Úvod > Aktuality > Němcová, Jirásek, Dvořák nebo Smetana: udělejte si výlet po stopách slavných osobností
Němcová, Jirásek, Dvořák nebo Smetana: udělejte si výlet po stopách slavných osobností
"> "> "> "> "> "> "> "> "> Bratri-Capkove
Zážitky

Němcová, Jirásek, Dvořák nebo Smetana: udělejte si výlet po stopách slavných osobností

Vydáno 12. července 2021
Nudili jste se ve škole? Zívali jste u vět typu „Šťastná to žena“ nebo „Lomikare, Lomikare, hin sa hukáže“? A přece život hvězd „českého nebe“ nebyl a není vůbec tak nudný, jak nám tvrdili pedagogové. Jenže teoreticky se o někom učit a pak vidět stopy jeho života na vlastní oči – to je velký rozdíl. Pojďte se o tom přesvědčit.

Vzpomínky na Boženu Němcovou nejen na Starém Bělidle

babičkaBožena Němcová je pro mnohé z nás představitelkou dětských traumat školních let, kdy jsme byli nuceni číst Babičku a jiné, pro nás „trapně dětské“ čtivo. Jenže pak je člověk starší a pochopí, že Babička je o pozitivním přístupu k životu a navíc se dostane k o něco šťavnatější korespondenci Němcové (milovala celou řadu mužů a přeci se nikdy nerozvedla) – a hned vidí leccos jinak.
Navštívit místa, kde Němcová strávila část dětství a která jsou spjata s řadou dalších českých spisovatelů, je pak výborný zážitek. Ratibořice jsou neuvěřitelně kouzelným místem, stvořeným pro dokonalý odpočinek od zběsilého tempa okolního světa. Točila se tu Menzelova Babička a všechny „rekvizity“ zde zůstávají už mnohá léta: „bělidlo“, zámek „paní kněžny“ Zaháňské nebo mlýn a mnoho dalších míst, která Němcová důvěrně znala.

Zdatné turisty pozveme na Cestu Boženy Němcové – červeně značenou turistickou trasu z Náchoda do České Skalice a přes Červený Kostelec do Chvalkovic. Cestou pěší turisty zavede do Babiččina údolí, k Barunčině škole či do Muzea Boženy Němcové. Trasa měří 40,5 km.
 

Prima sezóna Josefa Škvoreckého

náchod škvoreckýPár kilometrů od Ratibořic je k vidění město Náchod, kde se narodil a bydlel Josef Škvorecký. Po absolvování náchodského reálného gymnázia v roce 1943 musel pracovat ve válečném průmyslu v Náchodě a v Novém Městě nad Metují jako nekvalifikovaný dělník. Ve volném čase hrál v náchodské jazzové kapele. V roce 1951 získal Josef Škvorecký doktorát filozofie. Roku 1969 emigroval do Kanady, kde na univezitě v Torontu pracoval jako profesor v oboru literatury, divadla a filmu.

Není bez zajímavosti, že celé mládí v podstatě promarodil a děj svých knížek (např. Prima sezóna, Zbabělci), které se v Náchodě a jeho okolí odehrávají, si kompletně vymyslel. Ovšem restaurace, kam chodil románový hrdina s kapelou i sám mladý Josef Škvorecký, existuje dodnes. A navíc, její interiér se zachoval z velké části takový, jaký byl na konci války, tedy v době, ve které se odehrává děj knihy Zbabělci. A ve městě lehce najdete i další místa z obou románů, například náchodskou poštu, radnici nebo hotel u Beránka (v románu vinárna u Lva) nebo gymnázium Aloise Jiráska, kde Škvorecký studoval. Minout nemůžete ani lavičku Josefa Škvoreckého se spisovatelovou sochou v nadživotní velikosti. Vznikla roku 2014 u kostela sv. Vavřince.
 

Rodný dům, chata i vila sourozenců Čapkových

bratři ČapkovéSpisovatel Karel, malíř Josef a jejich sestra Helena, dohromady sourozenci Čapkovi: lidé, kteří se svým dílem i osudy zapsali do historie našeho národa. Pokud plánujete výlet na Královéhradecko, a přemýšlíte, kde vidět něco zajímavého, zkuste navštívit některá místa, která jsou s jejich životy spjatá.

