František Bílek (1872-1941) patřil k nejvýznamnějším českým symbolistům období secese a byl výrazným sochařem, kreslířem, grafikem, ilustrátorem, autorem užitého umění i architektonických návrhů a rovněž samostatným náboženským myslitelem - mystikem s literárními ambicemi.
Expozice mají na vybraných dílech Františka Bílka (volné sochy, reliéfy, kresby, grafiky, nábytek, keramika) ukázat celkový charakter jeho umění a poskytnout tak divákovi výstižný názor na osobní přínos Bílka českému a světovému modernímu umění.
Bílkova vila je dvoupodlažní budova, kterou nechal v roce 1911 Bílek postavit jako svou rezidenci s ateliérem. Vila znázorňuje umělcovu
představu obilného pole a netradiční
půdorys je
odvozen ze stopy kosy. Zdi z režného zdiva jsou členěny mohutnými
sloupy znázorňujícími
snopy klasů. Interiéry vily včetně nábytku jsou rovněž Bílkovým dílem.
V
1. patře objektu je návštěvníkům představen nerealizovaný Bílkův návrh na Národní pomník pro Bílou horu z roku 1908. Je doplněn grafickými listy, kresbami a dosud nezveřejněnými skicami. V
suterénu mohou badatelé navštívit
Bílkovo centrum s archivními materiály týkajícími se umělcova života. Prostorný umělcův ateliér je dnes součástí expozice
Galerie hlavního města Prahy, která v objektu sídlí od roku 1963.
Čítárna a studovna odborné literatury a časopisů
V příjemném prostředí Bílkovy vily nabízí zájemcům možnost studia Čítárna uměleckohistorické i uměnovědné literatury. Ve svém archivu disponuje rozsáhlým souborem časopisů (Ateliér, Umělec, Architekt, Stavba, Zlatý řez, Revolver revue, Kritická příloha, Umění, Labyrint, Umění a řemesla, Analogon, Detail a Výtvarné umění), které GHMP odebírala v letech 1985–2015 a z nichž velká část už dnes nevychází. V celkovém součtu je však čtenářům k dispozici 5 772 knižních publikací a časopisů – včetně příručních knihoven a archivu periodik.