ÚvodAktualityČeské značky: Tomáš Baťa a jeho slavná obuvnická firma ze Zlína
Zážitky

České značky: Tomáš Baťa a jeho slavná obuvnická firma ze Zlína

Společnost Baťa je významná česká firma s dlouholetou tradicí, spojovaná zejména s výrobou a prodejem obuvi. Její zakladatel Tomáš Baťa (1876–1935), podnikatel a vizionář, zavedl do obuvnického průmyslu nové trendy i principy úspěšného managementu. Jeho zásluhou se také Zlín proměnil z provinčního maloměsta v moderní centrum plné úžasných funkcionalistických a industriálních budov.
Příběh firmy Baťa sice začal v roce 1894, ale kolem bot se život Tomáše Bati točil mnohem dřív. Už v roce 1891 se jako patnáctiletý pustil do jejich výroby ve Vídni-Döblingu (pokus zakrátko ztroskotal), o rok později se jako obchodní cestující v Praze i jinde snažil získat zakázky pro otcovu dílnu. Rok 1894 zastihl sourozence Annu, Antonína a Tomáše ve Zlíně, kde z nevelkého dědictví společně založili obuvnickou dílnu. Jejich závod, jeden z prvních „velkovýrobců“ obuvi na světě, se jmenoval A. & T. Baťa a tvořilo jej několik desítek šiček a ševců, kteří šili boty nejen pro své sousedy, ale i pro vzdálenější obchodníky. Z první adresy na Dlouhé ulici se firma brzy přestěhovala do domu na zlínském náměstí. Vedení se ale záhy musel ujmout výhradně Tomáš: bratr Antonín odešel na vojnu, sestra Anna se po několika letech vdala a společnost opustila.
 

Rok 1897 a slavné baťovky

Lehká plátěná bota, která odstartovala zrod baťovského impéria, se nazývala baťovka a začala se vyrábět v roce 1897. Špičku, podešev i detaily měla vyrobenou z kůže, ale převážnou část tvořila bavlněná tkanina. Baťovky vážily polovinu toho, co běžné boty, byly vkusné a pohodlné, daly se nosit od jara do podzimu, a díky nízké ceně a krátké výrobní lhůtě byly dostupné i pro chudší lidi. Nevyráběly se ručně, ale strojově, a staly se tak symbolem masové výroby bot i moderního obuvnického průmyslu. Z dobových fotografií je vidět, že si je oblíbil i sám Baťa, vy si je můžete prohlédnout v Obuvnickém muzeu ve Zlíně.
 

Náš zákazník, náš pán

O necelých deset let později už společnost s 250 zaměstnanci vyráběla 2 200 párů bot denně. Aby vyhověl poptávce, Tomáš už dávno nevyužíval jen šikovné ruce šiček a ševců, ale i moderní stroje. Firma vyvíjela novátorské modely obuvi a nové způsoby jejich propagace, jedinečným přístupem k zákazníkům také dokázala okamžitě reagovat na jejich přání a potřeby. Právě tehdy se zrodilo známé motto Tomáše Bati „Náš zákazník, náš pán“ a také slavné baťovské ceny, kdy cifra končící devítkou je pro vaši peněženku zajímavější než zaokrouhlená s nulou na konci. Díky velkému zájmu o kvalitní boty, které byly k mání v několika designech, založila firma ještě před první světovou válkou prodejní agentury v Německu, na Balkáně a na Středním východě. V roce 1917 už v baťovských závodech pracovalo přes pět tisíc zaměstnanců a firma vyráběla přibližně dva miliony párů bot ročně.
 

Baťova vila a první domky pro dělníky

Důležité bylo setkání Tomáše Bati s Janem Kotěrou (1871–1923), tehdy profesorem pražské Uměleckoprůmyslové školy a výraznou osobností naší architektonické scény. Když si podnikatel nechal postavit svůj rodinný dům nedaleko zlínského historického centra na místě, odkud měl výhled na rozrůstající se tovární areál za říčkou Dřevnicí, svěřil projekt Františkovi Novákovi, staviteli z Vizovic. S výsledkem ale nebyl spokojen, a tak do věci vstoupil Kotěra: ten dal Baťově vile definitivní podobu. Spolupráce Kotěry s Baťou pokračovala projektem zdravého, kvalitního a důstojného bydlení pro zaměstnance; podnikatel totiž razil heslo „Společně pracovat, ale individuálně bydlet“. První Baťovy domky, řadové i samostatně stojící a obklopené zahrádkami, vznikly už v druhé dekádě 20. století podle Kotěrova regulačního plánu podél dnešní Kotěrovy ulice a staly se základem typické zlínské zástavby.

