ÚvodAktualityČeské značky: Tomáš Baťa a jeho slavná obuvnická firma ze Zlína

Zážitky

České značky: Tomáš Baťa a jeho slavná obuvnická firma ze Zlína

*****
5 z 5 | 5 hodnocení
Poslechněte si audio verzi článku
Z malé obuvnické dílny ve Zlíně vyrostla značka, kterou zná celý svět. Příběh firmy Baťa ale vypráví o mnohem víc než o botách: o odvaze zkoušet nové věci, proměně města i představě, jak spolu mohou souviset práce, bydlení a spokojený život. Vydejte se s Kudy z nudy po stopách Tomáše Bati a jeho pokračovatelů – od cihlových domků přes slavný mrakodrap až k Baťovu kanálu.
Příběh firmy Baťa sice začal v roce 1894, ale kolem bot se život Tomáše Bati točil mnohem dřív. Už v roce 1891 se jako patnáctiletý pustil do jejich výroby ve Vídni-Döblingu (pokus zakrátko ztroskotal), o rok později se jako obchodní cestující v Praze i jinde snažil získat zakázky pro otcovu dílnu. Rok 1894 zastihl sourozence Annu, Antonína a Tomáše ve Zlíně, kde z nevelkého dědictví společně založili obuvnickou dílnu. Jejich závod, jeden z prvních „velkovýrobců“ obuvi na světě, se jmenoval T. & A. Baťa a tvořilo jej několik desítek šiček a ševců, kteří šili boty nejen pro své sousedy, ale i pro vzdálenější obchodníky. Z první adresy na Dlouhé ulici se firma brzy přestěhovala do domu na zlínském náměstí. Vedení se ale záhy musel ujmout výhradně Tomáš: bratr Antonín odešel na vojnu, sestra Anna se po několika letech vdala a společnost opustila.
 

Rok 1897 a slavné baťovky

Lehká plátěná bota, která odstartovala zrod baťovského impéria, se nazývala baťovka a začala se vyrábět v roce 1897. Špičku, podešev i detaily měla vyrobenou z kůže, ale převážnou část tvořila bavlněná tkanina. Baťovky vážily polovinu toho, co běžné boty, byly vkusné a pohodlné, daly se nosit od jara do podzimu, a díky nízké ceně a krátké výrobní lhůtě byly dostupné i pro chudší lidi. Staly se tak symbolem masové výroby bot i moderního obuvnického průmyslu. Z dobových fotografií je vidět, že si je oblíbil i sám Baťa, vy si je můžete prohlédnout v Obuvnickém muzeu ve Zlíně.
 

Náš zákazník, náš pán

O necelých deset let později už společnost s 250 zaměstnanci vyráběla 2 200 párů bot denně. Aby vyhověl poptávce, Tomáš už dávno nevyužíval jen šikovné ruce šiček a ševců, ale i moderní stroje. Firma vyvíjela novátorské modely obuvi a nové způsoby jejich propagace, jedinečným přístupem k zákazníkům také dokázala okamžitě reagovat na jejich přání a potřeby. S Baťovým jménem je spojeno známé motto ‚Náš zákazník, náš pán‘ i proslulé baťovské ceny končící devítkou. Díky velkému zájmu o kvalitní boty, které byly k mání v několika designech, založila firma ještě před první světovou válkou prodejní agentury v Německu, na Balkáně a na Středním východě. V roce 1917 už v baťovských závodech pracovalo přes pět tisíc zaměstnanců a firma vyráběla přibližně dva miliony párů bot ročně.
 

Baťova vila a první domky pro dělníky

Důležité bylo setkání Tomáše Bati s Janem Kotěrou (1871–1923), tehdy profesorem pražské Uměleckoprůmyslové školy a výraznou osobností naší architektonické scény. Když si podnikatel nechal postavit svůj rodinný dům nedaleko zlínského historického centra na místě, odkud měl výhled na rozrůstající se tovární areál za říčkou Dřevnicí, svěřil projekt Františkovi Novákovi, staviteli z Vizovic. S výsledkem ale nebyl spokojen, a tak do věci vstoupil Kotěra: ten dal Baťově vile definitivní podobu.

