Úvod > Aktuality > Věda a historie není nuda: proměny kostelů, kaplí a klášterů
Památky

Věda a historie není nuda: proměny kostelů, kaplí a klášterů

  • Vydáno2. září 2021
S nadšením pročítáte lifestylové magazíny a články o tom, jak si lidé v Londýně, na anglickém venkově, v USA nebo ve Skandinávii přestavěli staré kostely v moderní bydlení? Obdivujete snímky s vysokými vitrážovými okny, impozantně vysokými stropy a prostorem, který nezapře původní účel? Možná to nevíte, ale taková místa se dají najít i v České republice. Je jich málo, ale existují.

Velešín: kostel proměněný na byty a galerii



Zřejmě nejzásadnější proměnou prošel bývalý kostel sv. Filipa a Jakubajihočeském Velešíně. Pochází z 15. století, původně sloužil protestantům a po rekatolizaci českokrumlovského panství byl najednou zbytečný. Po zrušení během josefínských reforem jej koupilo město a dnes v něm jsou byty, infocentrum a Velešínské městské muzeum s galerií Jakub. K vidění je historický model Velešína z roku 1893 i menší model zobrazující část slavné koněspřežky s nákladním povozem se solí. Původně nevyužité půdní prostory bývalého kostela se proměnily ve výstavní prostor, odehrávají se tu také komorní koncerty, autorská čtení a další menší akce.
 

Švihov aneb jak se bydlí v kostele



Originální bydlení vzniklo také ze špitálního kostelíka sv. Jana Evangelisty ve Švihově na Klatovsku. Kdysi býval součástí špitálního areálu a první zmínka o něm pochází z roku 1342, byť je zřejmě ještě o pár desítek let starší. Na přelomu 15. a 16. století ho nechal přestavět Půta Švihovský, zakladatel nedalekého vodního hradu: kostelní loď tehdy získala síťovou a kněžiště hvězdovou žebrovou klenbu. V době josefínských reforem se dostal na seznam zrušených kostelů a měšťan Tomáš Maršálek ho přestavěl na obytný dům. Od té doby se v něm bydlí, část kostelní lodi se dokonce proměnila ve stodolu a stáj. Podle současných majitelů je bydlení v kostele dobré: prostředí prý podněcuje fantazii a je to oáza klidu a inspirace.
 

Historie se opakuje

Věřících ubývá, kostely zůstávají prázdné a chátrají. Církev pro ně hledá nové využití, a tak se staré chrámy a kaple mění v luxusní byty, knihovny, kulturní centra, školky, zájmové kluby či dokonce hospody. Trend je nejsilnější v Anglii, Německu či Nizozemsku; podle tamní římskokatolické církve by podobné osudy měly v budoucnu sdílet dvě třetiny ze všech 1600 kostelů.

Ostatně jednou už tohle české země zažily: když císař Josef II. zrušil třetinu českých klášterů. Z jejich majetků se vytvořil obrovský fond, z něhož se financovala stavba nových farních kostelů a vzdělávacích ústavů.

Mezi prvními byl už v lednu 1782 zrušen pražský Anežský klášter, který noví majitelé proměnili ve skladiště, dílny a chudinské byty; dnes v něm sídlí Národní galerie.

Najít nové využití pro kostel či rozlehlý klášter není jednoduché; platilo to dnes stejně jako za Josefa II. Například z kláštera ve Zlaté Koruně se stala továrna na výrobu kartounu a později strojírna se slévárnou, nevyužitý kostel sloužil jako sirkárna a výrobna tužek.
 

Výlet na Poušť u Vysokého Chlumce



Kdo má rád kuriozity, ten by neměl vynechat výlet na Poušť: leží u Vysokého Chlumce a nejde o písečné přesypy, ale o zvláštní stavbu uprostřed lesa Svatý Marek. V 16. století tu tehdejší majitel vysokochlumeckého panství Ladislav II. starší Popel z Lobkowicz nechal postavit kostelík sv. Marka. Když ho v roce 1786 Josef II. zrušil, kostel se proměnil v myslivnu. V jejích zdech byste dodnes našli náznak gotického presbytáře, zazděné ambity a dokonce i kamennou kazatelnu a věžičku. Pokud byste se sem chtěli podívat, přímo od brány skanzenu ve Vysokém Chlumci vede na Poušť červená značka; tam a zpátky jsou to přibližně dva kilometry.
 