Jan Kotěra zůstal Baťovým poradcem pro architekturu i v následujících letech, jako nástupce pak doporučil své nadané žáky Josefa Gočára a zlínského rodáka Františka Lýdie Gahuru. Ti pak s Tomášem i Janem Antonínem Baťou spolupracovali jako architekti i konzultanti na řadě projektů.
 

Baťa a jeho nejznámější reklamní tah

Když po první světové válce došlo k devalvaci měny, která snížila kupní sílu, Tomáš Baťa podnikl riskantní krok, dodnes považovaný za jeho nejvýraznější marketingový i reklamní tah: snížil ceny obuvi o 50 %. Dělníci zároveň souhlasili se snížením mezd o 40 % a Baťa jim na oplátku dodával jídlo, oblečení a další nezbytnosti za poloviční cenu. Tento odvážný krok se osvědčil a Baťovy obchody opět zaplavili zákazníci.

Od roku 1923 pak Baťa zavedl autonomní systém pro jednotlivé části firmy, které byly zodpovědné za vlastní hospodářské výsledky. Firma rovněž založila vlastní školu, která vychovávala své budoucí manažery. Na počátku 30. let se Baťa stal předním exportérem obuvi na světě a společnost zakládala továrny ve Švýcarsku, Německu, Anglii, Francii, Jugoslávii, Holandsku, USA a Indii.
 

Rozmach impéria



K největšímu rozmachu Baťova průmyslového impéria došlo ve dvacátých a třicátých letech 20. století. Baťa budoval nejen továrnu, ale také veškeré zázemí pro ni, například koželužnu Otrokovicích, ve Zlíně firmu vyrábějící stroje i filmové ateliéry pro natáčení reklamních a zpravodajských filmů. Vznikaly další zlínské zahradní čtvrtě s bydlením pro zaměstnance, školkami a školami, nemocnice, parkový prospekt internátů na dnešním náměstí T. G. Masaryka nebo budovy takzvaných Masarykových škol. Ty byly odstraněny v roce 1988 a na jejich místě dnes stojí Kongresové centrum od Evy Jiřičné.

V roce 1931 se centrum Zlína rozrostlo o Obchodní dům a vzápětí o Velké kino, které se s kinosálem pro 2 500 návštěvníků stalo největším kinem v republice. Poslední projekt, jímž se architekt Gahura symbolicky rozloučil se svým šéfem, byl Památník Tomáše Bati, připomínající jeho tragickou smrt při letecké havárii v roce 1932. Byl dokončen v roce 1933 a po revitalizaci jej můžete vidět v původní, čisté podobě: dvě nadzemní podlaží, skleněná výplň obvodových stěn a majestátní model letadla Junkers F13, ve kterém Baťa zahynul.
 

Od Jednadvacítky k Baťovu kanálu

Rozvoj Zlína pokračoval i po smrti Tomáše Bati, kdy se vedení společnosti ujal nevlastní bratr Jan Antonín Baťa (1898–1965); syn Tomáš Baťa junior (1914–2008) v té době ještě nebyl dospělý. Pod novým vedením se záběr společnosti rozšířil například o pneumatiky, letadla či jízdní kola, ve Zlíně pak byla postavena slavná Jednadvacítka – správní budova č. 21 s pověstnou kanceláří ve výtahu či hotel. Vznikl rovněž Baťův kanál, plavební kanál v délce 52 km, který spojoval Otrokovice s Rohatcem a částečně využíval i řeku Moravu.

Ve 30. letech společnost dynamicky rozšířila svůj záběr do zahraničí, zakoupila dvě lodě na přepravu svého zboží přes moře a založila také nové zahraniční sklady a pobočky. Před druhou světovou válkou firma ve více než 30 zemích světa zaměstnávala 42 000 lidí a prodávala přes 60 milionů párů bot ročně. Právě díky zahraničním pobočkám přežila firma roky po druhé světové válce, když komunistické vlády znárodnily všechny Baťovy společnosti ve východní Evropě. Už za války Tomáš Baťa junior s více než stovkou rodin přesídlil do Kanady. V jižním Ontariu založil město Batawa (jméno je spojením jména Baťa s poslední slabikou názvu kanadského města Ottawa) a novou obuvnickou továrnu, kde pracovaly desítky uprchlíků z Československa.
 

