Následník trůnu
Josef II. byl prvním synem
Marie Terezie a
Františka I. Štěpána Lotrinského. Po narození tří dcer na následníka trůnu už všichni netrpělivě čekali a od dětství bylo jasné, že jednou usedne na trůn. Na svou životní dráhu se poctivě připravoval a traduje se, že žádný z panovníků nepodnikl tolik cest po zemích monarchie jako on. Život poddaných se snažil poznat ze všech úhlů. V
Babičce Boženy Němcové vystupuje jako pán s dalekohledem, ale víme o něm, že navštěvoval chudobince, nemocnice, blázince a další místa, kam před ním žádný panovník nezavítal, sfáral s horníky do šachty, a dokonce se prý na
Špilberku v
Brně nechal zavřít do vězení. Jako první Habsburk se také naučil česky.
Josef II. vládl od roku 1765 po boku své matky Marie Terezie jako císař Svaté říše římské, samostatně pak po její smrti v letech 1780–1790. V té době už prakticky rezignoval na osobní život, nicméně během deseti let jeho vlády prošla habsburská říše větší proměnou než za celé předchozí století. Pracoval až osmnáct hodin denně a vydal přes 6 000 výnosů, v průměru téměř dva denně. Některé sice krátce po jejich vydání musel zrušit, i tak ale jeho pracovnímu tempu málokdo stačil. Mezi jeho nejdůležitější reformy patřil
toleranční patent pro některá náboženství,
zrušení nevolnictví a
církevní reformy. Zrušil stovky „zbytečných“ klášterů, které se nezabývaly vyučováním, vědou nebo nepečovaly o nemocné.
Josef II. zemřel zřejmě na tuberkulózu, kombinovanou s následky přepracování. Je pochovaný v
kapucínské kryptě ve Vídni vedle své matky a otce. Sám byl dvakrát ženatý a měl dvě dcery, obě ale zemřely předčasně, na trůn tak po něm nastoupil jeho mladší bratr
Leopold II.
Kromě pevnostních měst
Terezína (které pojmenoval po své matce) a
Josefova (přejmenovaného až po Josefově smrti) oblíbeného panovníka připomíná řada soch. Najdete je například v
Praze na nádvoří
Všeobecné fakultní nemocnice na
Karlově náměstí, v
Markoušovicích, v
Kunraticích u Cvikova, v
Trutnově a dalších městech. Zřejmě nejznámější filmovou podobu Josefa II. vytvořil
Jeffrey Jones v oscarovém
filmu Amadeus Miloše Formana, kde panovník vystupuje jako laický milovník hudby.