Věda a historie není nuda: z kostela galerie, z kaple domov

Myslíte si, že kostely a kaple patří jen k nedělní mši? Omyl! Některé se v Česku proměnily v galerie a muzea anebo dokonce chalupy a byty. Historie se tu potkává s novým životem a vznikají místa, která vás dostanou – ať už na výletě po jihočeských vesnicích, při toulkách Klatovskem nebo při procházce lesem k myslivně Poušť u Vysokého Chlumce. Připravte se na trochu nečekané dobrodružství: vítejte ve světě kostelů, klášterů a kaplí, které dostaly druhou šanci.
 

Kostely, kam se chodí za uměním

Ne všude zůstaly lavice a kůr jen vzpomínkou na bohoslužby. Řada chrámů dnes žije výstavami, koncerty a komunitní kulturou – a ukazuje, že druhý život historických staveb může být překvapivě pestrý.
 
Pozornost si zaslouží kostel sv. Petra a Pavla v Chotěvicích na Trutnovsku. Z červených kvádrů permského pískovce tu v druhé polovině 19. století vyrostla trojlodní stavba s polygonálním presbytářem; dnes ji má ve správě nadace AnděLOVÉ Richarda Krajča a Karin Krajčo Babinské. Kostel se postupně opravuje a kromě duchovního rozměru nabízí i kulturní program – o prázdninách bývá otevřen veřejnosti a interiér dočasně plní pop-artové instalace Josefa Rataje (ano, uvidíte třeba „Ježíše jako Supermana“ nebo komiksové postavy). Rekonstrukce řeší podlahy, elektro, fasády i návrat hodin do věže; uvnitř se restaurují oltáře a křížová cesta.
 
Podobnou proměnou prošly i další kostely. Například kostel sv. Václava v Opavě, kde bývalý svatostánek po rozsáhlé obnově slouží jako výstavní a koncertní síň Domu umění. Na výstavy, koncerty a nejrůznější akce si také můžete zajít do kostela sv. Josefa v kapucínském klášteře ve Fulneku, do kostela sv. Vavřince v Klatovech anebo do bývalého jezuitského kostela Zvěstování Panny Marie v Litoměřicích. Také kostel sv. Petra a Pavla, nejstarší památka v Plané s unikátními freskami a románským portálem se využívá jako obřadní a koncertní síň a v letních měsících pak slouží jako galerie moderního umění. V bývalém jezuitském kostele sídlí Galerie Špejchar v Chomutově, a rovněž kostel sv. Anny v Jablonci nad Nisou funguje jako výstavní síň a koncertní sál.
 
Na Kudy z nudy najdete ještě víc chrámů přetavených v muzea, galerie a kulturní scény – podívejte se na ně a naplánujte si příští výlet po Česku. 
 

Kostely, ve kterých se bydlí

S nadšením pročítáte lifestylové magazíny a články o tom, jak si lidé ve Velké Británii, Španělsku, USA nebo ve Skandinávii přestavěli staré kostely v moderní bydlení? Obdivujete interiéry s vysokými vitrážovými okny, impozantně vysokými stropy a prostorem, který nezapře původní účel? Možná to nevíte, ale taková místa se dají najít i v České republice. Je jich málo, ale existují.
 
Zřejmě nejzásadnější proměnou prošel bývalý kostel sv. Filipa a Jakuba v jihočeském Velešíně. Pochází z 15. století, původně sloužil protestantům a po rekatolizaci českokrumlovského panství byl najednou zbytečný. Po josefínských reformách jej koupilo město a dnes v něm jsou byty a Velešínské městské muzeum s galerií Jakub. K vidění je například historický model Velešína z roku 1893 i menší model zobrazující část slavné koněspřežky. Původně nevyužité půdní prostory bývalého kostela se proměnily ve výstavní prostor, odehrávají se tu také komorní koncerty, autorská čtení a další menší akce.
 