Helena (1886) a Josef (1887) se narodili v Hronově, Karel (1890) přišel na svět v Malých Svatoňovicích, hornickém a lázeňském městečku pod Žaltmanem. Najdete tu sousoší bratří Čapků a rodný dům Karla Čapka, kde bylo již v roce 1947 otevřeno Muzeum bratří Čapků. Ve Svatoňovicích se ovšem Čapkovi dlouho nezdrželi, již půl roku po Karlově narození se stěhovali do Úpice. Sourozenci vždy rádi vzpomínali na společné dovolené, výlety a volné dny. Pobývali na různých místech v Čechách a na Moravě, a to i v dobách, kdy Helena již měla rodinu a bratři byli ještě svobodní. Krkonoše vnímali jako součást rodného kraje a v roce 1921 zavítali na několik týdnů do Špindlerova Mlýna, kde bydleli v tehdejším hotelu Savoy.

Strž ČapkoviJako svatební dar dostali Karel Čapek a Olga Scheinpflugová k doživotnímu užívání malebnou vilku ve Staré Strži u Dobříše. Za Čapkovými sem přijížděli přátelé a známí, vznikla tu díla jako Válka s mloky, Bílá nemoc, Cesta na sever i poslední a nedokončené dílo, Život a dílo skladatele Foltýna.

Letos, v roce 2021, by se mělo otevřít muzeum bratří Čapků. Sídlit bude v části vily na pražských Vinohradech, která během náročné rekonstrukce během několika posledních let získala původní podobu ze 30. let minulého století. Karel a Josef Čapkovi se sem přestěhovali kolem roku 1924 z bytu na Kampě. Pod jednou střechou se vlastně skrývají dva domy: Josef Čapek s rodinou žil v levé části (a v podkroví si zřídil malířský ateliér), Karel společně s otcem vpravo.
 

Smetanova Litomyšl

LitomyšlKdo by neznal Bedřicha Smetanu a jeho nádherné fanfáry z opery Libuše, které doprovázejí novoroční projevy prezidenta republiky? Navštívit můžete jeho rodnou Litomyšl, kde rozhodně stojí za vidění rodný byt slavného skladatele. Byt najdete v pivovaru v areálu litomyšlského zámku.

V přízemních prostorách bývalého zámeckého pivovaru, kde se v roce 1824 Bedřich Smetana narodil, je zřízena expozice, která připomíná dobu skladatelova dětství v Litomyšli. Představí se vám atmosféra tehdejší domácnosti Smetanových, rodinný život a s ním související události, ale také ostatní Smetanovy "domovy", tedy Jindřichův Hradec, Růžkovy Lhotce, Plzeň, Praha, švédský Göteborg a Jabkenice. Stálá expozice je obohacená interaktivními dětskými doprovodnými programy Proč bychom se netěšilia Račte vstoupit. Hravou formou se tak děti blíže seznámí s životem a dílem Bedřicha Smetany.
 

Fanoušek technického pokroku Antonín Dvořák

Antonín DvořákAntonín Dvořák se narodil v roce 1841 Nelahozevsi severně od Prahy. Až dodnes můžete navštívit jeho rodný dům, kde strávil i své dětství. Novorenesanční zámeček, rozsáhlý park, Rusalčino jezírko, vila Rusalka i nádherná krajina jsou místa inspirace hudebního skladatele Antonína Dvořáka nedaleko Příbrami. Zdejší zámeček si nechal podle návrhu architekta Čeňka Gregora postavit hrabě Václav Kounic v roce 1878. Hrabě se stal Dvořákovým švagrem a skladatel byl na zámečku vítaným častým hostem. S Antonínem Dvořákem je úzce spjat i zámek Sychrov v Českém ráji. Dvořák se totiž přátelil s tajemníkem tamního knížete a jezdil jej často na zámek navštěvovat. V Praze – Novém Městě naleznete v nádherném barokním letohrádku, zvaném Amerika Muzeum Antonína Dvořáka. Celoročně je zde přístupná expozice a kromě krásné barokní architektury si zde můžete prohlédnout například Dvořákův psací stůl či jeho klavír.

parní vlakKromě toho, že se stal světoznámým hudebním skladatelem, to také byl fanoušek železnice a milovník lokomotiv i lodí. Svou cestu do Ameriky roku 1892, kde přijal místo ředitele na newyorské konzervatoři a proslavil se svou "Novosvětskou", si užíval – jako jediný z pasažérů neměl mořskou nemoc a velice detailně se zajímal o loď. Dvořáka doslova fascinovaly velké stroje. Od dětství rád pozoroval parní lokomotivy a v New Yorku zase navštěvoval přístav s velkými zaoceánskými parníky. Mimo to byl vášnivým pěstitelem holubů, jeden párek si vyprosil přímo od anglické královny místo honoráře.
 

