Úvod > Česká nej > Průmysl > Boty Baťa - světové obuvnické impérium ze Zlína

Boty Baťa - světové obuvnické impérium ze Zlína

Průmysl
Světové obuvnické impérium má původ v moravském městě Zlíně, kde se počátkem 20. století pustila jedna ševcovská rodina do šití plstěných papučí. Zakladatel Tomáš Baťa se záhy stal průkopníkem v oblasti moderních technologií a organizace výroby, ale i reklamy, marketingu a péči o zaměstnance.
Firmu Baťa založili 21. září 1894 v tehdejším československém městě Zlíně tři sourozenci Antonín, Anna a Tomáš Baťovi, kteří do ní vložili své nevelké dědictví. Jejich závod, jeden z prvních „velkovýrobců“ obuvi na světě, tvořila skupinka šiček a ševců, kteří šili boty nejen pro své sousedy, ale i pro vzdálenější obchodníky.

O necelých 10 let později vyráběl Baťa 2 200 párů denně, a aby vyhověl poptávce, využíval nápaditou představivost, šikovné ruce a moderní strojní zařízení. Byly vyvinuty novátorské modely obuvi a nové způsoby jejich propagace, citlivě reagující na chování zákazníka. I přes hospodářský pokles za první světové války, nedostatek materiálu, nedostatek pracovních sil a kartely se v roce 1917 prodej zvýšil přibližně na dva milióny párů ročně. Po 1. světové válce vymyslel Tomáš Baťa plán, jak se přizpůsobit poválečným ekonomickým potížím, a snížil ceny obuvi o 50 %. Dělníci souhlasili se snížením mezd o 40 % a Baťa jim na oplátku dodával jídlo, oblečení a další nezbytnosti za poloviční cenu. Tento odvážný krok se osvědčil a Baťovy obchody zaplavili zákazníci. Ve 20. letech také do světa rozšířil psychologický obchodní trik – tzv. Baťovské ceny: 9,99. Na počátku 2. světové války Baťa zaměstnával 42 000 lidí.
 

Město ve městě a zahraniční pobočky obuvnického impéria

Ve Zlíně Baťa postavil kolem továrny pro své dělníky a jejich rodiny byty, školy a nemocnice – tato koncepce měla být v příštích letech napodobena v dalších částech světa. Ve velmi těžkých dobách poskytovala firma Baťa levné nájmy a potraviny, protože zakladatel Tomáš Baťa pevně věřil, že podnik by měl sloužit veřejnosti. Tým nejlepších českých architektů vybudoval ze Zlína ideálně fungující město v zeleni se zónami k práci, bydlení, odpočinku, nakupování i zábavě. Dopravu zajišťovala vlastní železniční trať, letiště i plavební kanál, který je dnes vyhledávanou turistickou atrakcí.

Tomáš Baťa značně předběhl svou dobu vytvořením „samosprávných dílen a oddělení“, v nichž zaměstnanci mohli přispívat svými nápady a ovlivnit svůj vlastní výdělek úsilím o vyšší ziskovost oddělení. 
Byly založeny nové společnosti ve Francii, Rakousku, Rumunsku, Švédsku, Švýcarsku, Egyptě, Belgii, Finsku, Lucembursku, Maďarsku, Itálii, Indonésii, Singapuru a Indii. První zahraniční výrobní závody byly vybudovány ve švýcarském Möhlinu a v indické Kalkatě. Závody a okolní vesnice byly často stavěny podle zlínského modelu. Pod vedením mladého Tomáše Jana Bati a dalších vznikla řada zahraničních obchodních organizací a dalších výrobních závodů, v průměru nejméně dva ročně, což trvalo až do 60. let.