Švihov aneb jak se bydlí v kostele

Originální bydlení vzniklo také ze špitálního kostelíka sv. Jana Evangelisty ve Švihově na Klatovsku. Kdysi býval součástí špitálního areálu a první zmínka o něm pochází z roku 1342, byť je zřejmě ještě o pár desítek let starší. Na přelomu 15. a 16. století ho nechal přestavět Půta Švihovský, zakladatel vodního hradu Švihov. Kostelní loď tehdy získala síťovou a kněžiště hvězdovou žebrovou klenbu. V době josefínských reforem byl kostelík zrušen a měšťan Tomáš Maršálek ho přestavěl na obytný dům. Od té doby se v něm bydlí, část kostelní lodi se dokonce proměnila ve stodolu a stáj. Podle současných majitelů bydlení v kostele prý podněcuje fantazii a je oázou klidu a inspirace.
 

Výlet na Poušť u Vysokého Chlumce

Když se kostel změní v byt, kaple v chalupu a klášter v kulturní centrum, výsledkem bývá podívaná, která spojuje historii s moderním životem. Staré chrámy nezůstávají jen prázdné a chátrající, ale dostávají druhou šanci – a často i velmi překvapivou podobu. Kdo má rád kuriozity, ten by neměl vynechat výlet na Poušť: leží u Vysokého Chlumce a nejde o písečné přesypy, ale o zvláštní stavbu uprostřed lesa Svatý Marek. V 16. století tu tehdejší majitel vysokochlumeckého panství Ladislav II. starší Popel z Lobkowicz nechal postavit kostelík sv. Marka. Když ho v roce 1786 císař Josef II. zrušil, kostel se proměnil v myslivnu. V jejích zdech byste dodnes našli náznak gotického presbytáře, zazděné ambity a dokonce i kamennou kazatelnu a věžičku. Pokud byste se sem chtěli podívat, přímo od brány skanzenu ve Vysokém Chlumci vede na Poušť červená značka; tam a zpátky jsou to přibližně dva kilometry.
 

Hledám chalupu, nejlépe v kapli

Pro milovníky historických staveb jsou okázalé prostory církevních staveb velkým lákadlem. Ti, kdo na takovou stavbu narazí a smí si ji přestavět, musí většinou pracovat pod dohledem památkářů a s povinností zachovat ráz církevní stavby, ovšem výsledek stojí za to. Existuje celá řada přestavěných far a kaplanek, ovšem kostelů a kapliček je o poznání méně. V chalupu se například změnila kaple sv. Jana Nepomuckého z 19. století v Jiříkově údolí na Třeboňsku či synagoga ve Slatině na Blatensku. Ovšem pozor, jde o soukromé objekty, tak to s pozorností a focením nepřehánějte!
 

Historie, která se opakuje

• Věřících ubývá, kostely zůstávají prázdné a chátrají. Církev pro ně hledá nové využití, a tak se staré chrámy a kaple mění v luxusní byty, knihovny, kulturní centra, školky, zájmové kluby či dokonce hospody. Trend je nejsilnější ve Velké Británii, Německu či Nizozemsku; podle tamní římskokatolické církve by podobné osudy měly v budoucnu sdílet asi dvě třetiny kostelů. 
• Něco podobného už české země zažily, a to když císař Josef II. zrušil třetinu českých klášterů. Z jejich majetků se vytvořil obrovský fond, z něhož se financovala stavba nových farních kostelů a vzdělávacích ústavů. Už v lednu 1782 byl zrušen pražský Anežský klášter, který noví majitelé proměnili ve skladiště, dílny a chudinské byty; dnes v něm sídlí Národní galerie. 
• Najít nové využití pro kostel či rozlehlý klášter není jednoduché; platí to dnes stejně jako za Josefa II. Například z kláštera ve Zlaté Koruně se stala továrna na výrobu kartounu a později strojírna se slévárnou, nevyužitý kostel sloužil jako sirkárna a výrobna tužek.