Do věže za Bohuslavem Martinů

Polička věžKraj Bohuslava Martinů leží v místech, kde se východní Čechy mění v západní Moravu. I když od roku 1923 Martinů žil trvale mimo vlast a ve světě se proslavil víc než doma, na rodné město Poličku a jeho okolí nikdy nezapomněl. Místo rodného domu uvidíte rodný kostel, protože se jménem Martinů je spojené unikátní, romantické, i když pro život trochu nepraktické místo – malý byt ve věži poličského kostela sv. Jakuba. Právě tady se 8. prosince 1890 budoucí slavný hudební skladatel narodil.

Jak se žilo rodině Martinů ve výšce 36 metrů nad zemí? Poznáte to sami, pokud vystoupáte po 192 schodech až na vyhlídkový ochoz kostelní věže. Kromě fotografií, zachycujících původní vybavení světničky, si prohlédnete i město Poličku a jeho blízké okolí z ptačí perspektivy. Slavného rodáka připomíná i Centrum Bohuslava Martinů s řadou moderních a interaktivních expozic, programů a her.
 

Adolf Loos a jeho jedinečné vily či byty

Adolf LoosJednoduché a čisté formy, funkčnost a minimalismus, to jsou znaky práce Adolfa Loose, architekta, provokatéra, a vizionáře, který výrazně ovlivnil moderní architekturu. Architektonická studia zahájil na vídeňské Akademii užitých umění a pokračoval v nich na univerzitě Drážďanech, nejvíc zkušeností ale posbíral během tříletého pobytu v USA. Zatímco v tehdejší Vídni nenašel pro své stavby mnoho pochopení, nadšené obdivovatele našel v modernistickém Československu.

Winter vilaPro významného průmyslníka a vizionáře Viktora Bauera, majitele cukrovaru v Hrušovanech nad Jevišovkou, Loos v letech 1914–1916 navrhl jak průmyslový podnik, tak vilu, považovanou za vůbec první dům s plochou střechou na našem území. Nejznámější Loosovy realizace však patří plzeňským interiérům bohatých podnikatelů. Okolo roku 1930 vyrostly v Praze dvě Loosovy vily – Müllerova vila pro stavebního podnikatele Františka Müllera, spolumajitele stavební firmy Kapsa a Müller, a Winternitzova vila pro rodinu advokáta Josefa Winternitze. Obě vily jsou přístupné a můžete tak na vlastní oči poznat jednu z Loosových originálních vizí, takzvaný Raumplan. Jde o princip uspořádání vnitřního prostoru stavby, který narušil horizontální navazování jednotlivých pater.


Nejznámnější český cestovatel Emil Holub a jeho Africké muzeum

muzeum dr. HolubaDoktor Holub byl člověk vzdělaný, pracovitý, s obrovskými ideály. Jako první zakreslil podrobnou mapu Viktoriiných vodopádů a jako jediný vytvořil detailní etnografickou studii původních kmenů oblastí jižní Afriky. Emil Holub prožil v Africe celkem jedenáct let. Cílem prvního pobytu bylo objevit prameny Nilu a místa, kam doposud lidská noha nevkročila.

Během let vydal cestopis a také začal plánovat novou cestu – skutečnou velkou expedici, na rozdíl od té první dobře zajištěnou finančně i materiálně. Do Afriky se vrátil v letech 1883 až 1886 opět s velmi ambiciózním plánem: projít celý kontinent od Kapského Města až do Egypta. To se do té doby nikomu nepodařilo a nepodařilo se to ani Holubovi, což ovšem nemohlo oslabit jeho triumfální návrat do Prahy. V následujících letech získal nejrůznější řády a vyznamenání. Z Ameriky přišla nabídka na zřízení Afrického muzea, štědrou dotaci a místo ředitele, Holub si však přál, aby jeho sbírky zůstaly v Čechách. Národní muzeum ale jeho dary kvůli nedostatku místa odmítlo, a tak se cenný materiál postupně rozmělnil do expozic řady velkých evropských muzeí. Emil Holub nakonec zemřel v ústraní a chudobě ve věku 55 let, vyčerpán řadou tropických nemocí. V rodném městě, Holicích, byl na jeho počest postaven památník Dr. Emila Holuba – Africké muzeum.