Ve Zlíně dodnes naleznete početné stopy baťovské historie, jako je například Muzeum obuvi věnované fenoménu Baťa, "Jedenadvacítku" správní budovu číslo 21 Baťových závodů - jednu z prvních výškových budov v Evropě, projít se můžete i koloniemi Baťových domků nebo k Baťově vile. I dnes se můžete projít po Baťově obchodním domě, který Baťa postavil roku 1931. Další památnou stavbou je Velké kino otevřené roku 1932. V témže roce došlo k tragické havárii - krátce po startu z nedalekých Otrokovic, při plánované letecké pracovní cestě do švýcarského Möhlinu, se zřítilo letadlo Junkers F13 a Tomáš Baťa v něm zahynul. Maketu osudného letounu si lze prohlédnout v Památníku Tomáše Bati.
 

Jan Antonín Baťa

Firmu po leteckém neštěstí přebral nevlastní bratr Tomáše Bati Jan, známý svou bezohledností a přátelskými styky s nacisty. Jan Baťa byl zastáncem nové vlády a znal se s Göringem, jemuž údajně předložil plán vystěhování Čechů do Patagonie. Na stranu druhou vybudoval v letech 1934–1938 Baťův kanál, podnikl odvážnou obchodní cestu kolem světa, která trvala téměř celý rok 1937 a díky níž mimo obchodních kontraktů a nových poboček vznikl filmový dokument i cestopisná kniha "Za obchodem kolem světa". Ve světě zakládal Jan Baťa nové obuvnické společnosti a stavěl ve světě další "baťovská" města, zejména v Brazílii. Dodnes existuje například Bataguassu a Batayporã v provincii Mato Grosso do Sul na jihu Brazílie nebo města Batatuba, Indiana a Mariapolis v provincii São Paulo.

Velmi dobře se staral svého synovce Tomáše Jana Baťu a dodržel i vše, co bylo pro jeho budoucnost naplánováno: podporoval jeho další akademické vzdělání a zájmy, dbal na to, aby se zúčastňoval běhu podniku. Tak jako otec Tomáš - i strýc Jan stál o Tomášův názor, bral ho i na služební cesty a připravil mu první řídící funkce. Tomáš se tak stal postupně vedoucím prodejny ve Švýcarsku a v Německu, později ředitelem slavného Obchodního domu ve Zlíně, pracoval v britském ústředí Bati v East Tilbury nedaleko Londýna. A v souvislosti s obavami z Hitlerovy expanze byl nakonec roku 1937 pověřen i vybudováním pobočky a obchodní sítě v Belgii. Ve čtyřiadvaceti letech založil i zcela novou baťovskou společnost v Kanadě. V roce 1939 odešel do exilu Jan Baťa a usadil se v Brazílii. Firmu přebírá syn Tomáše Bati - Tomáš Jan Baťa.
 

Tomáš Baťa junior

Tomáš Baťa junior ovšem nebyl nějakým rozmazleným protekčním "chlapečkem". Naopak Tomáš si už jako chlapec od láskyplných ale rozhodně nerozmazlujících rodičů užil náročných úkolů. Už jako devítiletý putoval několikrát zcela sám do Anglie či do Německa a později i do Švýcarska, kde po celý rok studoval odloučen od rodiny a získával na samostatnosti. Avšak i s anglickým a švýcarským lyceem se musel doma nejdříve ze všeho vyučit ševcem, získat výuční list. Ale dělal i na kruhu, prodával před tovární branou fabriky boty ve slevě a vůbec – musel umět všechno. Naučit se nestydět se za nic, co umí, tak jako každý v otcově "království bot", ať patřil k poddaným nebo vyvoleným. Vše mělo svůj, otcem pečlivě volený smysl. I onen výuční list, podmínka umožňující mu později, až bude třeba, získat i živnostenské oprávnění ředitele továrny. I Tomáš sám pochopil otcovu snahu. I vědomí, že vše, čím projde, mu jednou přinese smysl pro toleranci a schopnost porozumět celku, vcítit se i do těch nejobyčejnějších, šéfům někdy i utajených problémů těch dole.

