Praha: obchodní dům Máj
Výraznou modernizací prošel
obchodní dům Máj, ikonická historická budova na rohu
Národní a Spálené ulice. Po dohodě s památkáři si sice památkově chráněná budova zachovala původní vzhled, ale změnil se její vnější plášť i technologie. Od května 2024 fasádu zdobí sochy dvou motýlů od
Davida Černého, v dlažbě před budovou pak je mozaika s 359 siluetami stíhacích letounů. Ta je připomínkou československých letců, kteří se zapojili do zahraničního odboje během druhé světové války.
Z celkem jedenácti podlaží jich veřejnosti slouží devět, na ploše bezmála 17 000 metrů čtverečních najdete obchody, gastro i zábavní park. V přízemí je supermarket Tesco, první patro patří retailovým obchodům, druhé patro nabízí food court. Novinkou je terasa s výhledem na Prahu v osmém patře, která dosud nikdy nebyla přístupná veřejnosti.
Praha: obchodní dům Kotva
Zatímco v Máji bude v roce 2024 hotovo, ikonický
obchodní dům Kotva na pražském
náměstí Republiky, kdysi
největší obchodní dům v Československu, velké změny teprve čekají. V roce 2024 začíná rekonstrukce, která se chystala několik let a zapadá do koncepční studie
Hradebního korza, řešícího budoucí podobu ulic na místech někdejších hradeb
Starého Města od
Národní třídy přes
ulice 28. října,
Na Příkopě a
náměstí Republiky až po
Revoluční.
Je na čase: obchodní dům s prodejní plochou přes dvacet dva tisíc metrů čtverečních se slavnostně otvíral už v roce 1975. Po rekonstrukci v Kotvě sice nebude tolik obchodů a přibude kanceláří, ale občanská vybavenost včetně prodejny potravin zůstane. Oblíbené
Retro muzeum Praha, které mapuje design, trendy i běžný život v Československu v 70. a 80. letech, ale budete muset v
Praze 1 hledat na jiné adrese.
Praha a nejstarší obchodní dům u Nováků
Historie moderních obchodních domů se začala psát ve
Vodičkově ulici v
Praze, v blízkosti
Václavského náměstí. V letech 1902–1903 tam podle návrhu
architekta Osvalda Polívky vznikl
palác U Nováků,
první pražský obchodní dům, vybudovaný podle soudobých obchodních domů v Paříži, Miláně a dalších evropských metropolích. Multifunkční secesní palác měl kromě hlavní budovy dalších šest křídel s pěti patry a rozsáhlý komplex dvoran a pasáží. Dnes slouží společně se sousedním
palácem Lucerna a
palácem Rokoko jako obchodně administrativní komplex.
Jaroměř: muzeum v obchodu a obchod v muzeu
Jen o pár let starší než
pražský palác U Nováků je
Wenkeův obchodní dům v
Jaroměři, který v roce 1910 navrhl známý
architekt Josef Gočár. Místní podnikatel
Josef Wenke (1868–1929) si přál moderní budovu s velkými prosklenými plochami, aby z ulice bylo dobře vidět na vystavené zboží. V Jaroměři tak vznikl první obchodní dům u nás s prosklenou dolní částí fasády. Za okny v tenkých rámech jsou prostorné a dobře osvětlené místnosti, laděné v elegantních tónech černé, bílé a hnědé s jemným geometrickým dekorem. Přízemí a patro propojuje podobně jako později v
Bílé labuti velký světlík, z ochozu v patře tedy mohli návštěvníci pozorovat provoz v přízemí. V opačném směru se naopak otvírá výhled na kazetový strop s lustry. Wenkeův obchodní dům si můžete prohlédnout i nyní, stal se totiž raritou mezi obchodními domy i
muzejními institucemi. Sídlí v něm
Městské muzeum, expozice se věnují historii
Jaroměře i mezinárodní obchodní činnosti
rodiny Wenkeových. Firma, která měla v dobách své největší slávy pobočky v
Hradci Králové, v
Trutnově a v
Praze, se zabývala poměrně exotickým artiklem: specializovala se totiž na „mušlové zboží“, tedy všechno, co se dalo zdobit mušličkami – od krabiček a rámečků přes obrazy a papírenské zboží až po boty a šperky. K největšímu rozmachu ji přivedl právě Josef Wenke, který dokonce za první světové války zastával úřad jaroměřského starosty.