Za Alfonsem Muchou znovu do Moravského Krumlova

epopejEvropská výtvarná secese bývá někdy nazývána Le style Mucha podle malíře, grafika a designéra (1860–1939) původem z moravského města Ivančice. Jako neznámý umělec českého původu žijící v Paříži dosáhl Mucha okamžité slávy v prosinci roku 1894, kdy přijal zakázku vytvořit plakát pro nejslavnější herečku té doby, Sarah Bernhardt. Mezi lety 1906 a 1910 pobýval Mucha za oceánem, ve Spojených státech. Tam vyučoval malířské umění a vytvořil řadu portrétů, kterým dominivaly hlavně dámy z vyšších kruhů. Roku 1921 měl Mucha velkou retrospektivní výstavu v brooklynském muzeu umění. V roce 1902 Mucha vydal svou knihu Documents Décoratifs, která byla jakousi příručkou pro kreslíře, malíře a řemeslníky, a stala se hlavní učebnicí secesního ornamentu.

epopejMucha se vrátil do Československa v roce 1910 a zasvětil zbytek svého života tvorbě epické série 20 obrazů zobrazujících mytologii a historii Slovanů, Slovanské epopeji. O vytvoření těchto velkoformátových obrazů snil Mucha celý život. Svůj sen si splnil, když dílo vytvářel na zámku Zbiroh. To pak roku 1928 daroval hlavnímu městu své obrazy s podmínku, že pro epopej postaví vlastní galerii. Ovšem ani téměř sto let nestačilo k tomu, aby město Praha splnilo přání Alfonse Muchy a postavilo pro epopej důstojné galerijní prostory. Cyklus monumentálních obrazů tak nacházel útočiště na různých místech. Od roku 1963 do roku 2011 byla vystavena na zámku v Moravském Krumlově, pak se plátna kvůli nevyhovujícím podmínkám přestěhovala do Prahy (do depozitáře GHMP), kde zůstala, mimo několika krátkodobějších výstav a zápůjček do letošního května. Během léta 2021 se stěhuje zpět na zámek v Moravském Krumlově, kde bude vystavena dalších 5 let.
 

Po stopách slavného génia Járy Cimrmana

cimrmanův kaštanZvítězil v anketě největší Čech a přece jej nikdo nikdy neviděl. Řeč je o univerzálním fiktivním českém géniovi, Járu Cimrmanovi. Z polozapomenutého génia se během času a hlavně díky badatelům z Divadla Járy Cimrmana stala hýčkaná celebrita, která plní výstavní sály, získává pamětní desky, sochy a nejrůznější expozice.

První oficiální muzeum českého génia a dobrodruha bylo otevřeno v létě 2013 v rekreačním areálu U Čápa v Příchovicích nedaleko Kořenova v Jizerských horách. V těsné blízkosti muzea stojí i Maják Járy Cimrmana, rozhledna postavená podle projektu Martina Rajniše. Poblíž obecního úřadu obce Sklené na Vysočině roste nádherný Cimrmanův kaštan. Hádejte, kdo tu vytrousil kaštan, z něhož strom vyrostl? Kuriózní je i pomník Járy Cimrmana v městském parku v Pečkách, zvětšená kopie Cimrmanovy školní pomůcky nazvaná Zeměkoule v kostce. A známé je dokonce místo Cimrmanova skonu. Došlo k němu 21. 5. 1921 pod kopcem Husa na Kokořínsku.


