Úvod > Aktuality > 7 věcí, které nevíte o… židovských tradicích a zvyklostech
7 věcí, které nevíte o… židovských tradicích a zvyklostech
"> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Památky

7 věcí, které nevíte o… židovských tradicích a zvyklostech

  • Vydáno2. srpna 2022
Rádi navštěvujete židovské hřbitovy a synagogy, touláte se malebnými uličkami židovských čtvrtí a zajímáte se o historii Židů v českých zemích? Rádi byste také zjistili, jak se slaví židovské svátky, jak vypadá každodenní život a tradice židovských obcí? S portálem Kudy z nudy můžete odhalit leccos z toho, co možná o judaismu, životě židovských komunit a jejich zvyklostech nevíte.

1. Židé a židovské památky u nás

V českých zemích Židé žijí více než tisíc let. Už od svého příchodu v 9. století pečlivě udržovali své tradice a zvyky, a židovské památky proto najdete téměř po celé České republice. Přestože většina židovských obcí zanikla kvůli holocaustu a za druhé světové války a komunistického režimu bylo zbořeno přibližně 175 synagog, řada památek přežila. Dnes po celém Česku naleznete asi 200 synagog a 370 židovských hřbitovů. Dávné tradice připomíná například městská část Prahy Josefov, Židovské město a Židovské muzeum, Památník Terezín a celá řada menších expozic a židovských čtvrtí. Z nich je nejlépe dochovaná židovská čtvrť ZámostíTřebíči, díky své jedinečnosti zařazená na seznam Světového dědictví UNESCO.
 

2. Židovské obce a kongregace

Podle odhadu žije na světě přibližně 17 milionů Židů. Nejmenší správní jednotkou v určitém městě či oblasti je židovská obec, případně kongregace, sdružená kolem jedné synagogy. Před druhou světovou válkou u nás působilo 153 židovských obcí, většina zanikla kvůli holocaustu a poválečným emigračním vlnám. Dnes jich existuje deset, a to v Praze, Liberci, Děčíně, Ústí nad Labem, Teplicích, Karlových Varech, Plzni, Brně, Olomouci a Ostravě. Dohromady mají asi tři tisíce členů, lidí s židovskými kořeny u nás žije asi dvacet tisíc.

Židovské obce pečují jen o část dochovaných židovských památek, řada synagog a hřbitovů je majetkem měst, obcí, církví a soukromých vlastníků. Mezi nejvýznamnější investory při rekonstrukci židovských památek patří Židovská obec v Praze, která spravuje 30 synagog a 175 židovských hřbitovů v Praze, Středočeském, Pardubickém a Jihočeském kraji.
 

3. Rabín

Židovské obce se starají o náboženské, kulturní a sociální záležitosti židovské komunity. Jejich nejvyšší autoritou je vrchní rabín nebo vrchní zemský rabín. V Česku tuto funkci zastává Karol Sidon, rabínem pro reformní směr je David Maxa.

Hebrejské slovo rabi označovalo znalce, učitele a vykladače posvátných textů. V dnešních židovských obcích je rabín duchovním vůdcem a jeho úkolem je výchova mladých. Může vést duchovní služby, ale řada obřadů se obejde bez jeho přítomnosti. Od roku 1972 se rabíny mohou stát i ženy.

Jako vrchní moravský zemský rabín v Mikulově a později jako vrchní rabín v Praze za vlády císaře Rudolfa II. působil Jehuda Liva ben Becalel (asi 1520–1609), legendární tvůrce pražského Golema. Jeho náhrobek najdete na Starém židovském hřbitově v Praze.
 

4. Synagoga a šabat

Slovo synagoga znamená dům shromáždění. V ortodoxních synagogách sedí muži a ženy odděleně, jinde mají ženy vyhrazeny galerii v patře, v liberálnějších kongregacích sedí společně. V synagoze si ženy zakrývají vlasy a muži nosí šálu (tallit) a filakterie (tfilin, malé kožené krabičky se svitky pergamenu popsaného verši z Tóry). Na hlavě muži nosí čepičku (kipa, jarmulka). Největší z tuzemských synagog je Velká synagogaPlzni, nejstarší je Staronová synagogaPraze. Ta už více než 700 let slouží jako hlavní synagoga pražské židovské obce.

