Matička-stavitelka
Podle historika Milana Ticháka nepramenila její nesmírná popularita pouze z vysokého společenského postavení, ale z toho, že ji
lidé znali osobně. Při dvou návštěvách k nim hovořila srozumitelnou němčinou, viděli ji jako matku mnoha dětí a tušili, že má mnoho stejných starostí jako oni sami. Nebyla tedy žádnou chimérickou světicí, ale
ženou z masa a kostí. Byla prostě jejich.
Přitom Marii Terezii nepřivedla do Olomouce zábava, ale
válečné plány – a bezprostředním důvodem byly války o rakouské dědictví s Pruskem, Bavorskem a Francií, při nichž mladá panovnice musela uplatnit svůj
nárok na trůn. Když přišla o Slezsko a zjistila, že z nepřátelského území na severu je město vzdálené pouze dva celodenní pochody, rozhodla se z
Olomouce vybudovat císařsko-královskou hraniční pevnost. Uznávaný francouzský pevnostní stavitel Sébastien le Prestre markýz de Vauban už sice byl téměř padesát let po smrti, ale právě podle jeho střihu a zásad se stavělo.
Matička na návštěvách
Jako první přijel
zkontrolovat výstavbu olomouckých fortifikací manžel Marie Terezie,
František Štěpán Lotrinský. Při druhé návštěvě roku
1748 už přijeli manželé společně; mimo jiné při té příležitosti také navštívili premonstrátský klášter Hradisko a zhlédli představení hanácké zpěvohry. Třetí olomoucký pobyt císařského páru (pro Mütterchen to bylo ovšem podruhé)
v září roku 1754 se nesl ve slavnostnějším duchu: Marie Terezie s manželem se totiž zúčastnila slavnostního vysvěcení
barokního sloupu Nejsvětější Trojice na Horním náměstí, později zapsaného mezi památky UNESCO.
Už o několik let později se ukázalo, že obezřetnost i hradby byly na místě, to když za sedmileté války (1756–1763) dokázala Olomouc odolat pruskému obléhání. Když Marie Terezie obdržela tuto zprávu, na místě povýšila všechny generály a věrnému městu zvláštním privilegiem polepšila na věčné časy jeho znak štítkem s iniciálami F.M.T. (Franciscus – Maria Theresia). Městu také vyplatila 25 000 zlatých za škody způsobené pruským obléháním. Kdo by ji nemiloval?
Cesty po pevnůstkách a pevnostech
Od té doby se leccos změnilo.
Terezskou ulici už dávno přejmenovali na Havlíčkovu, z městského znaku zmizel štítek s iniciálami F.M.T. a na orloji nahradila císařovnu alegorická postava, symbolizující Moravu.
Terezská brána, jejíž architektonická koncepce vychází z antického triumfálního oblouku, ale stojí na původním místě dodnes. Navštívit můžete i některé
předsunuté pevnůstky zvané forty, jako je třeba
fort č. XIII v Olomouci – Nové ulici,
fort č. XVII v Olomouci-Křelově,
fortovou pevnost Radíkov nebo monumentální
Tereziánskou zbrojnici, která je typickým příkladem tehdejší vojenské architektury. Oblíbená je i
Korunní pevnůstka v centru města, kde se koná řada akcí a vzniká tu moderní
muzeum olomoucké pevnosti.
Objevte příběh Marie Terezie v Olomouci, její pevnost, slavné památky, Korunní pevnůstku i Terezskou bránu. Ideální pro milovníky historie.
Marie Terezie si olomoučtí měšťané oblíbili díky jejím opakovaným návštěvám, osobnímu kontaktu a společným starostem, které sdíleli.
Nechala vybudovat císařsko-královskou hraniční pevnost podle principů francouzského pevnostního stavitele Sébastiena Vaubana.
Terezská brána, některá předsunutá pevnost jako fort č. XIII, fort č. XVII, fortová pevnost Radíkov a monumentální Tereziánská zbrojnice připomínají Marii Terezii.
Korunní pevnůstka je oblíbeným místem konání akcí a vzniká zde moderní muzeum olomoucké pevnosti.
Olomouci udělila zvláštní privilegium, polepšila městský znak štítkem s iniciálami F.M.T. a vyplatila 25 000 zlatých za škody způsobené pruským obléháním.
Marie Terezie se slavnostního vysvěcení barokního sloupu Nejsvětější Trojice na Horním náměstí účastnila v roce 1754.
Navštívili premonstrátský klášter Hradisko a zhlédli představení hanácké zpěvohry.
Po Marii Terezii byla pojmenována jedna z bran a ulice, její iniciály zdobily městský znak a její tvář byla na radničním orloji.
Olomouc sloužila jako hraniční pevnost kvůli válkám o rakouské dědictví s Pruskem a jinými státy díky své poloze blízko nepřátelského území.
Návštěvníci mohou vidět Terezskou bránu, předsunuté pevnosti jako fort č. XIII a XVII, Tereziánskou zbrojnici i Korunní pevnůstku s muzeem.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.