Úvod > Aktuality > Věda a historie není nuda: lekníny, orchideje a zimní výlety za exotikou
Zážitky

Věda a historie není nuda: lekníny, orchideje a zimní výlety za exotikou

  • Vydáno10. února 2021
Leknín Viktorie královská a jeho listy, které unesou malé dítě, sladce vonící růžové lekníny ze Slavické obory anebo výlet za tajemstvím orchidejí, který končí v nejmagičtějším místě u nás? Vydejte se s námi pátrat po tajemství lovců orchidejí a po stopách dávných cestovatelů, kteří při hledání dokonalé krásy procestovali celý svět.
Že věda a historie nejsou vůbec nuda vás přesvědčí pár voňavých výletů. Začneme malým přírodovědným tajemstvím, které zatím čeká na své odhalení: jedeme si pro ně do Slavické obory u Slatiňan.
 

Detektivka o růžových leknínech

S výletem do Slavické obory na nic nečekejte: největší obora východních Čech totiž bývá otevřená jen pár měsíců v roce, a to během února a března a pak v červenci a srpnu. Překrásné staleté duby, dlouhé aleje, romantické rybníky a lesní cesty mají své kouzlo, navíc zmrzlá půda se hodí při pátrání po leknínovém rybníku Boušovka. V oboře patří k nejmladším, vznikl až v sedmdesátých letech 19. století, a nejlépe se k němu dostanete po cestě z hráze rybníku Starý. V Boušovce a kolem ní roste a žije řada vzácných druhů rostlin a zvířat, od vodních masožravek až po čolky, kuňky, skokany a vážky.

Proslavily ji ale hlavně lekníny: traduje se, že je sem nechal vysázet kníže František Josef z Auerspergu pro potěšení své manželky Vilemíny, rozené hraběnky Kinské z Vchynic a Tetova, se kterou se oženil v roce 1878. Existuje ale také teorie, že vzácné rostlinky začal na Boušovce pěstovat až o pár desítek let později lékárník z nedaleké Chrudimi a oddenky ze svého vodního záhonu pak používal k výrobě léčivých přípravků. Kvůli růžové formě bílého leknínu se Boušovka v roce 1950 zařadila mezi chráněná území, před pár lety byla vyčištěna a získala tím svou dřívější krásu. V plném květu můžete lekníny samozřejmě vidět až v létě, a tak zimní výlet využijte spíš pro hledání vhodné přístupové cesty.
 

Tadeáš Haenke, objevitel Viktorie královské

Růžový leknín je něžná vodní kvetoucí rostlina, která pochází z jižní Afriky. Sazenice leknínů si kníže František Josef z Auerspergu údajně nechal přivézt ze Skandinávie, kde byly náhodně objeveny v roce 1863 u jezera Fagertärn, byť v sytější růžové barvě, než jakou známe například z Boušovky. Švédský botanik Elias Fries tehdy dokonce poznamenal, že tahle neuvěřitelná květina bude nejspíš vůbec nejkrásnější rostlinou celé Evropy, kterou lze přirovnat snad jedině k jihoamerické Viktorii královské, největšímu leknínu světa.

Překvapivě i pověstná královna všech vodních rostlin Viktorie královská (Victoria amazonica) za sebou nechává českou stopu: jako první ji totiž objevil Tadeáš Haenke (1761–1817), jedna z nejskvělejších osobností českých botanických dějin a kromě toho lékař, etnograf, kartograf, geolog, chemik, hudebník, cestovatel a objevitel. Jeho životní náplní se stala botanika: procestoval svět s výpravou Alessandra Malaspiny a pak se usadil v dnešní Bolívii, kde pokračoval v přírodovědeckých výzkumech. Jako první také na slepém rameni přítoku řeky Amazonky objevil Viktorii královskou, obří leknín s velkými pevnými listy s průměrem až tři metry, které dokonce unesou malé dítě.

Pro vědu však poprvé druh Victoria amazonica popsal až německý přírodovědec Eduard Poeppig v roce 1832. Tehdy ji pojmenoval jinak, jméno Victoria bylo leknínu přiděleno o něco později, a to na počest anglické královny Victorie. U nás ji můžete vidět v botanických zahradách v Liberci, Brně nebo Olomouci, ale chce to mít pověstnou kapku štěstí: sněhově bílé vonné květy totiž rozkvétají v noci, vydrží často jen několik hodin, přechází do tmavě růžových odstínů a nanejvýš po dvou dnech uvadají.
 

