Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: výlety do vinic a za vínem

Svět vína znáte jako své boty a vinařská turistika je vaše hobby? Pak určitě znáte i vinařskou hantýrku. Málokteré slovo ale vrtá lidem tolik hlavou jako viniční trať. Ne, skutečně nejde o železnici, vedoucí kolem vinic, ale nejde ani o vinici. Vinařský zákon definuje viniční trať jako pozemek, část pozemku nebo soubor pozemků, tvořících souvislý celek a splňujících předpoklady pro pěstování révy vinné. Jsou malé tratě s jedinou vinicí i tratě obrovské, kde hospodaří desítky vinařů. Jejich hranice sice v terénu nerozeznáte, ale každá viniční trať má své jméno. Často se v něm objevuje staré označení pro vinohrady „hora“ či další slova z vinařské hantýrky, například frejdy, frýdy či frédy. Některé vinice mají jména poetická, například Panenský kopec či Dívčí vrch, jiné zase tajemná – například Kotelná nebo Peklo. Většina se ale jmenuje docela obyčejně, proto leckde narazíte na Staré, Nové, Zadní, Prostřední a Přední Hory, Díly, Kopce, Pod předníma, Za zadníma, Nade vsí, Nad sklepy, U rybníčka, Pod Pálavou anebo Za Pálavou. Další, ty zajímavější, vám představíme cestou. Teď už ale nebudeme zdržovat vás ani sebe a jdeme na to – vzhůru do vinic!
 

1. Praha a Vinice sv. Kláry v Botanické zahradě

Tu a tam názvy vinic inspirovala líbezná dívčí jména – existují například viniční trati Anenský vrch, Bertýnka či Zdenčina vinice. Po svaté Kláře se jmenuje jedna z nejznámějších vinic v Praze, Vinice sv. Kláry v Troji. Památkově chráněná vinice s téměř 800 let dlouhou historií je součástí Botanické zahrady. Hrozny se sklízejí ručně a zpracovávají se ve sklepě přímo pod vinicí. Víno ochutnáte a koupíte přímo v botanické zahradě, v barokním viničním domku a terase s dechberoucím a neobvyklým výhledem na Prahu. Dodejme ještě, že pražská botanická zahrada je jednou z mála, která mé ve svém areálu rozsáhlý vinohrad!
 

2. Středočeský kraj a vinohrad u Borku na zámku Kačina

Na Kačině, empírovém zámku hraběte Chotka, se první vinobraní konalo již v roce 1847 a v roce 2012 se sem vrátilo: ten rok totiž proběhla panenská sklizeň v obnoveném vinohradu U Borku. Pečuje o něj vinařská společnost Vinné sklepy Kutná Hora a je tu vysazeno pět odrůd révy vinné: bílé zastupuje Phoenix a Solaris, modré pak nejznámější Rulandské modré, Jakubské a Regent. Tradiční vinobraní provází bohatý doprovodný program, například ochutnávky vín, farmářský trh či výstava zemědělské techniky a domácích zvířat. Protože na Kačině sídlí jedna z poboček Národního zemědělského muzea, můžete si také prohlédnout dobové interiéry a expozice s nejrůznějším zaměřením, a nakonec se projít bylinkovou zahradou a zámeckým parkem.
 

3. Jihočeský kraj a vinice na Hluboké a v Českém Krumlově

Zatímco některé vinice zná téměř každý, vinici v Hluboké nad Vltavou znají jen místní – a to ještě zdaleka ne všichni. Sazenice odrůdy Regent dostali v Hluboké od partnerského města v Německu a založili vinici přímo v centru města, na stráni pod Knížecím dvorem u Hotelu Podhrad. Právě díky malé vinici ale na Hluboké vznikly slavnosti vína, a právě na místním vinobraní víno ochutnáte, vyrábí se z něj často burčák.