Spolupráce Kotěry s Baťou pokračovala projektem zdravého, kvalitního a důstojného bydlení pro zaměstnance; podnikatel totiž razil heslo „Společně pracovat, ale individuálně bydlet“. První Baťovy domky, řadové i samostatně stojící a obklopené zahrádkami, vznikly už v druhé dekádě 20. století podle Kotěrova regulačního plánu podél dnešní Kotěrovy ulice a staly se základem typické zlínské zástavby.

Jan Kotěra zůstal Baťovým poradcem pro architekturu i v následujících letech, jako nástupce pak doporučil své nadané žáky Josefa Gočára a zlínského rodáka Františka Lýdie Gahuru. Ti pak s Tomášem i Janem Antonínem Baťou spolupracovali jako architekti i konzultanti na řadě projektů.
 

Baťa a jeho nejznámější reklamní tah

Za poválečné hospodářské krize v roce 1922 Tomáš Baťa podnikl riskantní krok, dodnes považovaný za jeho nejvýraznější marketingový i reklamní tah: snížil ceny obuvi o 50 %. Dělníci zároveň souhlasili se snížením mezd o 40 % a Baťa jim na oplátku dodával jídlo, oblečení a další nezbytnosti za poloviční cenu. Tento odvážný krok se osvědčil a Baťovy obchody opět zaplavili zákazníci.

Od roku 1924 pak Baťa zavedl autonomní systém pro jednotlivé části firmy, které byly zodpovědné za vlastní hospodářské výsledky. Firma rovněž založila vlastní školu, která vychovávala své budoucí manažery. Na počátku 30. let se Baťa stal předním exportérem obuvi na světě a společnost zakládala továrny ve Švýcarsku, Německu, Anglii, Francii, Jugoslávii, Holandsku, USA a Indii.
 

Rozmach impéria Baťa



K největšímu rozmachu Baťova průmyslového impéria došlo ve dvacátých a třicátých letech 20. století. Baťa budoval nejen továrnu, ale také veškeré zázemí pro ni, například koželužnu v Otrokovicích, ve Zlíně firmu vyrábějící stroje i filmové ateliéry pro natáčení reklamních a zpravodajských filmů. Vznikaly další zlínské zahradní čtvrtě s bydlením pro zaměstnance, školkami a školami, nemocnice, parkový prospekt internátů na dnešním náměstí T. G. Masaryka nebo budovy takzvaných Masarykových škol. Ty byly odstraněny v roce 1988 a na jejich místě dnes stojí Kongresové centrum od Evy Jiřičné.

V roce 1931 se centrum Zlína rozrostlo o Obchodní dům a vzápětí o Velké kino, které se s kinosálem pro 2 500 návštěvníků stalo největším kinem v republice. Poslední projekt, jímž se architekt Gahura symbolicky rozloučil se svým šéfem, byl Památník Tomáše Bati, připomínající jeho tragickou smrt při letecké havárii v roce 1932. Byl dokončen v roce 1933 a po revitalizaci jej můžete vidět v původní, čisté podobě: dvě nadzemní podlaží, skleněná výplň obvodových stěn a majestátní model letadla Junkers F13, ve kterém Baťa zahynul.
 

Od Jednadvacítky k Baťovu kanálu

Rozvoj Zlína pokračoval i po smrti Tomáše Bati, kdy se vedení společnosti ujal jeho nevlastní bratr Jan Antonín Baťa (1898–1965). Firma rozšiřovala výrobu i zahraniční působení a ve Zlíně vznikaly další stavby, které dodnes patří k jeho symbolům. Nejznámější je Jednadvacítka – správní budova č. 21 s pověstnou kanceláří ve výtahu Jana A. Bati. K baťovským projektům patřil také Baťův kanál, který původně sloužil především k přepravě lignitu z jižní Moravy do otrokovických závodů.
 
Baťovské podnikání výrazně ovlivnilo podobu první republiky. Nešlo jen o továrny a boty: firma budovala také bydlení, školy, obchody a zázemí pro volný čas. Zlínský model se rozšířil daleko za hranice Moravy. Jeho stopy můžete objevovat v Malých Zlínech – Baťových městech v Česku, na Slovensku i na druhém konci světa.
 
