Jednou z nejzajímavějších staveb
pražského Výstaviště je
světelná fontána, vybudovaná
geniálním vynálezcem Františkem Křižíkem (1847–1941). Poprvé se rozsvítila
24. května roku 1891 při zahájení
Jubilejní zemské výstavy a coby „Fontaine lumineuse“ proslavila
Prahu po celé Evropě. Její dnešní podoba vychází z rekonstrukce v roce 1991.
Světelná fontána v roce 1891…
V roce 1891 při konání
Jubilejní zemské výstavy byla
Křižíkova světelná fontána ozdobou
holešovického Výstaviště. Pro fontánu na velkorysém půdorysu 30 x 40 metrů tehdy „český Edison“
František Křižík použil vlastní vynález,
26 obloukových lamp, umístěných pod proskleným dnem bazénu. Kolem nich rozmístil padesát vodních trysek. Ty pomocí elektromotoru hnaly vodu do výše několika metrů, před světly pak Křižíkovi spolupracovníci v pravidelných intervalech ručně vyměňovali barevné filtry.
Přestože celý zázrak obsluhovalo jediné čerpadlo, které navíc sloužilo také pro další fontány v okolí, výsledný dojem byl dechberoucí. Osvětlení totiž neměly jen trysky, ale i vodopády, stékající z horního bazénu, takže světelná fontána byla vysoká několik desítek metrů.
Praha do té doby rozhodně nic podobného nepoznala a zář světel prý bylo vidět až ze
Starého Města. Fontána po dobu konání výstavy fungovala každý večer, přičemž ji
osobně obsluhoval sám Křižík.
…a Křižíkova fontána z roku 1991
Za druhé světové války se z původního bazénu stala požární nádrž a v druhé polovině 20. století se už na
Křižíkovu fontánu téměř zapomnělo. Ne však úplně: v nové podobě byla upravena pro
Všeobecnou československou výstavu konanou přesně sto let po
Jubilejní zemské výstavě v roce 1891. Samozřejmě vypadá jinak než kdysi a barevnými skly už neotáčejí lidé, fontánu ovládá počítač se speciálním, na zakázku vytvořeným softwarem.
Obnovená Křižíkova fontána se skládá ze dvoukilometrového potrubí, 1248 podvodních reflektorů s pěti barevnými spektry, 3000 trysek a desítek čerpadel a reproduktorů. Když k tomu připočtete vodní plochu s velikostí 1500 metrů čtverečních, 1650 kubických metrů vody a hlavní vodotrysk, který tryská do výšky 30 metrů, výsledkem jsou světelná a vodní představení, nad nimiž diváci žasnou stejně jako naši předci na konci 19. století.
Novou éru
Křižíkova fontána zahájila
v květnu 1991 Vltavou Bedřicha Smetany, díky využití moderních technologií se ale její možnosti od té doby posunuly ještě dál. Původní i klasická operní a baletní představení jsou barvitou směsicí laserových, světelných i pyrotechnických efektů, umožňují filmovou projekci na vodní stěnu a další zajímavé prvky. V prostoru Křižíkovy fontány se pořádají koncerty, přehlídky i gastronomické akce, je možné si ji pronajmout pro soukromé účely.
Kolegyně světelné fontány v Barceloně
Seriál #světovéČesko tentokrát míří do španělské Barcelony, k jejímž nočním lákadlům patří Zpívající fontána / Font Màgica na úpatí kopce Montjuic s kulisou Národního muzea katalánského umění v pozadí. Je o něco mladší než pražská Křižíkova fontána, byla postavena pro světovou výstavu Expo v roce 1929.- Každý den po západu slunce (přičemž časy se během roku mění) fontána nabízí nevšední podívanou, v níž se propojují barvy, hudba a vodní choreografie. Repertoár se obměňuje, ke stálicím ale patří klasika, moderní hudba z filmů (Kmotr, Gladiátor, Pán prstenů) a samozřejmě slavná píseň Barcelona od Freddieho Mercuryho a Montserrat Caballé. Mimochodem, píseň byla natočena pro letní olympijské hry 1992, které se konaly právě v Barceloně, ale Freddie Mercury se jich nedožil, zemřel roku 1991.
- Hudební programy fontány najdete na webu, na představené nepotřebujete žádný lístek a vše je zdarma. Má to jediný háček: obrovské množství lidí a nezbytnou tlačenici. Kdo chce dobré místo, odkud bude slyšet i vidět, musí tu být hodinu a půl až dvě předem.