!

Upozornění: Redakce prosí všechny zájemce o akce a aktivity, aby se před jejich návštěvou informovali u organizátora, zda a kdy probíhají vzhledem k opatřením přijatým vládou ČR k nákaze Covid-19. Omlouváme se, že informace o otevíracích dobách a termínech konání uvedených na webu Kudyznudy.cz nemusí být vždy aktuální.

Úvod > Aktuality > Jan Nepomucký a Jan Sarkander – hrdinní ochránci zpovědních tajemství

Jan Nepomucký a Jan Sarkander – hrdinní ochránci zpovědních tajemství

Vydáno 18. března 2020 Památky
Znáte naše světce a jejich mnohdy heroické příběhy? Jana Nepomuckého určitě zná alespoň podle jména téměř každý, ale znáte i Jana Sarkandera? Kromě stejného jména měli mnoho společného – žili v neklidné době, nevyzradili zpovědní tajemství a nakonec je čekala mučednická smrt. Oba byli také svatořečení. Jan Nepomucký 19. března 1729 a Jan Sarkander 21. května 1995. Výročí jeho úmrtí připadá na 17. března 1620, letos tomu bude tedy rovných 400 let.
Jan NepomuckýZnámější z obou Janů, Jan Nepomucký, žil ve 14. století za dob krále Václava IV. Oproti vžité legendě se stal spíše obětí nenávistných vztahů mezi králem a arcibiskupem Janem z Jenštejna, jenž byl jeho nadřízeným a Jan obětavě plnil jeho příkazy, čímž si proti sobě Václava velmi popudil.

Římskokatolický kněz a patron ochrany zpovědního tajemství Jan Sarkander působil v 17. století v neklidné době českého stavovského povstání a následných válečných událostí jako farář na Moravě. V roce 1619 pomohl ochránit město Holešov před pleněním polského vojska, čímž ale upadl v nelibost u tamních protestantských hodnostářů. Po krátkém pobytu na zámku v Tovačově byl chycen a uvězněn v olomouckém vězení. Zde Sarkander zemřel před 400 lety, 17. března 1620, na následky mučení, při kterém nic neprozradil.
 

Poslušný úředník i zpovědník královy Žofie

jan nepomuckýAle začněme od začátku. Jan Nepomucký nastoupil jako kněz do Havelské čtvrti, která byla vyhlášená jako neřestná s velkým výskytem lichvářů a lehkých děv. Vedli si však dobře a jeho duchovní kariéra strmě stoupala. Mimo církevní služby si našel čas i na další studia, roku 1387 byl promován na doktora kanonického práva v italské Padově a ještě v témže roce mu tento titul udělila i pražská univerzita. Záhy se stává zástupcem metropolitní kapituly a v roce 1389 generálním vikářem, což znamená, že se na karierním žebříčku ocitnul na druhé pozici po arcibiskupovi. Ve svém úřadu dohlížel na to, zda kněží žijí spořádaným životem, zda důsledně dodržují celibát, zda nekáží bludy a zda místo kanonizovaných 4 novozákonních evangelií nepoužívají ta apokryfní. Jan zastával úřad v 80. letech 14. století, v neklidné době sporu mezi arcibiskupem a králem, kdy se katolická církev zmítala v dvojpapežství a Václav IV. se snažil využít její oslabení k posílení vlastní moci. Pečlivý úředník, důsledně hájící práva církve, mu tak nutně musel překážet.
 
kladrubyK otevřenému střetu došlo roku 1393. Václav IV. chtěl zřídit v Čechách další biskupství, v jehož čele by stanul jemu oddaný prelát. K financování biskupství chtěl využít bohatý benediktinský klášter v Kladrubech, jehož opat Racek byl již velmi vysokého věku. Když Racek zemřel, Václav IV. nebyl v Praze. Toho využili benediktini k okamžité volbě nového opata, jehož během 3 dnů (tedy závratně rychle i na dnešní poměry) generální vikář Jan z Pomuku z titulu svého úřadu potvrdil. Když se král vrátil ze Žebráku do Prahy, bylo již pozdě cokoli měnit. Přesto král svolal jednání s představiteli arcidiecéze a během něj nechal všechny účastníky zatknout – unikl pouze arcibiskup. Ostatní zatčení byli vyslýcháni, Jan a jeden z jeho úředníků na mučidlech.