Návrat formy Baťa



Zatímco společnost Baťa v zahraničí zakládala nové továrny, reorganizovala a zaváděla řadu nových koncepcí, například značkové výrobky, maloobchodní prodejny orientované na životní styl a rozšířené o sortiment jiného zboží než tradičních bot, komunistický režim se – dodejme, že neúspěšně – snažil, aby jméno Baťa bylo jedno provždy zapomenuto. Ze Zlína se stal Gottwaldov, Baťovy továrny změnily název na Svit.

V listopadu 1989 se Tomáš Baťa mladší stal pro Zlín symbolem změn režimu. Obuvnickou továrnu v restituci nezískal, byla znárodněna ještě před rokem 1948 podle Benešových dekretů, nicméně právě ve Zlíně má firma Baťa dnes své zastoupení pro Českou republiku a je také zlínskou firmou s největším počtem zaměstnanců.
Tomáš Baťa junior nechal pietně opravit vilu svého otce a nabídl ji Nadaci Tomáše Bati, stál také u zrodu Univerzity Tomáše Bati a ještě krátce před smrtí se ve Zlíně zúčastnil otevření nového Univerzitního centra. Přání dožít se 99 let, což by podle jeho slov připomínalo baťovské ceny, se mu sice nesplnilo, nicméně vedení společnosti stihl úspěšně předat synovi Tomášovi, zakladatelovu vnukovi.
 

Co ještě byste měli vědět o společnosti Baťa?

  • V současnosti firma Baťa patří mezi největší české prodejce obuvi. V Česku byste napočítali přibližně sedmdesát prodejen, kdy mnohé z nich byly baťovskými obchody již ve 20. a 30. letech. Dnes Baťa prodává v síti svých společností ve více než 70 zemích průměrně 270 milionů párů obuvi ročně.
  • Boty se nešijí jen ve světě, ale také v Dolním Němčí, malé továrně u Uherského Hradiště. Zaměstnává 140 lidí, specializuje se na výrobu vycházkové obuvi značky Weinbrenner a jde zároveň o největšího výrobce obuvi pro diabetiky u nás.
  • Prakticky celá výroba obuvi v Dolním Němčí je ruční, továrna dlouhodobě spolupracuje se studenty středních a vysokých škol se zaměřením na design. Pro jejich tvorbu jim zdarma poskytuje materiály a zařízení, včetně možnosti samotné výroby jimi navržených vzorků.
  • Zakladatel firmy kdysi řekl: „Nebuduji svůj podnik proto, abych si zajistil rodinný majetek, nýbrž v naději, že jeho rozvojem přispěji k blahobytu kraje.“ Východní Morava je na něj náležitě pyšná a pod názvem Baťa nejsou jenom boty přibližuje Baťovský odkaz formou cestovatelských zážitků. Můžete poznat místa spojená s působením Baťů, a to nejenom ve Zlíně, ale také v okolí. Zajímavým výletním cílem jsou například fragmenty baťovské dálnice v pohoří Chřiby, Baťův kanál lemovaný cyklostezkou, nedokončená železnice ve Vizovických vrších anebo zámky Vsetín a Napajedla, které rovněž patřily rodině Baťových.
  • Hrob Tomáše Bati (†56) a jeho syna Tomáše juniora (†93) můžete navštívit na Lesním hřbitově ve Zlíně. Hřbitov po vzoru západních zemí nechal zakladatel Zlína a obřího obuvnického impéria vybudovat v roce 1931. Netušil, že již v červenci 1932 tam bude sám pochován.
České značky: Vasky, Footshop, Kave, Bohempia a dál přes prestižky a botasky až po baťovky

České značky: Vasky, Footshop, Kave, Bohempia a dál přes prestižky a botasky až po baťovky

Kůže nevoněla jen dávným ševcovskými mistrům, neodolatelně vábí i mladé. Třeba Václav Staněk založil značku ručně šitých bot Vasky už v osmnácti letech a po pěti letech ukazuje, že řemeslo je umění, kterým se navíc dá uživit a navíc že je sexy. A není v tom sám: lidí, kteří se pustili do výroby kožených bot, designových tenisek, kožených batohů a dalších doplňků, je na českém trhu celá řada. A jejich výrobky a příběhy mají šmrnc!