Další slavní Češi a další zajímavá místa

Kompletní výčet zajímavých míst, které by se daly v souvislosti se slavnými osobnostmi navštívit, by ve skutečnosti vydal minimálně na jednu knihu. Tak alespoň ještě pár tipů na zajímavá místa a zajímavé osobnosti:
 
  • zámek trhanovLomikara z úvodu aneb Volfa Maxmiliána Lamingera z Albenreuthu poznáte blíže na zámku Trhanov
  • Giacomo Casanova – jeho muzeum si prohlédněte od dubna do října na zámku Duchcov,
  • František Křižík – český vynálezce a podnikatel se narodil v Plánici u Klatov, jeho domek rozhodně stojí za zhlédnutí
  • Modrý pokoj Jaroslava Ježka je udržován ve stoprocentně původním stavu, expozici spravuje Hudebněhistorické oddělení Českého muzea hudby Národního muzea
  • že „všeliké kvaltování toliko pro hovado dobré jest“ oceníte lépe na výstavě ve Fulneku, která se zabývá životem Jana Amose Komenského
  • Liška BystrouškaNa bludném balvanu v oboře Hukvaldy sedí bronzová liška Bystrouška, velmi oblíbená místními i turisty. Roztomilá socha je památkou na uvedení opery Leoše Janáčka Příhody lišky Bystroušky, kterou složil v roce 1924
  • Po stopách Jiráskovy Lucerny se můžete vydat krásnou krajinou u Horšovského Týna. Její tvůrci předkládají "důkazy" o tom, že do míst, kudy stezka prochází, umístil A. Jirásek děj své Lucerny.
  • Kdo má rád Klostermannovo vyprávění o staré Šumavě, měl by se vydat na Klostermannovu cestu.
  • Bechyňská železnice je dílem známého elektrotechnika a vynálezce Františka Křižíka. Jeho elektrárnu najdete v Písku a v Praze byla letos (2021) obnovena Křižíkova fontána.
Rodný dům Antonína Dvořáka

Rodný dům Antonína Dvořáka

V jádru barokní stavba rodného domu světoznámého hudebního skladatele Antonína Dvořáka je dodnes významnou destinací pro milovníky hudby. Návštěvníkům zprostředkovává pohled do prostředí, které skladatele inspirovalo.

Slovanská epopej na zámku Moravský  Krumlov

Slovanská epopej na zámku Moravský Krumlov

Cyklus 20 monumentálních obrazů inspirovaných slovanskou mytologií a dějinami Čechů, Moravanů a Slezanů se během let 2021-2026 vrací na zámek Moravský Krumlov. Opravené prostory zámku splňují nejpřísnější kritéria vyžadující pro vystavení pláten.

Zámek Moravský Krumlov

Zámek Moravský Krumlov

Krumlovský hrad byl v 16. století přestavěn na renesanční sídlo, které se stalo významným centrem společenského a kulturního dění. V 50. letech 20. století byla do krumlovského zámku převezena monumentální obrazová plátna Alfonse Muchy Slovanská epopej, která se sem vrací v letech 2021-2026.

Elinka – nostalgické jízdy historickým vláčkem

Elinka – nostalgické jízdy historickým vláčkem

Železniční trať Tábor-Bechyně je nejstarší meziměstskou elektrickou dráhou nejen u nás, ale i ve střední Evropě. Provoz zahájila 21. června roku 1903 a jezdí dodnes.

Zámek Duchcov s expozicí Giacoma Casanovy

Zámek Duchcov s expozicí Giacoma Casanovy

Zámek Duchcov leží přibližně 8 km jihozápadně od města Teplice. Návštěvníci zde mohou zhlédnout především Valdštejnskou rodovou galerii, expozici v tzv. biliárovém křídle, tři místnosti zámeckého personálu, Vojenskou zbrojnici, Lovecký salonek a muzeum věnované osobnosti Giacoma Casanovy.

Zámek Ratibořice v Babiččině údolí

Zámek Ratibořice v Babiččině údolí

Seznámit se s dobou Petra Birona, vévody Kuronského, a jeho dcery Kateřiny Vilemíny, vévodkyně Zaháňské, nejznámější postavy spojené s historií zámku v Ratibořicích, je možné nejen při prohlídce samotného zámku, ale především při návštěvě některé z akcí konaných v areálu zámku a v Babiččině údolí.

Bílkova vila – ateliér a stálá expozice secesního umělce Františka Bílka

Bílkova vila – ateliér a stálá expozice secesního umělce Františka Bílka

V Bílkově vile v Mickiewiczově ulici v Praze je návštěvníkům zpřístupněn ateliér Františka Bílka. V další části objektu je umístěna stálá expozice, která představuje díla z vrcholného období tohto všestranného secesního umělce.

