Úvod > Aktuality > #světovéČesko a architekt Adolf Loos: stylové interiéry a slavné vily
#světovéČesko a architekt Adolf Loos: stylové interiéry a slavné vily
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">

#světovéČesko a architekt Adolf Loos: stylové interiéry a slavné vily

Vydáno 9. září 2020 Památky
Provokatér, vizionář a architekt, který výrazně ovlivnil moderní architekturu: to byl Adolf Loos (1870–1933). Poznávacím znamením jeho budov jsou jednoduché a čisté formy, funkčnost a minimalismus – a platí to jak pro stavby u nás, tak pro vily, domy a interiéry ve Vídni.

Dvě nadčasové vily od slavných architektů: Loos / Wright

dílo Adolfa Loose / Müllerova vila
dům od Franka Lloyda Wrighta
Adolf Loos se narodil v Brně, v rodině kameníka a sochaře. Gymnazijní léta strávil v rodném městě, v Jihlavě a v rakouském Melku, maturitu složil na průmyslovce v Liberci.

Architektonická studia zahájil na vídeňské Akademii užitých umění a pokračoval v nich na univerzitě Drážďanech, nejvíc zkušeností ale posbíral během tříletého pobytu v USA. Po návratu v roce 1896 se usadil ve Vídni, kde byl nejprve zaměstnán v ateliéru architekta a urbanisty Carla Mayredera, ale už o rok později si založil vlastní projekční kancelář.
 

Dekl od kanálu a stěhování císařské ložnice

Zatímco dnes se Loosovy vily, bytové a obchodní domy řadí mezi ikonické stavby 20. století, v době svého vzniku takové nadšení ani zdaleka nesklízely. Evropě vládla dekorativní a zdobná secese, a tak se říkalo, že architekti jako Loos ani nepotřebují tužku, protože jim stačí guma. Už v roce 1899 Vídeňáky zaskočil kavárnou Museum, které se díky strohému interiéru přezdívalo Café nihilismus. Po ní následoval například American Bar, Steinerův dům na St. Veit Gasse nebo terasový Scheuův dům na Larochegasse, který Vídeňáci přirovnávali k alžírským chatrčím. S ještě většími rozpaky se setkal obchodní dům Goldman a Salatsch na Michalském náměstí. Strohost fasády bez sebemenších ornamentů a ozdob vynikla tím spíš, že přímo naproti se otvírá honosný vchod do barokního palácového komplexu Hofburgu.

Vídeňáci domu přezdívali obilní silo nebo dekl od kanálu, prý podle rozmístění oken. Zatímco ale tehdy prý císař František Josef I. nechal přestěhovat svou ložnici, aby se na takzvaný Looshaus nemusel dívat každý den hned po probuzení, dnešní Vídeň Loose miluje. Jubilejní rok 2020 a 150. výročí nabízí Loosovým fanouškům řadu zajímavých aktivit včetně exkluzivních prohlídek běžně nepřístupných interiérů, bytů, vil a sídlišť.
 

První vila s plochou střechou

Přehled realizovaných děl prozrazuje, že po rozpadu monarchie Loos přesunul pozornost z Rakouska jinam: nadšené obdivovatele našel v modernistickém Československu. Pro významného průmyslníka a vizionáře Viktora Bauera, majitele cukrovaru v Hrušovanech nad Jevišovkou, Loos v letech 1914–1916 navrhl jak průmyslový podnik, tak vilu, považovanou za vůbec první dům s plochou střechou na našem území. Navrhl rovněž zařízení Bauerovy vily v Drážďanech a interiéry dvou vídeňských bytů, kolem roku 1925 se podílel se i na úpravách interiéru Bauerova zámečku v dnešním areálu Výstaviště na Starém Brně. Jediným dochovaným dílem Adolfa Loose v jeho rodném městě tak je jídelna obložená tmavě zeleným mramorem se zapuštěnými zrcadly, přístupná jen výjimečně.
 

Plzeňské interiéry

V Česku nesou Loosův rukopis asi tři desítky budov a interiérů. Na přelomu 20. a 30. let často působil v Plzni, kde se některé jeho myšlenek promítly do návrhů bytových interiérů pro bohaté podnikatele. Vzácná a z dnešního pohledu unikátní kolekce Loosových třinácti plzeňských bytů vznikala v letech 1907–1910 a 1927–1932. Po desetiletích chátrání jsou nyní k vidění v plné kráse, a to včetně původního vybavení s pohodlnými obývacími pokoji, mramorovými, travertinovými nebo mahagonovými obklady, originálními lustry či tapetami s geometrickým vzorem.