Zahraniční závody později umožnily pokračování firmy i po znárodnění československého podniku v roce 1945. Důležitým zázemím se stala také Kanada, kam Tomáš Baťa junior (1914–2008) přesídlil v roce 1939. V Ontariu vybudoval obuvnickou továrnu a osadu Batawa.
 

Návrat firmy Baťa do Československa

Zatímco společnost Baťa dál působila v zahraničí, její československé závody prošly znárodněním. Zlín byl přejmenován na Gottwaldov a zdejší obuvnický podnik i průmyslový areál dostaly název Svit. Značka Baťa se na domácí trh vrátila v roce 1991, původní tovární impérium však rodina v restituci nezískala: ke znárodnění došlo už v roce 1945, před rozhodným obdobím restitucí.


 
V listopadu 1989 se Tomáš Baťa junior stal pro Zlín symbolem změn režimu. Obnovoval vztah rodiny k městu. Nechal opravit Baťovu vilu ve Zlíně, která se stala sídlem Nadace Tomáše Bati. Rodinný dům tak dál slouží k připomínání podnikatelského i lidského odkazu svého původního majitele. Tomáš Baťa junior stál také u zrodu Univerzity Tomáše Bati a ještě krátce před smrtí se zúčastnil otevření nového Kongresového centra. Přání dožít se 99 let, což by podle jeho slov připomínalo baťovské ceny, se mu sice nesplnilo, nicméně vedení společnosti stihl úspěšně předat synovi Tomášovi.
 

Dolní Němčí: konec výroby, značka zůstává

Součástí novodobého působení firmy v Česku se stal také obuvnický závod v Dolním Němčí na Slovácku, který Baťa převzal v roce 1992. Vyráběla se tu například vycházková obuv značky Weinbrenner a obuv pro diabetiky, s výrazným podílem ruční práce.
 
V září 2026 společnost oznámila postupné ukončení zdejší výroby s definitivním koncem v březnu 2027. Firma rozhodnutí zdůvodnila ekonomickou neudržitelností provozu. Uzavření továrny však neznamená odchod značky z českého trhu: Baťa dál zůstává v Česku prostřednictvím své maloobchodní sítě.
 

Baťa nejsou jen boty: kam vyrazit za jeho odkazem?

Zakladatel firmy kdysi řekl: „Nebuduji svůj podnik proto, abych si zajistil rodinný majetek, nýbrž v naději, že jeho rozvojem přispěji k blahobytu kraje.“ Zlínský kraj je na baťovské tradice velmi hrdá a přibližuje Baťovský odkaz formou cestovatelských zážitků.

Otázky a odpovědi jsou automaticky sestaveny z obsahu této stránky.
Nahlásit neaktuální obsah

Související témata

Redakce Kudy z nudy

Výtah Jana A. Bati v bývalé administrativní budově firmy Baťa ve Zlíně Památky

Výtah Jana A. Bati v bývalé administrativní budově firmy Baťa ve Zlíně

Výtah s kanceláří byl určen k přepravě šéfa firmy z jeho stálé kanceláře v 8. patře co nejrychleji na potřebné místo v budově. Baťův výtah je nejen unikátní technickou památkou a raritou, ale také oblíbeným cílem turistů.

Naučná stezka Baťov Příroda

Naučná stezka Baťov

Naučná stezka Baťov vás provede nejzajímavějšími místy úzce spjatými s historií firmy Baťa v Otrokovicích. Informační panely a mobilní aplikace.

Zlínská radnice Památky

Zlínská radnice

Nejstarší zmínka o zlínské radnici stojící na dnešním náměstí Míru pochází z roku 1569. V roce 1586 byla nově vystavěna v renesanční podobě a částečně sloužila i jako zájezdní hostinec. V srpnu roku 1921 renesanční radnice vyhořela, přitom jen rok předtím byla vypsána soutěž na novou stavbu.

Lesní hřbitov ve Zlíně Památky

Lesní hřbitov ve Zlíně

V sousedství zlínských filmových ateliérů nedaleko od centra města se nachází lesní hřbitov, který byl zřízen na počátku 30. let 20. století. I zbudování tohoto místa je spjato se jménem Tomáše Bati.