Hledám chalupu, nejlépe v kapli

Pro milovníky historických staveb jsou okázalé prostory církevních staveb velkým lákadlem. Ti, kdo na takovou stavbu narazí a smí si ji přestavět, musí většinou pracovat pod dohledem památkářů a s povinností zachovat ráz církevní stavby, ovšem výsledek stojí za to. Existuje celá řada přestavěných far a kaplanek, kostelů a kapliček je o poznání méně. V chalupu se například změnila kaple sv. Jana Nepomuckého z 19. století v Jiříkově údolí na Třeboňsku či synagoga ve Slatině na Blatensku. Ovšem pozor, jde o soukromé objekty, tak to s pozorností a focením nepřehánějte!
Velešínské městské muzeum a Galerie Jakub

Velešínské městské muzeum a Galerie Jakub

V prvním patře bývalého kostela sv. Filipa a Jakuba je instalována expozice místního muzea.

Bývalý kostel sv. Jana Evangelisty ve Švihově

Bývalý kostel sv. Jana Evangelisty ve Švihově

Město Švihov má na svém katastru nejednu historickou raritu – a jednou z nich je i kostel, ve kterém se bydlí.

Národní galerie Praha – Klášter sv. Anežky České

Národní galerie Praha – Klášter sv. Anežky České

V autentickém prostředí prvního kláštera klarisek v Čechách, založeného pravděpodobně roku 1231 sv. Anežkou Českou, dcerou krále Přemysla Otakara I., je zpřístupněna expozice středověkého a raně renesančního umění Národní galerie Praha.

Skanzen Vysoký Chlumec – muzeum vesnických staveb středního Povltaví

Skanzen Vysoký Chlumec – muzeum vesnických staveb středního Povltaví

V údolí potoka pod dominantou zámku ve Vysokém Chlumci u Sedlčan se nachází Muzeum vesnických staveb středního Povltaví, kde si prohlédnete zemědělské usedlosti doplněné nářadím a stroji i sakrální stavby.

Další aktuality

Santini Immortalis – objevte známá i neznámá díla Jana Blažeje Santini-Aichela

3. února, symbolicky v den narození geniálního Jana Blažeje Santiniho-Aichla, začíná celoroční projekt Santini Immortalis, který připomíná osobnost a dílo výjimečného architekta. Rok 2023 přinese řadu zajímavých akcí, výstav, přednášek, prohlídek a workshopů. Jan Blažej Santini-Aichel (3. února 1677, Praha – 7. prosince 1723, Praha) byl významný český architekt italského původu, který se proslavil svým jedinečným stylem nazývaným barokní gotika. Pracoval zejména pro církevní řády, ale nevyhýbal se ani zakázkám pro šlechtu. Stavby barokního architekta Santiniho-Aichela dodnes obdivují nejen laici, ale i současní architekti. Vtiskl neopakovatelný ráz nejen mnoha velkým a významným stavbám, ale i drobný kaplím a kostelíkům. Letos uplyne přesně 300 let od úmrtí slavného českého architekta italského původu. Objevte svět linií, kterými proniká světlo a Santiniho významné realizace na území Čech a Moravy. Kudy z nudy přináší tipy na návštěvu staveb postavených podle jeho návrhů.
Památky

Seznamte se: legendy v našich dějinách aneb od praotce Čecha až k výletům na Říp

Kolik dětí měl Krok? Jak se jmenoval bratr Praotce Čecha? Jaké zvíře ulovil legendární silák Bivoj a kde najdete hrob statečného koně Šemíka? Uznejte sami, bez starých národních pověstí a legend by náš život byl pořádná nuda. K bájným dějinám naší vlasti se vrací otázky v televizních soutěžích, učíme se o nich v dějepise a kdekoho zajímá, jak to tenkrát vlastně bylo. Tak jak to tedy bylo…?
Památky

10 staveb architekta Josefa Pleskota

Architekt Josef Pleskot patří ve svém oboru k současné české špičce. K nejznámějším Pleskotovým realizacím patří ústředí ČSOB v pražských Radlicích, revitalizace staveb v komplexu bývalých železáren v Dolní oblasti Vítkovic či průchod valem Prašného mostu. Jestli se připojí k týmu prezidenta Petra Pavla jako architekt Pražského hradu zatím nevíme, jisté ale je, že jako architekt už Hrad velmi dobře zná. Je autorem rekonstrukce Jeleního příkopu, kdy se už za Václava Havla pro veřejnost otevřela jeho dolní část, a také propojení s horní částí tunelem pod Prašným mostem. Za tuto stavbu Pleskot získal několik mezinárodních architektonických cen. Zajděte se tam podívat, tunel je zevnitř efektně nasvícený a má také skvělou akustiku!
Památky

15 tipů na procházky k lesním kapličkám

Potřebujete si během dlouhé zimy „dobít baterky“? Určitě vám udělá dobře výlet do světa lesního ticha, kde objevíte malebné kapličky a poutní místa, která naši předkové stavěli na romantických místech uprostřed skal či lesů. Objevte pozapomenutá místa a užijte si duchovní relaxaci.
Památky