Úvod > Aktuality > Pět přejmenovaných měst: znáte Muncifaj, Frývaldov, Baťov nebo Falknov?
Pět přejmenovaných měst: znáte Muncifaj, Frývaldov, Baťov nebo Falknov?
"> "> "> "> "> ">

Pět přejmenovaných měst: znáte Muncifaj, Frývaldov, Baťov nebo Falknov?

Vydáno 15. ledna 2020 Životní styl
Lavina změn v názvech ulic a náměstí se spustila začátkem 90. let po sametové revoluci, kdy se řada míst vrátila k původním názvům. Asi největší změna čekala obyvatele Zlína, jejichž město bylo v roce 1949 přejmenováno na Gottwaldov a právě před třiceti lety se konečně mohlo vrátit k původnímu názvu.
Ačkoli Zlín byl z přejmenovávaných lokalit největší, rozhodně nebyl jediný. Některá města ale byla s novými jmény spokojená a měnit je už nechtěla. Jinde by naopak měnili rádi a hned: třeba Mosty u Jablunkova by se chtěly vrátit k historickému, původnímu pojmenování Mosty, které se objevovalo už v prvních písemných zmínkách v druhé polovině 16. století. Název se změnil v roce 1952, aby se obec odlišila od Mostů u Českého Těšína. Ty už se ale staly součástí města, a tak jediné Mosty v republice žádné upřesnění polohy nepotřebují. A co na to místní? Změnu glosují slovy „Dycky Mosty“, mírně pozměněnou hláškou z oblíbeného seriálu Most, a chystají se hlasovat v referendu.
 

Dycky Zlín

Prezident Klement Gottwald dostal v roce 1948 k narozeninám hodně zvláštní dárek: na jeho počest byl Zlín přejmenován na Gottwaldov. Úmysly režimu byly zřejmé: nastolit nové pořádky a vymazat vzpomínky na úspěšného výrobce obuvi Baťu. Což se tak docela nepodařilo: v občankách a řidičácích sice lidé měli zapsaný Gottwaldov, ale vždy o svém městě mluvili jako o Zlíně.

Právě před třiceti lety v lednu 1990 se městu znovu vrátil název Zlín. Snaha o návrat ke starému jménu byla jedním z hlavních motivů sametové revoluce a šlo o jednu z prvních změn, která Zlín čekala. Čestné občanství prezidenta Gottwalda vydrželo déle, to Zlínští zrušili až v roce 2010.
 

Bahňák, Baťov a Otrokovice

Kousek od Zlína vyrostla ve třicátých letech pobočka obuvnické firmy společně s letištěm a vilovou čtvrtí pro zaměstnance. Její obyvatelé měli k dispozici náměstí s parkem, pobočku Baťova obchodního domu, koupaliště s tanečním parketem i Společenský dům s hotelem, restaurací a kinem. Protože čtvrť vyrostla v bažinaté oblasti zvané Bahňák, hledalo se pro ni důstojnější jméno – a to znělo Baťov. Na památku leteckého neštěstí v červenci 1932, při němž zahynul šéf koncernu Tomáš Baťa, se tak přejmenovalo celé město, ale už v roce 1946 se vrátilo k původnímu jménu Otrokovice. Název Baťov ale z map nezmizel, zahradní čtvrť dodnes nese označení Bahňák - Baťov.
 

Z Frývaldova se stal Jeseník

Město sevřené mezi horami se známými Priessnitzovými lázněmi se jmenuje Jeseník teprve od roku 1947. Předtím byl znám jako Vriwald, Frei vom Walde či Freiwaldau, tedy místo zbavené lesa, česky Frývaldov. Po Mnichovské dohodě bylo město i s okolím připojeno k Německu a čeští obyvatelé je museli opustit, na Němce pak čekal odsun po druhé světové válce. Tečku za bouřlivými roky změn udělal rok 1947 změnou německy znějícího Frývaldova na český Jeseník.
 

Falknov a sokoli

Legenda vypráví, že město Sokolov založil rytíř Sebastian, který choval lovecké sokoly; tento pták je také v městském znaku a dávnou legendu připomíná i kašna s postavou sokolníka na Starém náměstí.  Až do roku 1948 se Sokolov jmenoval Falknov nad Ohří podle německého Falkenau; Falk znamená německy sokol. Slavnostní událost tehdy propojila západočeský Sokolov se vzdálenou ukrajinskou obcí: za účasti generála Ludvíka Svobody se ve městě slavilo páté výročí bitvy u Sokolova, kde došlo k prvnímu bojovému vystoupení 1. československého samostatného praporu. Památník bitvy u Sokolova v Sokolově je ale mladší, byl odhalen až v roce 1951.
 

Muncifaj, město s pohádkovým jménem

Občas se název zkrátka neujme: nepovedlo se to u hradu Radyně, nazvaného na počest krále a císaře Karla IV. Karlskrone, Karlova koruna, a nepovedlo se tu ani středočeskému Smečnu. Název Muncifaj, odvozený z latinského výrazu Mons fagi, Buková hora, mu dal na žádost Hynka Bořity z Martinic v roce 1510 král Vladislav Jagellonský a zároveň ves povýšil na město. Ačkoliv se název oficiálně užíval až do 19. století, nevžil se a podívat se na zámek, do vojenského skanzenu nebo na Anenskou pouť dál jezdíme do Smečna.
 