Ačkoli hlubockou vinici zná málokdo, je celkem na očích. To neplatí pro další malé vinice v Jihočeském kraji, dokonale skryté a neznámé.  Například kdo chce vidět vinici v Českém Krumlově, musí navštívit areál zrekonstruovaných Klášterů. Vinná réva tu roste na terasách, podobně jako další vinice u zahradního domku Egona Schieleho v meandru Vltavy. Ani tady se víno neprodává, ochutnat ho ale můžete během českokrumlovského Festivalu vína.
 

4. Plzeňský kraj a Vinice v Plzni

Staleté tradice pěstování vinné révy v Plzni připomíná nejenom název plzeňské čtvrti Vinice, ale také sídliště a rozhledna Sylván a názvy ulic v této části města. Ty se jmenují podle známých vinařských destinací jižní Moravy, namátkou Brněnská, Hodonínská, Břeclavská, Strážnická, Bzenecká, Vrbovecká, Sedlecka, Slupská, Mutěnická, Znojemská, Mikulovská, Pálavská, Šatovská či Valtická. Dvě nové ulice spojující sídliště Vinice a vznikající západní okruh dostaly jméno Sylvánská a Na Ryzlinku, takže v budoucnosti se zřejmě dají očekávat jména inspirovaná jednotlivými odrůdami révy vinné.
 

5. Karlovarský kraj a vinný poklad v Bečově nad Teplou

Na hrad a zámek v Bečově nad Teplou se nejezdí jen kvůli relikviáři sv. Maura, ale také kvůli tekutému pokladu v podobě 133 lahví vína bordeaux či burgundského, ale i portského, koňaku nebo pravého šampaňského. Stejně jako relikviář je dal ještě před druhou světovou válkou pod podlahu hradní kaple schovat vévoda Beaufort-Spontin. Tekutý poklad byl objeven společně s relikviářem, postupně k němu přibylo několik dalších láhví, objevených při archeologickém průzkumu hradu. Když po letech obsah zkontrolovali zkušení someliéři, ukázalo se, že většina vín je ve skvělé kondici. Klenotem celého pokladu pak jsou láhve s vínem Château d’Yquem z roku 1896.
 

6. Ústecký kraj a vinice ve Vičicích

Vinice najdete i v místech, kde je nečekáte: třeba ve Vičicích, vesničce mezi Kadaní a Žatcem. Podle historických záznamů se tu vinná réva pěstovala už v roce 1285. Zchátralou vinici koupil v roce 2012 Jakub Mikulášek se svým bratrem a otcem a dnes ve Vinařství Mikulášek vyrábějí opravdu dobrá vína, a to co nejpřirozenějším způsobem s důrazem na ekologii a s respektem k přírodě.

Zatímco vičická viniční trať má jméno Zámecká a obnovená kadaňská vinice se jmenuje Svatováclavská, jinde v Ústeckém kraji vinaře inspirovala dívčí jména. Ve Velkých Žernosekách jsou vinice Malá a Velká Vendule, k dokonalosti to ovšem doladili v Bělušicích, kde mají vinici Kláru, Lenku, Lucii, Malou a Velkou Annu a Vendulu, a v Čepirozích s vinicemi Libuše, Mariana a Barbora.
 

7. Liberecký kraj a vinice sv. Zdislavy v Dubnici

Pravděpodobně nejseverněji položenou vinici v České republice najdete v Podještědí, v Dubnici. Vznikla v roce 2016 a jmenuje se Vinice sv. Zdislavy – ostatně hlavní patronka litoměřické diecéze je pochovaná v nedalekém Jablonném v Podještědí a kousek odtud leží zámek Lemberk, kde strávila velkou část života. Takový výhled na jiné vinici nenajdete – na obzoru se tyčí víc než tisíc metrů vysoký Ještěd a téměř sedm set metrů vysoké Ralsko. O vinici pečují manželé Badalcovi; roste tu například odrůda bílého vína Solaris a červeného vína Regent, anebo odrůda Zilga, která se pěstuje i ve Finsku.
 

