Úvod > Česká nej > Osobnost > Karel Klostermann - nejznámější spisovatel Šumavy
Osobnost

Karel Klostermann – nejznámější spisovatel Šumavy

Nikdo jiný nedokázal vylíčit drsný život šumavských obyvatel přelomu 19. a 20. století a popsat jejich vztah k horám tak, jako to uměl Karel Klostermann (1848–1923). Narodil se v Horním Rakousku, v obci Haag am Hausruck. Koncem května 1849 se rodina přestěhovala do Sušice, kde Karlův otec nastoupil jako praktický lékař. O svém radostném dětství na břehu Otavy píše Klostermann v knize Červánky mého mládí.
V dospělosti se stal Klostermann učitelem na německé reálcePlzni, kde vyučoval němčinu a francouzštinu až do roku 1908. Oženil se roku 1875 s Marií Carmineovou, ale 1898 ovdověl. Téhož roku se však oženil podruhé, a to s Betty Juránkovou, vdovou po bohatém továrníkovi, což Karla zabezpečilo do konce života. Potom se mohl naplno věnovat jen psaní. Ve svém díle zachytil tradice, životní styl a obživu svérázných obyvatel Šumavy.
 
Často se ve svých románech vracel k roku 1870, kdy Šumavu zasáhl ničivý orkán a navždy pozměnil její tvář. Vichřice porazila cca 20 000 ha lesa, prakticky celou centrální Šumavu. Zbytek smrčin v této části Šumavy zničil kůrovec. Šumavský prales přestal být pralesem. Vichřice smetla také většinu Boubínského pralesa, z původních 140 ha zbylo pouhých 47 ha. Lesmistra, který prosazoval zachování pralesa Josefa Johna, ranila mrtvice. Dílo zkázy dokonal v dalších letech kůrovec. Toto období je označováno jako období „zlatého broučka“ (chudým obyvatelům těžba dřeva přinesla nebývalou prosperitu) a Klostermann jej zachytil především v románu "V ráji Šumavském" a v dalších prózách (Šumavské črty, Povídky ze Šumavy i konec románu Ze světa lesních samot).
 
Klostermann psal jak německy, tak česky a celý život se hlásil se k české národnosti. K Šumavě měl kladný vztah nejen díky idylickému dětství, ale také proto, že jeho maminka pocházela ze šumavské sklářské rodiny. V době studií (studoval medicínu ve Vídni) trávil každé prázdniny na Šumavě. Když se mu zhoršil zrak, zanechal medicíny a dal se na studium moderních jazyků. Na ty měl na talent, ovládal jich až deset! Kromě němčiny a češtiny mluvil francouzsky, italsky, španělsky, anglicky, rusky, srbochorvatsky i polsky nebo rumunsky… o šumavském německém dialektu nemluvě.

Od roku 1908 trávil čas ve Štěkni u Strakonic. Zdejšího faráře zvěčnil v románu "Ecce Homo". Na štěkeňském zámku pak najdete památný pokoj Karla Klostermanna. Dne 16. července 1923 zde spisovatel ve věku 75 let vydechl naposledy. Pochován je v Plzni na čestném místě na hřbitově sv. Václava.
 

Nejznámější díla Karla Klostermanna

  • V ráji Šumavském – osudy sedláka Podhamerského, jeho dcer a dalších Šumavanů z Kvildy, Zhůří, Rejštejna, Čeňkovy Pily, Srní a okolí, v období „zlatého broučka“.
  • Ze světa lesních samot – o životě revírníka na Březníku, místních vesničanů z Modravy a Filipovy Huti, dřevorubců a lesníků i pytláků na bavorských hranicích.
  • Šumavské črty – povídky o Šumavě před i po kalamitě 1870, o době „zlatého broučka“, zastřelení posledního medvěda i o „turistech“ z města.
  • Šumavské povídky/Povídky ze Šumavy – povídkové příběhy o svérázných Šumavácích, jejich životě a životním stylu napříč Šumavou (např. povídky Čaroděj, Šupák, Vánice, Červené srdce, Bába, Nioba z Malče, Ohnivé snopy nad Hirschensteinem, To byl špás…).
  • Odyssea soudního sluhy – příběh soudního sluhy, který má v obci Stachy (obec tehdy s největší rozlohou na Šumavě, zahrnující nejzapadlejší samoty u Churáňova) vyhledat člověka se jménem tak běžným pro šumavský kraj, že než oběhne všechny zapadlé osady málem přijde o život.
  • Skláři – osobní dramata dvou rodin, které spojuje sklářská profese, vykreslují nejen tvrdý život na staré Šumavě, ale i mnohé skutečné příběhy a postavy ze spisovatelovy rodiny. Středobodem vyprávění je obec Hůrka u Prášil.
  • Bílý samum – líčí těžký život prostých lidí na šumavských Pláních v kontrastu laskavého hejtmana z Prachatic a jeho neduživého syna, který přijde o život stejně tak, jako 26 dětí z okolí Kvildy, které v zimě zmrzly cestou ze školy.
  • Světák z Podlesí – příběhm muže, který se ze světa vrací do rodného Pošumaví a chce zde hospodařit. Je však stíhán nezdarem a odchází znovu do světa.
 