Nejvíc lidí chodí do synagogy o šabatu, což je den odpočinku a modliteb. Začíná v pátek večer při západu slunce a trvá do sobotního večera. Jedno z nejdůležitějších přikázání velí, aby se zbožní Židé ten den drželi dál od jakékoliv práce, a tak i do synagogy často chodí pěšky, aby se vyhnuli řízení auta.
 

5. Tóra

Každou sobotu, během svátků a někdy i v jiných dnech se v synagogách předčítá z Tóry, pergamenového svitku s hebrejským textem Pěti knih Mojžíšových. Pro Židy je tím, co pro křesťany Bible a pro muslimy Korán. Tóru provází řada zvláštních zvyklostí. Svitky se například halí do bohatě vyšívaného pláštíku z hedvábí či sametu, a protože Tóry by se nikdo neměl dotknout rukou, k ukazování v textu slouží jad, stříbrné ukazovátko ve tvaru ručičky.
 

6. Židovská kuchyně

Židovská kuchyně má pro povolená a zakázaná jídla řadu předpisů a pravidel. Zbožní Židé jedí jen to, co je košer (z hebrejštiny; vhodný, rituálně čistý). Například košer maso musí pocházet pouze ze savců s kopyty a současně přežvýkavců (proto není košer vepřové) a ryby musí mít šupiny a ploutve (proto do jídelníčku Židů nepatří třeba sumec). Společně se nejí také maso a mléko.

Ochutnat židovskou kuchyni můžete například v restauraci Šalom, která patří k Židovské obci v Praze a uchovala si autentický nádech starých časů. Speciality židovské kuchyně se připravují také na nejrůznějších akcích, například na komentovaných prohlídkách nejrůznějších památek, na každoročním festivalu židovské kultury ŠamajimTřebíči, anebo při každoročním Dni židovských památek.
 

7. Judaismus

Judaismus je jedním z nejstarších monoteistických náboženství. Vznikl na Středním východě během doby bronzové, a měl a stále má silný vliv na křesťanství a islám. Během let se rozdělil do několika větví: ortodoxní (se zvláštní odnoží charedim, tedy těmi, kteří přísně dodržují staré obyčeje a rozeznáte je i podle tradičního oděvu), moderní ortodoxní, konzervativní a reformní. Židé, kteří nejsou spojeni s žádným náboženským směrem, nedodržují tradiční zákony, ale hlásí se k judaismu, se označují jako sekulární Židé.

Zatímco podle ortodoxního rabína je Židem pouze ten, kdo má židovskou matku, Federaci židovských obcí stačí k prokázání židovské identity pouze židovský původ alespoň jednoho z prarodičů.
Židovská Praha je fenomén, který nemá ve světě obdoby

Židovská Praha je fenomén, který nemá ve světě obdoby

Židovské Město jinak zvané také Josefov bylo po celá staletí nejmenším katastrálním územím metropole. V minulosti bylo velmi živé, pulzující a plné lidí. Platilo za nejdůležitější obchodní centrum staré Prahy, kde se po dlouhá staletí nic sice nevyrábělo, ale zato se velmi pilně obchodovalo. V průběhu staletí zažilo Židovské Město vzestupy i pády, čelilo pogromům i drancování, málem ho vyhubil mor, pustošily jej ničivé požáry i pravidelné povodně, a nakonec přišla asanace. Žít zde nebylo jednoduché.

Pět zajímavostí, které nevíte o Starém Městě v Praze

Pět zajímavostí, které nevíte o Starém Městě v Praze

Jak se pražské středověké ghetto proměnilo v luxusní obchodní třídu? Kolikrát, odkud a kam se stěhovala kašna na Uhelném trhu? Kde stávala tajemná Foglarova Stínadla a které stavby navždy zmizely při asanaci historického centra? A víte, že Zlatou uličku nenajdete jen na Pražském hradě, ale i v srdci Starého Města? Na všechny tyto všetečné otázky odpoví portál Kudy z nudy.