8. Královéhradecký kraj a víno z Kuksu

V Kuksu, který je díky Hospitalu hraběte Šporka s kolekcí soch Ctností a Neřestí Matyáše Bernarda Brauna známý spíše jako perla vrcholného baroka než jako vinařská obec, byl zásluhou rodiny Rudolfských ze společnosti Vinné sklepy Kutná Hora před časem obnoven vinohrad Nad zámkem. Na opukovém podloží jsou vysazeny keře tradičních burgundských odrůd, které kdysi do Čech přivezl Karel IV., z altánu se otvírá působivý výhled na protější svah údolí Labe s Hospitalem. Začíná tu také Naučná vinařská stezka, která vás seznámí nejenom s historií i současností vinařství, ale také s prací na vinohradu a jednotlivými odrůdami vinné révy.
 

9. Pardubický kraj a víno z Choltic

Až se zastavíte na zámku v Cholticích na Pardubicku, věnujte zvláštní pozornost kapli svatého Romedia. O její úchvatnou výzdobu, kdy se po stěnách pnou úponky vinné révy a po nich šplhají andílci, se postarali italští mistři. Ti do Choltic kromě svého umění přivezli i vinnou odrůdu Dalavarius. Víno se v Cholticích na Mejšlenském kopci, kde se také říkalo Na vinici, pěstovalo už v roce 1558, pravidelně se tu konají slavnosti burčáku i vína vypěstovaného na Pardubicku a v nedaleké Čáslavi. Vinařskou tradici dodnes udržuje jediný choltický vinař Miroslav Horák.
 

10. Vysočina a vinice u jaderné elektrárny Dukovany

Na jihozápadním okraji areálu jaderné elektrárny Dukovany byla v roce 2020 vysázena malá „jaderná“ vinice. Jde o první vinohrad v areálech elektráren Skupiny ČEZ, počet vysázených hlav vinné révy – 2040 kusů – symbolizuje aktuální instalovaný výkon čtyř bloků Jaderné elektrárny Dukovany (4 × 510 MW). Jedinečnou atmosféru vinohradu dotváří zvonička s vyřezávanými reliéfy révy vinné od Luboše Jiránka a jaderná stračena s nebeskými motivy, o jejíž renovaci se postaral malíř Zdeněk „Kučis“ Kučera. K vinici vás dovede polní cesta, vycházející ze silnice k obci Rouchovany.

Elektrárna Dukovany sice leží v kraji Vysočina, zároveň se ale nachází v blízkosti Znojemské vinařské podoblasti, takže se tu pěstují oblíbené a osvědčené odrůdy Znojemska, Ryzlink rýnský a Sauvignon. Vinohrady ale v okolí kdysi bývaly, například u blízké Mohelenské hadcové stepi najdete místo zvané Vinohrad i se zbytky starých vinic.
 

11. Jihomoravský kraj vínu zaslíbený

Věhlasná vinice Šobes, vinice Peklo nebo vinice Železná na Pálavě? Vybrat jedinou ze záplavy vinic na jižní Moravě je nemožné, a tak se na ně podívejme právě přes jejich jména. V názvu viničních tratí se velmi často objevuje slunce, které každý vinař potřebuje jako spojence. Vinice Slunečná je v Bavorech i ve Velkých Pavlovicích (stojí tam stejnojmenná rozhledna), viniční trať Pod Slunným vrchem mají v Dolních Dunajovicích, v Drnholci objevíte vinice Sluneční vrch a Výsluní, viniční trať Na Výsluní mají rovněž Hustopeče a Pavlov (kde je dokonce i vinice zvaná Sahara). V Popicích je známá trať Sonberk se stejnojmenným vinařským domem, ve Starovicích Výsluní, ve Valticích trať Pod Sluneční horou a Sonnenberg a ve Vrbovci Slunný vrch.
 

12. Zlínský kraj a Vlčnovské búdy

Do Vlčnova se nejezdí jen na slavnou Jízdu králů, milovníci vinařské turistiky sem i do dalších vesnic na Slovácku přijíždějí obdivovat jednoduché „búdy“, hliněné a zděné stavby z 18. až 19. století. Nejde vlastně o vinné sklepy, ale o lisovny bez sklepů, které pod zdejšími vinohrady stávaly už před stovkami let. Nejstarší dochované stavby pocházejí z 18. století a jsou postavené z hlíny, vsypávané a zdusané mezi bednění. Mladší, zděné z nepálených a později i pálených cihel, vznikaly až do začátku 20. století.

