Objeveno redakcí: stovková výročí roku 2024

Víte, že i záchody mají svůj den? 19. listopad od roku 2013 patří Světovému dnu toalet. Záchody jsou místa, o kterých se většinou moc nemluví. Ať už jim ale říkáme jakkoliv, tedy WC, toaleta, záchod nebo latrína, používáme je všichni bez rozdílu. Navíc pohled do historie prozrazuje, že nešlo vždy o choulostivé téma, o kterém je nejlepší mlčet. Pojďte tedy s Kudy z nudy tam, kam i králové chodívali pěšky!

V didaktickém testu z češtiny mají maturanti uvést příjmení českého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Mnozí si na Jaroslava Seiferta nevzpomenou, a tak tipují Čapka, Kafku, Máchu nebo Nerudu. Anebo Heyrovského, i když ten ji získal za chemii. Kolik Nobelových cen ale vlastně do Česka putovalo a čí jméno se objevilo mezi nominovanými?

Kdy se začalo Praze říkat stověžatá? Spočítal vůbec někdy někdo všechny pražské věže? A kolik jich vlastně je doopravdy? Pojďte se s Kudy z nudy prozkoumat pražské věže podrobněji, od těch nejvyšších a nejznámějších až po ty zapomenuté a maličké. Sami brzy zjistíte, že stověžatá Praha je název z dávné minulosti, v současnosti má věží několik tisíc.

Česká věda není Popelka, která by posledních sto let seděla v koutě. Úspěchů dosáhla zejména v technických a přírodovědných oborech – a možná vás překvapí, které objevy a vynálezy mají české kořeny.

Leccos z toho, co jsme se učili ve škole, už neplatí. Svět kolem nás se zkrátka mění, a tak se s Kudy z nudy pojďte podívat, co všechno se změnilo a mění. Je toho hodně: změny zasáhly přírodopis, češtinu, jazyky, dějepis i zeměpis. Nakonec i naše země se ještě před pár desítkami let jmenovala jinak.

Praha nabízí spousty zajímavých a kuriózních míst. Některá jsou všeobecně známá, o jiných ale zdaleka každý neví. Pojďte se s portálem Kudy z nudy seznámit třeba s nejstarší pražskou dopravní značkou, uličkami, které se na noc zamykají, historickými patníky a nárožníky anebo s rekordy pražského metra. Objevte Prahu jak ji neznáte!

Až budete procházet historické centrum Prahy, zvedněte pohled z rušných ulic a podívejte se nad portály starobylých domů. Malebná znamení, která dnes vnímáme jen jako dekorativní prvek v architektuře, kdysi lidem sloužila v každodenním životě. O čem domovní znamení v Praze vypovídají, jaký mají smysl a která přežila až do dnešních časů?

Ta otázka vypadá jednoduše: kde měli své pražské rezidence naši králové a císaři? Jasně, na Pražském hradě, to přece ví kdekdo. Jenže to není docela pravda, naši panovníci užívali k bydlení a vládnutí celou řadu hradů, hrádků a paláců. Kde jsou? A kde stály ty, které už neexistují? Pojďte je vypátrat s Kudy z nudy.

Jaké byly příběhy průmyslníků ze známých šlechtických rodů? Co založili Thurn-Taxisové a co Harrachové, ve které oblasti vynikli Larisch-Mönnichové a se kterým městem jsou spojené osudy rodu Salm-Reifferscheidtů? Jedinečné příběhy nejznámějších českých průmyslníků ze šlechtických rodů vám představíme na Kudy z nudy.

Společné slavnosti na Velké Javořině, Slovenská strela, Trojmezí u Hrčavy, horské hřebeny Javorníků a Bílých Karpat, stavby architekta Dušana Jurkoviče nebo řeka Morava u Slovanského hradiště v Mikulčicích: to je jen malý výběr z mozaiky míst a zážitků, které nás spojují se Slovenskem.

Není všechno zlato, co se třpytí – někdy to může být stříbro. A i když se jako o stříbrných pokladnicích českého království nejčastěji mluví o Jihlavě a Kutné Hoře, ve skutečnosti se většina českého stříbra vytěžila jinde: na Březových Horách v Příbrami. Ve všech městech najdete expozice a zajímavá místa, která připomínají jejich stříbrnou minulost: mezi ty hlavní patří Muzeum českého stříbra v Kutné Hoře, Hornické muzeum v Příbrami a Muzeum Vysočiny v Jihlavě.

Z českých zemí pocházela řada lékařů, biologů, vědců a experimentátorů, kteří se zasloužili o rozvoj medicíny. Na mnohé z nich zapomněli i v jejich rodných městech, a to přesto, že v cizině jsou po nich pojmenované ulice i náměstí a na univerzitách stojí jejich sochy. Všechny vyjmenovat nedokážeme, ale některé ano.

Války a bitvy provázejí lidstvo celou jeho historií. Na památku krvavých střetnutí se staví pomníky a památníky, od maličkých a nenápadných až po pompézní, které zná celý svět. Málokteré ale mají jiný smysl než připomenout historickou událost – a právě proto je unikátní Mohyla míru na někdejším bojišti Slavkovské bitvy. Pozveme vás i do míst, která se na jaře 2023 otvírají po rekonstrukci, tedy do Hrabyně a na Ploštinu.

Také máte rádi hrady a zámky? Nejenom na portálu Kudy z nudy patří mezi oblíbená výletní místa. Vydejte se s námi odhalit tajemství několika zajímavých památek, jejichž krásu smazaly požáry, běh času i nenechavé lidské ruce. Zaniklé zámky, které se proměnily ve zříceniny.

Co spojuje hrady Helfštýn, Karlštejn a Špilberk, katedrálu sv. Víta na Pražském hradě, Museum Kampa, Kunsthalle na Klárově, a karlínskou Invalidovnu? Jsou to spory, hádky a ostré výměny názorů o jejich moderní přestavby. Něco jiného si myslí odborníci a historici, něco jiného návštěvníci, občas se do sebe dokonce pustí dvě či více skupin památkářů.

S nadšením pročítáte lifestylové magazíny a články o tom, jak si lidé v Londýně, na anglickém venkově, v USA nebo ve Skandinávii přestavěli staré kostely v moderní bydlení? Obdivujete snímky s vysokými vitrážovými okny, impozantně vysokými stropy a prostorem, který nezapře původní účel? Možná to nevíte, ale taková místa se dají najít i v České republice. Je jich málo, ale existují.

Pondělí 21. června 1621, pět hodin ráno. Na Staroměstské radnici v Praze odtikávají poslední minuty a hodiny života vůdcům stavovského povstání proti císaři. Je jich osmadvacet, jeden z nich překvapivě dostane milost. Od nejděsivější hromadné popravy, jakou Praha do té doby nezažila, letos uplyne rovných 400 let.

Leknín Viktorie královská a jeho listy, které unesou malé dítě, sladce vonící růžové lekníny ze Slavické obory anebo výlet za tajemstvím orchidejí, který končí v nejmagičtějším místě u nás? Vydejte se s námi pátrat po tajemství lovců orchidejí a po stopách dávných cestovatelů, kteří při hledání dokonalé krásy procestovali celý svět.

Výrobci lanovek, někteří politici i odborníci na dopravu mají jasno: lanové dráhy jsou budoucností hromadné dopravy pro města 21. století. Vychutnejte si už teď zajímavé výhledy, eleganci, pohodlí i lehkost, s níž stoupají do výšek a dokonale se tak vyhýbají dopravním zácpám.