Národní kulturní památka Vyšehrad je oblíbeným místem procházek, které nabízí úchvatné výhledy na
Prahu a řadu jejích významných památek. Dějiny Vyšehradu jsou úzce spjaty s vývojem pražských měst a historií českého národa. Mohutná skála, tyčící se vysoko nad řekou
Vltavou, lákala k osídlení již v nejstarších dobách a stala se předmětem mnoha bájí, legend a pověstí.
První spolehlivé doklady o existenci vyšehradského hradiště však máme až z poloviny 10. století, kdy zde byly raženy denáry knížete Boleslava II. Od té doby Vyšehrad několikrát změnil svou funkci i podobu. Byl královským hradem, krátkou chvíli dokonce panovnickým sídlem. Stal se městem a později barokní pevností, jejíž podobu si udržel dodnes. Koncem 19. století získal úlohu národního symbolu a
pohřebiště českých velikánů na Vyšehradském hřbitově. Vyšehrad je také součástí Pražské památkové rezervace, která je zapsaná na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Nejslavnější období Vyšehradu souvisí s vládou prvního korunovaného českého krále Vratislava II. Ten si zvolil Vyšehrad za své sídlo, a proto ho přestavěl v monumentálním duchu. Založil královskou akropoli i královskou kapitulu s kostelem
sv. Petra a Pavla, který se stal hlavním vyšehradským chrámem. Dnes tento chrám nese čestný titul Basilica minor.
Vyšehradské podzemí
Každodenní komentované prohlídky nabízejí návštěvníkům projít si 3 různé úseky vyšehradských
kasemat. Ty byly budované spolu s barokním opevněním v letech 1653 až 1678 a sloužily k nepozorovanému přesunu vojenské posádky i jako skladovací a ubytovací prostory. Vyšehradské kasematy jsou rozděleny na čtyři samostatné úseky a mají celkovou délku téměř 1 000 metrů. V aktuální nabídce jsou následující prohlídkové okruhy:
Kasematy ke Gorlici jsou nejstarší a nejdelší úsek vyšehradského podzemí. Ústí do největšího podzemního sálu historické Prahy – do Gorlice. Tam jsou uloženy originály 6 soch a sousoší z Karlova mostu. Samotná Gorlice má rozlohu 300 metrů čtverečních. Výška jejího impozantního klenutého stropu dosahu 13 metrů. V případě válečného ohrožení sloužila jako shromaždiště vojska, skladiště střeliva a potravin. Prohlídka začíná v Cihelné bráně. V ceně vstupenky je návštěva dlouhodobé výstavy Vzestupy a pády Vyšehradu.
Martinské kasematy, jejichž vstup naleznete za
rotundou sv. Martina, nejstarší dochovanou církevní stavbou v
Praze. Kromě nejmalebnější části kasemat odhalíte na prohlídce také jeden z vyšehradských unikátů, a to zapomenutý kostel Stětí sv. Jana Křtitele spolu s jeho sakristií. Kostel je schovaný v pevnostním valu za novobarokní kaplí Panny Marie Šancovské. V samém závěru prohlídky uvidíte pevnostní zahradu, ze které je nejlepší výhled na Leopoldovu bránu. Prohlídka začíná před Infocentrem Vyšehrad.
Podolské kasematy byly za druhé světové války přestavěny na protiletecké kryty lazaretu SS. Ten měl své sídlo v bývalém Podolském sanatoriu, jehož budova přímo sousedí s vyšehradskou hradbou. Prohlédnete si prostory velitelské místnosti, skladu a ošetřovny, dochované vstupy i vjezdy pro sanitky.Pohnutou historii tohoto místa dokreslují poválečné příběhy tzv. vyšehradských jezdců, nechvalně proslulého pouličního gangu pražské mládeže. Tajuplnou atmosféru Podolských kasemat umocňují také stopy po hledačích pokladů a dobrodruzích, kteří se zde snažili objevit skryté podzemní prostory. Prohlídka začíná před Infocentrem Vyšehrad.
Co je starší: Pražský hrad nebo Vyšehrad?
Podle archeologických průzkumů vznikl Vyšehrad jako protějšek Pražského hradu ve 2. polovině 10. století, zhruba o století později než
Pražský hrad, který byl založen roku 880 knížetem Bořivojem.
Nejstarší historické zprávy o Vyšehradu jsou poměrně pozdního data – až z druhé poloviny 10. století. Tehdy se na zdejším hradišti razily mince. Předpokládá se, že Vyšehrad byl založen Přemyslovci v 9. století jako protějšek
Pražského hradu na pravém břehu
Vltavy. Sloužil jako pomezní hradiště kmene Čechů, jehož území se tehdy rozkládalo od toku Vltavy na západ.