Benedikt Roezl, lovec orchidejí a šišek

Větší štěstí než s lekníny uděláte s orchidejemi, které zvládne pěstovat skoro každý. Ty proslavil český botanik a cestovatel Benedikt Roezl (1824–1885), který patřil k nejznámějším sběratelům orchidejí a exotických rostlin 19. století. Osobně objevil více než 800 druhů kvetoucích rostlin a stromů (a jen rostlin nazvaných jeho jménem je v botanice přes čtyřicet), na koni nebo pěšky procestoval celou Ameriku a díky němu se původem mexická vánoční hvězda dostala do Evropy. Orchidej drží v ruce i na svém pražském pomníku na Karlově náměstí, právě tak by ale mohl mít v ruce borovou šišku. Borovice ho zaujaly už v mládí a v roce 1857 dokonce vydal tiskem dokonce nabídkový katalog semen mexických jehličnanů, v němž nabízí 87 různých druhů borovic, nalezených v různých koutech Mexika. Většinu z nich sám nově pojmenoval, a tak se v Evropě náhle objevila například mexická borovice pojmenovaná na počest sychrovského knížete Rohana, ba dokonce i děčínského zahradníka Jossta. Když o pár let později botanici porovnali Roezlovy objevy se staršími sbírkami, zjistilo se, že většinu Roezlových borovic už Evropa zná, a tak se z nových jmen borovic stala pouhá synonyma.

Posledních deset let Roezl žil v Praze na Smíchově, k poslednímu odpočinku byl uložen na hřbitově v Panenském Týnci, jen pár set metrů od slavného nedokončeného gotického chrámu. Právě ten je považovaný za nejmagičtější místo u nás: kříží se tu totiž zóny léčivé pozitivní energie, která prý dokáže odstraňovat depresivní stavy a přináší optimismus, dobrou náladu a radost ze života.
 

Víte, že…?

  • Chcete-li si Panenský Týnec a výjimečnou památku vychutnat v osamění a vyzkoušet, zda pozitivní energie chrámu skutečně dokáže zatočit s depresemi či bolestmi hlavy, je zima ideální čas: rozhodně tu nebude tolik lidí jako v letních dnech.
  • Pomník Benedikta Roezla na jižním konci Karlova náměstí poblíž Faustova domuPraze pochází z roku 1898 a provází ho dobový hoax, který už dlouho žije vlastním životem. „Zaručená“ zpráva tvrdí, že novoměstští radní prý původně chtěli zvěčnit vynálezce lodního šroubu Josefa Ressela anebo dokonce přírodovědce Jana Svatopluka Presla a někdo si zkrátka popletl jména. Není to pravda, podle Klubu za starou Prahu byl pomník od počátku a bez nejmenších pochybností zamýšlen jako pocta a uznání zásluh Benedikta Roezla.
  • Tadeáš Haenke sice zůstal v Jižní Americe, ale část jeho osobních sbírek se dostala do Prahy. Pod dohledem hraběte Kašpara ze Šternberka byla jeho pozůstalost vědecky zpracována a herbářové položky dodnes patří mezi nejcennější kolekce botanického oddělení Národního muzea. Mimochodem, v herbářích tehdy Haenke popsal více než 700 nových, dosud neobjevených druhů rostlin.
#světovéČesko aneb poznejte tu pravou exotiku domova

#světovéČesko aneb poznejte tu pravou exotiku domova

Kvůli zážitkům, jako je procházka deštným pralesem, poznání korálových útesů, jízda po safari anebo relaxace ve vodním ráji, vůbec nemusíte navštěvovat vzdálené exotické země. Nefalšovanou exotiku ve skutečnosti můžete prožít doma, v České republice. A portál Kudy z nudy vám poradí kde a jak.

Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně

Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně

Botanickou zahradu a arboretum Mendelovy univerzity najdete v brněnské čtvrti Ponava, nad fotbalovým stadionem Za Lužánkami. Její rozloha činí 11 hektarů, součástí zahrady jsou tropické skleníky a celkově zde roste na 13 tisíc rostlin.

Olomoucké historické parky a sbírkové skleníky Flora Olomouc

Olomoucké historické parky a sbírkové skleníky Flora Olomouc

Obdivovatelé cizokrajné flóry a fauny v palmovém, kaktusovém, tropickém a subtropickém skleníku najdou kvetoucí orchideje, palmy, liány, zrající papáje i citrusy už tento víkend. Prstenec městských parků tvoří ideální spojovací článek mezi historickým jádrem a moderní zástavbou.