Boty Baťa – světové obuvnické impérium ze Zlína

Boty Baťa – světové obuvnické impérium ze Zlína

Světové obuvnické impérium má původ v moravském městě Zlíně, kde se počátkem 20. století pustila jedna ševcovská rodina do šití plstěných papučí. Zakladatel Tomáš Baťa se záhy stal průkopníkem v oblasti moderních technologií a organizace výroby, ale i reklamy, marketingu a péči o zaměstnance.

Výlet za nejkrásnějšími stavbami architekta Jana Kotěry

Výlet za nejkrásnějšími stavbami architekta Jana Kotěry

Tvůrce rozkročený mezi dobovou secesí a moderním funkcionalismem zanechal nesmazatelnou stopu v Hradci Králové i na jiných místech. Kde? To vám prozradí portál Kudy z nudy.

Výlet do cihlového města aneb Zlín podle Bati

Výlet do cihlového města aneb Zlín podle Bati

Zlín je unikát, který by měl každý alespoň jednou v životě navštívit. Zlíňáci ho milují pro jeho baťovské domky ve stráních, pro nově opravené parky, kde se odehrává většina společenského života, pro procházky staletým továrním areálem. Pojďte si unikátní Zlín objevit také podle sebe.

Slavný švec a jeho město – výlet do Zlína a okolí za příběhem Tomáše Bati

Slavný švec a jeho město – výlet do Zlína a okolí za příběhem Tomáše Bati

Dne 3. dubna se narodil Tomáš Baťa, jeden ze zakladatelů obuvnického závodu ve Zlíně. Co všechno rod Baťů pro Zlín znamenal, jak velké bylo jejich obuvnické impérium a jaké stopy po nich dodnes objevíte, vám prozradí portál Kudy z nudy.

Památník Tomáše Bati ve Zlíně Památky

Památník Tomáše Bati ve Zlíně

Památník Tomáše Bati patří k vrcholným dílům zlínského funkcionalismu. Tuto výjimečnou architektonickou stavbu je možno navštívit formou komentované prohlídky ve stanovené provozní dny.

Lesní hřbitov ve Zlíně Památky

Lesní hřbitov ve Zlíně

V sousedství zlínských filmových ateliérů nedaleko od centra města se nachází lesní hřbitov, který byl zřízen na počátku 30. let 20. století. I zbudování tohoto místa je spjato se jménem Tomáše Bati.

Baťova vila ve Zlíně Zážitky

Baťova vila ve Zlíně

Vila Tomáše Bati se začala stavět v roce 1909 a dokončena byla v roce 1911. Nechal si jej postavit geniálni podnikatel Tomáš Baťa, zakladatel Baťových obuvnických závodů. Chtěl pro sebe a svou rodinu vybudovat příjemné sídlo, kde by mohl odpočívat a stále vidět svou továrnu.

Věda a historie není nuda: šlechtické rody coby úspěšní průmyslníci

Věda a historie není nuda: šlechtické rody coby úspěšní průmyslníci

Jaké byly příběhy průmyslníků ze známých šlechtických rodů? Co založili Thurn-Taxisové a co Harrachové, ve které oblasti vynikli Larisch-Mönnichové a se kterým městem jsou spojené osudy rodu Salm-Reifferscheidtů? Jedinečné příběhy nejznámějších českých průmyslníků ze šlechtických rodů vám představíme na Kudy z nudy.

Zóna Zlín – komentované procházky po zlínské architektuře Památky

Zóna Zlín – komentované procházky po zlínské architektuře

Toužíte poznat výjimečná místa a architektonické skvosty s nezaměnitelnou atmosférou? Pak se vydejte na prohlídku baťovského Zlína s průvodci, kteří vás seznámí s jeho výjimečností. Kromě architektonicky cenných staveb se seznámíte s typickým baťovským bydlením nebo jedinečným továrním areálem.

Baťův kanál – největší umělý tok v České republice

Baťův kanál – největší umělý tok v České republice

Baťův kanál byl vybudován ve 30. letech 20. století jako první část splavnění Moravy a jejího napojení na Dunaj. V minulosti kanál sloužil k dopravě lignitu z Ratíškovických dolů, které vlastnila firma Baťa do otrokovické elektrárny.

21 – Jednadvacítka aneb Zlínský mrakodrap Památky

21 – Jednadvacítka aneb Zlínský mrakodrap

Správní budova číslo 21 Baťových závodů, dokončená roku 1938 dle projektu V. Karfíka, byla jednou z prvních výškových staveb v Evropě. Raritou, kterou jinde v Česku nespatříte, je výtah a zároveň kancelář šéfa firmy Baťa o rozměrech 6 x 6 m s umývadlem a klimatizací.

