Úvod > Aktuality > Kolik základních kamenů má Národní divadlo a odkud do Prahy přicestovaly?
Kultura

Kolik základních kamenů má Národní divadlo a odkud do Prahy přicestovaly?

  • Vydáno5. května 2023
Poslední dobou se hodně píše o složitých testech k přijímacím zkouškám a maturitám. Jak byste asi dopadli, kdybyste takovou zkoušku skládali a měli odpovědět na jedinou otázku: odkud se do Prahy sjely základní kameny, které dnes můžete vidět v základech Národního divadla?
Byla to tehdy veliká sláva: přesně před sto padesáti lety, 16. května 1868, byla položením základního kamene symbolicky zahájena stavba budovy Národního divadla. Mohutný průvod, který se ráno seřadil v okolí karlínské Invalidovny, prošel Prahou až na nábřeží Vltavy. Zde byl uprostřed budoucího staveniště pod ozdobným baldachýnem připraven velký kamenný kvádr s vysekanou dutinou a zrovna tak byli připraveni i významní představitelé českého národního života, kteří na kámen slavnostně poklepávali. Odhaduje se, že slavnosti se zúčastnilo asi 150 tisíc lidí.
 

Tři nejzákladnější kameny

Tolik základních kamenů jako Národní divadlo patrně nemá žádná budova v Česku. Z původně plánovaného jediného kamene, který měl být dovezen z Řípu, se nakonec počet rozrostl na dvě desítky. Zpráva o vylomení kamene z Řípu v dubnu 1868 vyvolala velké nadšení a i jiná památná místa Čech a Moravy rovněž zatoužila nechat v Praze svou stopu.

Číslo jedna tak nepatří kameni z Řípu, ale z památné a pověstmi opředené moravské hory Radhošť. Kámen s nápisem „Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!“ do Prahy dorazil jako první již 5. května 1868, jedenáct dnů před slavnostním zahájením stavby. Ten z Řípu ovšem o svou historickou roli nepřišel: označený jak číslo dvě byl zazděn společně s kamenem z Radhoště jako společné „česko-moravské podloží“ vlastního základního kamene číslo tři.

Tím byl kámen s vytesanou dutinou, do něhož byla při slavnosti vložena kovová schránka. Nakonec nešlo o čedič z Řípu, který se nepodařilo opracovat do požadovaného tvaru, ani kámen z Radhoště, ale žulový kvádr z lomu z Louňovic – nikoli však z těch pod Blaníkem, ale z Louňovic na Říčansku.
 

Základní kameny ze všech koutů Čech a Moravy

Vlakem, lodí, na voru i koňmo se záhy do Prahy začaly sjíždět kameny z dalších míst Čech a Moravy, ale nebylo snadné rozhodnout, která jsou nejvýznamnější a nejpamátnější. Nejkratší vzdálenosti urazily kameny vylomené z místa vítězné husitské bitvy na Vítkově (č. 4) a z Vyšehradu (dva kameny č. 8 a 9), kámen č. 5 pochází z Blaníku, č. 6 z Práchně u Horažďovic a č. 7 z Domažlic. Číselná řada pokračuje již zmíněnými dvěma vyšehradskými kameny a pokračuje Chrastí u Chrudimi (č. 10), kde v místní části Podlažice stával až do husitských válek benediktinský klášter.

Na nádvoří středověkého a nikdy nedobytého hradu Buchlova je označeno místo vynětí základního kamene číslo 11. Kámen číslo 12, nesoucí nápis „Záhlinice na Moravě, vlasti Tobě ku oslavě“ pochází z malé vísky, která je nyní součástí města Hulína, třináctka přijela z Boubína, čtrnáctka ze Svatoboru, patnáctka ze Zlatého koně u Koněprus, šestnáctka z Doudleb a sedmnáctka z Branky u Dobenína. Kámen č. 18 z Trocnova připomíná osudy těch, které byly odmítnuty, protože připomínaly nepěkné okamžiky národní historie; takový osud potkal například kámen z Přibyslavi, místa smrti Jana Žižky. Další kámen pochází ze Svatého Hostýna (č. 19), z Podivína poslali cihlu uhnětenou z hlíny a vody ze studánky, u které křtíval sv. Cyril (č. 20) a dodatečně přicestoval ještě kámen z Helfštýna (č. 21).
 

Víte, že…?