Geologická stezka v Praze

Geologická stezka v Praze

Vydejte se na cestu, při které můžete obdivovat tropickou přírodu ve skleníku Fata Morgana, prozkoumejte Asijskou zahradu a nechte se uchvátit Mexickou pouští, v jejíž expozici naleznete Zkamenělý les.

Muzeum Tadeáše Haenkeho – za lovcem leknínů

Muzeum Tadeáše Haenkeho – za lovcem leknínů

Haenke, rodák z Chřibské byl významným botanikem, cestovatelem i lékařem. V roce 1784 vypustil v Čechách první montgolfiéru. Jako první Evropan zdolal nejvyšší horu Ekvádoru Chimborazo a v povodí Amazonky objevil obří leknín nazvaný Victoria regia.

Botanická zahrada léčivých rostlin Hradec Králové

Botanická zahrada léčivých rostlin Hradec Králové

Botanická zahrada byla založena se vznikem Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy jako výukový pavilon v roce 1969. Expozice je rozdělena do dvou veřejně přístupných částí. Nádherné pohledy nabízí sbírkový skleník, kde jsou pěstovány rostliny ze subtropických a tropických oblastí.

Přírodní památka Boušovka ve Slavické oboře

Přírodní památka Boušovka ve Slavické oboře

Nedaleko obce Trpišov v CHKO Železné hory, se nachází Slavická obora. Ta v sobě ukrývá několik rybníků. Jední z nich je Boušovka, mělký lesní rybníček s výskytem růžové formy leknínu bílého.

Botanická zahrada Liberec – nejstarší botanická zahrada v České republice

Botanická zahrada Liberec – nejstarší botanická zahrada v České republice

Chloubou liberecké botanické zahrady jsou především sbírky tropických rostlin. Naleznete zde však i další unikáty, například nejstarší kamelie v Evropě a nejdéle pěstovanou bonsaj v Evropě. Ve skleníkovém areálu ve tvaru rostlinných buněk najdete také populární obří leknínovitou rostlinu viktorii.

Zahradník Benedikt Roezl – nejznámější lovec orchidejí a sběratel rostlin své doby

Zahradník Benedikt Roezl – nejznámější lovec orchidejí a sběratel rostlin své doby

Český botanik, cestovatel, sběratel rostlin a excelentní zahradník exotických květin – tím vším byl Benedikt Roezl (13. srpna 1824 Horoměřice u Prahy – 14. října 1885 Praha-Smíchov), rodák z Horoměřic u Prahy, který patřil k nejznámějším sběratelům orchidejí a exotických rostlin 19. století. Osobně objevil více než 800 druhů kvetoucích rostlin a stromů. Na koni nebo pěšky procestoval celou Ameriku a díky němu se původem mexická vánoční hvězda dostala do Evropy. Roku 1880 založil Roezl první český zahradnický spolek a časopis Flora v Praze.

Botanická zahrada v Liberci – nejstarší botanická zahrada v České republice

Botanická zahrada v Liberci – nejstarší botanická zahrada v České republice

Má nejpestřejší sbírky exotických rostlin, obsahující také unikáty: nejstarší kamelie v Evropě a nejdéle pěstovanou bonsaj v Evropě. Doménami zahrady jsou sbírky orchidejí, kapradin, broméliovitých rostlin a masožravých rostlin. K tradici patří i pavilon akvárií.

Jižní zámecké zahrady zámku Děčín

Jižní zámecké zahrady zámku Děčín

Na jižní straně zámeckého svahu bývaly kdysi vinice. V první polovině 18. století zde vznikla okrasná barokní zahrada ve tvaru pětiúhelníku, v jehož vrcholu byl roku 1737 zřízen drobný, ale půvabný čajový altán se sochařskou i malířskou výzdobou.

Slavická obora u Slatiňan

Slavická obora u Slatiňan

Nedaleko města Nasavrky se nachází slavická obora o výměře 535 ha, kterou v letech 1774 až 1776 založil kníže Jan Adam Auersperg. Rozprostírá se mezi obcemi Trpišov, Licibořice, Slavice a Práčov. V oboře je chována jelení zvěř a mufloni.

Přírodní rezervace Krkanka a Strádovské peklo v údolí Chrudimky

Přírodní rezervace Krkanka a Strádovské peklo v údolí Chrudimky

V úseku mezi Křižanovickou a Práčovskou přehradou vytvořila řeka Chrudimka v žulových horninách nasavrckého masivu hluboké údolí, které bylo pro svoji jedinečnost postupně začleněno do dvou vyhlášených přírodních rezervací – PR Krkanka a PR Strádovské peklo.

