Úvod > Aktuality > Seznamte se: české kněžny, královny a císařovny
Památky

Seznamte se: české kněžny, královny a císařovny

  • Vydáno16. února 2023
Zakládaly kostely a kláštery, pečovaly o královská věnná města. Milovaly i nenáviděly, jejich manželství byla šťastná i nešťastná. Lámaly meče, byly korunovány českými královnami a vládly českým zemím: seznamte se s našimi nejznámějšími kněžnami, královnami a císařovnami.
Jejich partnery, tedy česká knížata a krále, známe lépe a na portálu Kudy z nudy jsme vám je už představili. Jaké ale byly dámy, které je provázely životem? Představíme vám například dámu z úsvitu našich dějin a patronku naší země, svatou Ludmilu, i poslední, která se nechala korunovat svatováclavskou korunou, Marii Annu Karolínu Savojskou. Seznámíme vás s hrdinkami války dvou královen, Eliškou Rejčkou a Eliškou Přemyslovnou, matkou císaře Karla IV. Nezapomeneme ani na královnu Juditu Durynskou, díky níž v Praze vznikl třetí kamenný most ve střední Evropě, předchůdce dnešního Karlova mostu. Komu se pletou králové Přemysl Otakar I. a Přemysl Otakar II., tomu zamotají hlavu i jejich dvě půvabné královny, Konstancie Uherská a Kunhuta Uherská. Poznat byste měli i Johanku z Rožmitálu, která stejně jako její manžel Jiří z Poděbrad byla jedinou českou královnou pocházející z domácí šlechty, a Marii Terezii, která na jedné straně milovala divadlo, maškarní bály a hazardní hry, na druhé straně ale sama vyšívala šatičky pro Pražské Jezulátko. Nadšené čtenáře bulvárních časopisů a diváky romantických televizních seriálů určitě budou zajímat i osudy Alžběty Bavorské, známé pod přezdívkou Sissi, manželky císaře Františka Josefa I.
 
Alžběta Bavorská zvaná Sissi – rakouská císařovna a manželka císaře Františka Josefa I.

Alžběta Bavorská zvaná Sissi – rakouská císařovna a manželka císaře Františka Josefa I.

Alžběta Bavorská (24. prosince 1837, Mnichov – 10. září 1898, Ženeva), známá pod přezdívkou Sissi, se rakouskou císařovnou stala náhodou: císař František Josef I. se v roce 1853 měl oženit s její starší sestrou Helenou, místo toho se ale zamiloval do patnáctileté Alžběty. Její osudy, legendární krásu i rebelství znáte z knih, bulvárních časopisů, divadelních jevišť, dokumentárních filmů i romantických televizních seriálů.

Marie Anna Karolína Savojská – česká královna a manželka Ferdinanda I. Dobrotivého

Marie Anna Karolína Savojská – česká královna a manželka Ferdinanda I. Dobrotivého

Kdyby se rakouský císař Ferdinand Dobrotivý (1793–1875) v roce 1848 nevzdal trůnu, dějiny mohly vypadat jinak. Společně s ním se role císařovny zřekla i jeho manželka Marie Anna Karolína Savojská (19. září 1803, Řím – 4. května 1884, Praha). Byla poslední českou královnou, na jejíž hlavu byla při korunovaci v katedrále sv. Víta na Pražském hradě vložena svatováclavská koruna.

Johana z Rožmitálu – česká královna a druhá manželka Jiřího z Poděbrad

Johana z Rožmitálu – česká královna a druhá manželka Jiřího z Poděbrad

Stejně jako její manžel Jiří z Poděbrad (1420–1471) i Johana z Rožmitálu (asi 1430 – 12. listopadu 1475, Mělník) byla jedinou českou královnou, pocházející z domácí šlechty. Traduje se o ní, že byla důvtipná, chytrá a štědrá, neochvějně se zastávala vdov a sirotků, a také se ve prospěch chudých, nemocných a starých lidí vzdala veškerých peněz, které jí plynuly z jejích věnných měst.

Eliška Přemyslovna – česká královna, manželka Jana Lucemburského a matka Karla IV.

Eliška Přemyslovna – česká královna, manželka Jana Lucemburského a matka Karla IV.

Eliška Přemyslovna (20. ledna 1292, Praha – 28. září 1330, Praha) byla dcerou českého a polského krále Václava II. a Guty Habsburské, manželkou Jana Lucemburského (1296–1436) a také poslední z královské linie Přemyslovců.

