Československo není jediná země, která změnila název. Když dětem vyprávíte o tom, jak se jezdilo na dovolenou do
Jugoslávie, také nebudou vědět, o čem je řeč. Stará dobrá Jugoška neexistuje, místo toho jezdíme do
Slovinska, Chorvatska, Severní Makedonie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Srbska a
Kosova. Země v jižní Asii řeší, jestli se dál jmenovat Myanmar anebo se vrátit ke starému názvu Barma, Srí Lanka se rozloučila s koloniálním jménem Cejlon. A takových příkladů bychom našli ještě mnohem víc.
Dějepis: Věstonická venuše není vyrobená z mamutí kosti
Když v roce 1925 našel tým archeologa
Karla Absolona sošku
Věstonické venuše, mluvilo se o tom, že je vyřezaná z mamutí kosti. Ve skutečnosti ale jde o doklad počátků keramiky: neznámý autor ji vyrobil ze spraše, obsahující úlomky hornin a drobné jurské fosilie. Materiál na výrobu zřejmě získal přímo na místě pravěkého sídliště lovců mamutů mezi
Dolními Věstonicemi a
Pavlovem pod
Pálavou, kde byla venuše objevena ve zbytcích pravěkého ohniště společně s kamennými nástroji a zvířecími kostmi. Vědci také v sošce objevili
rozsáhlé pukliny, kvůli kterým by mohla prasknout. Podle odborníků by její úplné zničení mohl způsobit třeba nepatrný náraz o tvrdou podložku nebo prudká změna tlaku. Trvalý domov má
Věstonická venuše ve sbírkách
Moravského zemského muzea v
Brně a její originál se vystavuje obvykle jen jednou za pár let při speciálních příležitostech. V
Dolních Věstonicích si vzácný nález můžete připomenout při prohlídce
Domu přírody Pálavy a navštívit také blízký
Arechopak Pavlov.
Zeměpis: Sněžka už neměří 1602 metrů
Mount Everestu sice titul nejvyšší hory světa nikdo neupírá, ale jeho výška se mění. Když ho v roce 1852 poprvé změřili klasickým teodolitem, dospěli k výsledku 8840 metrů. S lety se hodnota se postupně upřesňovala, zatím poslední nová oficiální výška byla stanovena v roce 2020 na 8848,86 metru. Ovšem hora s námi laškuje: tektonické desky pod pohořím Himálaj jsou stále v pohybu, takže Mt. Everest se ročně zvýší asi o půl centimetru a ještě k tomu se prý vrchol stále posunuje o necelé tři centimetry směrem k severovýchodu.
To
Sněžka se sice nikam nestěhuje, ale také její výška se v učebnicích přepisovala a na štíru je i s titulem
nejvyšší české hory. Po přeměření v roce 2014 se zjistilo nejenom to, že místo 1602 metrů Sněžka měří 1603,296 metru, ale hlavně že její nejvyšší bod leží na polském území. A tak i když nejvyšším vrcholem bezpečně ležícím uvnitř hranic Česka je Luční hora s 1555 metry, nejvyšší hora v učebnicích je stále stará dobrá Sněžka.
Planety Sluneční soustavy: od roku 2006 bez Pluta
K obrovské změně došlo ve Sluneční soustavě, planetárním systému, v němž se nachází i naše domovská planeta Země. Vyjmenování planet Sluneční soustavy se ve školách dodnes zkouší (a naopak děti z nich zkouší dospělé, například kandidáty na prezidenta), ale řada
Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun… končí Neptunem.
Pluto zmizelo a prsty v tom měla
Praha: o vyřazení deváté planety Sluneční soustavy rozhodla
Mezinárodní astronomická unie při svém zasedání v Praze v roce 2006. Pluto samozřejmě nezmizelo beze stopy, jen je společně s Ceres a Eris zařazeno mezi trpasličí planety.
Čeština a démonická vyjmenovaná slova
„Myslivec myslí, že mydlář mydlí myš mejdlem. Hlemýžď se smýká po mýtině, odemykati, zamykati, máš tam někde samici?!“ říká
Helena Růžičková alias Mařena Škopková v
trilogii Zdeňka Trošky Slunce, seno... svému manželovi
Stanislavu Třískovi, když napíše Y ve slově samice.
Také umíte vyjmenovaná slova jako když bičem mrská, ale jinak než vaše děti? Není divu, výčty se mění. To, co se učí děti na prvním stupni ve škole, je ve skutečnosti pouhý výběr. Kdyby se někdo například chtěl naučit všechna vyjmenovaná slova třeba po B, musel by papouškovat bezmála stovku slov.
Vyjmenovaná slova se v nějaké podobě učil každý, a tak se stávají častým terčem vtípků. Objevují se vyjmenovaná slova po D (například
Dyk, dylina, dynamit, lodyha, radyjátor, dykobraz, Dýp Párpl, dyktafon, dygestoř, dyskotéka, radyjace, dyznylend, dýmka, dýha, dylema, dyktát, dyplom, dýmovnice, dynosaurus, Audy, dudy, dysgrafyk, dyslektyk, hromady, modylek, dyžonska hořčice, dygytalky, pes dyngo a
idyot), po CH (
trachtor, dochtor, necht) a Ř (
břýza, řýzek, Řým, křýžala, Křýžek, řyť).
Čeština podruhé: slova, kterým nerozumíme
Významu některých vyjmenovaných slov navíc děti nerozumí: už celé generace školáků se potýkají s
babykou, dmýcháním, lýkem, výhní, vyžletem, pýřením a
chmýřím, místo slova
smýkat se třeba víc používá smyk, smyčka nebo smyčec.
Kvůli zastaralosti se změnil také jeden ze vzorů pro podstatná jména ženského rodu, a tak se v řadě
žena – nůše – píseň – kost z
nůše stala
růže. Také v první slovesné třídě děti nerozumí výrazu třít, a tak v některých učebnicích a školách ve výčtu vzorů
nese, bere, maže, peče nahradilo problematické tře mnohem srozumitelnější sloveso
umře.
Přírodopis a neandrtálské dědictví
S obrovskými změnami se potýkají učitelé přírodopisu, biologie a chemie. Jednorožce a Yettiho sice zatím nikdo nenašel, ale přišlo se na jiné věci. Pepek námořník sice možná vděčil špenátu za své obří svaly, ale
špenát opravdu nemá desetkrát větší obsah železa než jiná listová zelenina. Ani
pomeranče a citrony nejsou nejlepším zdrojem vitaminu C a na chřipku a nachlazení nemají prakticky žádný vliv, a
vajíčka už nejsou symbolem nezdravých potravin.
Lidé se nerodí s konečným počtem mozkových buněk, atom není nejmenší částice hmoty, nenadrtálci nejsou naši předkové (ale Evropané od nich mají část genetického kódu), houby nejsou rostliny, každý rok se objevují desítky nových druhů zvířat i rostlin a mění se i starší, desetiletí zažité údaje.
Například pampeliška není jediná rostlina, ale soubor mnoha druhů, zajíci nepatří mezi hlodavce a ani s nimi nejsou blíže příbuzní, a přečtení genetické informace vedlo z překopání systematického zařazení mnoha organismů. Ve výsledku detail, ale kdo se pečlivě učil systematické zařazení s říší, podříší, kmenem, třídou, řádem, čeledí, rodem a druhem, téměř se může začít učit znovu.
Kdy do školy? Děti v ČR začínají chodit do školy v 6 letech. Minimální povinná školní docházka je 9 let. Školní rok trvá od 1. září do 31. srpna. Vyučování se dělí na zimní (září až leden) a letní (únor až červen) období.