Ačkoli
Zlín byl z přejmenovávaných lokalit největší, rozhodně nebyl jediný. Některá města ale byla s novými jmény spokojená a měnit je už nechtěla. Jinde by naopak měnili rádi a hned: třeba
Mosty u Jablunkova by se chtěly vrátit k historickému, původnímu pojmenování
Mosty, které se objevovalo už v prvních písemných zmínkách v druhé polovině 16. století. Název se změnil v roce 1952, aby se obec odlišila od
Mostů u Českého Těšína. Ty už se ale staly součástí města, a tak jediné Mosty v republice žádné upřesnění polohy nepotřebují. A co na to místní? Změnu glosují slovy „Dycky Mosty“, mírně pozměněnou hláškou z oblíbeného seriálu Most, a chystají se hlasovat v referendu.
Dycky Zlín
Prezident Klement Gottwald dostal v roce 1948 k narozeninám hodně zvláštní dárek: na jeho počest byl
Zlín přejmenován na Gottwaldov. Úmysly režimu byly zřejmé: nastolit nové pořádky a vymazat vzpomínky na úspěšného výrobce obuvi Baťu. Což se tak docela nepodařilo: v občankách a řidičácích sice lidé měli zapsaný Gottwaldov, ale vždy o svém městě mluvili jako o Zlíně.
Právě před třiceti lety v lednu 1990 se městu znovu vrátil název Zlín. Snaha o návrat ke starému jménu byla jedním z hlavních motivů sametové revoluce a šlo o jednu z prvních změn, která Zlín čekala. Čestné občanství prezidenta Gottwalda vydrželo déle, to Zlínští zrušili až v roce 2010.
Bahňák, Baťov a Otrokovice
Kousek od Zlína vyrostla ve třicátých letech
pobočka obuvnické firmy společně s letištěm a vilovou čtvrtí pro zaměstnance. Její obyvatelé měli k dispozici
náměstí s parkem, pobočku
Baťova obchodního domu,
koupaliště s tanečním parketem i
Společenský dům s hotelem, restaurací a kinem. Protože čtvrť vyrostla v
bažinaté oblasti zvané Bahňák, hledalo se pro ni důstojnější jméno – a to znělo
Baťov. Na památku leteckého neštěstí v červenci 1932, při němž zahynul šéf koncernu Tomáš Baťa, se tak přejmenovalo celé město, ale už v roce 1946 se vrátilo k původnímu jménu
Otrokovice. Název Baťov ale z map nezmizel, zahradní čtvrť dodnes nese označení
Bahňák – Baťov.
Z Frývaldova se stal Jeseník
Město sevřené mezi horami se známými
Priessnitzovými lázněmi se jmenuje
Jeseník teprve od roku 1947. Předtím byl znám jako
Vriwald, Frei vom Walde či
Freiwaldau, tedy místo zbavené lesa, česky Frývaldov. Po Mnichovské dohodě bylo město i s okolím připojeno k Německu a čeští obyvatelé je museli opustit, na Němce pak čekal odsun po druhé světové válce. Tečku za bouřlivými roky změn udělal rok 1947 změnou německy znějícího Frývaldova na český Jeseník.
Falknov a sokoli
Legenda vypráví, že město
Sokolov založil rytíř Sebastian, který choval lovecké sokoly; tento pták je také v městském znaku a dávnou legendu připomíná i kašna s postavou sokolníka na Starém náměstí. Až do roku 1948 se Sokolov jmenoval
Falknov nad Ohří podle německého Falkenau; Falk znamená německy sokol. Slavnostní událost tehdy propojila západočeský Sokolov se vzdálenou ukrajinskou obcí: za účasti generála Ludvíka Svobody se ve městě slavilo
páté výročí bitvy u Sokolova, kde došlo k prvnímu bojovému vystoupení 1. československého samostatného praporu.
Památník bitvy u Sokolova v Sokolově je ale mladší, byl odhalen až v roce 1951.
Muncifaj, město s pohádkovým jménem
Občas se název zkrátka neujme: nepovedlo se to u
hradu Radyně, nazvaného na počest krále a císaře Karla IV.
Karlskrone, Karlova koruna, a nepovedlo se tu ani
středočeskému Smečnu. Název
Muncifaj, odvozený z latinského výrazu Mons fagi, Buková hora, mu dal na žádost Hynka Bořity z Martinic v roce 1510 král Vladislav Jagellonský a zároveň ves povýšil na město. Ačkoliv se název oficiálně užíval až do 19. století, nevžil se a podívat se na
zámek, do
vojenského skanzenu nebo na
Anenskou pouť dál jezdíme do
Smečna.
Polistopadová jména
Město Gottwaldov měnilo jméno už v roce 1990, v témže roce se z brněnské Gottwaldovy ulice stal znovu starý Cejl, zato Gottwaldovo / Mariánské údolí v Líšni si na změnu názvu počkalo až do roku 1999. V Praze byl Gottwaldův most přejmenován na Nuselský.- Po listopadu 1989 z českých měst zmizely hlavně názvy Leninova, Marxova, Engelsova, Vítězného února nebo Klementa Gottwalda. Jména jako Moskevská, Rudé armády, Koněvova a další najdete dodnes.
- Kdo dnes touží po změnách názvů stanic pražského metra (například s poukazem, že Dejvická ulice je jinde než výstupy ze stejnojmenné stanice, Hradčanská neleží v katastrálním území Hradčan a centrum Malé Strany je od Malostranské pořádně daleko), měl by si prohlédnout mapu metra z osmdesátých let. Orientovat se v ní nebylo jednoduché a není divu, že stanice s ideologickými názvy jako Leninova, Moskevská, Dukelská, Fučíkova, Gottwaldova, Mládežnická, Budovatelů, Družby nebo Kosmonautů se přejmenovaly podle příslušných místních částí Prahy už v únoru 1990.