Každý z nich je jiný, za návštěvu ale rozhodně stojí všechny. V bytě manželů Krausových v Bendově 10 se podíváte do podle odborníků nejkrásnějšího Loosova salónu s obkladem ze švýcarského mramoru Cipollino a stropem z mahagonových desek. Návštěva apartmánu doktora Vogla v Klatovské 12 představí jako zázrakem dochovanou místnost, obývací salón s replikami původního nábytku a travertinovou jídelnu. K vidění je i Brummelův dům na Husově 58, Loosem přestavěný v dvougenerační bydlení, anebo byt rodiny Oskara Semlera na Klatovské 110. Jedná se o jediný z plzeňských interiérů, ve kterém byl využit Loosův princip raumplanu. Architekt navrhl také interiér bytu pro rodinu Otty Becka, jehož dcera Claire se později stala třetí Loosovou manželkou.
 

Slavné pražské vily a Raumplan

„Žil jsem dlouho ve Vídni a z tohoto města jsem nikdy neslyšel díků za svou činnost. V Československu jsem nežil, a byl jsem tu gentlemansky přijímán vládou i jednotlivými osobami,“ řekl Loos v roce 1930. V té době postupně rostly dvě jeho nejznámější stavby u nás, Müllerova vila pro stavebního podnikatele Františka Müllera, spolumajitele stavební firmy Kapsa a Müller, a Winternitzova vila pro rodinu advokáta Josefa Winternitze. Obě vily jsou přístupné a můžete tak na vlastní oči poznat jednu z Loosových originálních vizí, takzvaný Raumplan. Jde o princip uspořádání vnitřního prostoru stavby, který narušil horizontální navazování jednotlivých pater. Interiér tvoří otevřený prostor, kde jednotlivé částí mají rozdílnou výšku stropů i podlah, a to podle funkce a představ klientů.
 

Osmkrát o Loosovi

  • Brně, kde se Loos roku 1870 narodil, sice žádná jeho budova nestojí, zato se sem můžete vypravit na výstavy. 150. výročí narození světově proslulého architekta připomíná výstava Evropan Adolf Loos. Nejen brněnské stopy; v Muzeu města Brna na Špilberku je k vidění až do konce roku 2020.
  • Nejvíc děl Loosových následovníků najdeme ve Vídni, další jsou rozeseté po celém světě. Najdou se ale i u nás: jejich osudy mapuje výstava Následovníci Adolfa Loose, která proběhne od 2. října do 14. prosincebrněnské vile Stiassni.
  • Další výstavu, tentokrát pojmenovanou Adolf Loos – Opakování génia můžete až do konce ledna 2021 navštívit v galerii Studijního a dokumentačního centra NorbertovPraze.
  • Loosův rodný dům stával v místech dnešního brněnského Hotelu Continental. V blízkém parku na Janáčkově náměstí byl v srpnu 2020 odhalen pomník od autorské dvojice Oldřicha Moryse a Jaroslava Sedláka. Jde o betonovou sochařskou podobu masivního žulového bloku s nápisem LOOS, který má architekt na vídeňském Ústředním hřbitově. Socha symbolicky propojuje rodné město s místem, kde je pochovaný.
  • Loosovi se věnuje také nová Brněnská architektonická stezka; provede vás nejenom Brnem, ale i po jeho okolí, vesměs však místy, která jsou spojená s osudy Adolfa Loose. Dozvíte se také, které stavby jsou inspirovány Loosovým proslulým Raumplanem (cukrárna Kolbaba, hotel Avion, Kavárna Savoy), stezka přiblíží i nerealizovaný „dům na střeše“ na Sedlákově ulici, veřejnosti nepřístupnou přestavbu domu Karla Herolda na Jiráskově ulici nebo rodinné domky na Alešově ulici, využívající Loosovy konstrukční principy.
  • Výjimečný v mnoha ohledech je Dům Tristana Tzary, spisovatele a jednoho ze členů pařížské avantgardy, který navrhl Adolf Loos v roce 1925; také tady uplatnil způsob řešení prostoru Raumplan. Stojí v Paříži na malém svažitém pozemku na západním úbočí Montmartru a dodnes se v něm bydlí. Zato návrh vily pro Josephine Bakerovou (1927) se nikdy nerealizoval, údajně kvůli žárlivosti Le Corbusiera.
  • Loos celý život trpěl následky v mládí prodělané syfilidy; kromě neplodnosti šlo o nervové potíže, navíc téměř ohluchl. Jeho existenční potíže vyřešila až čestná prezidentská penze, kterou mu na žádost českých umělců udělil Tomáš Garrigue Masaryk. „Československo je ze všech zemí, které znám, nejklidnější, nejpilnější a nejspořádanější,“ říkal vděčný Loos. Zemřel 23. srpna 1933 v sanatoriu Kalksburg u Vídně.
  • Slavná Loosova Müllerova vila je často porovnávaná s domem Darwina D. Martina v americkém Buffalu od amerického architekta a interiérového designéra Franka Lloyda Wrighta (1867. Komplex inspirovaný Japonskem vyrostl na začátku 20. století a skládá se z pěti budov, které vznikaly postupně podle toho, jak se rodina bohatého podnikatele rozrůstala.
Moudří blázni z Osvobozeného

29.9.
Moudří blázni z Osvobozeného

Poetické divadlo uvádí pořad Moudří blázni z Osvobozeného.