Opava: Obchodní dům Breda
Významná památka moderní architektury, to je bývalý
obchodní dům Breda v
Opavě, postavený v letech 1928–1930 podle projektu architekta
Leopolda Bauera. Sedmipodlažní
obchodní dům firmy Breda & Weinstein vyrostl během pouhých 14 měsíců, a šlo o vůbec první moderní obchodní dům v Československu, inspirovaný soudobou americkou architekturou. Nejzajímavější část budovy představuje přízemí a schodiště do prvního patra, hala je zakončená nádhernou prosklenou kopulí. Vyhlášené zde bývaly vánoční prodeje, které měly pod kopulí v hlavním sále neopakovatelnou atmosféru. Dům si prošel bohatou historií, roku 2004 vyhořel, poté proběhla jeho rekonstrukce a v roce 2012 se veřejnosti na dlouhou dobu uzavřel a začal chátrat. V roce 2021 se ale Opavané složili na opravu střechy, kterou dovnitř zatékalo, a koncem roku 2022 památkově chráněnou budovu koupilo
město Opava a v roce 2023 začala jeho rekonstrukce.
Zlín: Baťův obchodní dům
Ve
Zlíně najdete
Obchodní dům, který vznikl už za baťovské éry a v letech 2017–2018 prošel rozsáhlou rekonstrukcí, která mu vrátila původní podobu. Trvala šestnáct měsíců, tedy přibližně stejně dlouho, jako se kdysi stavěl. Postavila jej
firma Baťa podle projektu Baťova dvorního architekta
Františka Lydie Gahury jako jednu z prvních budov na tehdy novém náměstí Práce; dnes mu společnost dělá o pár let starší
obchodní dům zvaný Tržnice,
Velké kino a
Hotel Moskva. Ačkoli se leckde uvádí, že
první eskalátory v Československu se objevily v roce 1939 v
pražském obchodním domě Bílá labuť, není to pravda: už v roce 1934 po nich jezdili návštěvníci tehdy tři roky starého
obchodního domu ve Zlíně. Ve třicátých letech byl obchodní dům architektonickou chloubou města a i jeho nová podoba se blíží původnímu baťovskému projektu, podobně jako nedaleký
Památník Tomáše Bati.
Liberec: obchodní dům Brouk a Babka
Jednou z předních památek meziválečné funkcionalistické architektury Československa je
obchodní dům Brouk + Babka v
Liberci. Šestipodlažní budovu nechala na místě bývalého hostince Zur Sandwirt podle projektu
Jana Gillara vystavět v letech 1935–1936 stejnojmenná obchodní společnost, a to v rámci budování široké sítě svých obchodů, takzvaných broukáren.
Obchodní dům Brouk + Babka, který v době svého vzniku razil nejmodernější obchodní trendy, je od roku 1958 zapsaný v seznamu kulturních památek.
Praha: obchodní dům Bílá labuť
Když byla v roce 1939 otevřena
Bílá labuť v
Praze na Poříčí, šlo o největší a nejmodernější obchodní dům v Československu. Vybudoval jej pražský podnikatel
Jaroslav Brouk, spolumajitel známé společnosti
Brouk a Babka, která provozovala celou síť obchodních domů, například v
Liberci či
Ostravě. Funkcionalistická Bílá labuť postavená podle plánů architektů
Josefa Kitricha a
Josefa Hrubého je ale všechny předčila: podobně jako ve
Zlíně tu byly schody jezdící z přízemí do prvního patra, prostory vybavené podlahovým vytápěním, klimatizací a osobními rychlovýtahy, jednotlivá oddělení propojovala potrubní pošta a hlavní průčelí s rozměry 30 x 18 metrů představovalo ve své době největší zasklenou plochu ve střední Evropě.
