Prohlídky Senátu Parlamentu České republiky ve Valdštejnském paláci

Historické prostory Valdštejnského paláce jsou pro zájemce zdarma přístupné od dubna do října každou sobotu. Prostorami paláce se prochází volně bez průvodců. V jednotlivých místnostech jsou umístěny trojjazyčné informační tabule. V zimním období od listopadu do 31. března prohlídky sídla Senátu a jednotlivých paláců neprobíhají, zavřená je také Valdštejnská zahrada. 

Nově se mohou jednotlivci zúčastnit také komentované prohlídky Valdštejnského paláce, která se koná vždy poslední pátek v měsíci od 15:30, prohlídky probíhají celoročně.

Vstup je zdarma a zájemci se mohou objednat osobně v Informačním centru Senátu nebo telefonicky na čísle 257 075 707. Kapacita prohlídky je omezena na 35 osob a je určena výhradně jednotlivcům.

Během Dnů otevřených dveří, které se konají 8. 5. a 28. 10., jsou připraveny prohlídky po skupinách s odbornými průvodci. Návštěvníci mají možnost navštívit nejcennější historické prostory, navíc je umožněn náhled do pracoven místopředsedů Senátu, Přijímacího salonku předsedy Senátu, do Prezidentského salonku, Jednacího sálu a dalších pracovních místností Senátu.

Také v Kolovratském paláci je prohlídka organizována bez průvodců. Návštěvníci mohou nahlédnout do Růžového a Zeleného salonku. U Zeleného salonku je vystavena kopie Mnichovské dohody. Vstup do obou paláců je volný.
 

Prohlídky pro skupiny

Pro organizované skupiny nabízí Senát celoročně komentované prohlídky v pondělí a pátek. Tyto prohlídky jsou s průvodcem, konají se každou hodinu od 8 do 16 hodin. Na prohlídku je nutná rezervace s nejméně týdenním předstihem. Můžete ji provést pomocí webového formuláře, telefonicky na čísle 257 075 707 nebo osobně v Informačním centru Senátu, které je otevřeno pro veřejnost od pondělí do pátku od 9:00-16:00. Prohlídka je zdarma a trvá cca 40 minut. Organizované školní skupiny musí s sebou na prohlídku přinést jmenný seznam (ve formátu pdf nebo doc ) všech účastníků s uvedením čísla OP (nad 15 let) a adresou školy. Kancelář Senátu si vyhrazuje právo prohlídku modifikovat či zrušit, pokud v daném termínu probíhá v historických prostorách jednání senátorů či protokolární akce.
 

Z historie Valdštejnského paláce

Valdštejnský palác je první monumentální stavbou raného baroka v Praze. Byl postaven v letech 1624 – 30 na místě 26 domů, 6 zahrad, 2 cihelen a 1 parcely pro jednoho z nejmocnějších a nejbohatších českých šlechticů doby pobělohorské Albrechta Václava Eusebia. Stavbou rozsáhlé rezidence chtěl Valdštejn soutěžit přímo s Pražským hradem. Obrovský majetek získal nákupem konfiskovaného majetku odbojných českých stavů.

Kolem pěti nádvoří se rozkládají dvoupatrové palácové a jednopatrové administrativní a hospodářské budovy, které z jihu obklopuje palácová zahrada, z východu jízdárna. Nedochovaly se žádné plány ani záznamy se jménem projektanta, největší práce se však připisuje Italovi Andreovi Spezzovi, jehož nástupcem byl Niccolo Sebregondi, který stavbu dokončil.
 

Nevšední palácové interiéry

Hlavní křídlo paláce s 60 m dlouhým průčelím do Valdštejnského náměstí vzniklo přestavbou Trčkovského domu. Je zde slavnostní Rytířský sál s dvěma řadami oken nad sebou a s portály s mramorovým obložením, které sem byly přeneseny z Černínského paláce až v polovině 19. století. Uprostřed je freska Baccia Bianca, která představuje Valdštejna jako boha Marta na válečném voze. Kožený sál měl stěny obložené tapetami z telecí kůže zdobenými zlatem. Nad krbem je obraz Bitva u Lützenu, kde na koni sedí Albrecht z Valdštejna. V této bitvě nedaleko Lipska mu padl jeho oblíbený kůň, kterého si nechal vycpat a vystavoval ho v paláci. Později byl přemístěn do muzea v Chebu. Valdštejnova pracovna má kruhový půdorys a kopulový strop a je opět zdobena freskami Baccia Bianca, které představují Vulkánovu dílnu, v níž Hefaistos přijímá Venuši, a alegorii Čtyř ročních a Čtyř denních dob.

Mytologická chodba (zvaná též Barokní) s 16 medailony s mytologickými výjevy z Ovidiových proměn vede do bývalé Audienční síně, v níž je na hlavní fresce bůh Slunce Hélios. Unikátní lustr v této síni pochází z Valdštejnových dob a je jediný, který není osazen osvětlovacími zdroji. Palácová kaple sv. Václava prostupuje obě patra budovy a zdobí ji výjevy ze Svatováclavské legendy. Oltář je dílem řezbáře Arnošta Jana Heidelbergera a je nejstarší barokní památkou tohoto druhu v Praze. Nad Mytologickou chodbou je nejpozoruhodnější prostor areálu – Astrologická chodba, bohatě zdobená astronomicko-astrologickými motivy převážně od Giovanni Pieroniho, uznávaného matematika a astrologa, žáka Galilea Galileiho. Astrologická chodba je raritou, v níž byly poprvé zveřejněny a výtvarně zpracovány nové objevy Galilea Galileiho: čtyři měsíce planety Jupiter a chybné dva měsíce planety Saturn, které jsou ve skutečnosti prstencem Saturna. Na stropě Astrologické chodby jsou zobrazeny planety a zvěrokruh – projíždí se zde Saturn, Jupiter, Mars, Slunce, Venuše, Merkur a Luna – a na bočních stěnách je symbolika jednotlivých čtyř tehdy známých světadílů Asie, Afriky, Evropy a Ameriky.

Součástí komplexu byla honosná a výstavní konírna pro 37 koní s valenou klenbou s hlubokými lunetami a bohatým geometrickým vzorcem na klenbě. V interiéru stála kamenná kašna se lví hlavou, žlaby, sloupy a mušle byly z hnědého mramoru a každé koňské stání mělo bohatou kovanou mříž. Nad každým boxem byl obraz koně. V letech 1996 – 98 byla konírna přestavěna na moderní jednací sál Senátu. Při vstupu je umístěna bronzová busta T. G. Masaryka od Josefa Mařatky.

Součástí komplexu je i Valdštejnská zahrada v italském stylu se salou terrenou, grottou, voliérou a umělým rybníkem s ostrůvkem.