Věda a historie není nuda: vše o Vltavě aneb rekordy, plavby, mosty a pražští vodníci

Vltavská NEJ – nejužší, nejhlubší, nejširší, nejmělčí...

Teče tu stejná voda, ale pražská Vltava je úplně jiná než Vltava na Šumavě. Je také krásná, ale jiným způsobem. Víte, že americký list The New York Times roku 2018 dokonce zařadil pražskou Vltavu do výběru deseti nejoblíbenějších vodních scenérií v Evropě? Dostala se tak do skvělé společnosti slavného mola v anglickém Brightonu, Plitvických jezer v Chorvatsku anebo fjordů u norského Bergenu. Vltavu si v Praze můžete užít nejen na populárních nábřežích, ale také z paluby vyhlídkových lodí a přívozů či procházkou na jeden z několika pražských ostrovů.

Pro Prahu byla Vltava dopravní tepnou, zdrojem životodarné vody i osou, která určila tvar osídlení. A závisela na ní také prosperita mnoha řemesel. Vltava dodnes jasně určuje, co je na levém a co na pravém břehu, o rodilých Pražanech se říká, že jsou křtění Vltavou a od řeky také v pražských ulicích začíná číslování domů.

Z celkem 430 kilometrů dlouhého toku Prahou vede úsek dlouhý 31 kilometrů. Nejužší je na jihu v Modřanech, kde je od břehu ke břehu 40 metrů, naopak nejširší je u Šítkovského jezu poblíž Mánesa a Šítkovské vodárenské věže, kde se rozlévá do šířky 330 metrů.

Tam, kde kdysi byla Vltava nejmělčí a nejširší, tedy přibližně v místech dnešního Karlova, Mánesova a Hlávkova mostu, bývaly brody; celkem jich v Praze bylo šest. Podobných byste na dvousetkilometrovém toky Vltavy z Českých Budějovic do Prahy napočítali jen zhruba 20 až 25. Později je nahradily přívozy (mnohé z nich obnovily svůj provoz a fungují dodnes) a ještě později mosty. Naopak nejhlubší místo byste našli pod Vyšehradem a Libušinou lázní, kde Vltava dosahuje hloubky asi devět metrů.
 

Po vodě a na vodě – vyhlídkové plavby a pražské lodě

Kdo má rád vyhlídkové plavby, pro toho je Vltava rájem. Například pravidelnou linkou Pražské paroplavby se svezete od Rašínova nábřeží k přístavišti u Čechova mostu a dál přes plavební komoru u ostrova Štvanice až k zoologické zahradě. Dodejme, že právě na Rašínově nábřeží u Palackého mostu se konají oblíbené farmářské trhy, na kotvících lodích najdete originální bary jako je například Kayak Beach Bar, Riverside Bar a nedaleko Mánesa pak na břehu náplavky stojí legendární Restaurace Vltava, milovníci saunování mohou na Rašínově nábřeží během zimy využít Lázně na lodi a občas tu kotví také divadelní loď bratří Formanů. Raritou je loď Pivovar, kterou objevíte u nábřeží poblíž Štefánikova mostu; pivo se tu nejenom pije, ale rovnou i vaří.

Kratší, ale podobně oblíbené jsou vyhlídkové plavby pražskými Benátkami. Na lodě se nasedá v podzemí pod Křižovnickým náměstím, kde uvidíte pozůstatky starobylé románské Prahy a podplujete i pod posledním dochovaným obloukem Juditina mostu z 12. století, předchůdce Karlova mostu. Lodě odtud míří na kanál Čertovka a proplouvají kolem ostrova Kampa: cestou si vychutnáte právě ty pohledy, které Prahu s Vltavou vystřelily mezi desítku nejkrásnějších vodních scenérií v Evropě.
 

Pod vodou – s vltavskými vodníky na nebezpečná místa

Nejhlubší vltavské tůně pod Vyšehradem jsou opředené řadou pověstí. Týkají se například slavných vltavských vodníků; jeden z nich, vodník Pivoda, žije právě tady. Podobně známý je mstivý a zlý hastrman od Karlova mostu, který žije pod čtvrtým obloukem. Je prý nejhorší a nejžlučovitější hastrman v celých Čechách, který nevychází v dobrém s lidmi ani s ostatními vodníky. Je to také jedno z mála strašidel, které nechce být vysvobozeno, ve své činnosti si libuje a v neděli a o svátcích pracuje ještě s větším elánem než ve všední dny.

Protikladem je pak vodník Kabourek z Čertovky, strašidlo milé a dobrosrdečné, které miluje lahvové pivo. Jeho sošku uvidíte u mlýnského kola Velkopřevorského mlýna, víc se o něm i dalších pražských přízracích dozvíte v Muzeu pražských pověstí a strašidel. Říkáte si, že jsou to stejně jen báchorky pro malé děti? Možná budete překvapení, ae i v těchto pověstech se ukrývá zrnko pravdy – místa, kde žijí údajní vodníci, jsou totiž skutečně nebezpečná. Jedná se o jakási svérázná varování před vodním živlem. Označují docela přesně zvlášť nebezpečná místa na řece.
 

Přes vodu aneb kolik mostů vede přes Vltavu?

Počítejte s námi: po proudu řeky je na území hlavního města jako první most Závodu míru na Zbraslavi. Druhý je Radotínský most na Pražském okruhu, s délkou bezmála 2,5 km označovaný za nejdelší v Česku. Třetí je železniční Branický most, lidově přezdívaný též most Inteligence, mezi Malou Chuchlí a Braníkem. Čtvrtý je Barrandovský most, a pátý Dvorecký most, otevřený v roce 2026 coby moderní spojnice Smíchova a Podolí.
 
Dál pak začíná přehlídka těch nejznámějších staveb: šestý je Vyšehradský železniční most, sedmý Palackého most (třetí nejstarší v Praze, mimochodem) a osmý Jiráskův most u Tančícího domu. Devátý je Most Legií u Národního divadla. Desítku uzavírá nejstarší Karlův most, jedenáctý je Mánesův most vedoucí od Rudolfina na Klárov a dvanáctý secesní Čechův most pod Letnou. Třináctý je Štefánikův most, čtrnáctý Hlávkův most a patnáctý železniční Negrelliho viadukt. Šestnáctá je Štvanická lávka z Holešovic přes ostrov Štvanice do Karlína (což sice je jen spojnice pro pěší a cyklisty, ale vede z jednoho břehu na druhý), sedmnáctý pak je Libeňský most, osmnáctý Holešovický železniční most, devatenáctý most Barikádníků a dvacátý Trojský most. Nahradil provizorní tramvajový most zvaný Rámusák; ten dosloužil v roce 2013.
 

Za každou otázkou se skrývá chyták

V otázce pídící se po počtu pražských mostů přes Vltavu je hned několik chytáků: nezapočítali jsme totiž mosty, můstky a lávky, spojující břehy s ostrovy. Jeden vede ze Smíchova na ostrov Císařská louka, druhý z Podolí na Veslařský ostrov, další můstky spojují břehy s Dětským a Slovanským ostrovem. Několik mostů vede také přes plavební kanál, který odděluje Císařský ostrov od Bubenče a Podbaby. Kdo si potrpí na detaily, měl by započítat i lávky, můstky a mosty, vedoucí přes Čertovku na Kampu, a samozřejmě nesmíme zapomenout ani na Trojskou lávku. Poněkud matoucí je název Novotného lávka; protože ale jde o řadu historických budov na konci Smetanova nábřeží, počítat ji nebudeme.
 
Takže až v některém z televizních kvízů zazní otázka, kolik je v Praze mostů, co byste odpověděli?