Dřívější německé názvy obcí a míst Šumavy

Při čtení Klostermannových románů a povídek mohou neznalého čtenáře překvapit německé názvy tehdejších obcí a míst Šumavy. Například Mádr je Modrava, Pürstling Březník, Rehberg Srní, Ferchehaid Borová Lada, Glöckelberg Zvonková, Eisenstein Železná Ruda, Stubenbach Prášily, Fürstenhund Knížecí Pláně, Gunthersberg Březník (hora), Ahornberg Javorník, Plöckenstein Plechý, Seefilz Jezení slať, Haidl Zhůří, Rachelbach Roklanský potok nebo Thierbach Vydří potok. Nakonec zmiňme ještě Ranklov, mýtinu u Horské Kvildy, které se dodnes tak říká.
Naposledy změněno: 15. 7. 2021
Turistická trasa Klostermannova cesta – Šumavou z Hartmanic do Volyně

Turistická trasa Klostermannova cesta – Šumavou z Hartmanic do Volyně

Turistická trasa KČT nesoucí jméno šumavského barda Karla Klostermanna je v celé své délce modře značená a spojuje město Hartmanice přes Rejštejn, Kašperské Hory, Mílov, Nicov, Královský Kámen, Javorník a Vacov s Volyní. V celé své délce měří napříč Šumavou 47 km.

Bývalá osada Stará Hůrka u Prášil

Bývalá osada Stará Hůrka u Prášil

Hůrka je zaniklá šumavská osada, asi 7 km východně od Železné Rudy. Založil ji roku 1732 majitel skláren Georg Christoph Abele. Místu se také říkalo Česká Huť. Přibližně o 30 let později byla nedaleko založena nová sklárna – Nová Hůrka. Původní obec dostala označení Stará Hůrka (Althurkenthal).

Geopark Královská Šumava – geotoulky zapomenutými cestami Šumavy

Geopark Královská Šumava – geotoulky zapomenutými cestami Šumavy

Objevte Šumavu tak, jak ji znají jen ti, co tu žijí. Jděte tam, kam davy nechodí a pochopte ji v souvislostech. V malých skupinkách – s osobním doprovodem – o krajině, zvířatech, stromech, lidech a jejich příbězích – cestou necestou, starými lesy.

Krajem Karla Klostermanna

Krajem Karla Klostermanna

"Jsem synem svých domovských lesů, miluji jejich drsnou přírodu … a to celou silou své duše", vylíčil kdysi spisovatel Karel Klostermann svůj vztah k Šumavě, kde prožil šťastné dětství a čerpal inspiraci pro svou tvorbu. Jako nikdo jiný dokázal vylíčit drsný život šumavských obyvatel přelomu 19. a 20. století a popsat jejich vztah k horám. Jeho jméno zůstane navěky spojeno s okolím Javorníku, Vacova, Stachů, Kašperských Hor, Srním a Modravou. Se jménem tohoto "básníka Šumavy" se v těchto místech setkáte téměř na každém kroku.

Dračí skály u Rejštejna na Šumavě

Dračí skály u Rejštejna na Šumavě

Zajímavý skalní útvar zvaný Dračí skály (789 m.n.m.) se nachází jihozápadně od Rejštejna a zvedají se nad silnicí vedoucí na Modravu a na pravém břehu řeky Otavy.

Kudy chodil Karel Klostermann: projděte si Šumavu podle jeho románů

Kudy chodil Karel Klostermann: projděte si Šumavu podle jeho románů

"Jsem synem svých domovských lesů, miluji jejich drsnou přírodu … a to celou silou své duše", vylíčil kdysi spisovatel Karel Klostermann svůj vztah k Šumavě, kde prožil šťastné dětství a čerpal inspiraci pro svou tvorbu. Jako nikdo jiný dokázal vylíčit drsný život šumavských obyvatel přelomu 19. a 20. století a popsat jejich vztah k horám. Jeho jméno zůstane navěky spojeno s okolím Javorníku, Vacova, Stachů, Kašperských Hor, Srním a Modravou. Se jménem tohoto "básníka Šumavy" se v těchto místech setkáte téměř na každém kroku.