Židovské ghetto Třebíč – nejzachovalejší židovské ghetto v České republice

Židovské ghetto Třebíč – nejzachovalejší židovské ghetto v České republice

Křivolaké uličky s dlažbou z říčních valounů, miniaturní dvory, nízké vchody, průchody, náměstíčko jako dlaň.... židovská čtvrť je jako zmenšený svět. Je jedinou kompletně dochovanou židovskou čtvrtí v Evropě a jedinou židovskou památkou UNESCO mimo území Izraele.

10 tipů, kam za židovskými památkami

10 tipů, kam za židovskými památkami

Spoustu židovských památek můžete vidět po celé České republice. Dochovalo se u nás několik set židovských hřbitovů, můžete vidět 200 synagog, ale jen pár (v Praze pouze Staronová a Jubilejní) slouží dodnes k bohoslužbám. Nejzachovalejší židovskou čtvrtí, je ta v Třebíči, která je i na seznamu památek UNESCO. Židovská kultura to ovšem nejsou jen stavby. Od roku 1906 je v Praze Židovské muzeum, kde lze vidět knihy, rukopisy a umělecké předměty.

Po židovských stopách na Třebíčsku

Po židovských stopách na Třebíčsku

Život židovských obyvatel na území Vysočiny dokládají dodnes dochované památky. Vydejte se po jejich stopách na Třebíčsko. Navštívite unikátní židovské město, které je zapsáno na seznam UNESCO, poznáte život hrdiny Antonína Kaliny a objevíte synagogu v Polici u Jemnice.

Poznejte příběh vily Tugendhat a dalších brněnských vil

Poznejte příběh vily Tugendhat a dalších brněnských vil

Ikona světové architektury, památka UNESCO a vůbec první moderní vila v České republice, do níž mohla nahlédnout veřejnost – to všechno je brněnská vila Tugendhat. V jejích interiérech se ale skrývá také příběh rodiny Tugendhatovy, architekta Ludwiga Mies van der Rohe a naplnění snu o svobodě. Znáte však i další brněnské vily, například rodiny Stiassni či Löw-Beerů? A víte, kde bydlel v Brně Dušan Jurkovič? Pojďte s námi na výlet a žádná otázka nezůstane nezodpovězená!

#světovéČesko a pražské Židovské město: nejzachovalejší celek židovských památek v Evropě

#světovéČesko a pražské Židovské město: nejzachovalejší celek židovských památek v Evropě

Pivo, hokej, šperky z českých granátů, víno a historické zahrady: tak zní doporučení „must see“ cestovatelského magazínu National Geographic pro návštěvníky Prahy. Jedním dechem upozorňuje i na Židovské město, a Starý židovský hřbitov dokonce řadí mezi deset turisticky nejzajímavějších hřbitovů světa. Skutečně máme v Praze takový poklad?

#světovéČesko a příběh zámožné židovské rodiny Löw-Beer

#světovéČesko a příběh zámožné židovské rodiny Löw-Beer

Löw-Beerové patřili v 19. století k nejvýznamnějším a nejbohatším jihomoravským podnikatelům. Byli svědky doby, kdy se pro Brno začalo používat označení moravský či rakouský Manchester: tehdy zdejší vlnařský průmysl dosáhl své největší slávy a zběsilé tempo průmyslového města připomínalo originální anglické průmyslové město Manchester.

#světovéČesko a oslnivé pevnostní město Terezín: poznejte tak-trochu-jiné-baroko

#světovéČesko a oslnivé pevnostní město Terezín: poznejte tak-trochu-jiné-baroko

Ještě ani nestálo a už bylo prohlášeno svobodným královským městem: řeč je o Terezíně, pevnostním městě na řece Ohři. Armáda ho už dávno opustila, ale dodnes je obehnané třicetimetrovým valem s rozsáhlou sítí podzemních chodeb. Jednotlivé objekty jsou zpřístupněné v rozsahu, který u nás nemá obdoby.