  • Nejslavnější kámen z úbočí Řípu zdobí nápis, který jednoduše shrnuje poslání Národního divadla: „Ze Řípu Čech svůj domov vzal, na Bílé hoře dokonal, v matičce Praze z mrtvých vstal.“
  • Podle dobových svědectví do Prahy postupně přijely a do základů byly uloženy další základní kameny, ale dochoval se soupis pouze jednadvaceti nejznámějších.
  • Kameny byly zazděny tak, aby jejich čelní plochy – často zdobené a s nápisy – zůstaly obnažené.  Dnes reprezentativní prostor pro základní kameny doplňuje replika čelní plochy kamene ze Slivence, dovezeného na staveniště až 7. července 1868 a zazděného v jiné části základů, a také bílá mramorová deska od krajanů z Chicaga s nápisem „Co krev spojí, moře nerozdvojí“; ta se ale zdržela při cestě přes oceán.
Výlet do minulosti: Kámen a voda pro Národní divadlo z Hostýna

Výlet do minulosti: Kámen a voda pro Národní divadlo z Hostýna

Tímto výletem se vrátíte v čase do 16. května roku 1868, kdy byla v Praze položením základních kamenů slavnostně zahájena stavba Národního divadla. Slavnosti se tehdy zúčastnilo odhadem až 150 tisíc lidí. Základní kameny pro Národní divadlo byly do Prahy přiváženy z různých symbolických míst Čech a Moravy. Také z památného Hostýna, hory nazývané také Maják Moravy. Tento kámen, který má v základech Národního divadla číslo 19, nese nápis „Mrzkost jest poroba Hospodinu. Z Hostýna z Moravy“. Do Prahy jej vypravili v roce 1868 občané města Bystřice pod Hostýnem. Spolu se základním kamenem tehdy putoval do Prahy také soudek s hostýnskou svatou vodou určenou k ředění malty.

Národní divadlo v Praze – Zlatá kaplička

Národní divadlo v Praze – Zlatá kaplička

Pokud patříte mezi milovníky kulturního dění, rozhodně byste neměli vynechat návštěvu některého z divadelních představení Národního divadla v Praze, které tvoří tři umělecké soubory – opera, činohra a balet. Vybrat si můžete z lákavé nabídky programů.

Praha – Nové Město

Praha – Nové Město

Přijet do Prahy a nepoznat alespoň část Nového Města je skoro nemožné: na jeho území leží část Hlavního nádraží, ústřední autobusové nádraží Florenc i Masarykovo nádraží, rušné Václavské náměstí, Příkopy a Národní třída, a procházejí jím všechny tři linky metra i řada tramvajových linek.

7 věcí, které nevíte o… památné hoře Říp

7 věcí, které nevíte o… památné hoře Říp

Říp, nepřehlédnutelnou dominantu rovin mezi Mělníkem a Roudnicí nad Labem, zná každý, počínaje pověstí o praotci Čechovi přes rotundu sv. Jiří a sv. Vojtěcha na vrcholku až po poučku, že alespoň jednou za život by měl na tuto horu vystoupit každý pravověrný Čech. Možná ještě víc je ale toho, co o Řípu zatím nevíte.

Bedřich Smetana – hudební skladatel, který položil základy české hudby a kultury

Bedřich Smetana – hudební skladatel, který položil základy české hudby a kultury

Tvůrce české národní hudby, autor řady oper, cyklu symfonických básní Má vlast a komorních skladeb, dirigent, přísný hudební kritik, organizátor veřejného hudebního života a také brilantní klavírista, který dokázal celé večery bavit společnost: to je Bedřich Smetana (2. března 1824 Litomyšl – 12. května 1884 Praha), jeden z nejznámějších českých hudebních skladatelů.

Co je prakťák, hokr, šlágvort, štich a forbína? Dozvíte se to na prohlídkách divadel

Co je prakťák, hokr, šlágvort, štich a forbína? Dozvíte se to na prohlídkách divadel

Rádi byste někdy poznali divadlo jinak než jako obyčejní diváci? Prošli se labyrintem divadelních chodeb, zkušeben a sálů, nahlédli do zákulisí, krejčovny a maskérny, zastavili se na jevišti a třeba i odhalili to, jak funguje propadliště? Vydejte se s portálem Kudy z nudy na prohlídky divadel!

Praha – Staré Město

Praha – Staré Město

Staré Město sice už dávno není prvním mezi městy království českého, ale zato stále patří mezi nejhezčí a nejvyhledávanější částí Prahy. Historické centrum hlavního města, zapsané mezi památkami UNESCO, je plné památek, obchodů, kaváren a restaurací a prochází jím takzvaná Královská cesta.

Divadelní opona v Národním divadle – nejslavnější divadelní opona v České republice

Divadelní opona v Národním divadle – nejslavnější divadelní opona v České republice

V pražském Národním divadle se nachází nejslavnější česká divadelní opona, vytvořená Vojtěchem Hynaisem. Opona oslavuje obětavost českého národa při budování Národního divadla. Slavný nápis "Národ sobě" připomíná vlastence, kteří darovali prostředky na stavbu Zlaté kapličky.

Slovanský ostrov – Žofín

Slovanský ostrov – Žofín

Slovanský ostrov, často také nazývaný Žofín, je pravobřežní vltavský ostrov, který se táhne podél Masarykova nábřeží mezi Jiráskovým mostem a mostem Legií. Ostrov se postupem času stal významným centrem společenského a kulturního života města.