Kanadské začátky však byly až neuvěřitelně náročné a svým dílem museli přispět všichni. Dokonce i Tomášova maminka, Marie Baťová, přinášející do budované strojírny vlastnoručně uvařenou polévku. Batawa mezitím nejenže obstála, ale získala si takové uznání, že poté, co s Velkou Británií vstoupila do války s Německem i její tehdejší kolonie - Kanada, začala baťovská strojírna produkovat namísto strojů na výrobu bot pro Spojence důležitější součásti zbraní a torpéd. Většina konvojů určených ruskému Murmansku nebo britským přístavům před dnem D bylo chráněno kulomety, děly a torpédy vyráběnými i díky českým rukám pod jeho vedením v kanadské Batawě. Tomáš Baťa byl kapitánem kanadské armády a krátce po válce byl spojeneckým velením dokonce delegován, aby doprovázel nové velvyslance do Prahy.
 

V éře komunismu musel Baťa za hranice

Po válce, když komunistické vlády znárodnily všechny Baťovy společnosti ve střední a východní Evropě, Baťa přetrval díky obnově své společnosti ze zbývajících organizací umístěných mimo tyto oblasti. Prodej stěžejních druhů sortimentu, například dámských lodiček, prudce vzrostl a společnosti se opět začalo dařit. Zakladatelův syn Tomáš Jan Baťa podnikl odvážný krok, když s více než 100 rodinami přesídlil do Kanady, kde, jak jsme již zmínili, založil podnik Bata Shoe Company of Canada. V polovině století Baťa dosahuje pozice předního světového vývozce obuvi.

V průběhu 70., 80. a 90. let, když se syn Tomáše Bati juniora - Thomas Georg Baťa připravoval převzít zodpovědnost za vedení celosvětových operací, zahájil tým otce a syna reorganizaci svého podniku s využitím nových, inovačních strategií řízených Baťovými hlavními zásadami a zaměřených na zákazníky, marketing a zaměstnance. Baťa zavedl celou řadu originálních koncepcí, například značkové výrobky, novátorské koncepce maloobchodních prodejen, prodejní politiku orientovanou na životní styl a přidání neobuvnického zboží. Dnes Baťa prodává v síti svých společností ve více než 70 zemích průměrně 270 miliónů párů obuvi.
Celý popis
Naposledy změněno: 29. 12. 2019
Památník Tomáše Bati ve Zlíně

Památník Tomáše Bati ve Zlíně

Památník Tomáše Bati patří k vrcholným dílům zlínského funkcionalismu. Tuto výjimečnou architektonickou stavbu je možno navštívit vždy ve středu, pátek, víkendy a státní svátky.

Zlín to je jedinečná funkcionalistická architektura se značkou Baťa

Zlín to je jedinečná funkcionalistická architektura se značkou Baťa

Zlín je moderní město v zahradách a zároveň město Tomáše Bati, jednoho z nejvýznamnějších českých podnikatelů první poloviny 20. století. Díky němu se Zlín ve dvacátých letech 20. století během několika let proměnil v ojedinělou funkcionalistickou aglomeraci, kterou dnes přijíždějí obdivovat lidé z celého světa.

Baťovy domky ve Zlíně

Baťovy domky ve Zlíně

Domky se zahrádkou a typickou cihlovou fasádou byly domovem dělníků pracujících v Baťových závodech. Baťa chtěl, aby se jeho zaměstnanci nevyčerpávali dojížděním do práce, a zajistil jim ubytování co nejblíže továrny.

21 - Jednadvacítka aneb Zlínský mrakodrap

21 - Jednadvacítka aneb Zlínský mrakodrap

Správní budova číslo 21 Baťových závodů, dokončená roku 1938 dle projektu V. Karfíka, byla jednou z prvních výškových staveb v Evropě. Raritou, kterou jinde v Česku nespatříte, je výtah a zároveň kancelář šéfa firmy Baťa o rozměrech 6 x 6 m s umývadlem a klimatizací.

Baťův kanál - dovolená na obytných motorových lodích a hausbótech

Baťův kanál - dovolená na obytných motorových lodích a hausbótech

Pobyt blízko vody nebo přímo na vodě má své nenapodobitelné kouzlo. Pokud chcete strávit dovolenou, víkend nebo třeba jen několik hodin na lodi, nemusíte hned vyrážet do Holandska nebo Francie. Podobnou příležitost už totiž máte i u nás, a to na moravském Baťově kanálu, zvaném Baťák.