#světovéČesko a Třebíč: židovské památky, muzea a bazilika sv. Prokopa

#světovéČesko a Třebíč: židovské památky, muzea a bazilika sv. Prokopa

Jestli existuje skutečně jedinečné místo, jmenuje se Třebíč. Půvabné město na Vysočině se může pochlubit celou řadou kuriozit a také památkami UNESCO. Do seznamu světového přírodního a kulturního dědictví byla v roce 2003 zapsaná jako unikátní příklad blízkého soužití křesťanské a židovské komunity v jednom městě židovská čtvrť Zámostí společně s židovským hřbitovem a románsko-gotickou bazilikou sv. Prokopa.

#světovéČesko a židovské památky Plzně: Velká synagoga, Zahrada vzpomínek a Loosovy interiéry

#světovéČesko a židovské památky Plzně: Velká synagoga, Zahrada vzpomínek a Loosovy interiéry

Největší u nás, třetí největší v Evropě a pátá největší na světě: to všechno platí pro Velkou synagogu v Plzni. Originální stavba v maursko-románském slohu zdobená orientálními prvky byla dokončena v roce 1893. Její rekonstrukce se chýlí ke konci a už nyní se můžete začít těšit na příští rok, kdy by se měla otevřít v celé kráse včetně novinek, například nového návštěvnického centra a rituální mikve v Rabínském domě.

Objevte 16 českých památek UNESCO!

Objevte 16 českých památek UNESCO!

Znáte všechny památky, které jsou za Českou republiku zapsané na seznamu přírodního a kulturního dědictví UNESCO? Nejnovějšími přírůstky, které české dědictví UNESCO rozšířily v červenci 2021 jsou Slavné lázně Evropy / Great Spas of Europe a Jizerskohorské bučiny v Jizerských horách. Doplnily Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří a Národní hřebčín Kladruby nad Labem zapsané na seznam v roce 2019. Mimo nich byl již dříve na Seznamu Český Krumlov, Telč, Praha – centrum a Průhonický park, Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, Kutná Hora, Lednicko-valtický areál, Holašovice, zahrady a zámek v Kroměříži, zámek Litomyšl, brněnská Vila Tugendhat, Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci a v Třebíči židovská čtvrť a bazilika. Další kapitolou světového dědictví jsou „památky nehmotné“ – k nim se za Česko řadí tanec slovácký verbuňk, tradice sokolnictví, masopust, jízda králů, loutkářství a modrotisk.

#světovéČesko a Praha: město jako památka UNESCO a jeho srdce Pražský hrad

#světovéČesko a Praha: město jako památka UNESCO a jeho srdce Pražský hrad

Praha, stověžaté město českých králů, patří k nejhezčím v Evropě. V roce 1992 to ocenil i svět a historické jádro našeho hlavního města bylo zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Která místa patří do památkové zóny a která ne, co se vyplatí vědět a kde udělalo UNESCO výjimku?

Trojúhelník památek UNESCO na Vysočině

Trojúhelník památek UNESCO na Vysočině

Prohlédněte si historické jádro města Telče, baziliku sv. Prokopa a židovské město v Třebíči a poutní kostel sv. Jana Nepomuckého ve Žďáru nad Sázavou – pohodlně navštívit všechny tři památky na Vysočině zapsané na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO stihnete během jediného víkendu!

Židovská čtvrť v Třebíči – zapsána na seznam Unesco

Židovská čtvrť v Třebíči – zapsána na seznam Unesco

Je unikátním souborem 123 dochovaných domů. Mezi ně patří například 2 synagogy, židovské muzeum, budova židovské radnice, rabinátu, dále pak chudobinec, nemocnice a dvě školy. Židovská čtvrť je volně přístupná.