Další aktuality

Věda a historie není nuda: Prahou po stopách Alberta Einsteina

K největším hvězdám, které vyučovaly na Univerzitě Karlově v Praze, patřil Albert Einstein (1879–1955). Přijel na jaře 1911 a v Praze působil tři semestry. Pojďte se s portálem Kudy z nudy vypravit po jeho stopách a podívat se, kde bydlel a kde pracoval jeden z nejslavnějších vědců všech dob.
Praha | Zážitky

Tipy na víkend v Praze a okolí

Kudy z nudy přináší aktuální tipy na víkend (2.3. – 3.3.) v Praze a jejím okolí. Čeká na vás romantika, sport, výlety do přírody, výstavy, koncerty i adrenalinové zážitky, programy pro rodiny s dětmi a další aktivity: Smetana Gala – Slavnostní koncert k 200. výročí narození Bedřicha Smetany, Smetana u Dvořáka, Smetana Party – oslava 200. narozenin Bedřicha Smetany s Národním divadlem, Výstava železničních modelů a kolejišť Pečky, Poznejte práci lampáře – Staré Město ve svitu plynových lamp. Vyberte si zajímavé akce a naplánujte s námi program na víkend!
Praha | Zážitky

Nelezte v březnu za kamna a nechte se vylákat na výstavy květin

Chcete si alespoň na chvilku odskočit ze středoevropské zimy do příjemně vlahého tropického pralesa? Recept je docela jednoduchý: stačí se vypravit do skleníku Fata Morgana v botanické zahradě v Praze-Troji, za tropickými květinami do botanické zahrady v Liberci nebo na výstavu kamélií do Rájce nad Svitavou.
Praha | Příroda

Kalendář 2024: Úřad vlády otevře letos své paláce pro veřejnost nejen o státních svátcích

Oblíbené dny otevřených dveří historických objektů spravovaných Úřadem vlády budou pokračovat o vybraných víkendech a státních svátcích i v roce 2024. Úřad vlády zve zájemce z řady veřejnosti na prohlídky Kramářovy vily, Hrzánského a Lichtenštejnského paláce, Strakovy akademie v Praze i Benešovy vily v Sezimově Ústí. Podívejte se s portálem Kudy z nudy, kdy se letos brány těchto budov otevřou.
Praha | Památky

Lední medvědi slaví svůj svátek: připomeňte si mezinárodní den ledních medvědů

Lední medvědi slaví svátek! 27. únor je Mezinárodní den ledních medvědů, který připomíná, že je tato šelma na seznamu ohrožených druhů. Lední medvědi jsou typickými obyvateli severní polární oblasti. Jejich hlavní zdroj potravy tvoří tuleni, ale v období nedostatku potravy dokážou hladovět i několik měsíců. Ztráta životního prostředí v důsledku oteplování je pro ně největší současnou hrozbou. Lední medvědi jsou největšími žijícími predátory na zemi a vyskytují se především v Grónsku, na severním pobřeží Severní Ameriky a Asie.
Praha | Příroda

Farmářské trhy na Jiřáku startují

Farmářské tržiště Jiřák zahájí pravidelný týdenní provoz už ve středu 28. února. Obyvatelé Vinohrad, Žižkova a blízkého i vzdáleného okolí tak mohou nakupovat na oblíbeném trhu sezónní potraviny. Nebude chybět kvalitní čerstvé pečivo včetně bezlepkového a celozrnného, tradiční kváskový chléb, domácí cukrárny, sirupy, med, koření, sušené byliny, marmelády a další lokální potraviny zimní sezóny.
Praha | Gurmánská turistika

Socha hlavy Franze Kafky u Quadria se znovu roztočí

Rekonstrukce pohyblivé sochy znázorňující hlavu Franze Kafky, umístěné u obchodního centra Quadrio poblíž pražské Národní třídy, byla úspěšně završena. Podobu sochy a mechaniku jejího pohybu ztvárnil světoznámý umělec David Černý. Na místě, kde stojí od roku 2014, se schází turisté, aby si ji vyfotili v proměnlivé podobě. Ve čtvrtek 29. února v 19 hodin se busta začne poprvé znovu otáčet.
Praha | Památky

Po roce opět na Matějskou: výlet na první jarní pouť a za zajímavými místy v okolí

Matějská pouť se koná tradičně každé jaro v areálu Výstaviště v Praze-Holešovicích. Na dospělé i děti čekají strašidelné zámky, střelnice, kolotoče, houpačky, skákací hrady, houpací lodě nebo lochnesky. Pouť začíná 24. února a trvá do 14. dubna 2024. Mezi hity letošních atrakcí patří 65 metrů vysoký Airborne – největší kolotoč svého druhu v Evropě (s lavicí otáčející se na kyvadle do všech směrů), vodní dráha Big Splash anebo obří řetízkový kolotoč Aeronaut.
Praha | Zážitky