Architektonické řešení však král přenechal
rytíři Hirzovi, purkrabímu hradu
Zvíkova. Oválný půdorys historického jádra města s centrálně umístěným rozlehlým náměstím a pravoúhlou sítí přilehlých ulic je důkazem, že město bylo vyměřeno „na zelené louce“ podle předem přesně vypracovaného plánu. Náměstí
Přemysla Otakara II. tvoří téměř dokonalý
čtverec o rozměrech 133×133 m a jedná se o 8. největší náměstí v České republice. Ve středověku sloužilo jako orientační bod, konaly se zde trhy a slavnosti, ale také veřejné exekuce.
Přesnou polohu
popraviště můžete na náměstí určit podle tzv.
bludného kamene – jediného pozůstatku původní dlažby. Nachází se pár kroků od
Samsonovy kašny (kde stával původně pranýř), směrem k
hotelu Zvon. Říká se, že kdo kámen nevědomky překročí po desáté hodině večerní, nenajde již cestu domů. Všechny domy na náměstí, kromě radnice, náležely
nejzámožnějším občanům, či šlechticům. Dodnes stojí na původních středověkých parcelách a z velké části mají gotické jádro. Jejich současná podoba pochází z doby renesanční nebo barokní.
Hlavní dominantu náměstí tvoří barokní
Samsonova kašna,
největší svého druhu v České republice. Vytvořili ji společnými silami kameník
Zachariáš Horn a sochař
Josef Dietrich na počátku 18. století. Sochu biblického
Samsona, krotícího lva, najdete úplně na vrcholu kašny. Velikou mušli, vytesanou v kamenolomu poblíž Besednice u
Trhových Svinů, nemohli dělníci přes její obří rozměry zprvu ani do
Budějovic dopravit. Dnes ji podpírají čtyři atlanti od kamenického mistra Zachariáše Hrona. Kašna neměla původně jen estetickou funkci, ale byla využívána k
zásobování města vodou z
Vltavy. Voda do kašny se čerpala přímo z řeky na jejímž pravém břehu byla za tímto účelem vybudována roku 1724 vodárenská věž. Z
kašny byla voda pak rozváděna do některých ulic. Svému praktickému poslání sloužila kašna velmi dlouho, a to i v zimních obdobích, kdy byla přikrývána, aby voda
nezamrzala ani při velmi nízkých teplotách.