ÚvodAktualitySeznamte se: české kněžny, královny a císařovny
Památky

Seznamte se: české kněžny, královny a císařovny

Zakládaly kostely a kláštery, pečovaly o královská věnná města. Milovaly i nenáviděly, jejich manželství byla šťastná i nešťastná. Lámaly meče, byly korunovány českými královnami a vládly českým zemím: seznamte se s našimi nejznámějšími kněžnami, královnami a císařovnami.
Jejich partnery, tedy česká knížata a krále, známe lépe a na portálu Kudy z nudy jsme vám je už představili. Jaké ale byly dámy, které je provázely životem? Představíme vám například dámu z úsvitu našich dějin a patronku naší země, svatou Ludmilu, i poslední, která se nechala korunovat svatováclavskou korunou, Marii Annu Karolínu Savojskou. Seznámíme vás s hrdinkami války dvou královen, Eliškou Rejčkou a Eliškou Přemyslovnou, matkou císaře Karla IV. Nezapomeneme ani na královnu Juditu Durynskou, díky níž v Praze vznikl třetí kamenný most ve střední Evropě, předchůdce dnešního Karlova mostu. Komu se pletou králové Přemysl Otakar I. a Přemysl Otakar II., tomu zamotají hlavu i jejich dvě půvabné královny, Konstancie Uherská a Kunhuta Uherská. Poznat byste měli i Johanku z Rožmitálu, která stejně jako její manžel Jiří z Poděbrad byla jedinou českou královnou pocházející z domácí šlechty, a Marii Terezii, která na jedné straně milovala divadlo, maškarní bály a hazardní hry, na druhé straně ale sama vyšívala šatičky pro Pražské Jezulátko. Nadšené čtenáře bulvárních časopisů a diváky romantických televizních seriálů určitě budou zajímat i osudy Alžběty Bavorské, známé pod přezdívkou Sissi, manželky císaře Františka Josefa I.
 
Svatá Anežka Česká – nejznámější česká světice

Svatá Anežka Česká – nejznámější česká světice

Svatá Anežka Přemyslovna, zvaná Česká (20. ledna 1211, Praha – 2. března 1282, Praha) je patronkou všech nemocných, chudých a trpících. Krátce po jejím svatořečení v listopadu 1989 odstartovaly události na Národní třídě v Praze sametovou revoluci a pád komunistického režimu. Naplnilo se tak staré proroctví, že až bude Anežka Přemyslovna prohlášena za svatou, zavládne v českých zemích svoboda.

Marie Terezie – jediná vládnoucí žena na českém trůně

Marie Terezie – jediná vládnoucí žena na českém trůně

Marie Terezie (13. května 1717 Vídeň – 29. listopadu 1780 Vídeň) z rodu Habsburků, arcivévodkyně rakouská, královna uherská, královna česká a markraběnka moravská. Císařovnou, jak bývá občas označována, ale nebyla. Za vlády Marie Terezie došlo k radikální proměně feudální říše v centralizovaný stát. Reformy se významně dotkly i českého království. Období její vlády je označováno jako osvícenecký absolutismus.

Hrobka v katedrále sv. Víta v Praze – největší pohřebiště českých panovníků

Hrobka v katedrále sv. Víta v Praze – největší pohřebiště českých panovníků

V katedrále sv. Víta v Praze je pohřbeno celkem 14 knížat a králů. Z Kaple sv. Kříže vedou schody do podzemních prostor chrámu, kde se nalézá královská hrobka se sarkofágy Karla IV., jeho dětí, čtyř manželek a dalších českých králů; Václava IV., Ladislava Pohrobka, Jiřího z Poděbrad a Rudolfa II.

Auerspergové – šlechtický rod, který proměnil zámky Žleby, Vlašim a Slatiňany v pohádková sídla

Auerspergové – šlechtický rod, který proměnil zámky Žleby, Vlašim a Slatiňany v pohádková sídla

Složitý znak s pěti heraldickými zvířaty, heslo Meritis augen tur honores, tedy Vše vloženo na knížecí plášť, několik rodových linií a především zámky Žleby, Slatiňany, Vlašim a Nasavrky, obklopené krásnými zahradami. To jsou místa, kam se můžete vypravit po stopách šlechtického rodu Auerspergů.

Eliška Rejčka – dvojnásobná česká královna

Eliška Rejčka – dvojnásobná česká královna

Eliška Rejčka (1. září 1288, Poznaň, Polsko – 18. října 1335, Brno) usedla na český královský trůn hned dvakrát. Poprvé ji coby dvanáctiletou dívku provdali za krále Václava II., po jeho smrti si ji jako čerstvou vdovu vzal Rudolf Habsburský. Ještě jí nebylo ani dvacet let a ovdověla podruhé.

Alžběta Bavorská zvaná Sissi – rakouská císařovna a manželka císaře Františka Josefa I.

Alžběta Bavorská zvaná Sissi – rakouská císařovna a manželka císaře Františka Josefa I.