Další aktuality

Nenechejte si ujít Tlačenici perníku se svatým Václavem

Již tradičně se ve státní svátek svatého Václava sjíždějí do Perníkové chaloupky pod hradem Kunětická hora u Pardubic malí i velcí návštěvníci, aby si v rámci Svatováclavské tlačenice perníku sami mohli zkusit vytlačit, vykrojit a upéci staročeský perníček – třeba právě ten s motivem českého krále.
Pardubický kraj | Památky

V sobotu si užijete Loutkohrátky na Betlémě

V sobotu 23. září zamíří do památkové rezervace Betlém v Hlinsko opět loutky z Muzea loutkařských kultur v Chrudimi. Součástí programu Loutkohrátky na Betlémě jsou workshopy, kdy si malí i velcí návštěvníci budou moci na 4 stanovištích vyrobit vlastního maňáska či prstovou loutku z papíru.
Pardubický kraj | Památky

Užijte si poslední týdny nabitého letního provozu na Dolní Moravě

Podzim se kvapně přiblížil a horské kopce na Dolní Moravě se brzy vybarví. Ale ještě do konce října si můžete užít zážitky, za kterými mířili lidé po celé léto. Pak se hory začnou připravovat na další skvělou zimní sezónu. Využijte proto posledních týdnů letního provozu a vychutnejte si dolnomoravské babí léto. Co všechno nabízí?
Pardubický kraj | Zážitky

Veselým Kopcem zazní klapot vodního mlýna i tkalcovského stavu

Dvoudenní program s názvem Mlynáři a sekerníci je připraven na víkend 16. – 17. září 2023 v areálu Veselého Kopce. Vždy od 9:30 do 16:30 hodin můžete vidět v chodu veselokopecké technické památky na vodní pohon. V rámci komentovaných prohlídek s tkalcem Josefem Fidlerem, které začínají po oba dva dny v 10:30 a 14:00 hodin, můžete navštívit také novou stálou expozici Len na Veselém Kopci v usedlosti Pilných čp. 4.
Pardubický kraj | Památky

Přijeďte si užít zábavné odpoledne Kladruby naruby v Národním hřebčíně

Národní hřebčín Kladruby nad Labem připravil na sobotu 16. září 2023 bohatý program, který se snaží přiblížit chov starokladrubských koní nejširší veřejnosti. Pátý ročník akce Kladruby naruby nabídne odpoledne plné zábavy ale i poučení se odehraje na závodišti v Kladrubech nad Labem. Zábavnou formou představí význam Národního hřebčína a hodnoty krajiny zapsané na seznam na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Pardubický kraj | Zážitky

Pardubičtí Koně v akci oslaví koňské tradice i krajské dožínky

Na největší setkání koní a lidí v domově slavné Velké pardubické se můžete zajet podívat o víkendu 9. a 10. září 2023. Jedná se mezinárodní výstavu Koně v akci, která koná na Dostihovém závodišti v Pardubicích. Pořadatelé v rámci 25. ročníku výstavy připravili nabitý a rozmanitý program, jehož součástí se v neděli 10. září stanou také krajské dožínky. A protože pořadatel výstavy – Dostihový spolek – si letos připomíná 30 let svého založení, nemůže být tématem výstavy nic jiného než výročí.
Pardubický kraj | Letní sporty

Lanškrounská kopa zve na výlet i městské slavnosti

Tradiční dálkový pochod Lanškrounská kopa, při kterém můžete poznat zblízka lanškrounský region, se koná 9. září 2023. Turisté si mohou vybrat z pěších i cyklistických výletů různých délek a obtížností, pro děti je připraven pohádkový les. V pátek 8. září se navíc můžete poveselit na městských slavnostech, ty budou pokračovat i v sobotu.
Pardubický kraj | Letní sporty

Na Veselém Kopci se bude slavit posvícení

Prázdninami zajímavé programy na Veselém Kopci u Hlinska nekončí! V sobotu 2. září od 9 do 16 hodin se ve skanzenu koná program s příjemným názvem i obsahem – Posvícení. Ve všech roubených objektech to bude vonět přípravou tradičního posvícenského pečiva. Například ve statku z Mokré Lhoty zavoní chléb a placky z chlebového těsta upečené ve zdejší chlebové peci. Posvícenské menu, jako třeba pečenou kachnu, chystá restaurace v areálu skanzenu.
Pardubický kraj | Památky