Polistopadová jména

  • Město Gottwaldov měnilo jméno už v roce 1990, v témže roce se z brněnské Gottwaldovy ulice stal znovu starý Cejl, zato Gottwaldovo / Mariánské údolí v Líšni si na změnu názvu počkalo až do roku 1999. V Praze byl Gottwaldův most přejmenován na Nuselský.
  • Po listopadu 1989 z českých měst zmizely hlavně názvy Leninova, Marxova, Engelsova, Vítězného února nebo Klementa Gottwalda. Jména jako Moskevská, Rudé armády, Koněvova a další najdete dodnes.
  • Kdo dnes touží po změnách názvů stanic pražského metra (například s poukazem, že Dejvická ulice je jinde než výstupy ze stejnojmenné stanice, Hradčanská neleží v katastrálním území Hradčan a centrum Malé Strany je od Malostranské pořádně daleko), měl by si prohlédnout mapu metra z osmdesátých let. Orientovat se v ní nebylo jednoduché a není divu, že stanice s ideologickými názvy jako Leninova, Moskevská, Dukelská, Fučíkova, Gottwaldova, Mládežnická, Budovatelů, Družby nebo Kosmonautů se přejmenovaly podle příslušných místních částí Prahy už v únoru 1990.
Baťovy domky ve Zlíně

Baťovy domky ve Zlíně

Domky se zahrádkou a typickou cihlovou fasádou byly domovem dělníků pracujících v Baťových závodech. Baťa chtěl, aby se jeho zaměstnanci nevyčerpávali dojížděním do práce, a zajistil jim ubytování co nejblíže továrny.

Baťův kanál - dovolená na obytných motorových lodích a hausbótech

Baťův kanál - dovolená na obytných motorových lodích a hausbótech

Pobyt blízko vody nebo přímo na vodě má své nenapodobitelné kouzlo. Pokud chcete strávit dovolenou, víkend nebo třeba jen několik hodin na lodi, nemusíte hned vyrážet do Holandska nebo Francie. Podobnou příležitost už totiž máte i u nás, a to na moravském Baťově kanálu, zvaném Baťák.

Expozice Muzea jihovýchodní Moravy

Expozice Muzea jihovýchodní Moravy

Muzeum jihovýchodní Moravy sídlící ve 14. budově v bývalém továrním areálu firmy Baťa představuje ve svých expozicích historii obuvi, historii firmy Baťa, historii zlínských filmů a cestovatelství. Další expozice muzea jsou na hradě Malenovice, v Luhačovicích a v památníku Ploština.

České značky: na výlet v botaskách aneb botách značky Botas

České značky: na výlet v botaskách aneb botách značky Botas

Botasky, sportovní obuv s ozdobným proužkem na boku, letos slaví sedmdesátku. Jsou tak slavné, že tak říkáme pevným šněrovacím botám od řady jiných firem. A hlavně botasky, původně určené profesionálním sportovcům, jsou oblíbené i pro volný čas a nosíme je běžně na procházky a výlety.

Technická památka Výklopník na Baťově kanále

Technická památka Výklopník na Baťově kanále

Technická památka Výklopník Sudoměřice-Baťův kanál byla postavena v roce 1939. Dnes je jednou z poučných zajímavostí na trase Baťova kanálu, kterou obdivují návštěvníci pěších výletů, cyklisté a především vyznavači vodní turistiky z paluby motorových lodí či jiných plavidel.

Baťova vila ve Zlíně

Baťova vila ve Zlíně

Vila Tomáše Bati se začala stavět v roce 1909 a dokončena byla v roce 1911. Nechal si jej postavit geniálni podnikatel Tomáš Baťa, zakladatel Baťových obuvnických závodů. Chtěl pro sebe a svou rodinu vybudovat příjemné sídlo, kde by mohl odpočívat a stále vidět svou továrnu.

Baťovské Otrokovice - čtvrt Baťov - Bahňák

Baťovské Otrokovice - čtvrt Baťov - Bahňák

Světově unikátní je historie Baťova, červeného města postaveného, jako středověká variace, na zelené louce. Na pozemku podmáčeného Bahňáku vzniklo nejprve letiště, poté továrna a k tomu všemu přibylo "město".

Falknov, Fochova a rybníky Pamatuj a Věrný: místa, která se jmenovala jinak

Falknov, Fochova a rybníky Pamatuj a Věrný: místa, která se jmenovala jinak

Že jména mění ulice a náměstí bereme jako samozřejmost. Někdy se ale přejmenování týká větších celků, třeba měst. V roce 1990 to zažil Zlín: po jednačtyřiceti letech se zbavil jména po prvním komunistickém prezidentovi a vrátil se ke starému jménu. Víte, že takových míst ale bylo víc?

Boty Baťa - světové obuvnické impérium ze Zlína

Boty Baťa - světové obuvnické impérium ze Zlína

Světové obuvnické impérium má původ v moravském městě Zlíně, kde se počátkem 20. století pustila jedna ševcovská rodina do šití plstěných papučí. Zakladatel Tomáš Baťa se záhy stal průkopníkem v oblasti moderních technologií a organizace výroby, ale i reklamy, marketingu a péči o zaměstnance.

Další aktuality