Alžběta Bavorská (24. prosince 1837, Mnichov – 10. září 1898, Ženeva), známá pod přezdívkou Sissi, se rakouskou císařovnou stala náhodou: císař František Josef I. se v roce 1853 měl oženit s její starší sestrou Helenou, místo toho se ale zamiloval do patnáctileté Alžběty. Její osudy, legendární krásu i rebelství znáte z knih, bulvárních časopisů, divadelních jevišť, dokumentárních filmů i romantických televizních seriálů.

Marie Anna Karolína Savojská – česká královna a manželka Ferdinanda I. Dobrotivého

Marie Anna Karolína Savojská – česká královna a manželka Ferdinanda I. Dobrotivého

Kdyby se rakouský císař Ferdinand Dobrotivý (1793–1875) v roce 1848 nevzdal trůnu, dějiny mohly vypadat jinak. Společně s ním se role císařovny zřekla i jeho manželka Marie Anna Karolína Savojská (19. září 1803, Řím – 4. května 1884, Praha). Byla poslední českou královnou, na jejíž hlavu byla při korunovaci v katedrále sv. Víta na Pražském hradě vložena svatováclavská koruna.

Johana z Rožmitálu – česká královna a druhá manželka Jiřího z Poděbrad

Johana z Rožmitálu – česká královna a druhá manželka Jiřího z Poděbrad

Stejně jako její manžel Jiří z Poděbrad (1420–1471) i Johana z Rožmitálu (asi 1430 – 12. listopadu 1475, Mělník) byla jedinou českou královnou, pocházející z domácí šlechty. Traduje se o ní, že byla důvtipná, chytrá a štědrá, neochvějně se zastávala vdov a sirotků, a také se ve prospěch chudých, nemocných a starých lidí vzdala veškerých peněz, které jí plynuly z jejích věnných měst.

Eliška Přemyslovna – česká královna, manželka Jana Lucemburského a matka Karla IV.

Eliška Přemyslovna – česká královna, manželka Jana Lucemburského a matka Karla IV.

Eliška Přemyslovna (20. ledna 1292, Praha – 28. září 1330, Praha) byla dcerou českého a polského krále Václava II. a Guty Habsburské, manželkou Jana Lucemburského (1296–1436) a také poslední z královské linie Přemyslovců.

Judita Durynská – česká královna a druhá manželka Vladislava II.

Judita Durynská – česká královna a druhá manželka Vladislava II.

Paní znamenité krásy, ducha neobyčejného a téměř mužského, mysli smělé a podnikavé, milovnice nauk a literatury, zkušená i v řeči latinské a ve věcech politických: tak kronikáři popisovali Juditu Durynskou (asi 1135, hrad Wartburg, Německo – 9. září po roce 1174, Teplice), druhou manželku krále Vladislava II.

Konstancie Uherská – česká královna a druhá manželka Přemysla Otakara I.

Konstancie Uherská – česká královna a druhá manželka Přemysla Otakara I.

Konstancie Uherská (17. února 1180, Ostřihom – 6. prosince 1240, Předklášteří) byla princezna jak se patří. Pocházela z uherského královského rodu Arpádovců, byla sestrou dvou uherských králů, její sestra se stala byzantskou císařovnou a teta se provdala za českého knížete Bedřicha.

Kunhuta Uherská – česká královna a druhá manželka Přemysla Otakara II.

Kunhuta Uherská – česká královna a druhá manželka Přemysla Otakara II.

Kunhuta Uherská (asi 1245 – 9. září 1285, Praha) byla vnučka uherského krále a dcera ruského knížete Rostislava z rodu Rurikovců a uherské princezny Anny z rodu Arpádovců. V rámci sňatkové politiky středověkých panovnických rodů se stala manželkou Přemysla Otakara II., proslulého českého krále železného a zlatého.

Kazi, Teta a Libuše – dcery bájného Kroka

Kazi, Teta a Libuše – dcery bájného Kroka

Kolik dětí měl Krok, moudrý soudce a vládce kmene Čechů, nevíme. V Kosmově kronice z počátku 12. století se objevují jen jeh tři dcery, Kazi, Teta a Libuše. Jejich existence není historicky doložena, všechny ale mají pevné místo v českých národních pověstech. Hlavní roli hraje Libuše, která s Přemyslem Oráčem založila dynastii Přemyslovců.

Hraběnka Henrietta Chotková – královna růží

Hraběnka Henrietta Chotková – královna růží

Zakladatelka jednoho z největších a nejstarších rozárií v Evropě, pěstitelka a sběratelka růží, růže také vášnivě šlechtila. Byla vnučkou českého šlechtice Heřmana Chotka, který se v roce 1813 přiženil do Uherska. Rod Chotků je historicky spjat se zámky Veltrusy, Kačina, Bělušice či Nové Dvory.

