!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > Architekt, který postavil Zlín: znáte stavby Františka Lýdie Gahury?
Architekt, který postavil Zlín: znáte stavby Františka Lýdie Gahury?
"> "> "> "> ">
Památky

Architekt, který postavil Zlín: znáte stavby Františka Lýdie Gahury?

  • Vydáno30. září 2021
Podobnou úlohu jako Jože Plečnik pro prvorepublikovou Prahu a Josef Gočár pro Hradec Králové sehrál František Lýdie Gahura pro Zlín. Muž, který zažil město v době, kdy společnost Baťa byla na vrcholu prosperity a výrazně se podepsal na jeho podobě.
Když se roku 1923 vrátil z pražských studií do Zlína, už měl za sebou projekt místní radnice – a to přitom šlo o školní práci, která zvítězila v soutěži obeslané věhlasnými architekty. Na Gahurovy schopnosti upozornil Tomáše Baťu profesor Jan Kotěra, když projektoval zahradní obytnou čtvrť pro zaměstnance továrny. Když Kotěra v roce 1923 zemřel, mladý architekt projekt převzal a záhy se stal jedním z nejvýznamnějších spolupracovníků známého továrníka.
 

Kde se vzalo jméno Lýdie?

František Gahura patří mezi nejvýznamnější české architekty tvořící ve stylu funkcionalismu. Narodil se 10. října 1891 ve Zlíně, na adrese Padělky č. 424, v jedné z nejchudších lokalit na okraji tehdejšího Zlína. Byl nejmladším ze 13 dětí, které se v Gahurově rodině narodily, ale pouze on a jeho starší sestry Antonie a Marie se dožili dospělosti. Vyučil se sochařství a štukatérství v Uherském Hradišti, ve studiích pokračoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Od sochařiny a modelování postupně přešel k architektuře: studoval u již zmíněného Jože Plečnika a poté na Akademii výtvarných umění u Jana Kotěry.

Pro Baťu pracoval už během studií, od roku 1924 pak téměř deset let působil jako vedoucí stavební kanceláře obuvnické firmy. Projekt, jímž se rozloučil se svým šéfem, byl Památník Tomáše Bati, připomínající jeho tragickou smrt při letecké havárii. Byl dokončen v roce 1933 a letos v říjnu se po téměř sedmdesáti letech opět otvírá v původní, čisté podobě: takový, jak jej František Lýdie Gahura zamýšlel. „Chtěl bych, aby architektura památníku vyjadřovala velkorysost, jasnost, vzlet, optimismus i prostotu – to byly všechno zvláštnosti Tomáše Bati,“ uvedl tehdy architekt.

A jak to bylo s Lydií? Slečny a paní nepochybně zaujme fakt, že prostřední jméno přejal František Gahura v roce 1916, kdy se oženil se spolužačkou z Uměleckoprůmyslové školy Lydií Rousovou. Bylo to prý na znamení toho, jak si váží jejího rozhodnutí vzdát se umělecké dráhy a zůstat doma s rodinou. Méně už se ví, že i Lýdie si pozměnila své jméno přidáním jména Františka.
 

Nemocnice, kino, školy i obchodní domy

V Baťových službách Gahura postupně kreslil plány dalších zlínských zahradních čtvrtí, projekty továrních budov i plány Baťových závodů. Projektoval také areál Baťovy nemocnice, parkový prospekt internátů na dnešním náměstí T. G. Masaryka nebo budovy takzvaných Masarykových škol. Ty byly odstřeleny v roce 1988 a na jejich místě dnes stojí Kongresové centrum od Evy Jiřičné.
V roce 1931 se centrum Zlína rozrostlo o Gahurův Obchodní dům a vzápětí o Velké kino, které se s kinosálem pro 2 500 návštěvníků stalo největším kinem v republice. Přestože se mluvilo jen o dočasném řešení a kino se mělo stát součástí většího kulturně-společenského komplexu, svému účelu sloužilo ještě před dvěma lety; nyní je zavřené kvůli rekonstrukci.

Gahurovým dílem byl i regulační plán Zlína. Ten sice vznikl roku 1934, ale kontinuitu si udržel až do dnešní doby. Podle něj se budovaly nejenom jednotlivé městské čtvrtě Zálešná, Podvesná, Díly, Lesní čtvrť a Lazy, ale i jejich účelné propojení se středem města a továrnou.
 

Víte, že?