Müllerova vila – dílo světoznámého architekta Adolfa Loose

Müllerova vila – dílo světoznámého architekta Adolfa Loose

Během návštěvy máte možnost dovědět se více o unikátní památce moderní architektury, která svým významem a pozoruhodností nemá na území naší republiky obdoby, a ve světě patří mezi šest nejvýznamnějších vilových domů 20. století.

Turistická trasa Klostermannova cesta – Šumavou z Hartmanic do Volyně

Turistická trasa Klostermannova cesta – Šumavou z Hartmanic do Volyně

Turistická trasa KČT nesoucí jméno šumavského barda Karla Klostermanna je v celé své délce modře značená a spojuje město Hartmanice přes Rejštejn, Kašperské Hory, Mílov, Nicov, Královský Kámen, Javorník a Vacov s Volyní. V celé své délce měří napříč Šumavou 47 km.

Cesta Boženy Němcové

Cesta Boženy Němcové

Cesta Boženy Němcové je červeně značená turistická značka vedoucí z Náchoda do České Skalice a přes Červený Kostelec do Chvalkovic. Cestou pěší turisty zavede do Babiččina údolí, k Barunčině škole či do Muzea Boženy Němcové. Trasa měří 40,5 km.

Cesta bratří Čapků

Cesta bratří Čapků

Turistická cesta o délce 47,5 km spojuje Pomezní Boudy s Trutnovem, Jestřebími horami, Malými Svatoňovicemi (rodiště Karla Čapka) a Úpicí. Je značená červeně a vede po dobře upravených cestách. Sjízdná je dokonce i v zimě na běžkách a v létě na kole.

Jiráskova horská cesta po hřebenech Orlických hor

Jiráskova horská cesta po hřebenech Orlických hor

Cesta Aloise Jiráska zpřístupňuje prakticky celý hlavní hřeben Orlických hor a dá se projít pěšky i projet na kole. Jiráskova cesta je vůbec první značenou turistickou trasou na hřebenech Orlických hor a má své významné místo v celé turistické historii tohoto krásného regionu.

Památník Dr. Emila Holuba v Holicích

Památník Dr. Emila Holuba v Holicích

Láká vás výlet do Afriky? V Holicích uvidíte nejen pracovnu Dr. Emila Holuba včetně jeho několika osobních věcí, řádů, trofejí a darů od domorodých náčelníků, ale i expozici africké přírody včetně Viktoriiných vodopádů.

Památník Jaroslava Ježka

Památník Jaroslava Ježka

Modrý pokoj Jaroslava Ježka (1906-1942) v Kaprově ulici v Praze nabízí pohled do prostředí, kde známý hudební skladatel žil a tvořil. Pokoj v soukromém bytě, který je udržován v původním stavu a pochází z počátku 30. let 20. století, je zařízený ve stylu funkcionalismu.

Muzeum Františka Křižíka v Plánicích – život a dílo českého vynálezce

Muzeum Františka Křižíka v Plánicích – život a dílo českého vynálezce

Křižíkovo muzeum nabízí jedinečnou expozici věnovanou životu a dílu významného českého vynálezce a zakladatele elektrotechniky v Čechách Františka Křižíka. Expozice se nachází v rodném domku vynálezce v Plánicích na Šumavě.

Památník architekta Adolfa Loose v Liberci

Památník architekta Adolfa Loose v Liberci

Jeden z nejvýznamnějších architektů 20. století Adolf Loos má svůj památník v Liberci, městě, kde pobýval jako středoškolák na studiích. Dílo sochaře Jiřího Seiferta z roku 1981 se nachází v Technické univerzitě.

Muzeum bratří Čapků v Malých Svatoňovicích

Muzeum bratří Čapků v Malých Svatoňovicích

Zajímáte se o život a dílo bratří Čapků? Chtěli byste vidět Karlovo vysvědčení, nebo Josefovy grafiky? To vše nabízí muzeum v domě na náměstí v Malých Svatoňovicích, kde rodina Čapkova bydlela. Ve zdejších lázních působil od roku 1883 doktor Antonín Čapek, otec bratří Čapků.