Svatá Ludmila – první česká světice

Svatá Ludmila – první česká světice

Svatá Ludmila (asi 860 – 15. září 921, hradiště Tetín) byla vůbec první česká svatá. Stala se patronkou české země a také ochránkyní rodin, matek, babiček a všech křesťanských vychovatelů. Její svátek se slaví 16. září, atributy svaté Ludmily jsou dlouhý plášť, knížecí čapka, korunka a závoj, jímž byla uškrcena.

Další aktuality

Zlato, zlato, zlato – poznejte místa, která jsou vzácnému kovu zasvěcena

Míst spojených se zlatem, jeho dobýváním anebo výnosným obchodováním je u nás více než dost. Pojďte se za nimi vypravit a poznat neobyčejné turistické trasy po stopách žlutavého kovu, staré štoly a doly související s dobýváním nejvzácnější kovové suroviny minulosti.
25. červenec 2024 6:21
Památky

7 věcí, které nevíte o… korunovačních klenotech

Kdyby existovalo české království, vídali bychom korunovační klenoty častěji. Jenže krále ani královnu nemáme, a tak Svatováclavská koruna, žezlo, jablko i korunovační plášť odpočívají téměř trvale tam, kde je nikdo nevidí: hluboko ve zdech svatovítské katedrály na Pražském hradě. Kdo to rozhodl a jak složité je české korunovační klenoty dostat na denní světlo? A jak to mají zařízeno v jiných zemích?
24. červenec 2024 18:55
Památky

Seznamte se: železniční rekordy a kuriozity České republiky

Na Kudy z nudy jsme se tentokrát zaměřili na rekordy a kuriozity, které objevíte na 9500 kilometrech našich kolejí a na bezmála třech tisících stanic a zastávek. Zajímavostí je opravdu hodně, ostatně podle statistik máme nejhustší železniční síť v Evropě. Zajímají vás další dopravní nej? Jejich přehled najdete u nás na Kudy z nudy!
23. červenec 2024 15:59
Památky

Vydejte se na výlet po stopách dávných Slovanů!

Poznejte dávnou historii českého území. Legenda o praotci Čechovi vypráví o zemi pusté, neobývané, mlékem a strdím oplývající. Pravda ovšem vypadá zcela jinak. Slovanské kmeny nepřišly na neobydlené území, ale usadily se na místech, kde již v minulosti žili Keltové a Germáni. Kudy z nudy vás dnes zve na výlet do míst, která souvisí se starodávnými legendami, slovanskými rituály a prvními kmenovými hradišti.
23. červenec 2024 15:45
Památky

Hradozámecká noc 2024 láká k návštěvě hradů a zámků – velký přehled tipů z celého Česka

Hradozámecká noc letos proběhne v noci ze soboty 24. srpna na neděli 25. srpna 2024. Hlavním centrem dění bude letos zámek Konopiště, kde se bude v rámci programu vzpomínat na rod Habsburků. Těšit se můžete na volné prohlídky reprezentačních pokojů, kostýmovaní průvodci v soukromých apartmánech rodiny, hostinské pokoje, doprovodný kulturní program a mnoho dalšího. Tradiční akce ale představí i další památky v netradiční době a s netradičním programem jako místa neustále živá, na něž má smysl se vracet. Do Hradozámecké noci se stejně jako v předchozích letech zapojí desítky památek – hrady, zámky, kláštery, kostely, ale také vily nebo paláce.
23. červenec 2024 14:54
Památky

Věda a historie není nuda: staré lomy jako skvělá místa k výletům

Jak se mění české lomy? Kdysi ponurá měsíční krajina, dnes atraktivní koupání, zajímavá příroda, skvělá místa k odpočinku anebo naučné stezky: tak vypadá nový život starých povrchových lomů. Z několika stovek jsme na Kudy z nudy vybrali pouhý zlomek, ale věřte, že všechna vybraná místa stojí za návštěvu a bližší prozkoumání.
22. červenec 2024 10:30
Památky

10 tipů na stříbrné doly, skanzeny, hřbety, stěny, rybníky a jezera aneb ve stínu a na výsluní

Stříbro a Stříbrná Skalice, Stříbrné Hory nebo Stříbrnice, Stříbrná ulice, studánka anebo stezka, to je jen malé nahlédnutí do míst, která se lesknou a zvoní stříbrem. Vydejte se s Kudy z nudy do míst, která se jmenují podle vzácného kovu, třeba do stříbrného dolu, na Stříbrný rybník i na Stříbrné jezero nebo ke Stříbrným stěnám.
22. červenec 2024 10:14
Památky

Vypravte se na výlet za starými řemesly Čech, Moravy a Slezska

Poznejte dřívější život a práci řemeslníků. Víte, jak se v minulosti vyráběla kola nebo jak se dříve vařilo pivo? Odpovědi na své otázky naleznete na místech, která vám přinášíme v dnešních tipech. Mimoto se dozvíte, jak se vyrábí ruční papír, co obnášela práce kováře anebo uvidíte, jak se pekl chleba v peci!
21. červenec 2024 9:00
Památky