Projít si na zámku v Náchodě můžete např.
malý okruh, který je přístupný
bez doprovodu průvodce a nabízí prohlídku obranné věže s hladomornou, prostor středověkých sklepů se studnou a klidné posezení na vyhlídkové terase nad městem.
Z expozic je možné si vybrat
Piccolominskou expozici, představující historické interiéry připomínající období 17. a 18. století, zejména třicetileté války,
Salony druhého patra s malovanými trámovými stropy ze stejného období, rozsáhlou kolekcí obrazů a expozici nazvanou
Na dvoře vévodském. Tato expozice se tematicky vztahuje k závěru 18. a první polovině 19. století, kdy náchodské panství vlastnil Petr Biron vévoda Kuronský a Zaháňský a jeho dcera Kateřina Vilemína, známá jako „paní kněžna“ z románu Babička od Boženy Němcové.
Medvědárium, které bylo zřízeno na náchodském zámku v roce 1995 úpravou bývalého hradního příkopu, obývají nyní dva
medvědi – Dáša a Ludvík.
V sezóně roku 2012 bude na zámku k vidění nová expozice –
sbírka řádů a medailí po knížecí rodině Schaumburg-Lippe. Tvoří ji zhruba 350 kusů medailí, řádů, vyznamenání, uchovalo se také asi 650 kusů mincí. Poklad se ukrýval v jediném z trezorů, který se nepodařilo otevřít po poválečné konfiskaci do rukou státu, kterému zámek patří dodnes.
Z historie zámku: hrad a pravděpodobně i město
Náchod založil Hron z rodu Načeraticů v polovině 13. století. Na renesanční zámek bylo středověké sídlo přestavěno
rodem Smiřických na přelomu 16. a 17. století. Zámek pak postupně vlastnili
Ada Erdman Trčka z Lípy, italský šlechtic
Ottavo Piccolomini de Arragona, Petr Biron, vévoda Turonský a Zaháňský, poté jeho dcera Kateřina Vilemína. Roku 1842 panství zakoupil
kníže Jiří Vilém Schaumburg-Lippe pro svého druhorozeného syna Viléma Karla Augusta a založil tak náchodskou sekundogenituru rodu. Tato německá knížata na Náchodě vládla
až do konce II. světové války. Od konfiskace knížecího velkostatku 21. 6. 1945 je zámek majetkem státu.