Jeden den s Baťou

Jeden den s Baťou

Fenomén zvaný Baťa významným způsobem ovlivnil nejen životy mnoha lidí na východě Moravy, ale také v celé řadě zemí po celém světě. Připravili jsme pro vaši inspiraci několik tipů, jak ve Zlíně prožít „Den s Baťou“. Vydejte se na výlet městem, kde objevíte například prvorepublikový obchodní dům, čtvrť proslavenou !baťovskými" domky anebo legendární zlínský mrakodrap.

Lázeňský relax v Luhačovicích

Lázeňský relax v Luhačovicích

Největší lázně na Moravě leží uprostřed krásné přírody a vynikají jak svými léčebnými účinky, tak malebnou architekturou. Luhačovice proslavila zejména minerální voda Vincentka pomáhající při řadě zdravotních neduhů. Ať už sem jedete za léčbou, lenošením či aktivním odpočinkem, zdejší pobyt ve vás stoprocentně navodí pohodu a pomůže vám odreagovat se od starostí všedních dnů.

Expozice Muzea jihovýchodní Moravy

Expozice Muzea jihovýchodní Moravy

Muzeum jihovýchodní Moravy sídlící ve 14. budově v bývalém továrním areálu firmy Baťa představuje ve svých expozicích historii obuvi, historii firmy Baťa, historii zlínských filmů a cestovatelství. Další expozice muzea jsou na hradě Malenovice, v Luhačovicích a v památníku Ploština.

Obuvnické muzeum ve Zlíně - Princip Baťa: Dnes fantazie, zítra skutečnost

Obuvnické muzeum ve Zlíně - Princip Baťa: Dnes fantazie, zítra skutečnost

Expozice Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně s názvem Princip Baťa - Dnes fantazie, zítra skutečnost se nachází v budově 14|15 Baťova institutu (ve 14. budově továrního areálu).

Obchodní dům Baťa v Praze

Obchodní dům Baťa v Praze

Baťa Flagship Store na Václavském náměstí je nejstarším a největším obchodním domem společnosti Baťa. Historie domu sahá až do roku 1928, kdy započala stavba budovy.

Velké kino ve Zlíně - nyní uzavřeno

Velké kino ve Zlíně - nyní uzavřeno

Funkcionalistickou budovu postavila v roce 1932 firma Baťa jako jedno z prvních kulturních zařízení nově budovaného města Zlína. Řadí se mezi největší kinosály v ČR a každoročně v květnu se stává dějištěm Mezinárodního filmového festivalu pro děti a mládež Zlín. Nyní je však kvůli statice uzavřeno.

Baťův Obchodní dům ve Zlíně

Baťův Obchodní dům ve Zlíně

Stavba Obchodního domu ve Zlíně byla podle návrhu dvorního baťovského architekta Františka Lydie Gahury byla předána k užívání o Vánocích 1931. V průběhu let se budova stala dominantou Zlína a vyhledávaným centrem pro nákupy obyvatel Zlína a širokého okolí.

Baťova vila ve Zlíně

Baťova vila ve Zlíně

Vila Tomáše Bati se začala stavět v roce 1909 a dokončena byla v roce 1911. Nechal si jej postavit geniálni podnikatel Tomáš Baťa, zakladatel Baťových obuvnických závodů. Chtěl pro sebe a svou rodinu vybudovat příjemné sídlo, kde by mohl odpočívat a stále vidět svou továrnu.

Zlínská radnice

Zlínská radnice

Nejstarší zmínka o zlínské radnici stojící na dnešním náměstí Míru pochází z roku 1569. V roce 1586 byla nově vystavěna v renesanční podobě a částečně sloužila i jako zájezdní hostinec. V srpnu roku 1921 renesanční radnice vyhořela, přitom jen rok předtím byla vypsána soutěž na novou stavbu.

Baťovské Otrokovice - čtvrt Baťov - Bahňák

Baťovské Otrokovice - čtvrt Baťov - Bahňák

Světově unikátní je historie Baťova, červeného města postaveného, jako středověká variace, na zelené louce. Na pozemku podmáčeného Bahňáku vzniklo nejprve letiště, poté továrna a k tomu všemu přibylo "město".

