Poznejte legendární obchodní domy: historie nakupování a unikátní architektura

Novinka stříbrného plátna: seriál Zlatá labuť

Milovníci historických seriálů a obdivovatelé první republiky se mohou těšit na nový seriál TV Nova, který na obrazovkách startuje už 2. února 2023. Pojednávat bude o strastech a radostech mladých prodavaček obchodního domu Zlatá labuť, co byl v Praze právě otevřen jako symbol blahobytu a luxusu. Divák nahlédne i do rodiny a světa bohatých podnikatelů, kteří obchod otevřeli. Nový historický seriál v produkci Dramedy Productions natočený v režii Bisera Arichteva a Braňo Holička slibuje výpravnou podívanou s Danielou Kolářovou, Petrem Kostkou, Martou Dancingerovou, Beátou Kaňokovou, Simonou Lewandovskou a dalšími skvělými herci.
 

Praha: obchodní dům Bílá labuť

Když byla v roce 1939 otevřena Bílá labuť v Praze na Poříčí, šlo o největší a nejmodernější obchodní dům v Československu. Vybudoval jej pražský podnikatel Jaroslav Brouk, spolumajitel známé společnosti Brouk a Babka, která provozovala celou síť obchodních domů, například v Liberci či Ostravě. Funkcionalistická Bílá labuť postavená podle plánů architekta Josefa Kitricha a Josefa Hrubého je ale všechny předčila: podobně jako ve Zlíně tu byly schody jezdící z přízemí do prvního patra, prostory vybavené podlahovým vytápěním, klimatizací a osobními rychlovýtahy, jednotlivá oddělení propojovala potrubní pošta a hlavní průčelí s rozměry 30 x 18 metrů představovalo ve své době největší zasklenou plochu ve střední Evropě.

Pražanům se líbila také osm metrů vysoká neonová labuť, otáčející se na střeše budovy. Slavné světelné logo je patrně nejstarším stále funkčním neonem u nás. Bonusem navíc prý byli usměvaví zaměstnanci: není divu, když v polední pauze mohli využívat terasu s lehátky a slunečníky na střešní terase. Dodejme, že na otevření supermoderního obchodního paláce se Pražané velmi těšili, avšak došlo k němu ve velmi smutných časech – pouhé tři dny po začátku německé okupace, dne 18. března 1939. Prvními zákazníky tak byli zejména vojáci Wehrmachtu, kteří využívali výhodného kurzu říšské marky vůči koruně…
 

Opava: Obchodní dům Breda

Významná památka moderní architektury, to je bývalý obchodní dům Breda, postavený v letech 1928 – 1930 podle projektu významného vídeňského architekta Leopolda Bauera. Sedmipodlažní obchodní dům firmy Breda & Weinstein vyrostl během pouhých 14 měsíců! Šlo o vůbec první moderní obchodní dům v Československu, inspirovaný soudobou americkou architekturou. Nejzajímavější část budovy představuje přízemí a schodiště do prvního patra, tato hala je zakončená nádhernou prosklenou kopulí. Vyhlášené zde bývaly vánoční prodeje, které měly pod kopulí v hlavním sále neopakovatelnou atmosféru. Dům si prošel bohatou historií, roku 2004 vyhořel, poté proběhla jeho rekonstrukce a v roce 2012 se veřejnosti na dlouhou dobu uzavřel a začal chátrat. V roce 2021 se ale Opavané složili na opravu střechy, kterou dovnitř zatékalo, a ještě koncem roku 2022 památkově chráněnou budovu koupilo město Opava. Nyní připravuje další využití budovy, mohla by zde vzniknout galerii, vzdělávací centrum anebi třeba taneční sál.
 

