Byla to tehdy veliká sláva:
16. května 1868, byla položením základního kamene symbolicky zahájena stavba budovy Národního divadla. Mohutný průvod, který se ráno seřadil v okolí
karlínské Invalidovny, prošel
Prahou až na
nábřeží Vltavy. Zde byl uprostřed budoucího staveniště pod ozdobným baldachýnem připraven velký kamenný kvádr s vysekanou dutinou a zrovna tak byli připraveni i významní představitelé českého národního života, kteří na kámen slavnostně poklepávali. Odhaduje se, že slavnosti se zúčastnilo asi 150 tisíc lidí.
Tři nejzákladnější kameny
Tolik základních kamenů jako
Národní divadlo patrně nemá žádná budova v Česku
. Z původně plánovaného jediného kamene, který měl být dovezen z
Řípu, se nakonec počet rozrostl na dvě desítky. Zpráva o
vylomení kamene z Řípu v dubnu 1868 vyvolala velké nadšení a i jiná památná místa Čech a Moravy rovněž zatoužila nechat v
Praze svou stopu.
Číslo jedna tak nepatří kameni z Řípu, ale z
památné a pověstmi opředené moravské hory Radhošť. Kámen s nápisem „Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!“ do Prahy dorazil jako první již 5. května 1868, jedenáct dnů před slavnostním zahájením stavby. Ten z Řípu ovšem o svou historickou roli nepřišel: označený jak číslo dvě byl zazděn společně s kamenem z Radhoště jako
společné „česko-moravské podloží“ vlastního základního kamene číslo tři.
Tím byl kámen s vytesanou dutinou, do něhož byla při slavnosti vložena kovová schránka. Nakonec nešlo o
čedič z Řípu, který se nepodařilo opracovat do požadovaného tvaru, ani
kámen z Radhoště, ale
žulový kvádr z lomu z Louňovic
– nikoli však z těch pod Blaníkem, ale z Louňovic na
Říčansku.
Základní kameny ze všech koutů Čech a Moravy
Vlakem, lodí, na voru i koňmo se záhy do Prahy začaly sjíždět kameny z dalších míst Čech a Moravy, ale nebylo snadné rozhodnout, která jsou nejvýznamnější a nejpamátnější. Nejkratší vzdálenosti urazily kameny vylomené z
místa vítězné husitské bitvy na Vítkově (č. 4) a z
Vyšehradu (dva kameny č. 8 a 9), kámen č. 5 pochází z
Blaníku, č. 6 z
Práchně u
Horažďovic a č. 7 z
Domažlic. Číselná řada pokračuje již zmíněnými dvěma vyšehradskými kameny a pokračuje
Chrastí u Chrudimi (č. 10), kde v
místní části Podlažice stával až do husitských válek benediktinský klášter.
Na nádvoří středověkého a nikdy nedobytého
hradu Buchlova je označeno místo vynětí základního kamene číslo 11. Kámen číslo 12, nesoucí nápis „
Záhlinice na Moravě, vlasti Tobě ku oslavě“ pochází z malé vísky, která je nyní součástí města
Hulína, třináctka přijela z
Boubína, čtrnáctka ze
Svatoboru, patnáctka ze
Zlatého koně u Koněprus, šestnáctka z
Doudleb a sedmnáctka z
Branky u Dobenína. Kámen č. 18 z
Trocnova připomíná osudy těch, které byly odmítnuty, protože připomínaly nepěkné okamžiky národní historie; takový osud potkal například kámen z
Přibyslavi, místa smrti Jana Žižky. Další kámen pochází ze
Svatého Hostýna (č. 19), z
Podivína poslali cihlu uhnětenou z hlíny a vody ze
studánky, u které křtíval sv. Cyril (č. 20) a dodatečně přicestoval ještě kámen z
Helfštýna (č. 21).
Víte, že…?
Nejslavnější kámen z úbočí Řípu zdobí nápis, který jednoduše shrnuje poslání Národního divadla: „Ze Řípu Čech svůj domov vzal, na Bílé hoře dokonal, v matičce Praze z mrtvých vstal.“- Podle dobových svědectví do Prahy postupně přijely a do základů byly uloženy další základní kameny, ale dochoval se soupis pouze jednadvaceti nejznámějších.
- Kameny byly zazděny tak, aby jejich čelní plochy – často zdobené a s nápisy – zůstaly obnažené. Dnes reprezentativní prostor pro základní kameny doplňuje replika čelní plochy kamene ze Slivence, dovezeného na staveniště až 7. července 1868 a zazděného v jiné části základů, a také bílá mramorová deska od krajanů z Chicaga s nápisem „Co krev spojí, moře nerozdvojí“; ta se ale zdržela při cestě přes oceán.
Objevte historii a symboliku základních kamenů Národního divadla v Praze. Přečtěte si o jejich původu a významu.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.