Slavný švec a jeho město - výlet do Zlína a okolí

Slavný švec a jeho město - výlet do Zlína a okolí

Dne 3. dubna se narodil Tomáš Baťa, jeden ze zakladatelů obuvnického závodu ve Zlíně. Co všechno rod Baťů pro Zlín znamenal, jak velké bylo jejich obuvnické impérium a jaké stopy po nich dodnes objevíte, vám prozradí portál Kudy z nudy.

Architekt, který postavil Zlín: znáte stavby Františka Lýdie Gahury?

Architekt, který postavil Zlín: znáte stavby Františka Lýdie Gahury?

Podobnou úlohu jako Jože Plečnik pro prvorepublikovou Prahu a Josef Gočár pro Hradec Králové sehrál František Lýdie Gahura pro Zlín. Muž, od jehož smrti letos uplynulo šedesát let, zažil město v době, kdy společnost Baťa byla na vrcholu prosperity a výrazně se podepsal na jeho podobě.

Baťův mrakodrap včetně oblíbené terasy je opět přístupný

Baťův mrakodrap včetně oblíbené terasy je opět přístupný

Po dlouhé rekonstrukci, která trvala půldruhého roku, se milovníkům architektury otevřel Baťův mrakodrap ve Zlíně. Nabízí rekonstruované expozice ve 2. a 8. etáži, Baťova výtahu a zcela nově je možné projít celou vyhlídkovou terasu v šestnáctém patře. Mezi další novinky patří i bronzový model Zlína 40. letech minulého století anebo busta Jana Antonína Bati v životní velikosti. Krásný výhled z terasy umocňují nově instalované dalekohledy v americkém retro stylu.

Památník Tomáše Bati zve do svých expozic i na repliku letadala Junkers

Památník Tomáše Bati zve do svých expozic i na repliku letadala Junkers

Památník Tomáše Bati patří k vrcholným dílům zlínského funkcionalismu. Od června 2019 je otevřen turistům každý den kromě pondělí. V prostoru památníku nechybí ani maketa letadla Junkers F 13, v němž roku 1932 Baťa zahynul. Komentované prohlídky začínají v infopointu každou celou hodinu.

Když milujete Východní Moravu: zoo Zlín, slivovice, Baťa a skleněný tunel pod hladinou

Když milujete Východní Moravu: zoo Zlín, slivovice, Baťa a skleněný tunel pod hladinou

Ochutnáte raději slivovici, pivo a víno anebo léčivou vodu ze zdejších pramenů? Východní Morava nabízí od všeho kousek: hrady a zámky, rozhledny, kopce a hřebeny s dalekými výhledy, poutní stezky i lidovou architekturu. Která místa patří k nejoblíbenějším?

Poznejte pět legendárních obchodních domů

Poznejte pět legendárních obchodních domů

Už od dob, kdy obchodní domy nahradily staré tržnice, oslňovaly nakupující spoustou technických vymožeností a také radovánkami. Víte například, kde se lidé poprvé svezli na eskalátorech a který obchodní dům nabízel svým zaměstnancům terasu s lehátky pro slunění?

Ve Zlíně se otevřel baťovský Obchodní dům

Ve Zlíně se otevřel baťovský Obchodní dům

Rekonstrukce baťovského obchodního domu na náměstí Práce v centru Zlína je po roce a čtyřech měsících u konce. Opravená budova se znovu otevřela pro veřejnost dnes, tedy v pátek 9. listopadu přesně v 9 hodin. Provoz zde zahájila většina prodejen v obchodní pasáži v nejnižších dvou podlažích. Zbytek provozoven, gastro podniky a vyšší poschodí ožijí v následujících týdnech a měsících. Budova ponese i nadále původní, tradiční název - Obchodní dům Zlín.

Slavíme 100 let republiky: kam a proč byste se měli vypravit?

Slavíme 100 let republiky: kam a proč byste se měli vypravit?