Klostermannův most spojil oba břehy Vydry

Klostermannův most spojil oba břehy Vydry

Národní park Šumava slavnostně otevřel nový most, který vede přes řeku Vydru nedaleko Turnerovy chaty u Srní. Most, který je dlouhý třicet metrů a široký dva metry, má sloužit především turistům.

Luzenské údolí na Šumavě

Luzenské údolí na Šumavě

Jedno z nejpůsobivějších šumavských údolí rozprostírající se mezi horami Velká Mokrůvka, Luzný, Hraniční hora a Špičník, se nachází přibližně 8 km jižně od Modravy. Vstupní branou do údolí je Březník, zakončuje ho impozantní kuželovitý vrchol Luzného.

Klostermannova vyhlídka u Srní

Klostermannova vyhlídka u Srní

Nádherný pohled do údolí řek Vydry a Křemelné nabízí Klostermannova vyhlídka u šumavského Srní. Je odsud také hezký výhled na protější Dračí skály.

Naučná stezka Karla Klostermanna

Naučná stezka Karla Klostermanna

Trasa naučné Klostermannovy stezky začíná na parkovišti u informačního střediska Národního parku Šumava na Rokytě, nedaleko Vchynicko-Tetovského plavebního kanálu.

Březník v Luzenském údolí – místo z románu Ze světa lesních samot

Březník v Luzenském údolí – místo z románu Ze světa lesních samot

Březník je šumavská samota a bývalá hájovna nedaleko státní hranice. Toto vyhlídkové místo poskytuje úchvatný pohled do Luzenského údolí a na horu Luzný, jehož vrchol se nachází ve výšce 1373 m n.m.

Klostermannova rozhledna na Javorníku u Vacova

Klostermannova rozhledna na Javorníku u Vacova

Vrch Javorník byl oblíbeným místem spisovatele Karla Klostermanna, který měl rád jeho tehdy hluboké lesy a samoty. Kamenná rozhledna, postavená roku 1938, poskytuje překrásné výhledy na šumavské hory i do vnitrozemí.

Zámek Štěkeň – Domov Panny Marie

Zámek Štěkeň – Domov Panny Marie

V jednoduchých zámeckých pokojích můžete prožít ubytování v atmosféře Svaté rodiny. Prohlédnout si můžete také celý zámek s průvodcem.

Klostermannova chalupa u Srní – hájovna z filmu Pod Jezevčí skálou

Klostermannova chalupa u Srní – hájovna z filmu Pod Jezevčí skálou

Původní šumavská roubenka se zvoničkou pokrytá šindelem, se do podvědomí veřejnosti dostala díky trilogii s Tomášem Holým – Pod jezevčí skálou, Na pytlácké stezce a Za trnkovým keřem – v chalupě bydlel jeho filmový dědeček.

Socha Rankl Seppa – pověstného siláka na Horní Kvildě

Socha Rankl Seppa – pověstného siláka na Horní Kvildě

Horskokvildský řezbář pan Pavel vytvořil podle fotografie dřevěnou sochu Rankla Seppa v životní velikosti, můžete ji vidět v Horské Kvildě na zahradě pana Ladislava Pavla.

Hotel Rankl – původní Klostermannův Pollaufův hostinec

Hotel Rankl – původní Klostermannův Pollaufův hostinec

Hotel byl nově rekonstruován v roce 2004. Stojí na základech usedlosti se staletou historií, známé také jako Pollaufův hostinec.

Klostermannova chata na Modravě

Klostermannova chata na Modravě

Kulturní památka Klostermannova chata byla postavena roku 1924 Klubem československých turistů. Chata dostala název po spisovateli Karlu Klostermannovi, který údajně poklepal na základní kámen. Nově zrekonstruovaný objekt nabízí skvělou kuchyni, relaxaci i zábavu.

Socha Karla Klostermanna v Javorníku

Socha Karla Klostermanna v Javorníku

Život a dílo spisovatele Karla Klostermanna (1848-1923) jsou neodmyslitelně spjaty se šumavskou krajinou. Všímal si života místních lidí, obdivoval drsnou krásu zdejší přírody a vše vylíčil ve svých románech a povídkách.