V roce 1785 za císaře Josefa II. stálo ve Vlčnově jen sedm klasických vinných sklepů a 149 búd. Do dnešních dob se kromě několika osaměle stojících staveb dochovalo celkem pětatřicet domečků, které tvoří jediný řádek v trati Kojiny pod Starou horou. Doplňují je úhledné řádky vinic, vinařská kaplička, a když dojdete až za poslední búdu, objevíte rozhlednu s výhledem na Uherský Brod.
 

13. Olomoucký kraj a vinice v Příkazech

Víno se pěstuje i v Olomouckém kraji. Obecní vinohrad si například vysadili v Příkazech na Olomoucku, kde je ručně obhospodařovaná půda s vinnou révou ukrytá za obecním úřadem kousek od skanzenu. Vinice sice v Příkazech nikdy nebyla, ale vinná réva se obtáčela po dřevěných oporách u nejednoho stavení, hrozny a listy vinné révy jsou dokonce vymalované na oltáři kaple sv. Cyrila a Metoděje. Rozsáhlé vinice zato dřív bývaly na Prostějovsku, na jižních a jihovýchodních svazích Velkého Kosíře se udržely zhruba do poloviny 19. století.
 

14. Moravskoslezský kraj a vinice v Beskydech

Dobré víno se rodí dokonce i v Beskydech: na mírném jižním svahu Palkovických hůrek najdete vinici, kde se daří odrůdám Hibernal, Solaris, Cabernet Cortis, Rinot a dalším. Ostatně starý název Weinhübel, tedy Vinný vrch pro kopec kousek od Příbora napovídá, že i v Moravskoslezském kraji kdysi bývaly vinice běžnějším úkazem než dnes. A i když v některých oblastech se vinné révě nedaří, místní fanoušci vína si poradí: například Bruntálští pořádají pravidelné zájezdy na vinařské akce na jižní Moravu, třeba na Pochod slováckými vinohrady, Krnov zase pro příznivce burčáku, dobrého jídla a pití pořádá tradiční Burčákobraní.
 

Pár zajímavostí o viničních tratích

• Názvy mnoha viničních tratí inspirovala zvířata: existují například vinice Psinky, Jelendy, Liščí vrch, Králíček, Myšky i Myšák, Zaječí hora, Křečkovská hora, Soví hora, vinice Nad Žabinkami, Lišky, Sovice, Syslůvky, Býková hora a četné Kraví hory a Kozí horky.
• Ani vinicí Peklo v Šatově čertovská přehlídka nekončí: jinde objevíte Čertovy žleby, Čertoryje, Čertovec nebo vinohrad Nad peklem.
• Starobylá jména mají viniční trati Krefty, Okolesy, Štarvicary, Fugle, Fěruňk, Zumperky, Weinperky, Flaneky, Kyndlířky, Randla, Rusteny a Rajny, Bergrus, Goldhamer a Purmice, Marše, Ráfle a Unédy, Štarcary, Pranty, Kásperek, Hajden, Gránice nebo Lajtny, Díly u Barnavé kůlny či Paúčené.
• Až pro vás něco bude španělskou vesnicí, vzpomeňte si na Přední a Zadní Španěly; ty mají v Citonicích.
• Originální názvy mají i viniční tratě Piksovka, Šatrapky a Niva hrbatá, Hajdy na jamách, Čaušperky a Puclejty, Hastrmany, Kukvička, Roztrhanské, Achtele, Palegrosy, Formóza, Paňháje, Zrcátka, Šimlochy, Pod Hromobitkou, Vidrholec, Paňiháje, Šimberky, Svidrunk, Kacperky, Šusfeldy, Frisáky a Stračinky, Hampíse, Hušpery, Hintertály, Nedámy, Išperky a Lizniperky.