V letošním roce si připomínáme sté výročí vzniku Československé republiky – a osmadvacátý říjen je náš největší státní svátek, který by neměl nikdy zevšednět. Nabízíme vám přehled zajímavých výstav, festivalů, prohlídek a dalších akcí, jejichž společným tématem je jak rok 1918, tak další osmičková jubilea.

České značky: 100 let Československa jiným pohledem

České značky: 100 let Československa jiným pohledem

Na portálu Kudy z nudy vám pravidelně představujeme příběhy nejrůznějších tradičních českých značek. Pojďte se seznámit s těmi, které symbolizují sto let trvání naší republiky, které přečkaly dobu hlubokého socialismu a i dnes se vypořádají se světovou konkurencí.

První prohlídky Baťova památníku a oslavy 100 let republiky ve Zlíně

První prohlídky Baťova památníku a oslavy 100 let republiky ve Zlíně

Firma Baťa proměnila Zlín v prosperující město, jedinečné svým architektonickým i urbanistickým pojetím. Jedním z jeho klenotů, který se dlouhá léta ukrýval před světem v nenápadné šedi, je památník Tomáše Bati. V neděli 28. října, v den 100. výročí vzniku Československa, se chystají první prohlídky.

Industriální architektura: víte o místech, kde to žije?

Industriální architektura: víte o místech, kde to žije?

Industriální architekturu máme rádi a kulturní akce v halách starých přádelen, smaltoven, strojíren, mlýnů, trafostanic a dalších továren jsou docela běžná věc. Další prostory se mění na kanceláře, byty, úřady, nákupní a zábavní centra, knihovny, divadla i muzea. Kde taková místa najdete? Poradíme vám na portálu Kudy z nudy.

Velké kino ve Zlíně muselo být kvůli statice uzavřeno

Velké kino ve Zlíně muselo být kvůli statice uzavřeno

Největší kino v České republice muselo být od 1. března 2016 uzavřeno. Funkcionalistické Velké kino čeká velká rekonstrukce, a to zejména kvůli špatnému statickému stavu objektu. Kdy se znovu otevře divákům, však zatím není známo.

Zlín si připomene 100. výročí narození Tomáše Bati juniora

Zlín si připomene 100. výročí narození Tomáše Bati juniora

Sté výročí narození Tomáše Bati juniora, syna legendárného zakladatele firmy Baťa, si ve Zlíně připomeneme hned několika akcemi - pietním aktem, výstavou a koncertem. Tomáš Baťa, junior se narodil 17. 9. 1914 a zemřel 1. 9. 2008.

Obuvnické muzeum se už loučí se stávajícími prostorami

Obuvnické muzeum se už loučí se stávajícími prostorami

Už jen poslední dny zbývají k návštěvě Obuvnického muzea v jeho stávajících prostorách ve vstupní budově do bývalého průmyslového areálu v centru Zlína. Už v pondělí 29. října bude uzavřeno, protože ho čeká stěhování do nového zázemí. Koncem letošního roku bude sbírka obuvi prezentována v rámci nově vznikající expozice Princip Baťa – Dnes fantazie, zítra skutečnost, která bude součástí nového projektu 14|15 BAŤŮV INSTITUT.

Obuvnické muzeum zimním spánkem neusíná!

Obuvnické muzeum zimním spánkem neusíná!

Žádný zimní spánek a omezený režim – Obuvnické muzeum ve Zlíně chce vyjít návštěvníkům maximálně vstříc i v zimě a své dveře stále otevírá podle letního provozu. To znamená, že je nově mimo hlavní sezónu otevřeno pro veřejnost i o víkendech.

Muzeum baťovského bydlení ve Zlíně

Muzeum baťovského bydlení ve Zlíně

Ve Zlíně se 1. května návštěvníkům opět otevírá expozice Bydlení v baťovském Zlíně, která je umístěna v jednom z typických cihlových domků ve Zlíně – č. p. 1295 ve čtvrti Nad Ovčírnou. Muzeum bylo téměř rok uzavřené kvůli odstraňování dřevomorky.