Eliška Rejčka – dvojnásobná česká královna

Eliška Rejčka – dvojnásobná česká královna

Eliška Rejčka (1. září 1288, Poznaň, Polsko – 18. října 1335, Brno) usedla na český královský trůn hned dvakrát. Poprvé ji coby dvanáctiletou dívku provdali za krále Václava II., po jeho smrti si ji jako čerstvou vdovu vzal Rudolf Habsburský. Ještě jí nebylo ani dvacet let a ovdověla podruhé.

Judita Durynská – česká královna a druhá manželka Vladislava II.

Judita Durynská – česká královna a druhá manželka Vladislava II.

Paní znamenité krásy, ducha neobyčejného a téměř mužského, mysli smělé a podnikavé, milovnice nauk a literatury, zkušená i v řeči latinské a ve věcech politických: tak kronikáři popisovali Juditu Durynskou (asi 1135, hrad Wartburg, Německo – 9. září po roce 1174, Teplice), druhou manželku krále Vladislava II.

Konstancie Uherská – česká královna a druhá manželka Přemysla Otakara I.

Konstancie Uherská – česká královna a druhá manželka Přemysla Otakara I.

Konstancie Uherská (17. února 1180, Ostřihom – 6. prosince 1240, Předklášteří) byla princezna jak se patří. Pocházela z uherského královského rodu Arpádovců, byla sestrou dvou uherských králů, její sestra se stala byzantskou císařovnou a teta se provdala za českého knížete Bedřicha.

Kunhuta Uherská – česká královna a druhá manželka Přemysla Otakara II.

Kunhuta Uherská – česká královna a druhá manželka Přemysla Otakara II.

Kunhuta Uherská (asi 1245 – 9. září 1285, Praha) byla vnučka uherského krále a dcera ruského knížete Rostislava z rodu Rurikovců a uherské princezny Anny z rodu Arpádovců. V rámci sňatkové politiky středověkých panovnických rodů se stala manželkou Přemysla Otakara II., proslulého českého krále železného a zlatého.

Kazi, Teta a Libuše – dcery bájného Kroka

Kazi, Teta a Libuše – dcery bájného Kroka

Kolik dětí měl Krok, moudrý soudce a vládce kmene Čechů, nevíme. V Kosmově kronice z počátku 12. století se objevují jen jeh tři dcery, Kazi, Teta a Libuše. Jejich existence není historicky doložena, všechny ale mají pevné místo v českých národních pověstech. Hlavní roli hraje Libuše, která s Přemyslem Oráčem založila dynastii Přemyslovců.

Marie Terezie – jediná vládnoucí žena na českém trůně

Marie Terezie – jediná vládnoucí žena na českém trůně

Marie Terezie (13. května 1717 Vídeň – 29. listopadu 1780 Vídeň) z rodu Habsburků, arcivévodkyně rakouská, královna uherská, královna česká a markraběnka moravská. Císařovnou, jak bývá občas označována, ale nebyla. Za vlády Marie Terezie došlo k radikální proměně feudální říše v centralizovaný stát. Reformy se významně dotkly i českého království. Období její vlády je označováno jako osvícenecký absolutismus.

Hraběnka Henrietta Chotková – královna růží

Hraběnka Henrietta Chotková – královna růží

Zakladatelka jednoho z největších a nejstarších rozárií v Evropě, pěstitelka a sběratelka růží, růže také vášnivě šlechtila. Byla vnučkou českého šlechtice Heřmana Chotka, který se v roce 1813 přiženil do Uherska. Rod Chotků je historicky spjat se zámky Veltrusy, Kačina, Bělušice či Nové Dvory.

Svatá Anežka Česká – nejznámější česká světice

Svatá Anežka Česká – nejznámější česká světice

Svatá Anežka Přemyslovna, zvaná Česká (20. ledna 1211, Praha – 2. března 1282, Praha) je patronkou všech nemocných, chudých a trpících. Krátce po jejím svatořečení v listopadu 1989 odstartovaly události na Národní třídě v Praze sametovou revoluci a pád komunistického režimu. Naplnilo se tak staré proroctví, že až bude Anežka Přemyslovna prohlášena za svatou, zavládne v českých zemích svoboda.