Vyšehradské pověsti
Podle legend a pověstí měl na Vyšehradě sídlit bájný kníže Krok se svými dcerami. Slavné je Libušino proroctví, kdy ukázala na budoucí město Praha a pronesla: „Město vidím veliké, jehož sláva hvězd se dotýká…“. Stalo se tak prý právě na Vyšehradě. Sem také přišel Přemysl Oráč a Bivoj přinesl svého kance. Slavná je také
legenda o Horymírovi a jeho koni Šemíkovi. Horymír, odsouzen k smrti Křesomyslem, projevil poslední přání projet se se svým koněm Šemíkem. Kůň v sedle s Horymírem pak přeskočil vyšehradské hradby, přeplaval Vltavu až k Neumětelům. v Karlachových sadech na Vyšehradě se od roku 1888 nachází také pověstmi opředený
Čertův sloup.
Co na Vyšehradě určitě nevynechat
- Bazilika sv. Petra a Pavla
- Vyšehradské podzemí
- Vyšehradský hřbitov a hrobka Slavín
- Purkrabství
- Výstava Vzestupy a pády Vyšehradu
Hlavní vyšehradské vyhlídky
Vyhlídku u Purkrabství nazýváme Šemíkův skok. Díky vyvýšenému míst se zde můžete kochat pohledem na celou Prahu po proudu i proti proudu řeky Vltavy.
Vyhlídku Vyšehrad naleznete hned vedle budovy Prachárny ve Vyšehradských sadech. Čeká vás výhled směrem na Pražský hrad, železniční most, Smíchov na druhém břehu a Vltavu po proudu.
Vyhlídku Gorlice naleznete, jak název napovídá, v místech nad historickým sálem Gorlice. Naskytne se vám výhled na střechy Albertova, park Folimanku nebo Nuselský most. V dáli je vidět Pražský hrad i Kostel Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově.
Audioprůvodce NKP Vyšehrad
Objevujte Vyšehrad vlastním tempem s digitálním průvodcem. Prohlídkové trasy vás zavedou k hlavním památkám, do skrytých zákoutí i tajuplného podzemí. Stačí si zdarma stáhnout aplikaci SmartGuide a proměnit mobilní telefon v osobního průvodce. K dispozici je šest jazykových verzí (en, es, fr, it, de, cs). Aplikace je dostupná na Google Play nebo Apple Store.
Husitská bitva na Vyšehradě
Roku 1420 oblehli Vyšehrad husité. Nad křižáckými vojsky, která přijela Vyšehrad vymanit z kleští obležení, husité v bitvě na pankrácké pláni 1. listopadu 1420 zvítězili a vyšehradská posádka se vzdala. Husité pak Vyšehrad proměnili v ruiny. V následujících staletích byl Vyšehrad spolu se svým podhradím osídlen chudými řemeslníky a proměněn v malé městečko. Rozhodující vliv si zde podržela vyšehradská kapitula, které patřily i rozsáhlé pozemky, dvory a vsi v okolí – na území dnešních Nuslí, Podolí a Braníka.
Barokní pevnost
V polovině 17. století bylo obyvatelstvo z Vyšehradu vystěhováno a někdejší středověký hrad byl přestavěn na barokní pevnost, tvořící součást celkového opevnění Prahy. Vyšehrad totiž hrál v očích barokních vojevůdců zásadní roli při opevňování měst, a to především jeho nejslabší místo směrem k pankrácké pláni. Vyšehrad tak získal úplně novou tvář. Výstavba vyšehradské pevnosti probíhala od roku 1653 za účasti Carla Luraga podle projektu generála Innocenza Contiho a Josefa Priamiho. Byly vystavěny první předsunuté raveliny a rohová hradba (hornverk) patrně již s první vyšehradskou branou – zvanou Táborská. Z civilních objektů se v pevnosti udržela jen kapitula, která na přelomu 17. a 18. století začala obnovovat staré a budovat nové rezidence kanovníků. Na Vyšehradě sídlila vojenská posádka. Tato stavební etapa dala Vyšehradu jeho současnou podobu citadely s mohutnými barokními bastiony.
V roce 1744 chtěli Prusové během své několikatýdenní okupace
Prahy vyhodit Vyšehradskou pevnost do povětří. Do podzemních chodeb navezli 133 sudů se střelným prachem. Plán překazili tři vyšehradští měšťané, kteří do kasemat pronikli a včas odstranili doutnáky.
Marie Terezie je pak za tento hrdinský čin vyznamenala. V roce 1866 bylo rozhodnuto o bourání pražských hradeb, čemuž Vyšehrad unikl, neboť zůstal pod vojenskou správou až do roku 1911. Poté byl předán městu. V průběhu 19. století ráz Vyšehradu značně pozměnil projekt Vyšehradského hřbitova se
Slavínem a novogotická přestavba
kostela sv. Petra a Pavla.