Myslíte si, že
kostely a kaple patří jen k nedělní mši? Omyl! Některé se v Česku proměnily v
galerie a muzea anebo dokonce
chalupy a byty. Historie se tu potkává s novým životem a vznikají místa, která vás dostanou – ať už na výletě po
jihočeských vesnicích, při toulkách
Klatovskem nebo při procházce lesem k
myslivně Poušť u
Vysokého Chlumce. Připravte se na
trochu nečekané dobrodružství: vítejte ve světě
kostelů, klášterů a kaplí, které dostaly druhou šanci.
Kostely, kam se chodí za uměním
Ne všude zůstaly lavice a kůr jen vzpomínkou na bohoslužby. Řada chrámů dnes žije
výstavami, koncerty a komunitní kulturou – a ukazuje, že druhý život historických staveb může být překvapivě pestrý.
Pozornost si zaslouží
kostel sv. Petra a Pavla v Chotěvicích na
Trutnovsku. Z červených kvádrů permského pískovce tu v druhé polovině 19. století vyrostla trojlodní stavba s polygonálním presbytářem; dnes ji má ve správě
nadace AnděLOVÉ Richarda Krajča a Karin Krajčo Babinské. Kostel se postupně opravuje a kromě duchovního rozměru nabízí i
kulturní program – o prázdninách bývá otevřen veřejnosti a interiér dočasně plní
pop-artové instalace Josefa Rataje (ano, uvidíte třeba „Ježíše jako Supermana“ nebo komiksové postavy). Rekonstrukce řeší podlahy, elektro, fasády i návrat hodin do věže; uvnitř se restaurují
oltáře a
křížová cesta.
Podobnou proměnou prošly i
další kostely. Například
kostel sv. Václava v
Opavě, kde bývalý svatostánek po rozsáhlé obnově slouží jako
výstavní a koncertní síň Domu umění. Na
výstavy, koncerty a nejrůznější akce si také můžete zajít do
kostela sv. Josefa v
kapucínském klášteře ve
Fulneku, do
kostela sv. Vavřince v
Klatovech anebo do bývalého
jezuitského kostela Zvěstování Panny Marie v
Litoměřicích. Také
kostel sv. Petra a Pavla, nejstarší památka v
Plané s unikátními freskami a románským portálem se využívá jako
obřadní a koncertní síň a v letních měsících pak slouží jako
galerie moderního umění. V
bývalém jezuitském kostele sídlí
Galerie Špejchar v
Chomutově, a rovněž
kostel sv. Anny v
Jablonci nad Nisou funguje jako
výstavní síň a koncertní sál.
Na
Kudy z nudy najdete ještě víc
chrámů přetavených v muzea, galerie a kulturní scény – podívejte se na ně a naplánujte si příští výlet po Česku.
Kostely, ve kterých se bydlí
S nadšením pročítáte lifestylové magazíny a články o tom, jak si lidé ve
Velké Británii,
Španělsku,
USA nebo ve
Skandinávii přestavěli
staré kostely v
moderní bydlení? Obdivujete
interiéry s vysokými vitrážovými okny, impozantně vysokými stropy a prostorem, který nezapře původní účel? Možná to nevíte, ale taková místa se dají najít i v České republice. Je jich málo, ale existují.
Zřejmě nejzásadnější proměnou prošel
bývalý kostel sv. Filipa a Jakuba v
jihočeském Velešíně. Pochází z 15. století, původně sloužil protestantům a po rekatolizaci
českokrumlovského panství byl najednou zbytečný. Po josefínských reformách jej koupilo město a dnes v něm jsou
byty a
Velešínské městské muzeum s galerií Jakub. K vidění je například
historický model Velešína z roku 1893 i menší model zobrazující část slavné
koněspřežky. Původně nevyužité půdní prostory bývalého kostela se proměnily ve
výstavní prostor, odehrávají se tu také
komorní koncerty, autorská čtení a další menší akce.