Zlín: Baťův obchodní dům

Ve Zlíně najdete Obchodní dům, který vznikl už za baťovské éry a v letech 2017-2018 prošel rozsáhlou rekonstrukcí, která mu vrátila původní podobu. Trvala šestnáct měsíců, tedy přibližně stejně dlouho, jako se kdysi stavěl. Postavila jej firma Baťa podle projektu Baťova dvorního architekta Františka Lydie Gahury jako jednu z prvních budov na tehdy novém náměstí Práce; dnes mu společnost dělá o pár let starší obchodní dům zvaný Tržnice, Velké kino a Hotel Moskva. Ačkoli se leckde uvádí, že první eskalátory v Československu se objevily v roce 1939 v pražském obchodním domě Bílá labuť, není to pravda: už v roce 1934 po nich jezdili návštěvníci tehdy tři roky starého obchodního domu ve Zlíně. Ve třicátých letech byl obchodní dům chloubou města a jeho nová podoba se blíží původnímu baťovskému projektu, podobně jako tomu je v Památníku Tomáše Bati.
 

Praha: obchodní dům Kotva

Obchodní dům Kotva je dodnes považován za jednu z nejvýraznějších pražských staveb. Do architektonické soutěže na nový obchodní dům bylo roku 1969 zasláno celkem dvacet jedna návrhů, zvítězil projekt manželů Machoninových a ateliéru Alfa. Porota ocenila řadu jejich nápadů, zejména pak plné využití stavebního pozemku. Dům stavěla švédská společnost SIAB. Ačkoli se zdá, že Kotva, postavená z šestihranů připomínajících včelí medové plástve, je obrovská, stavební pozemek měl rozměry pouze 60 × 100 metrů. Obchodní dům s prodejní plochou přes dvacet dva tisíc metrů čtverečních se slavnostně otvíral v roce 1975 a denně sem zamířilo až sedmdesát pět tisíc lidí. V nejvyšším patře obchodního domu najdete nové Retro muzeum Praha, které si dalo za cíl zmapovat design, trendy i běžný život v 70. a 80. letech v Československu.
 

Jaroměř: muzeum v obchodu a obchod v muzeu

Raritou mezi obchodními domy i muzejními institucemi je Wenkeův obchodní dům v Jaroměři, který v roce 1910 navrhl známý architekt Josef Gočár. Místní podnikatel Josef Wenke si přál moderní budovu s velkými prosklenými plochami, aby z ulice bylo dobře vidět na vystavené zboží. V Jaroměři tak vznikl první dům u nás s prosklenou dolní částí fasády. Za okny v tenkých rámech jsou prostorné a dobře osvětlené místnosti, laděné v elegantních tónech černé, bílé a hnědé s jemným geometrickým dekorem. Přízemí a patro propojuje podobně jako v Bílé labuti velký světlík, z ochozu v patře tedy mohli návštěvníci pozorovat provoz v přízemí. V opačném směru se naopak otvírá výhled na kazetový strop s lustry. Wenkeův obchodní dům si můžete prohlédnout i nyní, naleznete v něm Městské muzeum. Expozice se věnují městu a jeho historii, ale také dějinám mezinárodní obchodní činnosti rodiny Wenkeových.

Liberec: Obchodní dům Brouk a Babka

Obchodní dům Brouk + Babka je jednou z předních památek meziválečné funkcionalistické architektury Československa. Dům nechala v Pražské ulici v Liberci vystavět v letech 1935-1936 stejnojmenná obchodní společnost, v rámci budování široké sítě svých obchodů – tzv. broukáren. V době svého vzniku představoval tento obchodní dům zdařilé spojení funkcionalistické architektury s nejmodernějšími obchodními trendy. Funkcionalistická šestipodlažní budova byla postavena na místě bývalého hostince Zur Sandwirt podle projektu Jana Gillara. Obchodní dům je od roku 1958 zapsán v seznamu kulturních památek. od roku 2017 využívá objekt nový majitel, který odstranil původní neonový nápis a nahradil jej názvem své firmy SnowBitch. Nutno však podotknout, že ponechal emblém B+B nahoře na domě.