Náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích

Architektonické řešení však král přenechal rytíři Hirzovi, purkrabímu hradu Zvíkova. Oválný půdorys historického jádra města s centrálně umístěným rozlehlým náměstím a pravoúhlou sítí přilehlých ulic je důkazem, že město bylo vyměřeno „na zelené louce“ podle předem přesně vypracovaného plánu. Náměstí Přemysla Otakara II. tvoří téměř dokonalý čtverec o rozměrech 133×133 m a jedná se o 8. největší náměstí v České republice. Ve středověku sloužilo jako orientační bod, konaly se zde trhy a slavnosti, ale také veřejné exekuce.

Přesnou polohu popraviště můžete na náměstí určit podle tzv. bludného kamene – jediného pozůstatku původní dlažby. Nachází se pár kroků od Samsonovy kašny (kde stával původně pranýř), směrem k hotelu Zvon. Říká se, že kdo kámen nevědomky překročí po desáté hodině večerní, nenajde již cestu domů. Všechny domy na náměstí, kromě radnice, náležely nejzámožnějším občanům, či šlechticům. Dodnes stojí na původních středověkých parcelách a z velké části mají gotické jádro. Jejich současná podoba pochází z doby renesanční nebo barokní.

Hlavní dominantu náměstí tvoří barokní Samsonova kašna, největší svého druhu v České republice. Vytvořili ji společnými silami kameník Zachariáš Horn a sochař Josef Dietrich na počátku 18. století. Sochu biblického Samsona, krotícího lva, najdete úplně na vrcholu kašny. Velikou mušli, vytesanou v kamenolomu poblíž Besednice u Trhových Svinů, nemohli dělníci přes její obří rozměry zprvu ani do Budějovic dopravit. Dnes ji podpírají čtyři atlanti od kamenického mistra Zachariáše Hrona. Kašna neměla původně jen estetickou funkci, ale byla využívána k zásobování města vodou z Vltavy. Voda do kašny se čerpala přímo z řeky na jejímž pravém břehu byla za tímto účelem vybudována roku 1724 vodárenská věž. Z kašny byla voda pak rozváděna do některých ulic. Svému praktickému poslání sloužila kašna velmi dlouho, a to i v zimních obdobích, kdy byla přikrývána, aby voda nezamrzala ani při velmi nízkých teplotách.