Svatá Ludmila – první česká světice

Svatá Ludmila – první česká světice

Svatá Ludmila (asi 860 – 15. září 921, hradiště Tetín) byla vůbec první česká svatá. Stala se patronkou české země a také ochránkyní rodin, matek, babiček a všech křesťanských vychovatelů. Její svátek se slaví 16. září, atributy svaté Ludmily jsou dlouhý plášť, knížecí čapka, korunka a závoj, jímž byla uškrcena.

Další aktuality

Máte rádi lidové zvyky? Národním muzeum v přírodě zve na velikonoční program

Národní muzeum v přírodě ožije v nadcházejících dnech pestrými velikonočními pořady. Jednotlivá muzea představí nejen obecně známé velikonoční zvyky a tradice, ale zároveň i specifika svých regionů. Návštěvníkům navíc umožní nahlédnout i do církevní symboliky velikonočních svátků. Všichni milovníci tradiční lidové kultury jsou zváni do Zubrnic, na Veselý Kopec, do Betléma u Hlinska, Rožnova pod Radhoštěm anebo hanáckých Příkaz.
Památky

Po stopách dávných Slovanů

Poznejte dávnou historii českého území. Legenda o praotci Čechovi vypráví o zemi pusté, neobývané, mlékem a strdím oplývající. Pravda ovšem vypadá zcela jinak. Slovanské kmeny nepřišly na neobydlené území, ale usadily se na místech, kde již v minulosti žili Keltové a Germáni. Kudy z nudy vás dnes zve na výlet do míst, která souvisí se starodávnými legendami, slovanskými rituály a prvními kmenovými hradišti.
Památky

Světový den vody 2023: Prohlídky vodáren, jezů a přehrad

Oslavy Světového dne vody, který každoročně připadá na 22. března, jsou tradičně spojeny s množstvím akcí určených pro veřejnost, při kterých je možné navštívit jinak nepřístupná místa spojená s vodou. Užijte si prohlídky vodáren, čistíren, přehrad a dalších neobvyklých míst!
Památky

Zahájení turistické sezóny 2023 – slavnosti, zábava a zážitky ve velkém

Vyberte si podle toho, co vás nejvíc láká. Přitahují vás půvabná historická města? Pak vás zveme na veselé zahájení turistické sezóny do Litomyšle. Líbí se vám české hrady a zámky? Proč tedy nebýt u toho, až se po zimě poprvé otevřou jejich dveře? Máme pro vás i překvapení v podobě prohlídek zámků s květinovou výzdobou. Milovníci zvířat se mohou těšit na zábavný program v Zoo Praha či na dostihy v Chuchli.
Památky

10 tipů na výlety na nejkrásnější tvrze aneb ve stínu i na výsluní

Historické památky ze středověku a dávní strážci našich dějin: to jsou tvrze. Pojďte se podívat, jak různou podobu kamenné staré stavby mají. Některé můžete prozkoumat do nejmenších podrobností, jinde ale slouží jako soukromé domy a obdivovat je budete jen jako krásné stavby, zrcadlící se v hladinách rybníků.
Památky

Poetické a zapomenuté: prozkoumejte neobvyklé zříceniny

Zříceniny starých hradů tentokrát necháme dál spát v přítmí lesů a vypravíme se do míst, kde dřímají docela jiné příběhy. S portálem Kudy z nudy vás pozveme mezi zdi starých kostelů, klášterů a kaplí, do torza sýpky či větrného mlýna. A nezapomeňte si foťáky, protože tahle fantastická zákoutí si zaslouží vaši plnou pozornost!
Památky

20 tipů na předjarní výlety na hrady a zříceniny

Když zasvítí sluníčko a jeho paprsky alespoň na chvíli začnou příjemně hřát, je ten pravý čas vyrazit na první téměř jarní výlety! V našich předjarních tipech najdete hrady, které již otevřely své brány prvním turistům, ale i pěkné hradní zříceniny, které jsou volně přístupné. Z některých míst bude touto dobou jedinečný výhled díky dosud bezlistým stromům. Užijte si předjaří pěkným výletem!
Památky

Nejlepší sochy na hraní, focení, sedání a prolézání

Freudovo kanape, lavička se Švejkem, muzikanti, Marťan nebo tajemný komtur, to všechno jsou umělecká díla, která přitahují pozornost – a zároveň lákají k tomu, abyste si je přizpůsobili k obrazu svému. Můžete si přisednout, vyfotit se s některou sochou v objetí anebo si dokonce chvilku odpočinout.
Památky