Retro: paneláky, věžáky a sídliště, nové muzeum a panelové rekordy

Retro: paneláky, věžáky a sídliště, nové muzeum a panelové rekordy

Sice získaly nelichotivé přezdívky jako králíkárny nebo Husákovy hradby, režisérka Věra Chytilová o nich natočila satirický film Panelstory aneb Jak se rodí sídliště, ale spokojeně v nich bydlí miliony lidí. Řeč je o panelácích a sídlištích. Typická architektura druhé poloviny 20. století se před časem dokonce dočkala speciální výstavy v pražském Uměleckoprůmyslovém museu, nyní se v Kladně otvírá vůbec první muzeum sídlištní architektury v Česku.

Seznamte se: nejúspěšnější čeští průmyslníci

Seznamte se: nejúspěšnější čeští průmyslníci

Slavné české průmyslníky spojují známé značky, rozsáhlé průmyslové areály a neobvyklé nápady, jimiž často předběhli dobu. Někde se podnikání v rodině předávalo z generace na generaci, jinde se uplatňovaly originální metody řízení, výroby a obchodu. Jedinečné příběhy nejznámějších českých průmyslníků vám představíme na Kudy z nudy.

Baťovy závody – Areál Svit Zlín Památky

Baťovy závody – Areál Svit Zlín

Obdivujete Baťovskou architekturu začátku minulého století? Udělejte si čas na procházku zlínským továrním areálem! Továrnu založil Tomáš Baťa s bratrem Antonínem a sestrou Annou. Postupně zde vzniklo srdce Baťovského impéria, ohromný průmyslový areál s typizovanými budovami.

Otrokovice

Otrokovice

Pro druhé největší město východní Moravy na soutoku Moravy a Dřevnice se za první republiky používal neoficiální název Baťov. Koncern Baťa tu vybudoval pobočky, městem prochází Baťův plavební kanál a stojí tu i letiště, kde roku 1932 zahynul tvůrce světového obchodního impéria Tomáš Baťa.

České značky: 100 let Československa jiným pohledem

České značky: 100 let Československa jiným pohledem

Na portálu Kudy z nudy vám pravidelně představujeme příběhy nejrůznějších tradičních českých značek. Pojďte se seznámit s těmi, které symbolizují sto let trvání naší republiky, které přečkaly dobu hlubokého socialismu a i dnes se vypořádají se světovou konkurencí.

Architekt, který postavil Zlín: znáte stavby Františka Lýdie Gahury?

Architekt, který postavil Zlín: znáte stavby Františka Lýdie Gahury?

Podobnou úlohu jako Jože Plečnik pro prvorepublikovou Prahu a Josef Gočár pro Hradec Králové sehrál František Lýdie Gahura pro Zlín. Muž, který zažil město v době, kdy společnost Baťa byla na vrcholu prosperity a výrazně se podepsal na jeho podobě.

Industriální architektura: víte o místech, kde to žije?

Industriální architektura: víte o místech, kde to žije?

Industriální architekturu máme rádi a kulturní akce v halách starých přádelen, smaltoven, strojíren, mlýnů, trafostanic a dalších továren jsou docela běžná věc. Další prostory se mění na kanceláře, byty, úřady, nákupní a zábavní centra, knihovny, divadla i muzea. Kde taková místa najdete? Poradíme vám na portálu Kudy z nudy.

Památník Tomáše Bati zve do svých expozic i na repliku letadala Junkers

Památník Tomáše Bati zve do svých expozic i na repliku letadala Junkers

Památník Tomáše Bati patří k vrcholným dílům zlínského funkcionalismu. Od června 2019 je otevřen turistům každý den kromě pondělí. V prostoru památníku nechybí ani maketa letadla Junkers F 13, v němž roku 1932 Baťa zahynul. Komentované prohlídky začínají v infopointu každou celou hodinu.

Zlínská radnice Památky

Zlínská radnice

Nejstarší zmínka o zlínské radnici stojící na dnešním náměstí Míru pochází z roku 1569. V roce 1586 byla nově vystavěna v renesanční podobě a částečně sloužila i jako zájezdní hostinec. V srpnu roku 1921 renesanční radnice vyhořela, přitom jen rok předtím byla vypsána soutěž na novou stavbu.