Baťova vila ve Zlíně Zážitky

Baťova vila ve Zlíně Audio

Vila Tomáše Bati se začala stavět v roce 1909 a dokončena byla v roce 1911. Nechal si jej postavit geniálni podnikatel Tomáš Baťa, zakladatel Baťových obuvnických závodů. Chtěl pro sebe a svou rodinu vybudovat příjemné sídlo, kde by mohl odpočívat a stále vidět svou továrnu.

Kongresové centrum Zlín – kulturně společenské centrum Zážitky

Kongresové centrum Zlín – kulturně společenské centrum

Kongresové centrum, které navrhla slavná architektka a zlínská rodačka Eva Jiřičná, je zaměřené na pořádání kulturních, společenských a vzdělávacích akcí. Poskytuje také zázemí pro Filharmonii Bohuslava Martinů.

Baťovy domky ve Zlíně Památky

Baťovy domky ve Zlíně

Domky se zahrádkou a typickou cihlovou fasádou byly domovem dělníků pracujících v Baťových závodech. Baťa chtěl, aby se jeho zaměstnanci nevyčerpávali dojížděním do práce, a zajistil jim ubytování co nejblíže továrny.

Obuvnické muzeum ve Zlíně – Princip Baťa: Dnes fantazie, zítra skutečnost Kultura

Obuvnické muzeum ve Zlíně – Princip Baťa: Dnes fantazie, zítra skutečnost Audio

Expozice Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně s názvem "Princip Baťa: Dnes fantazie, zítra skutečnost" se nachází v budově 14 bývalého továrního areálu.

Obchodní dům Baťa v Praze Životní styl

Obchodní dům Baťa v Praze

Baťa Flagship Store na Václavském náměstí je nejstarším a největším obchodním domem společnosti Baťa. Historie domu sahá až do roku 1928, kdy započala stavba budovy.

Baťův Obchodní dům ve Zlíně Památky

Baťův Obchodní dům ve Zlíně

Stavba Obchodního domu ve Zlíně byla podle návrhu dvorního baťovského architekta Františka Lydie Gahury byla předána k užívání o Vánocích 1931. V průběhu let se budova stala dominantou Zlína a vyhledávaným centrem pro nákupy obyvatel Zlína a širokého okolí.

Památník Tomáše Bati ve Zlíně Památky

Památník Tomáše Bati ve Zlíně Audio

Památník Tomáše Bati patří k vrcholným dílům zlínského funkcionalismu. Tuto výjimečnou architektonickou stavbu můžete navštívit celoročně formou komentované prohlídky.

Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně Kultura

Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně Audio

Muzeum ve stálé zlínské expozici "Princip Baťa: dnes fantazie, zítra skutečnost" představuje tři velká témata svázaná se Zlínem, a zároveň se světovým přesahem: firmu Baťa, zlínský film a cestovatele Hanzelku a Zikmunda.

Baťovy závody – Areál Svit Zlín Památky

Baťovy závody – Areál Svit Zlín Audio

Obdivujete Baťovskou architekturu začátku minulého století? Udělejte si čas na procházku zlínským továrním areálem! Továrnu založil Tomáš Baťa s bratrem Antonínem a sestrou Annou. Postupně zde vzniklo srdce Baťovského impéria, ohromný průmyslový areál s typizovanými budovami.

Baťův kanál – dovolená na obytných motorových lodích a hausbótech Letní sporty

Baťův kanál – dovolená na obytných motorových lodích a hausbótech Audio

Pobyt blízko vody nebo přímo na vodě má své nenapodobitelné kouzlo. Pokud chcete strávit dovolenou, víkend nebo třeba jen několik hodin na lodi, nemusíte hned vyrážet do Holandska nebo Francie. Podobnou příležitost už totiž máte i u nás, a to na moravském Baťově kanálu, zvaném Baťák.

21 – Jednadvacítka aneb Zlínský mrakodrap Památky

21 – Jednadvacítka aneb Zlínský mrakodrap Audio

Správní budova číslo 21 Baťových závodů, dokončená roku 1938 dle projektu V. Karfíka, byla jednou z prvních výškových staveb v Evropě. Raritou, kterou jinde v Česku nespatříte, je výtah a zároveň kancelář šéfa firmy Baťa o rozměrech 6 x 6 m s umývadlem a klimatizací.

