Poznejte pět legendárních obchodních domů

Zlín: Baťův obchodní dům

Ve Zlíně najdete Obchodní dům, který vznikl už za baťovské éry a v letech 2017-2018 prošel rozsáhlou rekonstrukcí, která mu vrátila původní podobu. Trvala šestnáct měsíců, tedy přibližně stejně dlouho, jako se kdysi stavěl.

Postavila jej firma Baťa podle projektu Baťova dvorního architekta Františka Lydie Gahury jako jednu z prvních budov na tehdy novém náměstí Práce; dnes mu společnost dělá o pár let starší obchodní dům zvaný Tržnice, Velké kino a Hotel Moskva.

Ačkoli se leckde uvádí, že první eskalátory v Československu se objevily v roce 1939 v pražském obchodním domě Bílá labuť, není to pravda: už v roce 1934 po nich jezdili návštěvníci tehdy tři roky starého obchodního domu ve Zlíně. Ve třicátých letech byl obchodní dům chloubou města a jeho nová podoba se blíží původnímu baťovskému projektu, podobně jako tomu je v Památníku Tomáše Bati.
 

Praha: obchodní dům Bílá labuť

Když byla v roce 1939 otevřena Bílá labuť v Praze na Poříčí, šlo o největší a nejmodernější obchodní dům v Československu. Vybudoval jej pražský podnikatel Jaroslav Brouk, spolumajitel známé společnosti Brouk a Babka, která provozovala celou síť obchodních domů, například v Liberci či Ostravě. Funkcionalistická Bílá labuť postavená podle plánů architekta Josefa Kitricha a Josefa Hrubého je ale všechny předčila: podobně jako ve Zlíně tu byly schody jezdící z přízemí do prvního patra, prostory vybavené podlahovým vytápěním, klimatizací a osobními rychlovýtahy, jednotlivá oddělení propojovala potrubní pošta a hlavní průčelí s rozměry 30 x 18 metrů představovalo ve své době největší zasklenou plochu ve střední Evropě.

Pražanům se líbila také osm metrů vysoká neonová labuť, otáčející se na střeše budovy. Slavné světelné logo je patrně nejstarším stále funkčním neonem u nás. Bonusem navíc prý byli usměvaví zaměstnanci: není divu, když v polední pauze mohli využívat terasu s lehátky a slunečníky na střešní terase.

Dodejme, že na otevření supermoderního obchodního paláce se Pražané velmi těšili, avšak došlo k němu ve velmi smutných časech – pouhé tři dny po začátku německé okupace, dne 18. března 1939. Prvními zákazníky tak byli zejména vojáci Wehrmachtu, kteří využívali výhodného kurzu říšské marky vůči koruně…
 

Praha: obchodní dům Kotva

Obchodní dům Kotva je dodnes považován za jednu z nejvýraznějších pražských staveb. Do architektonické soutěže na nový obchodní dům bylo roku 1969 zasláno celkem dvacet jedna návrhů, zvítězil projekt manželů Machoninových a ateliéru Alfa. Porota ocenila řadu jejich nápadů, zejména pak plné využití stavebního pozemku. Dům stavěla švédská společnost SIAB.

Ačkoli se zdá, že Kotva, postavená z šestihranů připomínajících včelí medové plástve, je obrovská, stavební pozemek měl rozměry pouze 60 × 100 metrů. Obchodní dům s prodejní plochou přes dvacet dva tisíc metrů čtverečních se slavnostně otvíral v roce 1975 a denně sem zamířilo až sedmdesát pět tisíc lidí.
 

Jaroměř: muzeum v obchodu a obchod v muzeu

Raritou mezi obchodními domy i muzejními institucemi je Wenkeův obchodní dům v Jaroměři, který v roce 1910 navrhl známý architekt Josef Gočár. Místní podnikatel Josef Wenke si přál moderní budovu s velkými prosklenými plochami, aby z ulice bylo dobře vidět na vystavené zboží. V Jaroměři tak vznikl první dům u nás s prosklenou dolní částí fasády.

Za okny v tenkých rámech jsou prostorné a dobře osvětlené místnosti, laděné v elegantních tónech černé, bílé a hnědé s jemným geometrickým dekorem. Přízemí a patro propojuje podobně jako v Bílé labuti velký světlík, z ochozu v patře tedy mohli návštěvníci pozorovat provoz v přízemí. V opačném směru se naopak otvírá výhled na kazetový strop s lustry.

Wenkeův obchodní dům si můžete prohlédnout i nyní (až se opět otevřou muzea), i když už dávno neslouží původnímu účelu: sídlí v něm Městské muzeum. Expozice se věnují třem jaroměřským slavným rodákům – malíři Josefu Šímovi a sochařům Josefu Wagnerovi a Otakaru Španielovi.

Liberec: Obchodní dům Brouk a Babka

Obchodní dům Brouk + Babka je jednou z předních památek meziválečné funkcionalistické architektury Československa. Dům nechala v Pražské ulici v Liberci vystavět v letech 1935-1936 stejnojmenná obchodní společnost, v rámci budování široké sítě svých obchodů – tzv. broukáren. V době svého vzniku představoval tento obchodní dům zdařilé spojení funkcionalistické architektury s nejmodernějšími obchodními trendy.

Funkcionalistická šestipodlažní budova byla postavena na místě bývalého hostince Zur Sandwirt podle projektu Jana Gillara. Obchodní dům je od roku 1958 zapsán v seznamu kulturních památek. od roku 2017 využívá objekt nový majitel, který odstranil původní neonový nápis a nahradil jej názvem své firmy SnowBitch. Nutno však podotknout, že ponechal emblém B+B nahoře na domě.