Putování po stopách sourozenců Čapkových v Královéhradeckém kraji

Putování po stopách sourozenců Čapkových v Královéhradeckém kraji

Královéhradecký kraj má tu čest být rodištěm řady literárních velikánů. Mezi ně řadíme i sourozence Čapkovy – Karla Čapka, Josefa Čapka a Helenu Čapkovou, kteří se do historie našeho národa významně zapsali nejen svým dílem, ale především lidským rozměrem.

Rodný byt Bedřicha Smetany

Rodný byt Bedřicha Smetany

Od dubna do října si můžete prohlédnout Rodný byt Bedřicha Smetany v Litomyšli, kde prožil tento významný hudební skladatel své dětství. Byt najdete v pivovaru v areálu litomyšlského zámku a od 90. let 20. století ho spravuje Regionální muzeum Litomyšl.

Liška Bystrouška v Hukvaldech

Liška Bystrouška v Hukvaldech

Na bludném balvanu v oboře Hukvaldy sedí bronzová liška Bystrouška, velmi oblíbená místními i turisty. Roztomilá socha je památkou na uvedení opery Leoše Janáčka Příhody lišky Bystroušky, kterou složil v roce 1924. Až půjdete kolem, nezapomeňte si pro štěstí sáhnout na její ocásek, čumáček či packy.

Winternitzova vila od Adolfa Loose na pražském Smíchově

Winternitzova vila od Adolfa Loose na pražském Smíchově

Winternitzova vila slavného funkcionalistického architekta Adolfa Loose na Smíchově se otevírá veřejnosti jako galerie. Stavitelem vily byl právník Josef Winternitz, který si život v půvabném domě dlouho neužil. Spolu s dalšími členy rodiny za 2. světové války zahynul v koncentračním táboře.

Dům Oskara a Jany Semlerových v Plzni architekta Adolfa Loose

Dům Oskara a Jany Semlerových v Plzni architekta Adolfa Loose

Unikát mezi památkami architektury 20. století v ČR představuje byt rodiny Oskara Semlera, spolumajitele firmy na drátěné zboží, předně gramofonové jehly značky Sem. Přestože se Adolf Loos účastnil jen stanovení základní prostorové koncepce, lze interiér považovat za vrchol Loosovy činnosti v Plzni.

Byt doktora Josefa Vogla v Plzni architekta Loose

Byt doktora Josefa Vogla v Plzni architekta Loose

Adolf Loos patřil mezi nejvýznamnější architekty dvacátého století. Byt na Klatovské třídě navrhl ve dvacátých letech minulého století pro MUDr. Josefa Vogla, dětského lékaře, a jeho choť Štěpánku, která byla dcerou majitele domu. Do dnešních dní se zachovala i jídelna s obývacím pokojem.

Byt Viléma a Gertrudy Krausových Adolfa Loose v Plzni

Byt Viléma a Gertrudy Krausových Adolfa Loose v Plzni

Prvorepublikový byt Viléma Krause se nachází v Bendově ulici 10. Navrhl jej světoznámý architekt Adolf Loos pro potřeby inženýra Viléma Krause a jeho ženy Gertrudy mezi lety 1930 – 1931. V bytě se dochovaly vzácné mramorové obklady, protilehlé zrcadlové stěny a komfortně řešený vestavěný nábytek.

Byt Huga Semlera od Adolfa Loose v Plzni

Byt Huga Semlera od Adolfa Loose v Plzni

Unikát mezi památkami architektury 20. století v České republice představuje byt rodiny Oskara Semlera, spolumajitele firmy produkující drátěné zboží, předně gramofonové jehly značky Sem. Nachází se na Klatovské třídě 19 a vydat se sem můžete v rámci komentovaných prohlídek.

Loosovy interiéry v Plzni – cenné bohatství evropské architektury 20. století

Loosovy interiéry v Plzni – cenné bohatství evropské architektury 20. století

Adolf Loos (1870 – 1933) je považován za nejvýznamnějšího středoevropského architekta první třetiny 20. století. Na přelomu 20. a 30. let Adolf Loos v Plzni často pobýval. V Plzni Adolf Loos realizoval přestavbu tzv. Brummelova domu (Husova 58) a 13 bytových interiérů.