Industriální architektura s geniem loci: místa, kde to žije

Industriální architektura s geniem loci: místa, kde to žije Audio

Máte rádi industriální architekturu? My na Kudy z nudy rozhodně ano a víme, že i staletá špína, prach a rez mohou být krásné. Ukážeme vám vysoké pece a staré tovární haly, sklárny, strojírny, mlýny a další technické památky, které našly nové využití a mění se v muzea, galerie a kulturní centra.

Věda a historie není nuda: první republika aneb Československo mezi dvěma světovými válkami

Věda a historie není nuda: první republika aneb Československo mezi dvěma světovými válkami Audio

První republika nebyla jen dobou elegantních klobouků, kaváren, filmových hvězd a nablýskaných automobilů. Během necelých dvaceti let se nový stát snažil vybudovat demokracii, vlastní instituce i sebevědomou kulturu a zároveň proměnit život svých obyvatel. Kudy z nudy vás provede obdobím první republiky mezi dvěma světovými válkami, kdy se Československo stalo laboratoří moderního života.

Zlín

Zlín

Nezaměnitelná funkcionalistická architektura, kulturní i sportovní vyžití a mnoho zábavy pro dospělé i děti. Přijeďte poznat Zlín a jeho okolí.

Největší umělý tok v České republice – Baťův kanál

Největší umělý tok v České republice – Baťův kanál

Baťův kanál byl vybudován ve 30. letech 20. století jako první část splavnění Moravy a jejího napojení na Dunaj. V minulosti kanál sloužil k dopravě lignitu z Ratíškovických dolů, které vlastnila firma Baťa do otrokovické elektrárny.

České značky: boty Vasky, Footshop, Kave, Bohempia a dál přes prestižky a botasky až po baťovky

České značky: boty Vasky, Footshop, Kave, Bohempia a dál přes prestižky a botasky až po baťovky Audio Video

Boty provází české tradice už více než sto let – od legendárních baťovek a botasek přes prestižky až po dnešní mladé značky, které navazují na řemeslo a dávají mu nový šmrnc. Ručně šité Vasky ze Zlína, ekologické tenisky Kave a Bohempia, nebo kultovní Footshop dokazují, že česká obuvnická tradice stále žije. Objevte s portálem Kudy z nudy příběhy značek, které vyrábějí boty srdcem i rukama a spojují kvalitu, design i udržitelnost.

Otrokovice

Otrokovice

Pro druhé největší město východní Moravy na soutoku Moravy a Dřevnice se za první republiky používal neoficiální název Baťov. Koncern Baťa tu vybudoval pobočky, městem prochází Baťův plavební kanál a stojí tu i letiště, kde roku 1932 zahynul tvůrce světového obchodního impéria Tomáš Baťa.

Malé Zlíny: Baťova města v Česku, na Slovensku i na druhém konci světa

Malé Zlíny: Baťova města v Česku, na Slovensku i na druhém konci světa Audio

Červené cihly, rovné ulice, továrna v zahradách, domky se zahrádkami, kino, bazén, školy, sportoviště i společenský dům. Baťa ze Zlína nevyvážel jen boty, ale také představu moderního města, kde se práce, bydlení a volný čas spojily do jednoho promyšleného systému. Vydejte se s Kudy z nudy za „malými Zlíny“ – baťovskými městy a čtvrtěmi, které dodnes připomínají jeden z nejambicióznějších českých příběhů 20. století.

České značky: slavné příběhy, historie a přehled ikonických firem

České značky: slavné příběhy, historie a přehled ikonických firem Audio

Baťa, Škoda, Kofola, Moser nebo Pilsner Urquell: to jsou nejúspěšnější české značky, které zná celý svět. Vydejte se s Kudy z nudy za příběhy tradičních českých značek po časové ose! Podíváme se hluboko do historie i do současnosti, a představíme vám ikonické a legendární firmy, které ve svých oborech představují špičku.

