Polovinu pláten věnoval Mucha českému národu – jeho historii, náboženství a kultuře a druhou polovinu zasvětil Slovanům a všeslovanským výjevům. Restaurátoři i kurátoři připravovali výstavu tak, aby na sebe jednotlivá plátna navazovala. Celá epopej začíná výjevem Slované v pravlasti a přes zavední slovanské liturgie, bratrskou školu v Ivančicích a zrušení nevolnictví na Rusi pokračuje kázáním Jana Husa v Betlémské kapli, Petrem Chelčickým a Janem Amosem Komenským až k bitvě na Vítkově, Jiřímu z Poděbrad, caru Simeonomi a finálnímu obrazu Apoteóza z dějin Slovanstva.
Celý prostor dvorany je navíc zastíněn, aby ostré sluneční paprsky pronikající střechou malby neponičily. Obrazy o rozměrech několika metrů je lepší si prohlížet jako jednotnou plochu, ze které po čase jednotlivé výjevy vyvstávají. Na detaily je třeba se soutředit postupně. Cyklus obrazů maloval Mucha na zámku Zbiroh od roku 1910 celkem 18 let. Sedm největších pláten měří 8,1 metru krát 6,1 metru. Alfons Mucha také uměl bravurně využít hry světla a odstínů barev, které člověk na první pohled nemusí vnímat.
Stěhování: Krumlov – Praha – Krumlov
Slovanská epopej je prohlášená za kulturní památku, ve velké dvoraně Veletržního paláce byla vystavena do konce roku 2016. Poté byla zapůjčena do Japonska a Číny. V roce 2018 byla k vidění v pražském Obecním domě a na brněnském Výstavišti (devět největších pláten). Na konci roku 2019 se několik pláten opět přestěhovalo na "své" místo v Moravském Krumlově. Poslední část Slovanské epopeje přibyla do Moravského Krumlova v červnu 2021. Celý cyklus bude opět přístupný návštěvníkům od 31. července 2021.
Epopej na zámku v Moravském Krumlově zůstane až do roku 2026, do té doby by měla Praha vybudovat důstojné místo pro umístění těchto pláten, jak si přál jejich autor, Alfons Mucha. Ten daroval hlavnímu městu své obrazy s podmínku, že pro epopej postaví vlastní galerii. Od roku 1928 se to však dosud nestalo.