  • Dovedete si představit kostel postavený ve stejném stylu jako Baťovy domky a tovární areál? Můžete jej vidět na vlastní oči, a to v Gahurově rodném Kudlově. Kaple sv. Václava vznikla v roce 1927 a materiál na její stavbu daroval sám Tomáš Baťa.
  • Gahurovým dílem jsou i projekty obchodních domů firmy Baťa; byl autorem standardní koncepce, podle které se stavěly obchodní domy v jednotném stylu například v Berouně, Brandýse nad Labem, Čáslavi, Kolíně, Mělníce, Mladé Boleslavi, na Václavském náměstíPraze nebo ve Slaném.
  • Architekt Gahura žil s rodinou na Kudlově v domě č. p. 6 na Václavské ulici, který si sám přestavěl. Jejich děti Kazi (*1919) a František (*1929) zemřely v roce 1934 na vrozenou nemoc krve. Lydii její zdravotní stav nedovolovat mít další dítě, a tak Gahurovi přijali za vlastního nemanželského syna Jana (*1938).
  • Až do roku 1945 byl František Lýdie Gahura městským architektem, dlouholetá spolupráce s firmou Baťa skončila o rok později, kdy byl architekt nucen odejít do Brna. Zde 15. září 1958 zemřel, pochován je na Lesním hřbitově ve Zlíně, který sám projektoval.
10 staveb architekta Františka Lýdie Gahury

10 staveb architekta Františka Lýdie Gahury

František Lýdie Gahura (10. října 1891 Zlín – 15. září 1958 Brno) byl český architekt a sochař. Gahurovým dílem jsou projekty obchodních domů firmy Baťa; byl autorem standardní koncepce, podle které se stavěly obchodní domy v jednotném stylu například v Berouně, Brandýse nad Labem, Čáslavi, Kolíně, Mělníce, Mladé Boleslavi, na Václavském náměstí v Praze nebo ve Slaném. Až do roku 1945 byl František Lýdie Gahura městským architektem Zlína, dlouholetá spolupráce s firmou Baťa skončila o rok později, kdy byl architekt nucen odejít do Brna. Patří mezi nejvýznamnější české architekty a sochaře tvořící v duchu funkcionalismu.

Památník Tomáše Bati ve Zlíně

Památník Tomáše Bati ve Zlíně

Památník Tomáše Bati patří k vrcholným dílům zlínského funkcionalismu. Tuto výjimečnou architektonickou stavbu je možno navštívit vždy ve středu, pátek, víkendy a státní svátky.

Zlínská radnice

Zlínská radnice

Nejstarší zmínka o zlínské radnici stojící na dnešním náměstí Míru pochází z roku 1569. V roce 1586 byla nově vystavěna v renesanční podobě a částečně sloužila i jako zájezdní hostinec. V srpnu roku 1921 renesanční radnice vyhořela, přitom jen rok předtím byla vypsána soutěž na novou stavbu.

Lesní hotel ve Zlíně

Lesní hotel ve Zlíně

Lesní hotel nabízí moderní a pohodlné ubytování v klidné zlínské lokalitě, reprezentativní prostory pro obchodní schůzky či společenské akce, zážitkovou gastronomii i wellness centrum.

Kaple sv. Václava v Kudlově

Kaple sv. Václava v Kudlově

Kaple svatého Václava, slavnostně posvěcená v roce svatováclavského milénia (r. 1929), zaujímá velmi zajímavé místo v baťovské architektuře.

Gahurův prospekt ve Zlíně

Gahurův prospekt ve Zlíně

Gahurův prospekt na náměstí T. G. Masaryka patří k urbanisticky nejcennějším místům ve funkcionalistickém Zlíně.

Lesní hřbitov ve Zlíně

Lesní hřbitov ve Zlíně

V sousedství zlínských filmových ateliérů nedaleko od centra města se nachází lesní hřbitov, který byl zřízen na počátku 30. let 20. století. I zbudování tohoto místa je spjato se jménem Tomáše Bati.

Baťovské Otrokovice – čtvrt Baťov – Bahňák

Baťovské Otrokovice – čtvrt Baťov – Bahňák

Světově unikátní je historie Baťova, červeného města postaveného, jako středověká variace, na zelené louce. Na pozemku podmáčeného Bahňáku vzniklo nejprve letiště, poté továrna a k tomu všemu přibylo "město".

Pomník T. G. Masaryka v Prostějově

Pomník T. G. Masaryka v Prostějově

Socha T. G. Masaryka byla odlita v roce 1938 sochařem Otakarem Španielem. Bohužel v roce 1939 musela být zakopána, aby ji okupanti nezničili. V roce 1953 byla komunistickou mocí pod rouškou noci zničena. Událost vyvolala velké lidové nepokoje. V roce 1998 byla odhaleno věrná kopie sochy.