Top průmyslová muzea v Česku: kde technika není jen exponát

Top průmyslová muzea v Česku: kde technika není jen exponát

Slavné české průmyslníky spojují známé značky, rozsáhlé továrny a nápady, které často předběhly svou dobu. Někde se podnikání předávalo z generace na generaci, jinde vznikaly originální způsoby výroby, řízení i obchodu. Český průmysl díky nim získal jméno, které znali po celé Evropě – a často i ve světě.

Věda a historie není nuda: slavní průmyslníci od šlechtických rodů k Baťovi

Věda a historie není nuda: slavní průmyslníci od šlechtických rodů k Baťovi Audio

Jaké byly příběhy průmyslníků ze známých šlechtických rodů? Co založili Thurn-Taxisové a co Harrachové, ve které oblasti vynikli Larisch-Mönnichové a se kterým městem jsou spojené osudy rodu Salm-Reifferscheidtů? Jedinečné příběhy nejznámějších českých průmyslníků ze šlechtických rodů vám představíme na Kudy z nudy.

Zóna Zlín – komentované procházky po zlínské architektuře Památky

Zóna Zlín – komentované procházky po zlínské architektuře

Toužíte poznat výjimečná místa a architektonické skvosty s nezaměnitelnou atmosférou? Pak se vydejte na prohlídku baťovského Zlína s průvodci, kteří vás seznámí s jeho výjimečností. Kromě architektonicky cenných staveb se seznámíte s typickým baťovským bydlením nebo jedinečným továrním areálem.

Zažijte Zlín jinak: funkcionalistický sen, hotel v oblacích i chutě Valašska

Zažijte Zlín jinak: funkcionalistický sen, hotel v oblacích i chutě Valašska

Zlín není jen město Baťových bot a funkcionalistických kostek. Je to živoucí symbol moderního myšlení, kde se historie potkává s inovací, a kde i obyčejný výtah může být legendou. Město, které dřív obouvalo svět, dnes inspiruje svou architekturou, kulturní energií i odvahou spojovat staré s novým. Vydejte se po stopách Baťových vizí a nechte se překvapit, jak moderní může být historie. Ať už přijedete za architekturou, do hor nebo jen tak – za dobrou kávou a výhledem z hotelu v oblacích – Zlín vás překvapí svou energií. Ideální pro víkend ve dvou, s přáteli i rodinou. Objevte město, které má rytmus, styl i klid... a které dokazuje, že i industriální minulost může být krásně současná.

Paneláky v Česku: věžáky, sídliště, muzeum architektury a panelové rekordy

Paneláky v Česku: věžáky, sídliště, muzeum architektury a panelové rekordy Audio

Když se řekne panelák, většině lidí naskočí obraz šedivé krychle, komunistického dědictví a nudné uniformity. Ale panelová sídliště v České republice skrývají mnohem víc. Jsou živým dokumentem doby, ukázkou masové bytové výstavby i experimentální architektury. A také domovem pro čtvrtinu obyvatel České republiky. Prozkoumejte s Kudy z nudy paneláky a sídliště jako neprávem opomíjenou součástí českého městského koloritu.

Výlet do cihlového města aneb Zlín podle Bati

Výlet do cihlového města aneb Zlín podle Bati

Zlín je unikát, který by měl každý alespoň jednou v životě navštívit. Zlíňáci ho milují pro jeho baťovské domky ve stráních, pro nově opravené parky, kde se odehrává většina společenského života, pro procházky staletým továrním areálem. Pojďte si unikátní Zlín objevit také podle sebe.

Architekt, který postavil Zlín: znáte stavby Františka Lýdie Gahury?

Architekt, který postavil Zlín: znáte stavby Františka Lýdie Gahury?

Podobnou úlohu jako Jože Plečnik pro prvorepublikovou Prahu a Josef Gočár pro Hradec Králové sehrál František Lýdie Gahura pro Zlín. Muž, který zažil město v době, kdy společnost Baťa byla na vrcholu prosperity a výrazně se podepsal na jeho podobě.

Výlet za nejkrásnějšími stavbami architekta Jana Kotěry

Výlet za nejkrásnějšími stavbami architekta Jana Kotěry

Tvůrce rozkročený mezi dobovou secesí a moderním funkcionalismem zanechal nesmazatelnou stopu v Hradci Králové i na jiných místech. Kde? To vám prozradí portál Kudy z nudy.

