Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.
Jako umělecké dílo nemá chrám svatého Víta v Čechách mnoho konkurentů. Jeho stavební dějiny jsou zkratkou dějin výtvarného umění v Čechách od 10. do 20. století, jeho hmota i prostor s celým uměleckým obsahem je mnohotvárný organismus, který postupně přijímal na sebe stopy zralého kulturního úsilí jednotlivých dob a vršil je po tisíciletí na témž místě ve vrstvách vertikálních i horizontálních. Budova katedrály vždy tvořila dominantu Pražského hradu i města od jejich začátků až do dneška.
Na místě dnešní katedrály nechal postavit již v 10. století sv. Václav původní rotundu sv. Víta, nahrazenou pak v 11. století románskou bazilikou – zbytky těchto staveb lze spatřit v podzemí gotické katedrály. I v dnešním jednadvacátém století budí úžas svou impozantní mohutností a vznosností z dálky, z blízka i zevnitř. V této gotické podobě ji založil Karel IV. v r. 1344; v l. 1562 byla dokončena Velká věž opatřená renesanční hlavicí, na přelomu 19. a 20. století pak byla v původním gotickém slohu přistavěna západní loď chrámu s dvěma věžemi.
Dostavbě katedrály v 2. polovině 19. století svým umem přispěla řada předních českých a slovenských výtvarníků, mezi nimi M. Švabinský, A. Mucha, C. Bouda, F. Sequens, J. V. Myslbek, F. Kysela či K Svolinský. Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha je jako největší a nejvýznamnější pražský chrám a hlavní kostel českých zemí považována za duchovní symbol a centrum českého státu. Je sídelním chrámem pražského arcibiskupa a jedním z nejatraktivnějších turistických cílů Prahy a celé České republiky.
V katedrále je
pohřbeno pět světců a mnoho českých knížat, králů, arcibiskupů a dalších významných osobností. Velké množství vzácných relikvií světců a řada jiných předmětů nevyčíslitelné hodnoty se nachází ve svatovítských chrámových klenotnicích. Na čelním místě je
Svatováclavská koruna, která představuje svrchovaný symbol panovnické moci českých králů. Do kaple svatého Kříže se po mhoha letech vrátil
Svatovítský poklad. V nové
stále expozici, která byla otevřena na konci roku 2011, si prohlédnete například zlatý relikviářový kříž, který nechal zhotovit Karel IV. Výstava představuje na 139 předmětů vysoké historické a umělecké ceny.
Placená prohlídka katedrály
Návštěvnický provoz v katedrále je organizován
Správou Pražského hradu. Po
zakoupení vstupenky v informačním středisku je možné navštívit přístupné prostory katedrály. Prohlídka vede katedrálou po určené trase.
Katedrála je zapojena do návštěvnických okruhů:
Okruh A (
Starý královský palác, expozice Příběhu Pražského hradu,
Bazilika sv. Jiří,
Zlatá ulička,
Prašná věž, katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha,
Rožmberský palác)
350 Kč.
Okruh B (
Starý královský palác,
Bazilika sv. Jiří,
Zlatá ulička, katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha)
250 Kč.
Dovolujeme si upozornit návštěvníky, že
nelze zakoupit vstupenku se vstupem pouze do katedrály.
Nové varhany pro Katedrálu sv. Víta
Zbrusu nové
varhany pro katedrálu sv. Víta vznikly mezi lety 2020 – 2022 ve Španělsku, v
dílně Gerharda Grenzinga. Mají šest a půl tisíce píšťal, tedy o dva tisíce víc než ty současné. Nejmenší píšťala měří pouhých sedm milimetrů, naopak nejdelší přesahuje sedm metrů, hrací stůl má 121 rejstříků. Cestu nového nástroje do Prahy ale opakovaně zkomplikoval koronavirus a také stavební úpravy prostor, které byly pro nové varhany připraveny už před sto lety. Autorem
designu nového nástroje je
Peter Olah, který se nechal inspirovat tvarem
Panské skály u Kamenického Šenova. Moderní varhany se navzdory váze několika desítek tun jakoby vznáší ve vzduchu jako náhrdelník, visící pod rozetovým oknem. Zatím jsou ale ve Španělsku, s jejich instalací v katedrále se počítá v na
konci roku 2023.