plátna. Do Karlových Varů tak zavítali například Ethan Hawke, Liv Ullmann, Michael Caine, Johnny Depp, Julianne Moore, Robert Pattinson, Robert De Niro, Ben Kingsley, John Travolta, Helen Mirren, Robert Redford, Sharon Stone, Danny De Vito, Judi Dench, Harvey Keitel, Susan Sarandon, Richard Gere, Uma Thurman, Gregory Peck, Keira Knightley, Antonio Banderas či Renée Zellweger.
 

Víte, že…?

  • Hostem v Mariánských Lázních byl roku 1836 hudební skladatel Fryderyk Chopin (1810–1849). Památkou na něj je Chopinův festival, pořádaný v lázních pravidelně každý rok v srpnu.
  • Villa LilMariánských Lázních, romantická stavba ovlivněná německými hrázděnými domy, byla dočasným domovem prezidenta Edvarda Beneše i císaře Františka Josefa I.
  • Naopak ve Ville Turba, dnešním sídle městské knihovny, bydlel v roce 1913 i s rodinou při svém pobytu lékař a psycholog Sigmund Freud (1856–1939). Do Mariánských Lázní ho přivedly střevní potíže a zánět žaludku.
  • Celkem sedmkrát do Mariánských Lázní přijel básník Jaroslav Seifert, při pobytech načerpal inspiraci k Elegiím z Mariánských Lázní, sbírce Odlévání zvonů a básni Křížový pramen.
  • Na Mariánské Lázně vzpomínal také ruský spisovatel Ivan Alexandrovič Gončarov. Byl tu osmkrát a při pobytu v roce 1857 se mu bezmála po deseti letech podařilo dokončit román Oblomov. Za úspěchem patrně nestála jen léčivá voda, pohyb a dieta, ale i abstinence.
Františkovy Lázně

Františkovy Lázně

Zdejší prameny byly známé už ve středověku, kdy se kyselka donášela do Chebu a prodávala se jako stolní voda. Město i lázně vznikly teprve roku 1793 z nařízení císaře Františka I. a díky jednotné klasicistní architektuře mají lázeňští hosté dodnes pocit, jako by se vrátili do starých časů.

Mariánské Lázně

Mariánské Lázně

Na konci 18. století se nehostinné údolí Slavkovského lesa během několika let proměnilo v město parků, kolonád, půvabných pavilonů a vycházkových cest. O vznik lázní se zasloužil premonstrátský klášter v Teplé, zejména opat K. K. Reitenberger, klášterní lékař J. J. Nehr a zahradník V. Skalník.

Karlovy Vary

Karlovy Vary

Přestože Karlovy Vary založil král a císař Karel IV. již roku 1350, zprávy o blahodárných účincích zdejších termálních i minerálních pramenů se rozletěly do světa až v 18. a 19. století. Nicméně od té doby se příliv hostů nezastavil a dnes Karlovy Vary právem patří mezi nejznámější lázně v Evropě.

Třeboň

Třeboň

Náměstí s radnicí, zámek s parkem a zbytky hradeb s několika bránami vám neprozradí nic. Jakmile však budete vědět, že z jedné strany se kolem historického jádra vine Zlatá stoka a z druhé se leskne hladina rybníka Svět, bude vám jasné, že jsme v dávném jihočeském centru rybníkářství, v Třeboni.

Výlet Mariánskými Lázněmi pro milovníky literatury

Výlet Mariánskými Lázněmi pro milovníky literatury

Mariánské Lázně jsou v poslední době atraktivní nejen pro zastánce wellness procedur, lázní a dlouhých procházek přírodou, ale také pro milovníky literatury. Pokud se k nim počítáte i vy, vyzkoušejte oblíbenou Stezku spisovatelů. Tvoří ji 11 informačních tabulí se jmény slavných spisovatelů, kteří město navštívili. Mezi nimi jsou Johann Wolfgang Goethe, Maxim Gorkij, Mark Twain, Ivan Gončarov, Franz Kafka, Theodor Lessing, Jaroslav Seifert, Josef Dobrovský, Vladimír Páral a další. Stezka je doplněna literárním kvízem a účastník obdrží po jeho vyřešení ocenění.

V Lázních Luhačovice na vás čeká klid a pohoda

V Lázních Luhačovice na vás čeká klid a pohoda

Luhačovice jsou malebné moravské lázně v údolí říčky Šťávnice s řadou léčivých minerálních pramenů. Podobně jako prameny Vincentka, Aloiska a Ottovka proslavily Luhačovice i nádherné secesní lázeňské domy architekta Dušana Jurkoviče z počátku 20. století, inspirované valašskou lidovou architekturou.