Pražanům se líbila také osm metrů vysoká
neonová labuť, otáčející se na střeše budovy. Slavné světelné logo je patrně
nejstarším stále funkčním neonem u nás. Bonusem navíc prý byli usměvaví zaměstnanci: není divu, když v polední pauze mohli využívat terasu s lehátky a slunečníky na střešní terase. Dodejme, že na otevření supermoderního obchodního paláce se Pražané velmi těšili, avšak došlo k němu ve velmi smutných časech – pouhé tři dny po začátku německé okupace, dne 18. března 1939. Prvními zákazníky tak byli zejména vojáci Wehrmachtu, kteří využívali výhodného kurzu říšské marky vůči koruně…
Filmová Zlatá labuť
Na film
Otakara Vávry z roku 1943
Šťastnou cestu, který se natáčel právě v kulisách
obchodního domu Bílá labuť, navázal
seriál Zlatá labuť. Výpravný dobový seriál TV Nova jeho tvůrci zasadili do prostředí obchodního domu éry Protektorátu Čechy a Morava, natáčel se ale ve velkolepých kulisách v ateliérech v pražských Kbelích. Seriál ve třech sériích vypráví osudy lidí spjatých s obchodním domem podobného jména, ve své době nejmodernějším chrámem nákupu a luxusu v centru
Prahy, a to od rodiny bohatých podnikatelů a majitelů přes personál a prodavačky až po poslíčky a uklízečky. V režii
Bisera A. Arichteva,
Braňo Holička a
Petra Nikolaeva si zahráli
Daniela Kolářová, Petr Kostka, Marta Dancingerová, Beáta Kaňoková, Simona Lewandovská, Kristýna Ryška, Adam Vacula, Robert Mikluš, Tomáš Töpfer a další skvělí herci. Zlatá labuť se divákům představila na premiéře 26. ledna 2023 v
pražské Lucerně.
Obchodní dům Máj v Praze na rohu Národní a Spálené ulice prošel výraznou modernizací a od května 2024 nabízí nové technologie a vnější plášť. Přes dohody s památkáři si zachoval původní vzhled.
Od května 2024 je fasáda obchodního domu Máj zdobena sochami dvou motýlů od Davida Černého a před budovou je mozaika s 359 siluetami stíhacích letounů.
V obchodním domě Máj najdou obchody, gastro sektor, zábavní park a novinkou je terasa s výhledem na Prahu v osmém patře, která byla dříve veřejnosti nepřístupná.
Rekonstrukce obchodního domu Kotva v Praze začíná v roce 2024 s cílem adaptovat budovu podle koncepční studie Hradebního korza.
Wenkeův obchodní dům v Jaroměři je historickou památkou, která slouží i jako muzejní instituce s expozicemi věnujícími se historii Jaroměře a mezinárodní obchodní činnosti rodiny Wenkeů.
Breda v Opavě je významná památka moderní architektury, byla prvním moderním obchodním domem v Československu inspirovaným americkou architekturou, postavená v letech 1928-1930.
První eskalátory v Československu se objevily už v roce 1934 v obchodním domě ve Zlíně, nikoliv v roce 1939 v pražském obchodním domě Bílá labuť, jak se někdy uvádí.
Rekonstrukce Bílé labuti v Praze přinesla jednotlivá oddělení propojující potrubní pošta, eskalátory, podlahové vytápění, klimatizaci, osobní rychlovýtahy a hlavní průčelí s největší zasklenou plochou ve střední Evropě.
První pražský obchodní dům palác U Nováků byl postaven ve Vodičkově ulici v Praze, v letech 1902-1903 podle návrhu architekta Osvalda Polívky.
Seriál 'Zlatá labuť' byl inspirován historií obchodního domu Bílá labuť a natáčel se ve velkolepých kulisách v ateliérech v pražských Kbelích, premiéru měl 26. ledna 2023.