Tomáš Baťa a firma Baťa – světové obuvnické impérium ze Zlína

Tomáš Baťa a firma Baťa – světové obuvnické impérium ze Zlína

Tomáš Baťa (3. dubna 1876, Zlín – 12. července 1932, Otrokovice) byl zakladatel světového obuvnického impéria a jeden z nevětších podnikatelů své doby. Král obuvi a starosta Zlína (1923–1932) se stal průkopníkem v oblasti moderních technologií a organizace výroby, ale také reklamy, marketingu a péče o zaměstnance.

Slavný švec a jeho město – výlet do Zlína a okolí za příběhem Tomáše Bati

Slavný švec a jeho město – výlet do Zlína a okolí za příběhem Tomáše Bati

Dne 3. dubna se narodil Tomáš Baťa, jeden ze zakladatelů obuvnického závodu ve Zlíně. Co všechno rod Baťů pro Zlín znamenal, jak velké bylo jejich obuvnické impérium a jaké stopy po nich dodnes objevíte, vám prozradí portál Kudy z nudy.

Aktuality z kategorie Zážitky v regionu Zlínský kraj

Vše (109)

Užijte si strašidelný a zábavný Halloween ve zlínské zoo

Přijďte si vychutnat strašidelnou procházku areálem zlínské zoo! Čekají na vás čarodějnice, duchové, kostlivci, pavouci a také originální dýňová...

Zážitky, Zlínský kraj

Přijďte s dětmi do Velkých Karlovic – čeká je podzimní kouzlení na stezce čar a kouzel

Vyrazte s dětmi do Velkých Karlovic za podzimním dobrodružstvím! V sobotu 10. října 2026 ožije okolí hotelu Galik tvořením, hrami, moštováním i...

Zážitky, Zlínský kraj

V Živé vodě v Modré se budou v sobotu ochutnávat rybí speciality

Vydejte se v sobotu 26. září 2026 do areálu Živá voda v Modré u Velehradu a užijte si tradiční Rybářovy žně. Od 9 do 17 hodin vás čeká den plný...

Zážitky, Zlínský kraj

Česko mezi řádky: Pět statečných, Slovácko a Jiří Jilík

Zřejmě znáte Sedm statečných, ale Pět statečných vám nic neříká? Mělo by, jmenuje se tak knížka Jiřího Jilíka (*1945), napsaná podle scénáře filmu...

Zážitky, Zlínský kraj

Valašské Meziříčí v pátek rozzáří festival Světlo Valmez

V pátek 18. září 2026 se Valašské Meziříčí opět promění ve město světel. Osmý ročník festivalu Světlo Valmez nabídne celkem 30 světelných objektů a...

Zážitky, Zlínský kraj

Unikátní Kovozoo ve Starém Městě zabaví celou rodinu

Netradiční kovovou zoo ve Starém Městě v areálu firmy Kovosteel obývá na 500 zvířat a stále se rozrůstá. Zvířata jsou v životní velikosti a svojí...

Zážitky, Zlínský kraj

Podívejte se, kde se narodila slavná „thonetka“

Nadčasová elegantní židle, která se řadí mezi ikony designu, to je slavná „thonetka“. Obdivovali ji architekti Le Corbusier, Adolf Loos i Miese van...

Zážitky, Zlínský kraj

Oblíbený festival Světlo Valmez ve Valašském Meziříčí: tradičně zdarma a otevřený všem generacím

Jedinečné propojení videomappingu a světelných instalací s hudbou nabídne osmý ročník Světla Valmez ve Valašském Meziříčí. Festival, který získal...

Zážitky, Zlínský kraj

Vůně slivovice láká do Vizovic po celý rok

Jen těžko si lze představit návštěvu Valašska, aniž bychom neochutnali jeho nejtypičtější produkt – slivovici. Nezapomeňte se proto zastavit ve...

Zážitky, Zlínský kraj

Vsetín si tuto sobotu připomene slavnostmi svou templářskou minulost

Svou templářskou minulost si opět připomene město Vsetín. V sobotu 15. srpna 2026 se zde uskuteční už 16. ročník Templářských slavností, a to na...

Zážitky, Zlínský kraj