Další aktuality

Hrad Cimburk obsadí milovníci dobrého vína

Už potřinácté se v sobotu 25. května 2024 od 14:00 hodin na hradě Cimburku uskuteční košt vín. Připravena bude více než stovka vzorků a doprovodný program laděný v tradičním duchu. K poslechu a tanci zahraje cimbálová muzika.
22. květen 2024 9:00
Gurmánská turistika, Zlínský kraj

Vlčnov o víkendu opět zaplní tisícovky návštěvníků, pojede se tu tradiční Jízda králů

Na legendární Jízdu králů se chystá obec Vlčnov na Uherskohradišťsku. Uskuteční se od soboty 25. do neděle 26. května. Samotná Jízda krále a jeho družiny začne v neděli v poledne. Folklórní událost je pestrá a zajímavá a láká tisíce návštěvníků. Uznání se dočkala i v zahraničí, když byla v roce 2011 zapsána organizací UNESCO na seznam Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva.
22. květen 2024 8:00
Kultura, Zlínský kraj

Prožijte Jaro na dědině ve Valašském muzeum v přírodě

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm zve na připomínku tradičních jarních prací našich předků. Program nazvaný Jaro na dědině oživí v sobotu 25. května 2024 Valašskou dědinu. V areálu se budou předvádět činnosti spojené především s domácími pracemi kolem chalupy a v zemědělství.
20. květen 2024 10:00
Kultura, Zlínský kraj

Oslava v duchu dědictví UNESCO, v Kunovicích se o víkendu pojede Jízda králů

Každé dva roky se v Kunovicích na Slovácku pořádá folklorní slavnost Jízda králů, výjimečný lidový zvyk, zapsaný do seznamu UNESCO. Bohatý kulturní program bude probíhat již od pátku 17. května a vyvrcholí v neděli 19. května 2024. Přijďte se i vy pokochat krásnými kroji a vozy taženými koňmi v nejrůznějším provedení.
17. květen 2024 8:55
Kultura, Zlínský kraj

Čtvrtým nejlepším koláčem světa je valašský frgál!

Tradiční valašský koláč frgál zabodoval na mezinárodní scéně: prosadil se na jednu z nejvyšších příček v každoročním žebříčku 100 nejlepších koláčů světa dle hodnocení uznávaného gastro průvodce TasteAtlas. Hodnotitele oslnil natolik, že mu udělili 4. místo mezi celkem 360 hodnocenými sladkostmi. První místo získal letos švédský čokoládový dezert kladdkaka, druhé polský tvarohový sernik a třetí ruský medovník.
16. květen 2024 12:00
Gurmánská turistika, Zlínský kraj

Luhačovické Sluneční lázně zvou do muzea lázeňství i expozice luhačovických velikánů

Sluneční lázně v Luhačovicích jsou otevřeny a krásně obnovený areál zve návštěvníky nejen do muzea lázeňství, ale také na stálé expozice věnované Dušanu Jurkovičovi a Leoši Janáčkovi. Ve zrekonstruovaných Slunečních lázních se snoubí luhačovická lázeňská tradice a typická Jurkovičova architektura s moderním pojetím trávení volného času. V celém areálu se podařilo zachovat také jedinečnou atmosféru z doby největšího rozkvětu lázní.
11. květen 2024 6:00
Lázně a wellness, Zlínský kraj

Objevte panská sídla Hříběcích hor – zámky v oblasti Chřibů

Hříběcí hory, jak se kraji od Kroměříže po Koryčany v podhůří Chřibů poeticky říká, není místem, které by vás ohromilo velkolepostí skalních masivů, zelenými údolími široce se vinoucích řek nebo pralesy s vodopády a jeskyněmi. Je to krajina, která se mírně vlní od úpatí Chřibů po hanácké roviny, je klidná a mírná, posetá maličkými vesničkami vzdálenými jedna od druhé tak akorát na délku pořádného pole. Je to krajina k pomalým procházkám a tichému toulání, při kterém můžete objevovat desítky drobných památek a místních zajímavostí. Objevte památky Hříběcích hor!
8. květen 2024 12:00
Památky, Zlínský kraj

Luhačovice po roce opět otevřou své léčivé prameny

O víkendu 10. a 12. května se v Luhačovicích na Zlínsku uskuteční tradiční Otevírání pramenů, které zahájí letošní hlavní lázeňskou sezonu. Příchozí se mohou těšit na kulturní program, oblíbený jarmark, swingovou hudbu či jezdce na historických kolech.
6. květen 2024 14:00
Lázně a wellness, Zlínský kraj