Slam poetry v mramoru: večer improvizované poezie

6.10.
Slam poetry v mramoru: večer improvizované poezie

Slam poetry v mramoru: večer improvizované poezie v Bytě Krausových.

Příběh zlatých dvacátých II. - IV.

22.10.
15.12.
Příběh zlatých dvacátých II. - IV.

Příběh zlatých dvacátých let na pokračování v bytě Krausových v Plzni.

Odpolední čaj u Loosů

15.9.
10.11.
Odpolední čaj u Loosů

Po letní odmlce se na podzim do Loosových interiérů vrací kulturní program. Kromě pravidelných komentovaných prohlídek se můžete těšit na pokračování přednáškového cyklu Příběh stylu či divadelní představení Odpolední čaj u Loosů.

Brno předměstí Vídně

15.11.
23.2.
Brno předměstí Vídně

Nejnovější stálá expozice Moravské galerie v Brně.

Kulturní program v Loosových interiérech

15.8.
15.12.
Kulturní program v Loosových interiérech

V rámci oslav Roku Adolfa Loose, který byl letos vyhlášen u příležitosti 150. výročí jeho narození, připravila organizace Plzeň – TURISMUS za finanční podpory Plzeňského kraje pestrý kulturní program.

Cukrovar v Hrušovanech - největší cukrovar v České republice

Cukrovar v Hrušovanech - největší cukrovar v České republice

V Dyjskosvrateckém úvalu leží město Hrušovany nad Jevišovkou, kde byl již v roce 1851 uveden do provozu cukrovar. Cukrovar několikrát změnil majitele, byl přestavěn, ale stále je to cukrovar s největší kapacitou v Česku.

Bauerův zámeček v Brně

Bauerův zámeček v Brně

Zámeček je nejstarší stavbou na brněnském výstavišti. Byl postaven na začátku 19. století. Interiéry upravoval na začátku 20. století architekt Adolf Loos. Zámek je veřejnosti přístupný pouze omezeně.

Studijní a dokumentační centrum Norbertov Muzea hlavního města Prahy

Studijní a dokumentační centrum Norbertov Muzea hlavního města Prahy

Nedaleko Müllerovy vily stojí v památkové zóně Staré Střešovice v ulici Nad Hradním vodojemem budova s čp. 53. V objektu je dnes umístěno Studijní a dokumentační centrum Norbertov.

Ubytování v pražské Winternitzově vile od Adolfa Loose

Ubytování v pražské Winternitzově vile od Adolfa Loose

Chcete se stát na jednu noc majiteli vily od Adolfa Loose? Ve Winternitzově vile na pražském Smíchově můžete tento pocit zažít. Kromě zajímavých prohlídek nabízí majitelé také možnost přenocování v tomto unikátním objektu.

Winternitzova vila od Adolfa Loose na pražském Smíchově

Winternitzova vila od Adolfa Loose na pražském Smíchově

Winternitzova vila slavného funkcionalistického architekta Adolfa Loose na Smíchově se otevírá veřejnosti jako galerie. Stavitelem vily byl právník Josef Winternitz, který si život v půvabném domě dlouho neužil. Spolu s dalšími členy rodiny za 2. světové války zahynul v koncentračním táboře.

Dům Oskara a Jany Semlerových v Plzni architekta Adolfa Loose

Dům Oskara a Jany Semlerových v Plzni architekta Adolfa Loose

Unikát mezi památkami architektury 20. století v ČR představuje byt rodiny Oskara Semlera, spolumajitele firmy na drátěné zboží, předně gramofonové jehly značky Sem. Přestože se Adolf Loos účastnil jen stanovení základní prostorové koncepce, lze interiér považovat za vrchol Loosovy činnosti v Plzni.

Byt doktora Josefa Vogla v Plzni architekta Loose

Byt doktora Josefa Vogla v Plzni architekta Loose

Adolf Loos patřil mezi nejvýznamnější architekty dvacátého století. Byt na Klatovské třídě navrhl ve dvacátých letech minulého století pro MUDr. Josefa Vogla, dětského lékaře, a jeho choť Štěpánku, která byla dcerou majitele domu. Do dnešních dní se zachovala i jídelna s obývacím pokojem.

