Úvod > Aktuality > Využijte krkonošské cyklobusy v nové sezóně!
Využijte krkonošské cyklobusy v nové sezóně!
"> "> "> "> "> ">
Letní sporty

Využijte krkonošské cyklobusy v nové sezóně!

  • Vydáno4. června 2022
Také letos se můžete v Krkonoších těšit na hustou síť cyklobusů, které až do konce září 2022 zajišťují pravidelnou přepravu mezi atraktivními místy našich nejvyšších hor a městy ležícími pod nimi. K dispozici je sedm tras autobusů a několik zvláštních spojů ve Špindlerově Mlýně. Užijte si dlouhé sjezdy do údolí!

V Krkonoších opět jezdí cyklobusyOd 28. května 2022 se opět rozjely Krkonošské cyklobusy. Zahájí tak již 17. ročník krkonošských autobusových linek brázdících obousměrně i napříč nejvyšší české hory.

V červnu jezdí cyklobusy každou sobotu a neděli, v období letních prázdnin denně, v září potom ve čtvrtek, v sobotu a v neděli. Cykloturistika v Krkonoších tak tedy nemusí být vůbec namáhavá – s využitím cyklobusů a lanovek si můžete užívat dlouhé sjezdy do údolí! Páteřní červená linka z Harrachova na Pomezní boudy vyjíždí z obou směrů ráno okolo sedmé hodiny a večer kolem půl páté se vrací zase zpět. Stejně jako ostatní linky bude jezdit v červnu o víkendu, v červenci a srpnu denně a v září ve čtvrtek a o víkendu. Autobusy budou křižovat Krkonoše až do 29. září 2022.

Vyhlídka na KrkonošeCyklobus ve směru z Harrachova projíždí Rokytnici, Rezek, Vítkovice, Jilemnici, Benecko, Vrchlabí (kde je možnost přestupu na další linky), Janskými lázněmi, dále zajíždí do Pece pod Sněžkou, Velké i Malé Úpy, až přijede na Pomezní boudy. Na tuto hlavní trasu navazují (mimo hlavní přestupní stanice ve Vrchlabí) také další autobusové i vlakové přípoje. Autobusy přepravují minimálně 15 jízdních kol. Na hlavních trasách jsou vybaveny přívěsem na přepravu až 38 jízdních kol. Cyklobusy jsou sice speciálně upraveny pro přepravu kol, svézt se v nich mohou však také pěší turisté.
 

Novinky letošní sezóny – autobusy do Vrchlabí a na Horní Mísečky

cyklobusLetošní novinkou jsou dvě linky, první z nich je výjimečná trasa označená jako Linka 5: Harrachov – Rokytnice – Horní Mísečky. Autobus jezdí z Harrachova do Rokytnice a odtud přes Františkov a Rezek do Vítkovic v Krkonoších a na Horní Mísečky a pokračuje po krátké přestávce až na Zlaté návrší. Jedinečný spoj, který v běžném jízdním řádu nenajdete, umožní naplánovat zajímavé výlety po západních Krkonoších.

Láká vás rozhledna Žalý, ale odrazuje dlouhé stoupání z Vrchlabí či Jilemnice? Využijte novou linku cyklobusu Jilemnice – Benecko – Vrchlabí, která je v jízdních řádech krkonošských autobusů označena jako Linka 6.  Vyveze vás na Benecko, odkud můžete přes rozhlednu pokračovat na Rovinka, Mísečky či do Špindlerova Mlýna.

Benecko

Benecko

Benecko leží v západních Krkonoších. Není tak známé jako Harrachov, Špindlerův Mlýn nebo Pec pod Sněžkou, ale na rozdíl od nich se neuvelebilo v údolí, ale na jihozápadních svazích Janského vrchu a hory Žalý. Z ní na Benecko shlíží kamenná rozhledna, kterou v roce 1892 dal postavit Jan Harrach.

Rokytnice nad Jizerou

Rokytnice nad Jizerou

Když odbočíte ze silnice spojující Jablonec nad Nisou s Harrachovem do jednoho z řady údolí, ocitnete se v malebném horském městečku s impozantním pozadím Lysé hory a Kotle. Coby vstupní brána do Krkonoš i Jizerských hor Rokytnice nad Jizerou nabízí bohaté možnosti pro celoroční rekreaci.

Jilemnice

Jilemnice

Ve městě v podhůří západních Krkonoš si prohlédnete spousty zajímavých míst, jaká jinde nenajdete. Pozornost přitahuje takzvaná Zvědavá ulička, novorenesanční zámek s expozicemi Krkonošského muzea, unikátní mechanický Metelkův betlém anebo radnice s nejčastěji bijícími hodinami v Česku.

Harrachov

Harrachov

Nejznámější turistické středisko západních Krkonoš se proslavilo především díky sportovnímu areálu s několika skokanskými můstky, kde se konaly závody světového poháru v letech na lyžích i mistrovství světa. Těšit se můžete i na zajímavá muzea, bobovou dráhu nebo sklárnu s minipivovarem.

Rovinka – horské sedlo západních Krkonoš

Rovinka – horské sedlo západních Krkonoš

Rovinka je významné horské sedlo (851 m) a rozcestí mezi Špindlerovým Mlýnem a obcí Benecko. Turisté zde naleznou odpočívadlo a menší občerstvení. Sbíhá se sem sedm cest.

Horský hotel Pomezní bouda v Horní Malé Úpě

Horský hotel Pomezní bouda v Horní Malé Úpě

Pomezní bouda v Horní Malé Úpě se nachází nedaleko státní hranice s Polskem. Na místě Pomezní boudy se nacházel nejstarší hostinec v Horní Malé Úpě, který fungoval od roku 1870.

Rozhledna Žalý v Krkonoších

Rozhledna Žalý v Krkonoších

Jediná kamenná rozhledna v Krkonoších je opět otevřena ve standardním letním provozu. Z rozhledny, která je přístupná za příznivého počasí, je krásný kruhový rozhled nejen na Krkonoše, ale i do širokého okolí. Přijďte pobejt! Čeká na vás atmosféra hor, dřeva a kachlových kamen.

Krkonošský národní park – kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonošský národní park – kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a patří také k nejstudenějším místům u nás. 17. května roku 1963 tu byl díky výjimečným přírodním hodnotám, rozmanité krajině a bohaté historii založen nejstarší český národní park.

Hotel Špindlerova bouda – východiště turistických tras v Krkonoších

Hotel Špindlerova bouda – východiště turistických tras v Krkonoších

Špindlerova bouda je významný výletní bod ve Slezském sedle pod Malým Šišákem. Jméno získala podle rychtáře z Bedřichova Františka Špindlera, který se podílel na její přestavbě. Nachází se zde východiště turistických tras, v blízkosti najdete také sáňkařskou dráhu a turistický přechod do Polska.

Lanová dráha na Čertovu horu v Harrachově – vstříc mamutím zážitkům

Lanová dráha na Čertovu horu v Harrachově – vstříc mamutím zážitkům

Nahoru do výšky přes 1000 metrů nad mořem stoupá čtyřsedačková lanovka, která je v provozu celoročně. Ze sedačky lanové dráhy si lze navíc z bezprostřední blízkosti prohlédnout profil mamutího můstku pro lety na lyžích, jediného u nás a jednoho z šesti na světě.

Pomezní Boudy v Krkonoších

Pomezní Boudy v Krkonoších

Pomezní Boudy, založené pravděpodobně kolem roku 1634, jsou nejsevernější částí rekreačního střediska Malá Úpa. Leží na česko-polské hranici ve výšce 1050 m nad mořem.