Švihov aneb jak se bydlí v kostele
Originální bydlení vzniklo také ze
špitálního kostelíka sv. Jana Evangelisty ve
Švihově na
Klatovsku. Kdysi býval součástí špitálního areálu a první zmínka o něm pochází z roku 1342, byť je zřejmě ještě o pár desítek let starší. Na přelomu 15. a 16. století ho nechal přestavět
Půta Švihovský, zakladatel
vodního hradu Švihov. Kostelní loď tehdy získala
síťovou a kněžiště
hvězdovou žebrovou klenbu. V době josefínských reforem byl kostelík zrušen a měšťan
Tomáš Maršálek ho přestavěl na
obytný dům. Od té doby se v něm bydlí, část kostelní lodi se dokonce proměnila ve stodolu a stáj. Podle současných majitelů bydlení v kostele prý podněcuje fantazii a je
oázou klidu a inspirace.
Výlet na Poušť u Vysokého Chlumce
Když se
kostel změní v byt, kaple v chalupu a klášter v kulturní centrum, výsledkem bývá podívaná, která
spojuje historii s moderním životem. Staré chrámy nezůstávají jen prázdné a chátrající, ale dostávají druhou šanci – a často i velmi překvapivou podobu. Kdo má rád
kuriozity, ten by neměl vynechat
výlet na Poušť: leží u
Vysokého Chlumce a nejde o písečné přesypy, ale o zvláštní stavbu
uprostřed lesa Svatý Marek. V 16. století tu tehdejší majitel vysokochlumeckého panství
Ladislav II. starší Popel z Lobkowicz nechal postavit
kostelík sv. Marka. Když ho v roce 1786
císař Josef II. zrušil, kostel se proměnil v
myslivnu. V jejích zdech byste dodnes našli
náznak gotického presbytáře, zazděné ambity a dokonce i
kamennou kazatelnu a věžičku. Pokud byste se sem chtěli podívat, přímo od brány
skanzenu ve Vysokém Chlumci vede na Poušť červená značka; tam a zpátky jsou to přibližně dva kilometry.
Hledám chalupu, nejlépe v kapli
Pro milovníky historických staveb jsou okázalé prostory církevních staveb velkým lákadlem. Ti, kdo na takovou stavbu narazí a smí si ji přestavět, musí většinou pracovat pod dohledem
památkářů a s povinností
zachovat ráz církevní stavby, ovšem výsledek stojí za to. Existuje
celá řada přestavěných far a kaplanek, ovšem
kostelů a kapliček je o poznání méně. V chalupu se například změnila
kaple sv. Jana Nepomuckého z 19. století v
Jiříkově údolí na
Třeboňsku či
synagoga ve Slatině na
Blatensku. Ovšem pozor, jde o soukromé objekty, tak to s pozorností a focením nepřehánějte!
Historie, která se opakuje
- Věřících ubývá, kostely zůstávají prázdné a chátrají. Církev pro ně hledá nové využití, a tak se staré chrámy a kaple mění v luxusní byty, knihovny, kulturní centra, školky, zájmové kluby či dokonce hospody. Trend je nejsilnější ve Velké Británii, Německu či Nizozemsku; podle tamní římskokatolické církve by podobné osudy měly v budoucnu sdílet asi dvě třetiny kostelů.
- Něco podobného už české země zažily, a to když císař Josef II. zrušil třetinu českých klášterů. Z jejich majetků se vytvořil obrovský fond, z něhož se financovala stavba nových farních kostelů a vzdělávacích ústavů. Už v lednu 1782 byl zrušen pražský Anežský klášter, který noví majitelé proměnili ve skladiště, dílny a chudinské byty; dnes v něm sídlí Národní galerie.
- Najít nové využití pro kostel či rozlehlý klášter není jednoduché; platí to dnes stejně jako za Josefa II. Například z kláštera ve Zlaté Koruně se stala továrna na výrobu kartounu a později strojírna se slévárnou, nevyužitý kostel sloužil jako sirkárna a výrobna tužek.