torturaUž při výslechu však údajně tekla krev ze zranění způsobených jílcem králova meče. Zatčení však nepodléhali králově jurisdikci, ale jakožto duchovní spadali pod církevní soud. Král, značně se v tyto dny posilující vínem a aktivně se zúčastňující na mučení duchovních, proto nechal všechny, kromě Jana, propustit. Nejprve byl vězeň tzv. štosován, tj. byly mu svázány ruce za zády a poté ho vytáhli na žebřík, při čemž se mu vykloubily obě ruce. Poté Johánkovi z Pomuku nasadil kat palečnice. Nakonec všem byly páleny boky, při čemž údajně opět asistoval sám král, který z nešťastníků chtěl patrně vymámit doznání k jakémusi spiknutí proti jeho majestátu. Když se tohoto doznání nedočkal a poněkud vystřízlivěl, poručil katu sejmout vězně z mučidel. Ten však mezitím vypustil duši. Jeho mrtvola pak byla na příkaz krále shozena z kamenného mostu do Vltavy. Stalo se tak 20. března 1393 a Janovo tělo bylo nalezeno v řece až 17. dubna 1393.

karlův mostBarokní prameny uvádí jako možnou příčinu královy nenávisti vůči Janovi i skutečnost, že Jan byl zpovědníkem královy manželky Žofie a odmítl vyjevit její zpovědní tajemství. O její pravdivosti by snad mohla svědčit králova nebývalá aktivita v mučírně, kdy sám pálil Jana na bocích pochodní. Vražda Jana Nepomuckého královi však neprošla bez následků, už roku 1400 byl zbaven hodnosti a titulu krále římského.
 

Ochránce Holešova a patron ochrany zpovědního tajemství

Jan SarkanderJan Sarkander studoval vyšší latinská studia v Olomouci a posléze teologická studia ve Štýrském Hradci a Praze. Po dokončených studiích 22. 3. 1609 přijal kněžské svěcení v Brně. Osudným se mu stalo působení v Holešově, kde sídlil katolický hejtman Ladislav Popel z Lobkovic, který o Jana požádal. Jan tam roku 1616 nastoupil na faru po evangelickém faráři a brzy získal zpět ke katolické víře 250 farníků, kteří před tím byli protestanty. Tenkrát k úkolům faráře patřilo i vybírání desátků, a to se stalo příčinou sporu s protestantským šlechticem Václavem Bítovským z Bítova a na Bystřici pod Hostýnem.
 
holešovPražskou defenestrací roku 1618 začala neklidná doba českého stavovského povstání. Morava se k českému stavovskému povstání přidala až v květnu 1619. Se sesazením Ladislava Popela z Lobkovic, který nad Janem Sarkandrem držel ochranou ruku, došlo k vypovězení jezuitů ze země. Skryté nepřátelství propukalo plnou silou a Jan na radu farníků opustil Holešov. Se souhlasem kroměřížského probošta odjel v červnu toho roku na pouť k Panně Marii Čenstochovské do Polska. Popel z Lobkovic však po Janovi chtěl, aby se vrátil, což Jan učinil. Na jaře 1620 vpadlo na Moravu na čtyři tisíce polských kozáků zvaných "lisovčíci", po Alexandru Lisowském. Byli posláni polským králem Zikmundem III. Cestou přepadávali hrady, městečka a loupili, kde se dalo. Jan, ve snaze uchránit Holešov, jim vyšel 5. 2. 1620 naproti v čele církevního průvodu. Když kozáci spatřili katolického kněze s nejsvětější svátostí, seskákali z koní, poklonili se a Holešovu se vyhnuli.

Jan SarkanderMoravští stavové pak pojali podezření, že Jan při návštěvě Polska vyjednal ve Varšavě poslání kozáků na Moravu, což nebyla pravda. Přesto byl Jan zatčen a od 13. do 18. 2. 1620 v Olomouci útrpně vyslýchán. I při krutém mučení se však protestanti nedozvěděli nic o vpádu Poláků na Moravu a Jan současně odmítal vyzradit, a co mu svěřil Popel z Lobkovic, protože by to znamenalo prozrazení zpovědního tajemství. Během tortury Jana nataženého na žebříku pálili na bocích loučemi a jeho katové na něm vyzkoušeli i nové „prostředky“ z Uher. Jednalo se o peří smočené v síře a smole – takto připravené „nástroje“ pak kati zapalovali a házeli Janovi na prsa a na ramena, ale ani tím způsobem z něj nic nedostali. Po mučení měl boky a tělo tak spálené, že mu byly vidět vnitřnosti. Následující čtyři týdny strávil ve vězení, kde v hrozných bolestech 17. března 1620 zemřel.

