Václavské náměstí je
750 m dlouhé s rozlohou přibližně 45 000 m², na jedné straně ho ohraničuje magistrála s budouvou
Národního muzea v pozadí a na straně druhé stanice metra Můstek s pěší zónou v ulici Na Příkopě. Náměstí je považováno i za jeden ze symbolů české státnosti.
Hlavní dominantou náměstí a ústředním místem setkání Pražanů i návštěvníků metropole, kteří si dávají sraz "pod vocasem" je
jezdecká socha svatého Václava, patrona české Země, po kterém je náměstí pojmenováno. Kromě Václava je dílo sochaře J.V. Myslbeka, doplněna dalšími světci – je zde Václavova babička
svatá Ludmila, svatá Anežka Česká, svatý Prokopa a svatý Vojtěcha. Celé sousoší však bylo dokončeno až po sochařově smrti roku 1913. Pokud si všimnete detailu tváře svatého Prokopa, uvidíte samotného Myslbeka. Zajímavostí je také skutečnost, že se při zhotovování sochy nechal autor v jízdárně překračovat koněm, aby viděl, jakým způsobem a na jakých místech se při chůzi napínají svaly zvířete. A kdo je vlastně onen slavný kůň, na kterém svatý Václav sedí? Modelem se stal
sedmiletý hřebec Arda, který byl majetkem armády. V říjnu 1918 byl u pomníku vyhlášen vznik Československa listinou, kterou přečetl Alois Jirásek, proto je před sousoším vytesáno datum 28.10.1918.
Václavské náměstí se původně nazývalo
Koňský trh. Spolu s Dobytčím a Senným trhem bylo vyprojektováno na přání Karla IV. Teprve až roku 1848 bylo na návrh Karla Havlíčka Borovského
přejmenováno na Svatováclavské náměstí. V roce 1918 zde byla vyhlášená samostatnost Československa. 19. ledna 1969 se zde
upálil student Jan Palach na protest proti invazi "spřátelených" států do Československa v srpnu 1968. Během
Sametové revoluce v roce 1989 se "Václavák" stal klíčovým místem, kde probíhaly masové demonstrace. Z balkonu nakladatelství Melantrich promlouval k lidem Václav Havel a ostatní známé osobnosti. Dnes je Václavské náměstí
obchodním centrem Prahy. Sídlí na něm nejznámější hotely, obchody a luxusní restaurace.