Úvod > Co chcete dělat? > Bílkova vila
Bílkova vila
"> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Přidat foto
Kultura

Bílkova vila

V Bílkově vile v Mickiewiczově ulici v Praze je návštěvníkům zpřístupněn ateliér Františka Bílka. V další části objektu je umístěna stálá expozice, která představuje díla z vrcholného období tohto všestranného secesního umělce.
Ateliérovou vilu v Praze-Hradčanech vystavěl František Bílek v letech 1910-1911 podle vlastních plánů. Bílek byl především sochař a grafik, ale jeho náboženské pojetí umění ho vedlo k potřebě utvářet celá prostředí, ve kterých by se jeho díla uplatňovala v mnohostranném působení, naplňujíc své poslání spiritualizace lidského života. Jeho architektura byla motivována ideově.

Pražská vila měla podle Bílka vyjadřovat „život jako pole plné zralých klasů, skýtajících výživu bratří na každý den. Mnohé klasy svázány ve snopy – sloupy. Některé ze sloupů nedostavěny, protože ničeho nenesou.“ Segmentovitý půdorys stavby lze číst jako stopu kosy sklízející obilí. Nápadný je rovněž tvar sloupů připomínajících staroegyptskou chrámovou architekturu. Režná cihla a hrubě opracovaný kámen přibližují dílo přírodě a lidské práci. Nepravidelně členěnému interiéru dominuje vysoký ateliér jako přirozené pracovní a duchovní středisko stavby. Od roku 1963 je Bílkova vila spravována Galerií hlavního města Prahy. V nově otevřené stálé expozici, umístěné ve vile, jsou kromě původního vybavení interiéru prezentována Bílkova díla z jeho vrcholného tvůrčího období.


Centrum Františka Bílka

Po rekonstrukci Bílkovy vily bylo v roce 2010 otevřeno v suterénu Bílkovo studijní a dokumentační centrum pro odbornou veřejnost. Centrum, vedené odbornou kurátorkou, se zaměřuje na shromažďování a odborné zpracování materiálů o díle Františka Bílka, týkajících se nejen jeho volné tvorby, ale i dalších aktivit, včetně jeho dvou architektonických realizací – pražské Bílkovy vily a domu s ateliérem v Chýnově u Tábora. Základem činnosti centra je sbírka Františka BílkaGalerii hlavního města Prahy, která vlastní převážnou část umělcovy pozůstalosti.

Centrum se podílí na její propagaci, na přípravě a realizaci přednášek, besed a dalších akcí, které galerie organizuje pro veřejnost. Součástí centra je archiv Františka Bílka. Archivní fond, obsahující obsáhlý oddíl písemných dokumentů a oddíl fotografií, prošel v minulých letech náročnou konzervací v Národním archivu, kde byl po povodních v roce 2002 až do současné doby deponován. Fond je nyní uložen v Bílkově vile, kde nabízí zájemcům z řad badatelů úctyhodný počet unikátních a zajímavých dokumentů, vztahujících se k umělcovu dílu i jeho životu.
 

Ateliér Františka Bílka

Cílem expozice, otevřené v září 2010 je ukázat na vybraných dílech Františka Bílka celkový charakter jeho tvorby a poskytnout tak divákovi výstižný názor na osobní přínos Bílka českému a světovému umění. Výběr děl postihuje všechny etapy Bílkova vývoje a přihlíží k jeho schopnostem vytvářet různými technikami celkové dílo, dotvářející symbolistický projekt morálního i estetického povznesení člověka.

V expozici jsou zastoupeny významné práce ze začátku devadesátých let (první moderní plastika v českém kontextu Orba je naší viny trest; model sousoší Golgota – hora lebek), velká návrhová kresba k Ukřižovanému, základnímu programovému dílu české moderny. Dále vývojově přelomová socha Strom, jenž bleskem zasažen, po věky hořel, oceňovaná na mezinárodním fóru. Následují stěžejní díla vzniklá jako dílčí realizace velkých Bílkových projektů cyklu Život, Cesta a Stavba budoucího chrámu v nás z počátku 20. století (Slepci, Mojžíš, Úžas, Adam a Eva) a sochy a studie spojené s přípravou jeho funerálních i veřejných pomníků (Žal, Tíseň od těla, od světa a od nebe klenby, Krása mládí ve svém boji).

Pozdní dílo je zastoupeno monumentální dřevořezbou Život je boj a pětičlenným sousoším Budoucí dobyvatelé. Mimo plastiky a velké kresby je vystavován originální Bílkův nábytek, vzniklý v souvislosti s novostavbou jeho ateliérové vily, dokumentující všestrannost jeho uměleckého záměru.

Dva menší prostory v přízemí (jídelna a pracovna) jsou pojaty intimněji, aby bylo vyhověno očekávanému zájmu návštěvníků o soukromí umělce. Převládají proto podobizny přátel a rodiny, menší formáty grafik a plastik. Prostředí jídelny a zimní zahrady bylo vybaveno podle vzoru dobových fotografií.

V prvním patře byly dvě přední místnosti přeměněny ve výstavní prostory a doplněny o vitríny. Setkáme se tu převážně s Bílkovými ranými pracemi menších rozměrů doplněnými tvorbou z dvacátých let. Dominanty mimo jiné tvoří Orba křížem, Povětroň, Tanec kolem zlatého telete Duchovní setkání. Třetí místnost v prvním patře je zamýšlena jako Kabinet kresby a grafiky. Zde má návštěvník možnost seznámit se s větším počtem Bílkových grafických prací umístěných v prohlížeči.


František Bílek (1872-1941)

Patřil k nejvýznamnějším českým symbolistům období secese a byl výrazným sochařem, kreslířem, grafikem, ilustrátorem, autorem užitého umění i architektonických návrhů a rovněž samostatným náboženským myslitelem – mystikem s literárními ambicemi. Expozice mají na vybraných dílech Františka Bílka (volné sochy, reliéfy, kresby, grafiky, nábytek, keramika) ukázat celkový charakter jeho umění a poskytnout tak divákovi výstižný názor na osobní přínos Bílka českému a světovému modernímu umění.


Čítárna a studovna odborné literatury a časopisů

V příjemném prostředí Bílkovy vily nabízí zájemcům možnost studia Čítárna uměleckohistorické i uměnovědné literatury. Ve svém archivu disponuje rozsáhlým souborem časopisů (Ateliér, Umělec, Architekt, Stavba, Zlatý řez, Revolver revue, Kritická příloha, Umění, Labyrint, Umění a řemesla, Analogon, Detail a Výtvarné umění), které GHMP odebírala v letech 1985–2015 a z nichž velká část už dnes nevychází. V celkovém součtu je však čtenářům k dispozici 5 772 knižních publikací a časopisů – včetně příručních knihoven a archivu periodik.
Zobrazit více