Jan SarkanderPo smrti byl pohřben v Předhradí, odkud byly později jeho ostatky slavnostně přeneseny do Olomouce a jsou uloženy v katedrále sv. Václava, v Sarkanderově kapli. Jeho památka stanovená na den jeho smrti 17. března byla v českých zemích přenesena na den jeho blahoslavení (6. 5.) 1859 protože v březnu je období postní a památka světce by nemohla být slavnostní. Za svatého byl prohlášen při návštěvě Jana Pavla II. v Olomouci 21. 5. 1995. Pro katolíky představuje Sarkander vzorného služebníka páně, kterého si bůh vyvolil jako nástroj zkoušek i milosti. Nekatolické církve jej však považovali za reprezentanta násilné rekatolizace.
Kaple sv. Jana Sarkandra v Olomouci

Kaple sv. Jana Sarkandra v Olomouci

Na místě, kde se dnes kaple nachází, byla v dávných dobách městská věznice. Roku 1620 zde byl kvůli spojitosti s vpádem vojsk polského krále vyslýchán a mučen katolický kněz Jan Sarkander. Ten však zpovědní tajemství nevyzradil, a proto byl roku 1995 prohlášen papežem za svatého.

Mlčenlivý svatý Jan Nepomucký - nejznámější český světec

Mlčenlivý svatý Jan Nepomucký - nejznámější český světec

Barokní světec s pěti zářícími hvězdami kolem hlavy s křížem a palmovou ratolestí v rukách, uctívaný jako mučedník zpovědního tajemství a ochránce mostů při povodních, je jedním z českých zemských patronů. Po Evropě i zámoří jeho věhlas rozšířily jezuitské misie.

Socha svatého Jana Nepomuckého z Karlova Mostu

Socha svatého Jana Nepomuckého z Karlova Mostu

Socha Jana Nepomuckého na Karlově mostě je nejvýznamnější zdejší sochou vůbec, která se stala jedním z hlavních ohnisek kultu Jana Nepomuckého a vzorem pro jeho další vyobrazení. Socha je mezi lidmi populární dodnes, vyhlazená místa, kam si turisté sahají pro štěstí, jsou vidět na první pohled.

Zámek v Holešově s hvězdárnou

Zámek v Holešově s hvězdárnou

Přijďte navštívit překrásný barokní zámek Holešov. Budete mít jedinečnou možnost prohlédnout si překrásné zrekonstruované i nezrekonstruované historické prostory zámku. Uvidíte také zámeckou hvězdárnu, ve které vás uvítá hvězdář v barokním kostýmu jako průvodce, je zde také studovna.

Klášter Kladruby - sídlo benediktinů ve stylu barokní gotiky

Klášter Kladruby - sídlo benediktinů ve stylu barokní gotiky

Nejpozoruhodnější součástí kláštera je barokně-gotický kostel stavitele Jana Blažeje Santiniho Aichla. Budova nového konventu pochází od Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Klášter je vzdálen necelých 10 km od Stříbra.

Město Nepomuk - rodiště sv. Jana Nepomuckého

Město Nepomuk - rodiště sv. Jana Nepomuckého

Rodištěm sv. Jana Nepomuckého je město s příznačným názvem Nepomuk na západě ČR. Díky řadě historických památek patří k vyhledávaným turistickým cílům.

Jižní věž katedrály sv. Václava v Olomouci - nejvyšší kostelní věž Moravy

Jižní věž katedrály sv. Václava v Olomouci - nejvyšší kostelní věž Moravy

Jižní věž katedrály sv. Václava v Olomouci je se svými 100,65 metry nejvyšší kostelní věží na Moravě a současně druhou nejvyšší církevní věží v České republice. Zároveň ukrývá druhý největší zvon v Česku. Zajímavostí jsou také dómské varhany, které patří k nejlepším romantickým nástrojům v ČR.

Holešovský quest Po stopách předků - netradiční putování po památkách v Holešově

Holešovský quest Po stopách předků - netradiční putování po památkách v Holešově

Zahrajte si zábavnou hru "Po stopách předků", která vás netradiční formou provede po holešovských památkách. Hrát může úplně každý, tak neváhejte a pojďte se pobavit s rodinou či přáteli!

Další aktuality