Byt Viléma a Gertrudy Krausových Adolfa Loose v Plzni

Byt Viléma a Gertrudy Krausových Adolfa Loose v Plzni

Prvorepublikový byt Viléma Krause se nachází v Bendově ulici 10. Navrhl jej světoznámý architekt Adolf Loos pro potřeby inženýra Viléma Krause a jeho ženy Gertrudy mezi lety 1930 – 1931. V bytě se dochovaly vzácné mramorové obklady, protilehlé zrcadlové stěny a komfortně řešený vestavěný nábytek.

Byt Huga Semlera od Adolfa Loose v Plzni

Byt Huga Semlera od Adolfa Loose v Plzni

Unikát mezi památkami architektury 20. století v České republice představuje byt rodiny Oskara Semlera, spolumajitele firmy produkující drátěné zboží, předně gramofonové jehly značky Sem. Nachází se na Klatovské třídě 19 a vydat se sem můžete v rámci komentovaných prohlídek.

Loosovy interiéry v Plzni - cenné bohatství evropské architektury 20. století

Loosovy interiéry v Plzni - cenné bohatství evropské architektury 20. století

Adolf Loos (1870 - 1933) je považován za nejvýznamnějšího středoevropského architekta první třetiny 20. století. Na přelomu 20. a 30. let Adolf Loos v Plzni často pobýval. V Plzni Adolf Loos realizoval přestavbu tzv. Brummelova domu (Husova 58) a 13 bytových interiérů.

Den architektury 2020

1.10.
7.10.
Den architektury 2020

Začátek října bude opět ve znamení architektury. Od 1. do 7. října zamíří festival Den architektury do stovky měst a obcí napříč Čechami, Moravou a Slovenskem.

Adolf Loos - Opakování génia v galerii Norbertov

18.6.
31.1.
Adolf Loos - Opakování génia v galerii Norbertov

Muzeum hlavního města Prahy otevírá 18. června 2020 v galerii Studijního a dokumentačního centra Norbertov výstavu s názvem Adolf Loos.

Loosova dělnická kolonie v Náchodě

Loosova dělnická kolonie v Náchodě

K téměř zapomenutým projektům Adolfa Loose patří dochovaná a částečně pozměněná dělnická kolonie s jednoduchými a účelnými byty v Náchodě.

Evropan Adolf Loos - výstava na Špilberku

11.6.
31.12.
Evropan Adolf Loos - výstava na Špilberku

Architekt Adolf Loos zásadním způsobem určil vývoj světové moderní architektury. 150 let od jeho narození proto Muzeum města Brna věnuje svoji letošní největší výstavu právě tomuto brněnskému rodákovi. Loos proslul modernistickými stavbami, estetikou bez ozdob a novou koncepcí prostoru.

Následovníci Adolfa Loose

2.10.
5.10.
Následovníci Adolfa Loose

Vila Stiassni zve na výstavu.

Müllerova vila - dílo světoznámého architekta Adolfa Loose

Müllerova vila - dílo světoznámého architekta Adolfa Loose

Během návštěvy máte možnost dovědět se více o unikátní památce moderní architektury, která svým významem a pozoruhodností nemá na území naší republiky obdoby, a ve světě patří mezi šest nejvýznamnějších vilových domů 20. století.

Brummelův dům od Adolfa Loose v Plzni

Brummelův dům od Adolfa Loose v Plzni

Přestavbu starého patrového domu a vybavení jeho interiéru projektoval Adolf Loos pro Jana a Janu Brummelovy na Husově třídě 58. Původní dům vystavěný v neorenesančním stylu mezi lety 1885–1886 později zakoupila rodina Liebsteinových, vlastnící obchod se dřevem.

Dům Viktora Bauera – Loosova vila Hrušovany

Dům Viktora Bauera – Loosova vila Hrušovany

Dům Viktora Bauera z roku 1918 je nejstarším domem s plochou střechou v Česku a zároveň jediným větším dílem Adolfa Loose na jižní Moravě.

Bauerova vila v Hrušovanech u Brna

Bauerova vila v Hrušovanech u Brna

Pro významného brněnského průmyslníka Viktora Bauera navrhl Adolf Loos v roce 1914 vilu v Hrušovanech u Brna.

Další aktuality

24.9.
2020
Centrum stavitelského dědictví NTM Plasy slaví 5 let!

Centrum stavitelského dědictví NTM Plasy slaví 5 let!

Plzeňsko a Český les | Památky
24.9.
2020
TheSIKLS: za zážitky v Plzeňském kraji

TheSIKLS: za zážitky v Plzeňském kraji

Plzeňsko a Český les | Zážitky
18.9.
2020
Festival minipivovarů v Plzni nabídne vynikající piva

Festival minipivovarů v Plzni nabídne vynikající piva

Plzeňsko a Český les | Gurmánská turistika