Zámek Trhanov u Domažlic – po stopách Lomikara

Zámek Trhanov u Domažlic – po stopách Lomikara

Zámek Trhanov nedaleko Domažlic zde postavil syn Wolfa Wiléma Wolf Maxmilián Lamingen (zvaný Lomikar)v letech 1676 – 1677. Původní podoba zámku byla empírově pozměněna v roce 1810 rodem Stadionů. Zdejším slavným rodákem byl mimo jiné věhlasný lékař Josef Thomayer.

Cimrmanova světnička v letohradském zámku

Cimrmanova světnička v letohradském zámku

Český velikán Jára Cimrman má v Letohradě vlastní muzeum. Malé muzeum se nalézá ve sklepení zámku, kde dřív byly sklady civilní obrany. Návštěvníkům ukazuje světničku Cimrmanových rodičů, fotografie génia z dětství či plakáty, které poutají na divadelní hry.

Centrum Bohuslava Martinů v Poličce – moderní svět poznání, zábavy a hudby

Centrum Bohuslava Martinů v Poličce – moderní svět poznání, zábavy a hudby

Nové interaktivní expozice pro všechny generace. Pojďte se s námi bavit a vyzkoušet sebe sama v Poličce. Poznejte život a dílo poličského rodáka v nové moderní expozici, některé osobní předměty a dokumenty rodiny Martinů jsou uveřejněny vůbec poprvé, navštivte i jeho školní třídu.

Památník Karla Čapka ve Strži – letního sídlo slavného spisovatele

Památník Karla Čapka ve Strži – letního sídlo slavného spisovatele

V malebné krajině lesů a rybníků Dobříšska navštivte dům Karla Čapka, kde spisovatel pobýval v letech 1935 – 1938. Najdete tu expozici, zaměřenou na život a dílo Karla Čapka, Olgu Scheinpflugovou a Ferdinanda Peroutku.

Expozice Alfonse Muchy v Ivančicích – z důvodu rekonstrukce dočasně uzavřena

Expozice Alfonse Muchy v Ivančicích – z důvodu rekonstrukce dočasně uzavřena

Expozice je z důvodu rekonstrukce dočasně uzavřena. Nová expozice by měla zmapovat postupně jednotlivá období života slavného malíře od dětství až po jeho smrt v roce 1939. Pokud se podaří sehnat potřebné prostředky, mohlo by se otevřít koncem roku 2022.

Loosova dělnická kolonie v Náchodě

Loosova dělnická kolonie v Náchodě

K téměř zapomenutým projektům Adolfa Loose patří dochovaná a částečně pozměněná dělnická kolonie s jednoduchými a účelnými byty v Náchodě.

Lavička Josefa Škvoreckého v Náchodě

Lavička Josefa Škvoreckého v Náchodě

V srdci Masarykova náměstí poblíž kostela sv. Vavřince se nachází litinová lavička s realistickou sochou spisovatele Josefa Škvoreckého v nadživotní velikosti v jemu typické uvolněné póze. Podíváme-li se pozorně, najdeme na lavičce a podstavci útržky textů z autorových knih.

Brummelův dům od Adolfa Loose v Plzni

Brummelův dům od Adolfa Loose v Plzni

Přestavbu starého patrového domu a vybavení jeho interiéru projektoval Adolf Loos pro Jana a Janu Brummelovy na Husově třídě 58. Původní dům vystavěný v neorenesančním stylu mezi lety 1885–1886 později zakoupila rodina Liebsteinových, vlastnící obchod se dřevem.

Památník Bedřicha Smetany v Jabkenicích

Památník Bedřicha Smetany v Jabkenicích

Obec Jabkenice nedaleko Mladé Boleslavi je pevně spojena s posledním desetiletím života a tvorby hudebního skladatele Bedřicha Smetany (1824-1884). V jabkenické myslivně v bezprostřední blízkosti rozsáhlé, dodnes zachované obory knížat Thurn-Taxisů, působil od r. 1875 Smetanův zeť Josef Schwarz.

Dům Viktora Bauera – Loosova vila Hrušovany

Dům Viktora Bauera – Loosova vila Hrušovany

Dům Viktora Bauera z roku 1918 je nejstarším domem s plochou střechou v Česku a zároveň jediným větším dílem Adolfa Loose na jižní Moravě.

Bauerova vila v Hrušovanech u Brna

Bauerova vila v Hrušovanech u Brna

Pro významného brněnského průmyslníka Viktora Bauera navrhl Adolf Loos v roce 1914 vilu v Hrušovanech u Brna.