Zámek v Moravském Krumlově v červenci 2015 otevřel novou stálou expozici, která představuje unikátní díla ze sbírky Jana a Medy Mládkových. K vidění jsou díla od klíčových představitelů českého a středoevropského umění druhé poloviny 20. století
Expozice v Moravském Krumlově je rozdělena do několika celků, které ukazují šíři a bohatost českého umění 2. poloviny 20. století. Expozice v Moravském Krumlově je rozdělena do několika celků, které ukazují šíři a bohatost českého umění 2. poloviny 20. století. Vystaveny jsou zde práce Evy Kmentové, Zbyňka Sekala, Theodora Pištěka, Stanislava Kolíbala, Karla Malicha a dalších. Na něj navazuje sál věnovaný umění geometrie a konstruktivismu, mezi klíčové autory patří Zdeněk Sýkora, Radek Kratina, Hugo Demartini či Jiřího Hilmara.
Další zámecká místnost představuje práci s barvou (a nebarvou, pokud připustíme, že bílá je absence barvy), jak se objevila ve středoevropském umění v 80. a 90. letech – místnosti vévodí skleněná instalace Vladimíra Kopeckého a doprovázejí ji plátna Jiřího Davida, Jiřího Kovandy a Václava Stratila – bílé reliéfy maďarského geometristy György Jovánovicse jim vytváří zajímavý protiklad. Závěrečná taneční sál představuje několik menších tématických okruhů – nová figurace a česká groteska je zastoupena díly Karla Nepraše či Jiřího Načeradského, angažované umění Aleš Veselý či slovenský Jozef Jankovič, postmoderní malbu práce Otakara Slavíka a Viktora Pivovarova, krásnými kolážemi jsou zastoupeni Adriena Šimotová a Jiří Kolář, jeden z nejslavnějších českých autorů 20. století vůbec.
Z historie zámku
Na nejužším místě meandru vytvářeného řekou Rokytnou od jihu kolem Moravského Krumlova stával již v roce 1289 hrad, který náležel rodu pánů z Obřan. Záhy po vymření rodu roku 1312 přešel hrad na pány z Lipé, kteří jej roku 1369 prodali pánům z Kravař. Ti nechali krumlovské panství přebudovat na honosné středověké sídlo, které rozšířili nejen o velkou hranolovitou věž, ale také o vodní příkopy na západní a východní straně.
Počátkem 16. století byl hrad přestavován na renesanční zámek. Autorem návrhů je pravděpodobně architekt Leonardo Garda da Bisono. Během těchto úprav dostal zámek prakticky dnešní podobu. Byla vybudována čtyřboká renesanční stavba s dvorem uprostřed, jíž byl vlastně obestavěn někdejší hrad. Vlastní dvůr zdobí na třech stranách a ve třech podlažích arkády. Ojedinělou zajímavostí je nástup do prvního patra zvláštním schodišťovým arkádovým dvorem. V 90. letech 16. století byla na severní straně postavena jednoposchoďová budova se slunečními hodinami.
Po bitvě na Bílé hoře postoupil císař panství valtické větvi rodu Lichtenštejnů. V 18. století byly na zámku provedeny poslední rozsáhlejší úpravy, za kterými stála kněžna Marie Eleonora Lichtenštejnová. Byl zasypán zámecký příkop a došlo také k založení anglického parku. Z kněžniny iniciativy byla také vybudována při krumlovském farním kostele rodinná hrobka. Po Lichtenštejnech se zámku těsně před 1. světovou válkou ujal rod Kinských, po roce 1945 se stal majetkem státu.