První mírový památník v Evropě: to je
Mohyla míru nad obcí
Prace. Stojí na bývalém
bojišti bitvy u Slavkova jako historicky ojedinělý válečný památník s mírovým vzkazem. Připomíná památku všech obětí prosincové bitvy z roku 1805 bez rozdílu, zda mrtví patřili ke straně vítězů nebo poražených.
Českou stopu ale najdete i ve vůbec
nejznámějším mírovém památníku na světě: autorem
Atomového dómu v japonské Hirošimě totiž je
český architekt Jan Letzel (1880–1925).
Bitva u Slavkova a hřbitov dlouhý čtyři hodiny cesty
V
muzeu u
Mohyly míru, v turistických průvodcích i na webech se dozvíte, že s nápadem postavit na
Slavkovském bojišti mírový památník přišel kněz
Alois Slovák (1859–1930). Jeho vizí bylo proměnit centrum někdejšího bojiště v mírové memento upozorňující na hrůzy války.
Rodák z
Boskovic vystudoval teologii na brněnském bohosloveckém ústavu, po vysvěcení krátce působil v
Ivančicích, od roku 1883 až do odchodu do penze roku 1923 vyučoval náboženství na tehdy jediné české státní reálce v
Brně. Zrod
Mohyly míru údajně inspirovala jeho cesta o Dušičkách 1897, kdy šel ze
Šlapanic do
Prace. Cestou potkával vesničany spěchající na hřbitov uctít památku svých blízkých, a přitom si uvědomil, že zná
„…hřbitov, nesmírný hřbitov, čtyři hodiny cesty dlouhý, dvě hodiny široký, hřbitov, na němž odpočívají tisíce nebožtíků: synů, bratrů, otců – a jejich hrobů nikdo neosvětluje a na jejich hrobech se nikdo nemodlí. Jsou to zapomenuté hroby padlých na rozsáhlém bojišti prateckém. Hřbitove pratecký, pole svaté! Svatým jsi proto, že sám nebeský hospodář o tebe stará. Neboť nad tvými nebožtíky tak záhy svět zavřel paměť svou...“
Mohyla míru: podzemní kostnice a jedinečná akustika
Klíčovým místem
Mohyly míru proto je její neviditelná část,
podzemní ossarium neboli kostnice pod kaplí, kam se ukládají ostatky nalezené v prostoru bývalého bojiště. Dodejme ještě, že kaple má pozoruhodnou
akustiku: když v jednom rohu zašeptáte něco do stěny, šepot se přes klenbu přenese k uchu posluchače v protilehlém rohu. Akustickou hříčku využili například autoři seriálu
Četnické humoresky.
Mohyla míru: stavbu mírového památníku přerušila válka
Vznik
Mohyly míru nebyl jednoduchý: peníze na její stavbu se sháněly dlouho a těžce, začala se stavět až v roce 1910 a nakonec i účastníky slavnostního položení základního kamene rozehnala obrovská bouřka. Problémy se ale s Mohylou táhly dál: například autora návrhu
architekta Josefa Fantu spolek pro stavbu památníku žádal, aby oslovoval místní firmy, nikoli ty
pražské a navržený materiál nahradil levnější alternativou.
Vysvěcení Mohyly a její slavnostní otevření paradoxně oddálil další válečný konflikt, a to první světová válka. Nakonec se oficiální otevření odložilo na neurčito, i když podle některých zdrojů proběhlo roku 1923. První ostatky však byly do krypty pod mohylou uloženy až roku 1935, desítky let od dušičkové cesty a první myšlenky Aloise Slováka.
U
Mohyly míru si prohlédnete muzeum
s multimediální expozicí, k dispozici je i
kavárna. Na podzim 2023 se otevřou
vyhlídkové plošiny, které se budují nad střechou muzea a umožní
výhled z výšky na Slavkovské bojiště. V létě bývá mohyla slavnostně osvětlená, každý rok na přelomu listopadu a prosince tu probíhá vzpomínkový akt k uctění padlých.
Národní památník v Hrabyni otevírá po rekonstrukci
Žádný další památník války sice nenese tak důrazné mírové poselství jako
Mohyla míru, přesto stojí za bližší seznámení. Například
Národní památník II. světové války v Hrabyni na
Opavsku, od roku 2000 ústřední památník druhé světové války v České republice. Na jaře 2023 se otevřel po více než rok trvající rekonstrukci. Proměnou prošla
stálá expozice Doba zmaru a naděje: kromě moderní audiovizuální techniky se můžete těšit na jedinečné exponáty z muzejní sbírky, dominantou je velkolepá bojová scéna ostravsko-opavské operace. Vrátí se sem i
sousoší Lidické děti od sochařky
Marie Uchytilové.
Další výstava ve správní budově památníku mapuje hledání hrobů z druhé světové války a dokumentuje nejnovější nálezy z archeologických výzkumů
Slezského zemského muzea za několik posledních let.
Ani
památník v Hrabyni nevznikl bezprostředně po druhé světové válce: základní kámen se pokládal
29. dubna 1970, tedy den před pětadvacátým výročím osvobození
Ostravy, a to za přítomnosti tehdejšího prezidenta
Ludvíka Svobody. Společnost při poklepání základního kamene mu dělal sovětský maršál
Andrej Ivanovič Jeremenko, který osvobozovací akce v roce 1945 řídil.
Památník se budoval plných deset let, slavnostně otevřen byl v roce 1980.
Památník Ploština: otevření po rekonstrukci
Na jaře 2023 se po rekonstrukci otevřel také
Památník na Ploštině. Hlavní monument uvidíte už z dálky, sloupy památníku obětem války se tyčí k nebi na místě pasekářské osady nedaleko
Valašských Klobouk, vypálené na konci druhé světové války.
Památník připomínající desítky zavražděných obyvatel a vypálených domů prošel v letech 2020–2023 kompletní proměnou. Vzniklo tu nové
návštěvnické centrum a také
nové expozice. V nich se vzpomíná i na další obce, které stihl stejně krutý osud:
Vařákovy Paseky nad
Lačnovem,
Prlov, samoty v kopcích nad
Vizovicemi či
Juříčkův mlýn. Je zde i pietní místnost ticha a nově vystavěný dům na půdorysu původního muzea, kde poznáte život a osud Ploštiny po válce.